Archiv autora: Michal Jupp Konečný

Držák na vlajku.

Byl to jen takový chvilkový nápad, co mi bleskl. Ale dlouho nevydržel.

Ke státním svátkům mám divný vztah díky režimu, ve kterém jsem vyrůstal a žil. Ono to tenkrát v Předlistopadí žádná sláva nebyla. Na Prvního máje se muselo do průvodu, i když těsně předtím bouchl Černobyl. To už chodili jenom průvodiči, my byli v průvodu naposledy na základce; na práci pro všechny povinné nám nepřipadalo nic slavnostního.

Nový rok, Pondělí velikonoční a dva svátky o Vánocích, to byly volné dny, které si komunistický režim netroufal zrušit. Skutečné svátky státu byly dva: 9. květen a 28. říjen. První se slavil proto, že ten den – když už bylo skoro po všem a zbytky Wehrmachtu někde za Strakonicemi – dorazila do Prahy slavná Sovětská armáda. Ten druhý – vznik Československé republiky se slavil od jejích masarykovských počátků. Což komunistům po Únoru zrovna nevonělo, tak z toho udělali Den znárodnění. Jako Vznik ČSR se to vrátilo až v roce 1988 a to už celé znárodnění to začínalo mít nahnuté.

Moji rodiče i prarodiče vnímali vyvěšování vlajky o státních svátcích jako dík, že máme svou vlast. Za okupace schovávali vlajku za trámem a 8. května 45 už visela na domě. Nějak na mě tu vlast nepřenesli. Vnímal jsem, jak na úřadech vlálo internacionální dvojvlajčí, u nás doma už nic.

Přeskočím čtyřicet let a ještě třicet. Prostě mi bleskl nápad pověsit vlajku na státní svátek Vzniku ČSR. Držák na zdi ještě byl, tak jsem ho odrezil a natřel. Pak jsem v TV zahlédl zástup demonstrantů, co nechtěli nosit roušky, a sdělovali to hlasitě za současného zběsilého mávání českými vlajkami. Byl jsem vyléčen. S těmito vlastenci žádný svátek slavit nebudu.

Vlajku jsem sroloval do skříně. Třeba to ještě zkusím 17. listopadu.

Dnes je významný den. Oslavujeme vznik Československé republiky. Hezky si to užijte. Skoro přesně za dva měsíce – 1. ledna – budeme oslavovat její zánik.

V KOVIDÁRIU


K pandemii přistupuji velmi vážně a snažím se chránit mě (jsem ohrožená skupina) a taky všechny kolem. Ale vždycky když vláda vyhlašuje nová opatření, je to taková ošatka humoru. Rozumím tomu, jak se to přihodí. Vláda zasedá celý den s houfem poradců, z řad virologů, hasičů, ekonomů, učitelů, odborářů, podnikatelů, bankovních úředníků, praktických lékařů a letových dispečerů. Všichni se deset hodin překřikují a snaží se prosadit to svoje, nebo mluví do věcí, do kterých na vládě může mluvit každý. Zmeškají se dvě až tři plánované tiskovky a když s tím nakonec v televizi vystoupí některý z Prymulů, je z toho výsledku sám paf. Národ poslouchá, národ se čeří, národ zuří, protestuje a chytá se za hlavu, ale ve finále z toho má obrovskou srandu. Často i v případě, když ty vládní nápady znamenají konec jeho podnikání, stěhování pod most nebo aspoň neřešitelné organizační procesy v rodině. Nastupuje tvořivý lidový humor, který je s námi od Františka Josefa, Reinharda Heydricha, Gustáva Husáka nebo Jiřího Paroubka. Ptáme se, proč musí mít obchody v neděli zavřeno. To je Covid agresívnější? Kdepak, to si tam zřejmě prosadil kardinál Duka, aby se lidé dostali včas na mši a nestáli v neděli frontu u pokladny. Aspoň se v sobotu hustota lidí zdvojnásobí. Zákaz nočního vycházení připomíná zvláště těm starším stanné právo. To je nesmysl, když vás v noci orgány načapají v terénu, nic moc se vám asi nestane, především vás nikdo nepopraví bez soudu. Navíc máte možnost řady výmluv. Ať si zjišťují, že právě nejdete do práce, k nemocné tchýni, za účelem živelní pohromy, tedy jejího odvracení. Noční cesty za milenkou nejsou ve vládním opatření přímo zmíněny, ale je-li složení dozorující hlídky mužské, uhrajete to. Právníci se navíc nechali slyšet, že po tom, kam v noci jdete a proč, je policii v demokratické zemi prd. Úžasné možnosti nabízí paragraf venčení psa. Ani my, co to zvíře nemáme, nemusíme zoufat. Krátce po vysílání opatření se vynořily inzeráty půjčoven psů, partnerů vašich nočních toulek. Ani když psa nemáte, nemusíte zoufat. Stačí  opatřit si vodítko a kontrolním orgánům vysvětlíte, že ten čokl pobíhá někde kolem. Ať vám dokážou, že nepobíhá. Co ale musíte udělat ještě za světla, naměřit od vašeho bydliště 500 metrů na všechny strany a v těch místech vytvořit hranice bílými pruhy. Vy za tu hranici nemůžete, ale vašeho pejska se to samozřejmě netýká. A tak, pokud by se vám ten imaginární pes zaběhl, můžete se ho vydat hledat i za čáru. Povolení venčení psů vyvolalo velké rozhořčení mezi majiteli koček, křečků, laboratorních myší nebo akvarijních rybiček, o jejichž venčení není v opatřeních ani slovo. Právníci se zatím nevyjádřili, jak je to s koňmi. Ale s venčením tygrů, želv, hrochů a krajt byste zřejmě mohli narazit.

Další odstavce vládního opatření si probereme příště.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Podle čerstvého průzkumu si 70 procent Čechů myslí, že vláda koronavirovou situaci vůbec nezvládá. * Zatímco na počátku covidové krize se podpora hnutí ANO pohybovala kolem 34 procent, nyní by získalo už jen 24 procent hlasů. * Po třech letech od zřícení byla otevřena Trojská lávka. Prý je dostatečně pevná a široká pro případnou přepravu Odyseova dřevěného koně. * Andrej Babiš přijde o 1,5 miliardy korun ročně. Evropští poslanci totiž zamezili čerpání zemědělských dotací obřími holdingy a vyhradili dotace pro menší farmy a běžné soukromé zemědělce. * Jsme druzí za Andorrou. Ještě že nemáme Pyreneje, ale jenom Říp. * Na Vyšehradě vzniklo pietní místo za Romana Prymulu. Lidé tam nosí svíčky a lahve od piva. * 2. listopadu se má údajně srazit se Zemí asteroid 2018 VP1. Vybral si den před americkými volbami. Zatím není jasné, která strana si ho objednala.  

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru vypukl požár. Aspoň je ten oheň vidět zdaleka. * Velká smečka vlků v noci na dnešek zaútočila na stádo ovcí v Lachově, části Teplic nad Metují. Přestože ovce byly v dobře zabezpečené ohradě a hlídač střílel světlice, několik zvířat zabili a další zranili. * Zaměstnanci paláce ve Versailles nedaleko Paříže se mohou nechat každý měsíc zdarma ostříhat. *Prodaný náklad tištěných deníků klesl proti loňskému srpnu průměru o 20 %. Nejníž se propadly Lidové noviny. * Soud EU zamítl odvolání chemičky DEZA ohledně klasifikace látky antrachinon, kterou Evropská komise označila jako karcinogenní. * Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Některá miminka to dokonce dělají.

S Janem Husem za zády.

Asi jsme od 17. listopadu 1989 nic takového nezažili. Tedy když pominu pražské zasedání Mezinárodního měnového fondu, jenže to šlo o bitky demonstrujících anarchistů importovaných z celé Evropy.

V celém představení vystupovala řada aktérů.
1. Lidé z HON, tedy z Hnutí občanské nespokojenosti. Frustrovaní nejen politickou a hygienickou situací, ale taky usilující dát o sobě vědět. Závistivě asi pokukují po Milionu chvilek. Roušky byly záminkou, jde o víc – rádi by se prosadili. Nějak. Ale vymyslet demonstraci na Staromáku, bez předchozích zkušeností a taky bez významnějších témat, je ukázkový diletantismus. Taky ostatně nečekali, že by zaujali davy, ale aby to vypadalo veliké, přizvali fotbalové fanoušky s jejich tvrdými jádry.
2. Ranaři z fotbalových klubů, kteří už delší dobu mají absťák z toho, že se nemohou týden, co týden vyřádit v kotli stadionu a případně se porvat po zápase. A servat se s policií je vyšší level.
3. Jedinci, jejichž svoboda je pošlapána rouškami. My, co máme tisíc výhrad k chaotickému konání vlády na jakousi demošku neznámého pořadatele nepůjdeme. Idealističtí prosťáčci ano.
4. Zvědavci, pozorovatelé a čumilové, očekávající, že se něco stane a pro ten případ vybaveni foťáky a kamerami nebo aspoň mobily. A neschopni pochopit, že když přišli na to náměstí, stali se a byli vnímáni jako součást toho protestu, i když si ve skutečnosti myslí cokoliv.
5. Policie vybavená a vycvičená, ale co bychom si povídali, možnost přímé akce, je lepší než dvacet cvičení někde na louce. Obrněné transportéry a stříkačky měla VB už v osmdesátých letech, ale my teď máme i koně!
6. Vláda, zmatená a vyděšená vývojem zdravotní situace i poklesem preferencí, obávající se opozice i lidu. Ale zase taková příležitost se dá využít směrem k ještě věrným voličům. Jako by ten HON z nebe spadl.
7. Media – přítomná i sledující a komentující. To vydá na několik týdnů v headlinech, dramatických záběrech, diskusích a analýzách. Nějaký záznam obrazu měli nejen profíci, ale úplně všichni. Jsme národ fotografů. Vždycky, když někdo z demonstrantů házel dlažební kostky na represívní složky, policisté vyběhli a zašlápli mu americky hlavu do dlažby. A nejméně padesát lidí kolem to fotilo a natáčelo. Asi tu policejní zvůli!
8. Konspirace. Pokud policie rozmístila provokatéry do davu, byl to skvělý výkon, aby policejní síla vypadala jako fanoušek Baníku. Ledaže by to BYL fanoušek Baníku. Petardy, boxery a podobnosti asi nemusela policie nikomu podsouvat, to patří k běžné výbavě i na stadionech. Povídal večer můj přítel Vladimír: To bude zase zítra ve facebookových alejích nablito.
My starší máme z osmdesátých let nějaké zkušenosti s demonstrováním i policií. Můžeme porovnávat. Jenže tenkrát se nedemonstrovalo za možnost snadnějšího šíření viru.

Organizátoři toho nesmyslu ze spolku HON si výsledek asi za rámeček nedají a pokuty budou splácet do konce života. Ale Babiš s Hamáčkem by jim měli poslat děkovné dopisy za to, co pro vládu udělali.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Libanonec, který žije v Německu legálně od roku 2002 a pracuje jako primář v nemocnici, měl v roce 2015 získat německé občanství. Při plánovaném předání dokumentů ale z náboženských důvodů odmítl úřednici potřást rukou. Migrační úřad mu proto odmítl občanství udělit. * Název Nového Zélandu se možná změní na Aotearoa. Přejí si to Maorové – původní obyvatelé souostroví. * Firma PPF se stala majitelkou televizních stanic v pěti zemích včetně Novy. Možná ten Kellner je chytřejší než Babiš. * Přes 70 % podpory EU pro malé zemědělské podniky rozdělilo Ministerstvo zemědělství gigantům, v první řadě Agrofertu. Ministr Toman (čerstvě zasažený Covidem za ANO) výtky popírá a lže, že velké podniky nezvýhodňuje.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Černá díra vzdálená od nás 215 milionů světelných let zachytila, vysála a vcucla velkou hvězdu. Vědci to pozorovali v těchto dnech, událost se stala pochopitelně před 215 miliony let. * Někteří ekonomové tvrdí, že díky vyšší inflaci teď chudneme třikrát rychleji než obyvatelé eurozóny. Ale zase máme na bankovkách hezčí obrázky. * Na Krymu dochází voda. Dřív poloostrov zásobovala Ukrajina z pevniny. Po ruské anexi to přestalo. Putinova územní expanze má pro Rusko i stinné stránky. * I na Slovensku se dějí věci. Někdejší krajský župan Marián Kotleba byl odsouzen na čtyři roky za propagaci fašismu. U nás to naopak vypadá, že Miloš Zeman vyznamená náckovskou kapelu Ortel. Snad je to hoax. * V Česku jsou náklady na elektromobil jedny z nejvyšších v Evropě, naopak vlastnictví benzinového vozu je v tuzemsku téměř nejlevnější. * Nesahejte na sklo nebo na chromovanou ocel. Na hladkých plochách vydrží virus Covidu až 28 dní. A už vůbec nesahejte na mobil! Mobil je 7x horší než záchodové prkénko. Jenže zase – s prkýnkem od hajzlu si tak dobře s kamarády nepopovídáte. *

O houbách a mém podílu na porážce Třetí říše.

Výsledky voleb do Senátu se mi moc líbí, zatímco ten, komu neprospěly, je prý vůbec nesleduje. Mezitím denní přírůstky nakažených rostou každý den, ale tisícovku ještě nepokořily (možná, než tohle dopíšu, už tam čtyřciferno bude).

Takže pryč od politiky i od covidu, nejlíp někam do lesa na houby. To je ale teď už záležitost spíš pro mykology, my obyčejní, co rozeznáme tak maximálně muchomůrku červenou od choroše, máme nejmíň na dvě třetiny roku s klobouky a jinými výtrusnicemi utrum.

Jinak s houbami letos asi vůbec nic moc, ani ty pravdoláskové houby, co rostou 29. září na Den české státnosti, se nepovedly. Ale může to být taky můj subjektivní problém, protože Hanka má pořád ještě berle, a ačkoliv jsem gůglil jak jsem gůglil, na speciální berle do lesa jsem nenarazil.

My, co máme do lesa čtyři metry (fakt nekecám, les se vine kolem našeho plotu), chodíme už sedmdesát let buď k obrázku, nebo aspoň ke křížku. Chodili jsme tam na houby i dřív, ale to jsme ještě neměli mě. Obrázek byl až na kopci, kde se jedna neinformovaná stařenka ukryla před bouřkou pod nejvyšší strom. Křížek byl mnohem blíž a měl dramatickou historii. To jsme 6. května 1945 v Sázavě vyhlásili revoluci. Najednou vytáhl flintu z půdy za trámem každý druhý, přestože Němci za to slibovali trest smrti. Na všech příjezdových komunikacích jsme postavili barikády. Protože náš dům je na konci u lesa, stála barikáda z poražených stromů kousek za ním. Mně bylo dva a půl a pušku jsem neměl, tak jsem dostal funkci spojky mezi kuchyní a sklepem. Obrana byla dokonalá, revolucionáři za barikádou a na svazích hlubokého kaňonu, jestli to tam znáte, tak byste příslušníky wehrmachtu v tu chvíli být nechtěli. Ale befel je befel, i když už bylo skoro po válce. Dva náklaďáky Němčourů se o ten zásek zarazili, kolem našeho domu to začalo lítat a babička mě hnala, že mám službu ve sklepě.

Němci se snažili otočit náklaďáky zpátky k Benešovu, a ti, co nevolantovali, stříleli kolem sebe jako zběsilí. Mladý Vláďa Ptáček se špatně kryl za stromem, a proto je tam ten křížek. Němci zbaběle prchli a my jsme s babičkou každý rok v květnu nosili k tomu křížku kytky.

A ty houby – jak známo – v květnu ještě moc nerostou.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * V Česku postupně ubývá lidí, kteří věří vládě a věří v účinnost opatření proti koronaviru. Ještě v červnu byla účinná podle 86 procent lidí, v červenci podle 61 procent, v září už důvěra v účinnost opatření klesla pod polovinu na 48 procent. Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění. Průzkum přitom ještě neodráží krizovou situaci, která nastala koncem září a v říjnu. * Václav Klaus starší roušku zásadně nenosí a nesouhlasí s humbukem kolem pandemie. Podle něho je největší zlo nástup levičáků. A taky si podle něj budeme muset teď utáhnout opasky. Což víme i bez něj. *  Dva koně ze stáje žokeje a trenéra Josefa Váni havarovali na Taxisově příkopu. Jeden z nich to nepřežil. Jubilejní 130. ročník Velké pardubické sledovali diváci výhradně zpoza plotu. * Radostná zpráva: inflace nerostla v září tak rychle. Proti srpnu meziroční růst zpomalil o jednu desetinu procenta. Nejvíc se na tom podepsaly snížené ceny cestovního ruchu a kultury. Dnes už si i méně movití mohou dovolit zahraniční zájezd nebo operu v Národním. * Daniel Hůlka má Zemana plné zuby a hodlá mu vrátit medaili. * Po více než 110 letech se v Česku přestanou vyrábět Lentilky.

Podzimní glosy (12)



České dráhy odebraly průvodčím kvůli Covidu píšťalky. Jestli mohou pískat na prsty zpráva neuvádí. Horší je, že pandemie snížila zájem o cestování na 60 % normálního stavu a k tomu teď budou přispívat zrušené cesty studentů do škol. Všichni dopravci omezují a ruší spoje. Ostrava zakoupila rekreační doubledeckery pro zájezdy a výlety. Teď ale budou na py.. tedy mimo provoz. A tureckých docích rozebírají obří výletní lodě z celého světa. Ty už asi taky nebude nikdo potřebova

Zas nás někdo dělí na nesmiřitelné poloviny. Rouškaři kontra nerouškaři, lidé striktně dodržující všechna pravidla proti těm, co je dodržují výběrově nebo na ně kašlou.
Na začátku jsme pravidla dodržovali všichni. Jenže v průběhu času, jak se pravidla měnila někdy i dvakrát za den z nevysvětlených důvodů, ale spolehlivě díky chaosu různých nařizovačů, nesrozumitelnosti, populismu nebo obchodním zájmům (vysoké stropy)…
Kolikrát to, co bylo včera životu nebezpečné, dnes už nebylo. To byl ten důvod proč se lidé začali chovat podle vlastního rozumu. Epidemiologové se poroučeli jeden za druhým, protože stát neřídili oni, ale Prchal.
Teď, když jde do tuhého, jsou už i ta pravidla smysluplnější a dají se lépe pochopit. Ale: přesto, že je prakticky všechno utlumeno, svatby jsou povoleny. Přitom z minula víme, že taková svatba má infekční potenciál stejný jako mejdan v Techtle Mechtle (viz uzavřená oblast Litovel – Uničov).
Zajímalo by mě, jestli ti, kteří dnes kritizují ty rebely, se po celou dobu, hlavně v létě, chovali důsledně podle pravidel.

Podzimní glosy (10)

Informace, které se na nás po miliardách valí ze všech stran, se vejdou do trojúhelníku. Jeho tři vrcholy se jmenují hoax, sranda a skutečnost. Osobně se snažím svoje zprávy nejvíc umísťovat na odvěsnu mezi humor a pravdu. Ale každý může uklouznout a zprávička se šoupe k hoaxovému vrcholu trojúhelníku. Zatímco jiní nás vytrvale krmí hoaxy rozředěnými zrnkem pravdy.
Sesbíral jsem v minulém týdnu tři zprávičky, každá z jiného vrcholu, všechny se vztahem k rouškám, abychom kvůli nějakým volbám neopouštěli zásadní spor.
1. Všichni kluci z páté bé si o přestávce vyměnili svoje roušky s holkama (zřejmě sranda).
2. Do větší drogérie vešel muž s rouškou a s čepicí zaraženou do čela. Vybral si z regálu zboží tak za pět set a kolem pokladny odkráčel středem. Platit bude kdo?, volala pokladní. Muž se ve vchodu otočil, ukázal jí prostředníček a zmizel (zažitá skutečnost).
3. Do volební místnosti přišel zarouškovaný muž. Prokázal se občankou, která nebyla jeho. Byl zaregistrován a následně odvolil (určitě hoax, jinak by o tom psala všechna media).

Zatímco my se tady mazlíme s výsledky voleb a taky každý den vyhlašujeme nový rekord v počtu nakažených (nemůžeme přece být pořád první jen v pití piva), ve světě se děje spousta věcí.  Nakažený Donald byl přesunut do nemocnice a US Demokrati si jistě potěšeně mnou tlapičky. Zato Belgie má první transgenderovou ministryni.

V sídle Českého statistického úřadu došlo k havárii. Vodou byly zaplaveny garáže i výtahové šachty. Sabotáž voleb se ale nezdařila, na zpracování výsledků to prý vliv nemělo.

Podzimní glosy (9)

Tak jsme si o víkendu všichni naposledy zazpívali a o půlnoci jsme se dočkali nouzového stavu. Počty nakažených si stále držíme nad tisícovkou, tupí novináři mají zase rekord – nejvyšší počet za neděli. Sečetly se volby a ti, co smutnili při pohledu na čísla, zjišťují, že ANO tak úžasně nevyhrálo, jak se nám smutným a naštvaným hlasem snažily sdělit Průhonice. Přesně za rok budou volby parlamentní. Tam půjde nám všem i jim všem o všechno. Je čas chystat státní rozpočet 2021, po letošní sekyře půl bilionu se mluví se mluví o nějakých 350 miliardách dalšího schodku. I napřesrok musí být na dárečky pro voliče.
Mysleli byste si, že vláda se všemi těmito problémy zabývá. Nikoliv. Na dnešním zasedání vláda řeší průplav Labe – Odra – Dunaj. Dokonce na to chce pustit patnáct miliard. No možná, že je lepší, pokud se vláda nezabývá důležitějšími věcmi.

Obyvatelstvo se vyspalo z voleb a už zase vede rouškovou válku. Konkrétně jde o dopis vládě, který podepsali významní lékaři z nejrůznějších oborů v čele s kardiologem Janem Pirkem nebo psychiatrem Radkinem Honzákem. Plno lidí na ně nevybíravě útočí, další to hájí. Ale obávám se, že to nikdo z nich nečetl (s tím máme z totality velké zkušenosti). Ani já jsem to nečetl, jdu to hledat. (https://www.petice.com/oteveny_dopis_leka_vlad_parlamentu_a_mediim_ohledn_tzv_koronavirove_kriz ) Petici zatím podepsalo za čtyři dny přes 40 tisíc lidí.

Dnes má narozeniny Václav Havel. Přejeme mu všechno nejlepší. I s přihlédnutím k současnému obludáriu na Pražském hradě.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Poslanec KSČM Kováčik propadl střechou a vážně si zranil páteř. I volby skončily pro KSČM podobným propadem. * Nové epidemické příkazy a zákazy od plukovníka jsou podobně pestré a málo logické jako za zpěváka, ale aspoň se nemění každý druhý den. Možná se budeme při příchodu do hospody písemně přihlašovat a vyplňovat dotazník. * Švédsko, země s jednou z nejliberálnějších azylových politik, razantně mění svůj postoj vůči migrantům. Země poskytne Řecku materiální pomoc, ovšem žádné běžence z vypáleného tábora Moria či jiných řeckých ostrovů nepřijme. * Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla nejvíce v historii země. Češi ze strachu nevídaně spoří. * Audit o Babišovi bude na podzim hotov. My ho zveřejníme, tvrdí Evropská komise.  

Podzimní glosy (8)

No tak je teda po volbách. Skoro mě to překvapilo. Do předvolebních kampaní se letos vrazilo asi nejméně v historii. K čemu billboardy u dálnic, když všichni covidují doma a nikam nejezdí? Možná už i politici začínají chápat, že to jsou nejvíc vyhozené peníze. Chyběla reklama v biografech. Nehrálo se nebo nepřišli lidi. Debaty na ČT24, jinde se tomu moc nevěnovali. Volební průzkumy nic moc, lidé by si snadno spletli volební preference s počtem nakažených koronavirem.

Nevím, proč musíme volit ve dvou dnech, když v pátek už je většinou vymalováno. Prodloužil bych pátek třeba do půlnoci a voličům bych nechal sobotu na to, aby se vzpamatovali z výsledků.

Jak jsem letmo poslouchal projevy předáků stran po sečtení výsledků, nabyl jsem dojmu, že vyhráli úplně všichni. Ale myslím, že od dob Jiřího Paroubka jsem v TV neslyšel s takovým naštváním a zoufalstvím vyhlašovat to úžasné vítězství jako dnes z Průhonic. Ano, ANO vyhrálo na procenta. Celostátně, o což se tentokrát nehraje. Vyhrálo hlavně proto, že kanibalizovalo spojence na levici až k neexistenci. A těžko se mu proto bude vyrábět koalice. Velký potlesk si zaslouží i Václav Klaus mladší. Podařilo se mu totiž rozdělit onen vlastenecký voličský konglomerát na dvě zcela podměrečné strany. Tisíce děkovných dopisů od všech demokratů.
Teď už jen můžeme doufat, že to nikdo z demokratických sestav při koaličním vyjednávání nepodělá.