Archiv pro rubriku: Kocourkov pod Řípem

Název rubriky je snad jasný. Kdyby téma přesáhlo naši milovanou vlast, změní se název na Kocourkov nad čůrajícím chlapečkem.

Občane, máte tu správnou lékárničku?

Jedu si to takhle autem po silnici a najednou silniční kontrola. Dobrý den, pane řidiči, ukažte nám… a tak dále. Papíry v pořádku, lékařské dobrozdání pro geronty mám, povinné ručení taky.

A co ještě. Na předním skle nejsou žádné předměty, co tam být nemají. Světla svítí, blikače blikají a stěrače stírají.

Oranžová vesta na opěradle. Dechová zkouška negativní.

Silniční kontrola si začíná zoufat. Stačilo by zvolat, pane řidiči, máte všechno v pořádku, gratulujeme vám a přejeme šťastnou cestu.

Ne tak v zemi, kde se kontroluje úplně všechno a každý. Za chybu v bodě padesát osm vám může kontrolní orgán uložit půlmilionovou pokutu a dovoláte se tak leda srnkám na palouku. A kde je taky plno lidí připraveno vystartovat a udat vás, napráskat a vylít si na vás svoje mindráky, protože jste jen o málo úspěšnější než on. A ta vaše koza ne a ne chcípnout.

Ale vraťme se na silnici nebo na to, co se po zimě u nás silnicí nazývá. Silniční kontrola zatím není úspěšná, jsem divný případ. Loňskou dálniční známku mám pečlivě seškrabanou (za to prý je dva tisíce), novou podepsanou a nalepenou do nejsprávnějšího roku. A co horšího: kdyby měli u sebe nějaké internetové tohle, mohli by se podívat, že poslední pokutu jsem platil v roce 1974.

Pak přijde spásná myšlenka: Ukažte nám, prosím, lékárničku. Z neznámého důvodu mám lékárničky dvě. Zřejmě za to může moje žena, která se někde dočetla, že se mají lékárničky inovovat a tak mi koupila další. Ženy to mají tak nějak zařízené, že plní ochotně každé nařízení, zatímco my chlapi neděláme nic, jen brbláme, že ta lékárničková lobby holt potřebuje vydělat pár desítek milionů. Tak je to ostatně s většinou předpisů a nařízení v našich končinách. Vycházejí ve Sbírce zákonů proto, že někdo buď potřebuje vydělat, nebo něco ovládnout.

Tak jsem ty dva uniformované hochy zklamal. Dvě lékárničky, navíc pečlivě zabalené v původní folii (kolikrát vy jste se na sinici dostali k otevírání lékárničky) jim vyrazily dech. K tomu moje šedivá hlava a jednání, s kterým bych se mohl klidně stát prezidentem. (Nemohl, neumím francouzsky.) Opravdu mi popřáli šťastnou cestu.

Kocourkov pod Řípem 6

17.4.2016 * Současná vláda je velmi úspěšná ve vymýšlení kravin. Bylo by dobře, kdyby na konci roku na internetu někdo vyhodnotil, které ministerstvo vymyslelo těch hovadin nejvíc. Nechci nikoho ovlivňovat, ale mám pocit, že zatím spolehlivě vede ministryně Marksová. O tom jindy.

Dnes se věnujme Ministerstvu životního prostředí. Blíží se léto a vodácká sezóna. Zmíněné ministerstvo vydalo vyhlášku. Chcete-li na kanoi, kajaku, pramici či na nafouklém člunu sjet nějaký jez, musíte mít k tomu povolení od správce toho jezu. Nemáte-li od správce jezu povolení ke splutí a splujete-li, hrozí vám pokuta 200 000 Kč. Je jaro a tedy nejvyšší čas zjišťovat, kdo je správcem kterého jezu na vaší pouti. Nejlepší bude asi poslat žádost o informaci přímo na Ministerstvo životního prostředí. To by vám mělo poslat seznam i s adresami. Načež pošlete každému správci žádost o povolení provedení splutí.  Jedna Lužnice = třicet správců (zkušený vodák mě opraví). A když máte třicet povolení pro všechny splutelné jezy, můžete vyrazit. Vrazíte spoustu peněz do známek, ale za tu radost z vody to stojí.

Odhadněme, že jen Lužnici sjede za sezónu padesát tisíc lodí. Všichni spořádaně zažádají o povolení. Každý správce jezu vydá a rozešle padesát tisíc povolení.  A příští sezónu už budeme bez správců jezu. Ale kdyby náhodou nikdo o povolení nepožádal, stát vydělá jen na Lužnici 50 000 krát 200 000 Kč.

P.S. Než jsem to stihl dopsat a zavěsit, došlo ke stažení této nesmyslné ministerské vyhlášky.
Podobně byla už odvolána nesmyslná pravidla o jízdě na kruhových objezdech.

 Ale pozor: na úsecích označených modrou značkou s vločkou musíte jezdit na zimních gumách PO CELÝ ROK.
Stálo by za to vyhlásit anketu o největší nesmysl našich ministrů. U mě zatím vede Marksová před Ťokem.

Kocourkov pod Řípem 5

28.3.2016

  1.  Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění 239/2013 Sb. stanoví, že cyklisté nesmějí před jízdou a během ní požít jakékoliv množství alkoholických nápojů (nulová tolerance).
  2. Jihomoravský kraj a turistické agentury budují z peněz EU cyklostezky po moravských vinohradech. Od sklípku ke sklípku. Úseky těchto cyklostezek probíhají také po silnicích druhé a třetí třídy.Je správné dbát na bezpečnost provozu chodců, cyklistů i automobilistů. Zároveň je správné podporovat turistický ruch a pohyb obyvatel na zdravém vzduchu. Taky je správné podporovat české vinaře, trpící v těžké konkurenci zahraničních producentů.

    Jenže…
    Viděli jste někdy policisty dávat dýchat cyklistům? Nedoporučí jim náhodou někdo z krajských a jiných politiků, aby se dívali jinam?

    Má smysl zákon, o kterém se už dopředu ví, že se nebude dodržovat? Neměl by se náhodou změnit? Poslední změna proběhla k 1. lednu 2016. A už teď se ví, že je tam spousta hovadin.

    Mimochodem: Víte, že 1. ledna 2016 začalo platit 221 (!) nových nebo změněných zákonů?  Kdybyste nevěděli, v které zemi žijete, vraťte se na titulek článku.

Kocourkov pod Řípem 4

21.3.2016 * Nejkrásnější evropské parkoviště.

Jeden ze slavných zákonů profesora Parkinsona tvrdí, že počet úředníků roste v zemi geometrickou řadou bez ohledu na politický systém a zabarvení vlády. Za posledních pětadvacet let je to snad ještě zřetelnější, než tomu bylo za bolševika. Sami jste určitě svědky toho, jak se otevírají další a větší budovy pro státní správu a pro správu krajů a měst.

Snad nejzřetelnější příklad máme přímo před sebou. Malá Strana je nádherný historický prostor a měl by tepat turismem, službami, kulturou a událostmi. Místo toho tu máme parlament, který Menší město pražské postupně pohlcuje. Nejdřív poslanci pohrdli tou zvláštní budovou vedle Národního muzea a hrnuli se na druhý břeh. Tam zabrali palác ve Sněmovní pro Poslaneckou sněmovnu a potom Valdštejnský palác pro Senát.

Což samozřejmě nestačilo. Pro kanceláře, jednačky, místa pro tiskové konference, restaurace, bary a další služby padly celé dva bloky historických budov až k Malostranskému náměstí. To mají poslanci v přilehlých ulicích ještě ubytovny. Pod blokem domů rozlehlé podzemní garáže. A požírání historického města probíhá a bude probíhat dál.

Na návrh architektů, urbanistů i obyvatel se objevila myšlenka vyhnat auta z Malostranského náměstí a tím celou čtvrť zklidnit. Předložené nákresy vypadají bohovsky.
Ale páni poslanci, kteří mají kromě svého parkování ještě blokovaných třicet stání na náměstí, se vzbouřili. Že ta místa nedají, že přece nebudou jezdit do práce tramvají. Argumenty jaké pro zachování jejich parkoviště zaznívají z jejich úst, svědčí o tom, co je to za lidi, kteří nás zastupují. A ještě zajímavější je, že se za dobu diskusí neozval ANI JEDEN poslanec nebo senátor, který by řekl: Klidně to náměstí zkrásněte, my dojedeme tramvají, metrem, taxíkem nebo pěšky.    

Kocourkov pod Řípem 3

7.3.2016 * Prý nám zdraží elektřinu. Oni teda tvrdí, že to nebude zdražení, ale to nám tvrdili bolševici i postbolševici vždycky.

Pamatujete na vodu? Na každém rohu a v každých novinách byly výzvy „Šetřte vodou!“ „Nekape vám kohoutek?“ Kohoutek kapal, ale nikdo ho nespravil. Nebyli instalatéři. Vlastně byli, ale zaměstnaní v socialistickém komunálu. Což znamenalo, že v devět dopoledne už jste je našli v hospodě. Pak zazvonil klíček, z instalatérů se stali podnikatelé a předháněli se v tom, aby vám kohoutek nekapal. Spotřeba klesla. A vodárnám klesly tržby. Tak vodu zdražily a hlavně jste začali nejvíc platit za to, že vám přivedly trubky do baráku.

Posléze začala klesat spotřeba elektřiny. Tlačil na to stát, ministři,  ekoaktivisté i Evropská unie. Zahraniční spotřebiče měly mnohem nižší příkon, lidé víc zhasínali a měnili topidla za něco úspornějšího. A taky ceny elektřiny ve světě šly dolů. Zisk ČEZu i rozvodných firem začal postupně skomírat, čímž začal vydatně skomírat také zisk státu. Tak se vymyslela daň z jističe. Už nebude záležet na tom, kolik spotřebujete elektřiny, ale podle velikosti jističe, kolik byste spotřebovávat mohli. Rozloučíte se tedy s topidly, cirkulárkou, míchačkou a dalšími stroji, které s malým jističem nerozběhnete. Váš jistič bude asi takhle maličký a vy ušetříte. Nebo se nerozloučíte a budete platit jako mourovatí.

Je třeba posílit přenosovou síť. Ano, elektřina si teče sem a tam, jak chce. Někdy je na severu Německa bezvětří, jindy do vrtulí fouká uragán. Někdy pere slunce do solárů, jindy je podmrakem a někdy dokonce tma. Tak plaťte víc za jistič.   

Nejspíš klesne spotřeba, vládě ubude na daních a bude třeba vymyslet nějaký další poplatek. Třeba z lustru.

Volte strany vládní koalice!

P.S. Dobrá zpráva: Šéfka Elektrického regulačního úřadu Alena Vitásková tuhle pitomost (zatím) zrušila. I proto se jí naši milí oligarchové postarali o feliniovských osm a půl roku natvrdo. Její nástupce už jim jistě půjde na ruku.   

Kocourkov pod Řípem 2.

28.2.2016 * Ministr životního prostředí Richard Brabec (ano ten z ANO) má na nás novinku. Už prý nebudeme platit za popelnici, tedy za její převrácení do kukavozu, ale za to, kolik bude náš odpad vážit.  Jak si to představuje, to asi sám zatím neví. Asi bude na stupátku váha, čtečka přečte čárkový kód vaší popelnice a pak se to teprve převrhne. Jenže co když nemocná čtečka nepřečte? To vám odpad nevyvezou. Stejně jako sousedům a celé čtvrti. To by tak hrálo, aby se někdo obohacoval zadarmovým odvozem na úkor státu.

Všichni už teď třídíme jako diví z lásky k přírodě. Od teď budeme třídit z lásky k státu, aby na ten směsný odpad zbylo co nejméně. Šetřiví důchodci si poradí i s tím. Hodí prostě něco z odpadu do sousedovic popelnice.  A hajzlíci, co nemají souseda rádi, mu tam budou dávat cihly. Aby měl občan odpadu co nejméně, něco se dá nastrkat taky do těch barevných kontejnerů, něco odnést do lesa. 

Naše sídliště sousedí s vilovou čtvrtí. Čas od času vidím někoho z vilky, jak nese svůj odpad k nám. Jakmile se ten systém pobrabčí a půjde o peníze, čekám, že si na něj nějaký slušňák ze sídliště počká s basebalovou pálkou.

Stát jen za letošní rok přijme 13 500 nových úředníků. Jo čtete správně. Úředníci musí vykazovat činnost, tak vymýšlejí podobné brabcoviny. My je jenom platíme z daní.

Kocourkov pod Řípem 1.

21.2.2016 * Vzpomenete si, kolikrát jste za poslední dobu vyplňovali nebo nahlašovali svoje osobní údaje? Jméno, příjmení (hůlkovým písmem), jméno za svobodna, datum a místo narození, bydliště, email, telefon, zdravotní pojišťovnu, číslo občanky, číslo pasu, číslo řidičáku, číslo bot, rodné číslo, vzdělání, hrubý měsíční příjem…

V drtivé většině tohle všechno po vás chce stát. Většinu z toho asi vůbec nepotřebuje, ale potřebuje sběrem dat uživit úředníky a dát vám najevo, že vám vládne a že o vás úplně všechno ví. Mělo by stačit, aby úředník naklepal vaše rodné číslo a vyjely by mu o vás všechny údaje ze všech státních databází. Z nichž všechny potřebné by se přímo v počítači vchroustaly do formuláře, který teď pracně vyplňujete tužkou, co nepíše. Vlastně ne, žádný formulář by nebyl potřeba. Počítač by rovnou prověřil, jestli máte nárok nebo ne. Povoluje se – Zamítá se. Tečka.

Bylo by to krásné. (Ještě krásnější by bylo, kdybyste po státu nemuseli chtít vůbec nic.)

Jenže tomu brání jedna důležitá věc: Úřad pro ochranu osobních dat. Instituce s velkým množstvím úředníků, kanceláří, kopírek, telefonů a služebních aut hlídá to, aby nikdo nezákonně nepoužíval vaše osobní údaje. Tedy aby je nepoužíval, pokud vy mu je osobně nesvěříte. Vezmete-li to ovšem z opačné strany, pokud mu je osobně nesvěříte, nedostanete, co po státu chcete.

Tak nevím. Dělá z nás stát debily nebo je debilem stát?