Archiv pro měsíc: Leden 2022

Názory a nápady

Právo na placatou Zemi.

Právem každého člověka je věřit v cokoliv.  Třeba v to, že Zeměkoule je placatá, že letadla na nás shazují chemitrails nebo že vakcíny obsahují čipy. Společnost to obtěžuje a zdržuje, moudří lidé obracejí oči v sloup, ale to je daň za tento druh svobody.

Problém nastává tehdy, když tihle lidé začnou vydávat placatost Zeměkoule za jediný správný názor. K jejich výbavě patří agrese, ukřičenost, vulgarita a taky stádnost. A netolerance k jakémukoliv jinému názoru. Omílají listinu práv a svobod a žádají svobody pro sebe. Svoboda druhých je nezajímá, stejně jako to, že kromě nějakých práv i oni mají nějaké povinnosti. Zajímá je jen jejich pravda.

K podpoře svého názoru nosí na demonstrace státní vlajky (oni jediní jsou přece vlastenci) a šibenice (chystají se pověsit ty, kteří byli demokraticky zvoleni, ale nesdílí hlasitě jejich názor). Šíří výzvy k zahlcení pošty hygienických stanic nebo parlamentu. Hltají sdělení východních dezinformačních webů a řídí se jimi. A hlavně jsou PROTI. Proti všemu a všem. Proti každé vládě, ať je složena jakkoliv. Když vybledne téma jejich protestů, najdou si vzápětí jiné.

Kde se berou tihle lidé? Jsou opomíjení a frustrovaní. Neúspěšní, většinou chudí. Málo se o ně starala rodina, škola i společnost. Není proč jim závidět jejich šedý a zpackaný život, zatímco oni mají mnoho důvodů závidět úspěšným. Nebo těm spokojeným. Svoje ublíženectví vykřičí na ulici nebo na internetu.

Když je budete přesvědčovat o tom, že Zeměkoule je kulatá, znepřátelíte si je. Můžete se o ně přestat zajímat a říct si, že i ty šibenice patří ke svobodě. Jenže se pak můžete divit.

Příběhy, básně a povídky

Jeden Nový rok.

Tenkrát se ještě globálně neoteplovalo. Během silvestrovské noci 1978 za pouhých šest hodin klesla teplota v Československu o dvacet stupňů, během šestnácti pak dokonce o třicet.

Silvestra jsme každoročně slavili ve Žďáru na chalupě Folk & Country Klubu. Odpoledne bylo skoro jarně. Zaslechli jsme zprávy, že se má ochladit, ale v chalupě bylo teplo a pivo teklo proudem.

Následující část příběhu vynechám, protože by ho mohli číst i nezletilí. Zmíním jen, že po celou dobu naší konzumace venku teplota klesala a klesala.

Teploměr přestal klesat na Nový rok někdy ve tři odpoledne a ustálil se na mínus jednadvaceti. Dalo se ale čekat, že v noci se ještě trošičku ochladí. Ale taky byl čas k odjezdu. 130 kiláků vesměs po okreskách, dálnice tenkrát končila i začínala až v Mirošovicích. Vozový park naší party tvořily opotřebované starožitnosti. Jen já jsem měl škodovku vonící novotou, protože ta starší se nedávno rozpadla kdesi v polích. Velkoryse jsem navrhl, že pojedu poslední, kdyby někdo zůstal v tom mrazu viset. Některé šunky jsme museli roztahovat, jiné startovaly samy. Když všichni odjeli, naše škodovka chytla na první otočení klíčkem. A jela perfektně. Topení ve voze žhnulo na plné obrátky, přesto nám bylo i v bundách zima. Zvláště těm, co přijeli na Silvestra v teniskách. A za okny byla taková zima, že se ven raději nikdo nedíval.

Konečně jsme projeli Benešovem a za chvíli jsme už v Mirošovicích najížděli na dálnici. A vtom se to přihodilo. Motor zaškytal a zmlkl. Coby řidič jsem nezpanikařil a nezačal zvažovat, jestli se nerozpadla převodovka (to jsem taky zažil). Taky nebylo zrovna počasí na to, abych auto obíhal, koukal do motoru nebo si pod něj lehal. Mrzlo.

První zásada znalého řidiče zní postupuj od jednoduchého ke složitějšímu. 1. Je v nádrži benzín? Něco mi odpovědělo, že není, přestože ukazatel ukazoval, že půlka nádrže. K tomu vysvětlení, co znamenalo kupovat si auto v socialistické Mototechně. Bezprostředně po nákupu člověk musel zkontrolovat vše, co se na autě dalo, opravit to vlastními silami nebo silami zkušenějších kamarádů a doufat, že co se zkontrolovat nedá, se nerozsype na nejbližší cestě.

Věděl jsem co, ale nevěděl jsem jak. Milí mladí přátelé, tenkrát nebyly mobily, dokonce i dálniční hlásky se teprve budovaly. Vystoupil jsem z auta a mával na projíždějící vozidla. Jenže žádná neprojížděla. Až první řidič zastavil a způsobil, že žiju včetně mé posádky a mohu vám tenhle příběh dovyprávět. Měl kanystr, daroval mi dva litry benzínu, sám mi je nalil a zmizel. Dodneška si myslím, že nebyl skutečný. S dvěma litry v nádrži jsme dojeli až k pumpě v Průhonicích a dokud jsem udržel v ruce hadici, tankoval jsem, pak jsme dovezli domů naše kamarády a nakonec nás.

Konečně jsem si dokázal představit, jak muselo být Němcům u Stalingradu.

Společnost

Co nás mimo jiné čeká v roce 2022.

Volné dny si užijeme letos málo, hodně svátků připadá na sobotu nebo neděli. Jen tři prodloužené víkendy – Velikonoce, 28. říjen a Vánoce. * Volby budou zřejmě zase v říjnu, budeme volit v obcích nové radnice a taky jednu třetinu senátorů. V obci Praha to bude asi docela husté. A možná nám parlament umožní volit i korespondenčně. *  Důchodci budeme v balíku, kromě novoročního přidání se prý bude valorizovat ještě v červnu. Někteří senioři si před Vánoci opatřili vidle na peníze, ale inflace prý bude dvouciferná. Aspoň na začátku roku. * Omikron přes nás přelétne tryskem a pak už bude po kovidu. Tvrdí optimisté. Flégr s kocourem vidí mrtvé na ulicích. * Dva roky pandemie pročistí podnikání, mnoho restaurací asi padne a mezi zbylými vyhrají ty, co budou levné pro Čechy, protože turisté se zatím moc nepohrnou. Kasina a sázkové kanceláře budou v klidu, dostaly od Babišovy vlády desítky milionů jako kovidové bolestné. Nouze o zaměstnání zřejmě nebude, ale lákání na vysoké mzdy přestane. * Ceny nových bytů budou začínat osmičkou se šesti nulami a investory nenapadne stavět levnější bydlení. Lidé se budou stěhovat z Prahy a velkých měst na venkov a budou za prací dojíždět auty, zatímco radní těch měst budou nabízet další cyklostezky. * Vláda se bude obtížně zbavovat úředníků z Babišovy éry, zápolit s minulými rozpočtovými schodky a čelit nastaveným dlaním odborářů. * Justiční složky volněji vydechnou a začnou řešit hodně starých kauz, ale pohne-li se s Čapím hnízdem nebo s Bečvou, ví jenom hvězdáři. * Svět bude v pohybu víc než doteď. Putin bude dál na hranici chřestit zbraněmi a volat, že je obklíčen, Američané s ním budou jednat a Evropa na to dál bude koukat jako na tenis. V některém světovém městě se sejde ekologický summit a politici dohodnou ještě ambicióznější závazky, které nikoho nenapadne plnit. Čína každý týden uvede do provozu jednu uhelnou elektrárnu a v Brazílii lehnou další čtvereční kilometry pralesa. Po tlaku členských států Evropská komise pravděpodobně ubere plyn při prosazování Green Dealu. * Babiš bude objíždět Česko v obytňáku kvůli prezidentské kampani a druhá půlka národa bude hašteřivě vybírat prezidentského kandidáta z patnácti možných. * V Pekingu proběhne zimní olympiáda a jinak bude MS v hokeji a MS ve fotbale. Hudební festivaly po dvou letech zbrojí a taky přijede Metalica, Eric Clapton a mnoho dalších. * Čeká nás zatmění Slunce a konjunkce planet a jedna podmořská sopka už bouchla.

.
Poznámka

To si tak pustíte televizi chvilku před silvestrovskou půlnocí, abyste věděli přesný čas. A vidíte Helenu Vondráčkovou a hned po ní Michala Davida. Zdá se vám, že jste se přepnuli do osmdesátých let na normalizační estrádu, ale hodiny za malou chvilku spustí rok 2022. To nám jen na veřejnoprávní televizi nějaká partička ukazuje, jak umí v nejsledovanějším televizním čase roku nabídnout svoji představu, co je v české kultuře nejlepší.