Ekosloupek 10

 

= Kdybych stál v za řečnickým pultem v sále OSN, asi bych hovořil nějak takhle: =

„Žijeme v éře největšího blahobytu a bezpečí v dějinách lidské společnosti. Vážíme si toho a víme, že se to nestalo samo sebou. Díky mezinárodní spolupráci, vědě a technologiím se podařilo neuvěřitelně snížit dětskou úmrtnost a zvýšit kvalitu života nejen nám, ale i lidem v chudých oblastech planety. Díky za to, co jste společně a za cenu velkých obětí dokázali. Nevzdáme se racionality a kritického myšlení, díky kterému dokážeme tolik dobrých věcí, o kterých se generacím před námi ani nesnilo. Nemáme právo na základě vachrlatých hypotéz a pokřiku pár doomsday fanatiků lidi zase uvrhnout do bídy a společnost někam do totality a zaostalosti. To, co je řešením, je lidský rozum, intelekt a tvořivost. Je na nás, abychom místo chození za školu a dožadování se komunistické totality ze všech sil studovali a zvládli vytvořit nové technologie a inovace, které dovolí naší planetě volně dýchat. Budeme stavět na neuvěřitelných úspěších lidské inteligence, kreativity a spolupráce, kterých jste za posledních pár desetiletí dosáhli. A společně to dokážeme.“

(autor: Nikola Sargon)

Z <https://www.facebook.com/>

Při poslechu dnešních zpráv z České republiky mi několikrát přišel na mysl George Orwell a jeho Farma zvířat s hlavní myšlenkou: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale prasata jsou si rovnější.“

Ekosloupek 08

Klimatolog Jan Pretel: „V závěru antropogenní vlivy. Samozřejmě nárůst teploty, který tady dnes je, může být do jisté míry vyvolán právě antropogenními vlivy. Jenomže ty antropogenní vlivy (činnost člověka) mohou pouze zesílit anebo zeslabit rozsah klimatické změny a její dopady. Fakt je, že boj s klimatem vyhrát nelze. Mluvíme-li o změně klimatu, nemá smysl podle mého, a ne jenom podle mého, mluvit o číslech (např. 0,84 °C/100 let). Hovořit při změně klimatu o číslech tohoto rozměru je naprostý nesmysl. Tato globální hodnota se sice nějakým způsobem dá vždy spočítat, ale je to hodnota naprosto nerealistická. Já, když mluvím o změně klimatu, tak mluvím vždy o trendech, jestli ten trend je nebo není významný. Nemůžu pochopit cíl celosvětového jednání, že musíme udělat všechno proto, aby teplota nepřesáhla 2 °C (nebo 1,5 °C). Je to akorát politická hra s čísly.“
Z debaty „Historie klimatu ve světle moderního vědeckého poznání“ – Institut pro politiku a společnost.

Ekosloupek 07

Trend (vymírání živočišných a rostlinných druhů) lze zvrátit pouze podstatným snížením populace především Afriky a Asie, čímž by došlo k samovolnému obnovení tamějších biotopů, omezení zemědělství na půdě bývalých pralesů (výsledkem je zvětšování pouští), jiná cesta není.

To se ovšem nebude líbit.

V Evropě s klesající populací stačí zastavit migraci, demeliorizovat řeky, obnovit lužní a smíšené lesy a v první řadě přestat pěstovat Lány řepky, na ultra neekologické palivo a samozřejmě zakázat jedy, kterými se stříká. Zákaz umělého zasněžování sjezdovek, které devastuje značně vodní zásoby, způsobuje devastaci okolních biotopů, zákaz používání studen k napouštění bazénů, nahradit beton kde to půjde zelení včetně cyklostezek kolem řek, kde beton pouze zbytečně zvyšuje teplotu, zavést vysoké pokuty za odhazování odpadků, podstatné zdražení svozu netříděného odpadu (naopak zlevnění tříděného), pokuta za založení černé skládky od 1 milionu (nebo zrušeni dávek) atd.

Jan Musil v diskusi <https://www.facebook.com/>

Ekosloupek 06

= Ekologiční teroristé v Německu přitvrzují. Stát někde s transparentem už nestačí. Do ruky berou kladiva. Nepřipomíná to trochu „Křišťálovou noc“ ve stejné zemi tenkrát v režii NSDAP?=

Německá policie od tohoto týdne vyšetřuje radikální skupinu, která si říká „Kamení v převodovce“ (“Rocks in Gearbox“) a která o sobě dala vědět minulý týden, kdy prodejci automobilů v Kronbergu na okraji Frankfurtu zdemolovala více než čtyřicet luxusních vozidel. Policie ve Wiesbadenu uvádí, že vyšetřuje „Kamení v převodovce“ poté, co se skupina přihlásila k odpovědnost za poničení vozidel značek Jaguar, Land Rover a Aston Martin. Vandalové podle policejního mluvčího rozbili okna aut, poškodili kapoty a také skleněné dveře autosalonu. „Používali kladiva a páčidla, skupinu vyšetřujeme,“ uvedl mluvčí.
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/aktiviste-autosalon-frankfurt-iaa-rocks-in-gearbox-greenpeace.A190904_092732_automoto_fdv

Ekosloupek 05

=Přesně takhle je to s mnoha dalšími věcmi. Krásný příklad příběhů, kde je na začátku svaté nadšení ekologistů a na konci sprostý byznys. Brčka v malém, solární energie a řepka ve velkém.=
Majitelé kaváren jsou uneseni. Media ho opěvují. Více než tisíc lidí přispělo na jeho „ekologický“ projekt náhrady plastových brček slaměnými. Jenže ten ve svém důsledku zvýší emise oxidu uhličitého a přispěje ke globálnímu oteplení. Brčka totiž podnikatel David Macháček nevyrábí ze žita v Česku, ale dováží je letecky z Číny.

Reflex 34/2019

Vlastenectví

Směsice Keltů, Germánů, Západních Slovanů, Židů, Němců, které sem natahali čeští králové, možná i nějaký lovec mamutů, a ještě několik dalších etnik, co vytvořili dohromady český národ. Ten měl dlouhá staletí vůli nezaniknout.

Podle titulu knihy českého klasika byli v devatenáctém století čeští vlastenci poněkud zapadlí. Ale zase jedině jim můžeme vděčit za to, že český národ uchovati ráčili. Bez nich bychom asi dnes hovořili úplně jinou sprache a řada našich předků by padla u Stalingradu.

Šlo jim to klopotně a malými krůčky, těm našim prvotním vlastencům. Krameriovy noviny vycházely v nákladu 450 kusů, venkovští vzdělanci zapisovali lidové písně, Palackého Dějiny národa českého byly napsány v němčině, a když chtěl někdo dát velkou vlasteneckou ránu, všichni se na něj sběhli a Rukopisy (Královédvorský a ten druhý) mu snědli. 

Pak národ sílil divadlem, prodanými nevěstami a starými pověstmi českými. Moc toho nebylo, ještě že měl babičky.

Historie Čechů nebyla nijak bojovná, žádný Král Artuš, Nibelungové nebo Ilja Muromec. Češi se nejčastěji se všemi dohodli, nanejvýš přicmrndávali na cizích bojištích za cizí zájmy. 
No husiti… to bylo spíš náboženské nebo – jak tvrdili komunisti – hnutí sociální, národ nic moc, ale zase stáli jsme proti všem. Ani Jan Amos nezůstal vlastenecky na rodné hroudě, přednost měla ideologie podobojí.

Padlo Rakousko i s Uherskem, my vdechovali svobodu. Ale přišli jsme o nepřítele. To nám umožnilo se hádat mezi sebou, což vydrželo do dneška.

Síla vlastenectví vyrostla v osmatřicátém. Jenže velmoci se dohodly jinak a ani tři miliony sudetských Němců se necítilo příliš českými vlastenci. Tak se vlastenecky bojovalo u Bílé Cerekve, u Tobruku a v českých bombardovacích perutích nad Říší.

Začalo se mluvit víc o internacionalismu a dozvídali jsme se, že vlastenectví znamená hlavně milovat Sovětský svaz.

Se zvonky klíčů se měnilo vše, chtěli jsme jinak žít, chtěli jsme jinak se mít, chtěli jsme ke svobodě i k blahobytu, prostě na Západ. Zase jsme přišli o společného nepřítele a obraceli se jeden proti druhému.

Najednou byl i prostor pro všelijaké zvlášťňoury. Nic než národ, Čechy Čechům, znělo na náměstích. Holohlaví chasníci se vlastenecky houfovali za účelem zmlácení nějakých cikánů. Nějak jim ty lebky nastydly nebo si policie po dlouhém váhání začala vědět rady.
Vstali noví bojovníci. Ti už nevzhlížejí k Adolfovi, ale směrem na východ. Na rozdíl od holohlavých uličníků zasedla jejich rasová nenávist do poslaneckých lavic. A tak společně s třídní nenávistí komunistů se snaží točit kormidlem naší politiky. Dál od Evropy, víc na Východ. Útočit na lidi jiné rasy nebo jiného smýšlení naše zákony zakazují. Ale prosím vás, kdo by se tím zabýval, když jde o národ.

Ekosloupek 02

„Rozmach větrných turbín v Německu začal váznout vzhledem k sílícímu sborovému volání občanů brojících proti ničení životního prostředí. Protestních hnutí proti rozvoji považovanému za environmentální vandalství přibývá jako hub po dešti. Dokonce i německý svaz ochránců přírody začíná revidovat svůj postoj k větrným turbínám, kvůli rozsáhlému úbytku hmyzu, ptáků a netopýrů.

Hlavním problémem je kolísavost větrné a sluneční energie. Někdy je elektřiny málo, jindy příliš. Pokud nefouká vítr a nesvítí slunce, dodávky elektřiny se musí opřít o konvenční elektrárny. Bez ohledu na to, kolik větrných a slunečních elektráren Německo postaví, stále proto nebude moci své konvenční elektrárny odstranit. Navíc když vítr a slunce vyrábějí příliš mnoho elektřiny, pravidelně její cenu stlačují pod nulu. Tato pokřivení budou dramaticky bobtnat, pokud tržní podíl větrné a solární energetiky, v současnosti na úrovni 25 procent, vzroste nad 30 procent, protože výrobní špičky začnou překračovat poptávku po elektřině.

Ještě horší je, že jak se tržní podíl přímo využitelné větrné a solární energie bude přibližovat 100 procentům, bude totéž platit pro podíl přebytečné energie. I kdyby Německo a jeho sousedé vytvořili dokonalou elektrickou síť sahající od Alp až do Norska, s tolika přečerpávacími zařízeními, kolik by bylo v zúčastněných zemích geologicky možné, tržní podíl větrné a solární energie by nemohl překročit 50 procent, aniž by se čím dál větší objemy přebytečného proudu likvidovaly nebo znehodnocovaly přeměnou na teplo. (!!!)“
https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

*

https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

Ekosloupek 01

=Většinou vystřižená fakta, myšlenky a názory z medií a diskusí. Nemusí nutně souznít s názorem vystřihovatele. Případné názory vystřihovatele (mezi rovnítky) souzní s názory vystřihovatele.=

Krávy prdí metan. A abyste je vyživili, musíte spálit hodně ropy. Je dost lidí, kteří si myslí, že přechod na bezmasou stravu dokáže ovlivnit světové klima. A mezi nimi dost takových, co už vymýšlejí sankce proti masožroutům.

Kdo si chce dát stejk, ať maže ven! Dost znepokojivou vizi budoucnosti restaurací má někdejší výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (tzv. pařížská dohoda, 2015) Christiana Figueresová. „Co kdyby se restaurace za deset patnáct let začaly chovat k masožravým, jako se dneska chovají ke kuřákům?“ nadhodila nedávno na jedné konferenci. „Jestli chtějí jíst maso, ať to dělají před restaurací.“

https://finmag.penize.cz/ekonomika/402080-zakazte-hovezi!>

Ekosloupek 03

Vliv na změny klimatu má kromě skleníkových plynů ještě dalších nejméně sedm faktorů. Některé působí až v delším geologickém měřítku času, jiné v kratším časovém období a některé se podílejí na současné změně klimatu. Základními faktory klimatických změn jsou: 1. Milankovičovy cykly a další krátkodobější cykly ovlivněné především vzájemnou polohou Slunce a Země. 2. Sluneční aktivita, často popisovaná také v cyklech probíhajících od 11 až po 2400 let. 3. Kontinentální drift (posun kontinentů), desková tektonika podle A. Wegenera a tím způsobené změny tvaru kontinentů a jejich pozice na Zemi. 4. Skleníkový efekt. 5. Termohalinová cirkulace (globálně propojené hlavní mořské proudy). 6. Aerosoly, způsobené hlavně vulkanickou činností a dopadem asteroidů a velkých meteoritů. 7. Vegetační kryt. 8. Magnetické pole Země. (Vesmír 74, 488, 1995/9).

Protinožci.

Dokud byla naše Země ještě placka, ten problém neexistoval. Ale jak se planeta zakulacovala a Slunce už kolem ní přestalo obíhat, vznikaly potíže a nejasnosti. Nejdřív to postihlo vědeckou frontu a postupně čím dál širší veřejnost. Vyjma politiků, neb ti jsou v každém dějinném období pozadu za širší veřejností.

Problém tkvěl v tom, že na opačné straně koule byli taky lidé. Dalo se domýšlet, že i oni stojí nohama na zemi, protože nohy jsou přece od toho. Varianta, že se tam stojí na hlavě byla rozumně odmítnuta. A protože těma nohama mířili proti nám, pojmenovali jsme je protinožci.

Stejně s tím byly starosti: Jak to, že když jsou na té spodní straně koule, nespadnou do vesmíru? Co by bylo s námi, kdybychom se na tu druhou polokouli vypravili? Zprotinožili bychom se? A jak tihle lidé na dolní půlce vnímají nás? Taky jako protinožce? To by pak na planetě žili jen samí protinožci a žádní lidé.

Časem jsme si na to zvykli. Vydáme se letecky z Prahy třeba do Buenos Aires a po vystoupení z letadla se zajímáme o to, o kolik si máme přetočit hodinky. A vůbec ne o to, že všichni ti lidé tam jsou vlastně vzhůru nohama.

Vím, že existují jedinci, kterým vadí lidé z jiných národů, jiné barvy pleti, jiné společenské třídy, jiné úrovně vzdělání nebo bez hudebního sluchu. Ale zatím nikdy jsem se nesetkal s někým, komu by vadili protinožci. Berme to jako určitý civilizační pokrok.

Konec víkendu.

Dnes ani nepadaly teplotní rekordy. Teď už je příjemný navečer. Sedím na zahradě pod stromem, co pamatuje dobytí Bastily, a vychutnávám cigaretu. Je to dnes moje první i poslední. Nejsem závislák, je to můj večerní rituál. Už mnoho let. Vlastně nikdy nedokážu správně odpovědět na otázku, jestli jsem kuřák nebo nekuřák.
Je klid. Všichni chalupáři už dávno odjeli do velkoměsta a všichni domácí se už dávno vrátili z nákupních galerií. Travní sekačky pečlivě zakůlněny a fotbal už taky skončil.
Ticho narušují jen ptáci. Na doslech jsou tři, jeden mě štítivě pozoruje z vrcholku sloupu 380 voltů a vysílá bojovné hlášky. Druzí dva mu odpovídají z okolních stromů. Jejich zpěvní projev je mnohem smířlivější, agresivita trylků se zjevně snižuje se čtvercem vzdálenosti ode mne. Jinak fakt ticho.
Najednou se z dálky něco rozezvučí, blíží se to a vypadá to jako zpěv. Když opustí souvislou městskou zástavbu (my tady na konci už jsme něco jako lesní intravilán), přidá na decibelech. A už ho vidím! Neumím určit věk nebo společenský status. Jisté však je, že silnice mu není dost široká. Začíná odznova a už poznávám melodii i některá slova.
„We Are The Champions!“, nese se údolím.
Ano, jsme vítězové a víme to o sobě, i když se vůbec neznáme. 
Fredie postupně utichá za zatáčkou a ptáci, kteří se zájmem poslouchali, spustí zase tu svou. Za chvíli budou mít večerku.
Svět tmavne. Vlastně nevím, odkud se bere tma. Nastává. Přichází. Vkrádá se. Spouští se odkudsi. Pokládá se na kraj. Ale nakonec vždycky je. Stmívání je stejně zajímavé jako svítání. Akorát ho ten druh lidí, co jsou jako já, vidí častěji.  
Vstanu a jdu domů. Byl to nádherný den.