PROSTOŘEKY 2

Když bylo jedno z vnoučat ještě nevelké, zeptalo se: „Juppe, šnek se narodí už s boudičkou?“ 

A lítáte v tom! Nejdřív si uvědomíte, že jste o tom v pokročilém věku nikdy nepřemýšleli. Takže nemáte tušení.  Zbabělec oddálí minutu pravdy poukazem na fakt, že se neříká šnek ale hlemýžď.  A že šnek je vlastně ta boudička ve tvaru … no šneka.

Těkavý intelekt mi připomene, že jsme se na strojní fakultě učili o šnekových převodovkách. Taková převodovka se skládá z ozubeného kola a šneka. Žádný hlemýžď ale ozubené kolo nemá, alespoň ne viditelně. Takže zpátky do zoologie.

Má nebo nemá hlemýžď boudičku už při narození? That is the Question! Třeba se narodí jen s takovými základy budoucí boudičky, trocha cementu na zádech. A když je pak jako kojenec živen mlékem, má dost vápníku na stavební materiál pro obydlí.  Takže předpokládejme, že kolaudace probíhá někdy v hlemýždí pubertě. To už taky umí rychle zatáhnout všechna tykadla a hbitě se zasunout do ulity před deštěm nebo před vámi. Zasouvá se mu snadno, nemá totiž kosti. Na ně nezbylo, všechno vápno padlo na boudičku.  Proto také nikdy nenajdete zemřelého hlemýždího kostlivce.

Z hlediska našeho pojetí architektury je hlemýžďův dům – přestaňme už konečně tomu stavebnímu objektu říkat boudička – poměrně avantgardní. Podobné stavby si občas nechají zpovykanými architekty realizovat zpovykaní milionáři.  Proč si tito plži staví dům ve tvaru spirály, nikdo neví. Snad proto, že rádi bydlí stočení.

Dotazující se vnouče trpělivě vyčkávalo, až si to všechno přerovnám v hlavě. Tak jsem mu všechno, co jsem měl k problému, odpřednášel. Měl jsem nepříjemný pocit, že v tom má mnohem větší jasno než já.

Doplnil jsem, že existují i homeless plži, kteří nemají boudičku. Pardon, domeček.  Sdělil mi, že ví. A že proto, že nemají domeček, lezou celý den na slunci a opálí se. Takže jsou ve výsledku buď červení, nebo černí. A že babička všechny ty černé a rudé na záhonu topí ve sklenici s pivem.

 Jestli ta babička není náhodou rasistka.   

 

NACTIUTRHAČ

NACTIUTRHAČ

Čeština má množství krásných slov dnes už neprávem zapomínaných. Jedním z takových slov je nactiutrhač. V minulosti slovo velmi vážené a uctívané, už pro odpornost, kterou přinášelo. Provázely ho soudní žaloby s příkazem omluv, finančních náhrad a dalších postihů. Ale taky souboje pěstní, kordové nebo pistolové, podle toho, jaké zbraně byly tehdy v módě. Tak se to řešilo mezi muži, neboť šlo o čest mužnou. Pokud někdo na cti utrhl dámě, předpokládalo se, že si ji zastane nějaký čestný muž a nactiutrhačného lumpa ztrestá. Problém nastával ve chvíli, kdy dámě na cti utrhla jiná dáma. To si holt musela dáma vyřídit sama. Třeba tak že na cti utrhla nactiutrhatelce.

Před víkendem.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Pytláci v Africe ve velkém střílejí slony, po kterých pak zůstávají sirotci. * V Drnovicích vyhořel kulturní dům. Ještě že jim tam zbyl fotbal. * Potkal jsem několik přátel, kteří odložili chytré telefony. V roce 2017 stoupl prodej klasických tlačítkových mobilů o pět procent. * Ve volebním průzkumu v Praze vede zatím ODS. ČSSD má necelá dvě procenta. * Italská vláda schválila přísný dekret proti migraci. * Rozvedl se nám expremiér Sobotka. Prý to trvalo jen patnáct minut. * Občan z Ostravska si při sbírání hub zlomil nohu. V nemocnici zjistili, že má v krvi 8 promile, což je český rekord. Jiný Moravan byl zastižen v noci v brněnské kostnici. Mezi lebkami jim tvrdil, že jde za kamarádem. * Západoevropské i britské přístavy se připravují na totální kolaps dopravy zboží a osob, jakmile po brexitu nastane celní režim. *  Na Islandu bouří sopka Katla. * Ministryně financí za ANO hájí názor, že svatebčané jsou povinni ohlásit počet svatebčanů na hostině. Nebožtíci počet hostů na svém pohřbu hlásit nemusí.

PROSTOŘEKY 1

1 – 22.9.2018
Léto včera došlapalo ke svému kalendářnímu konci. Aby nám nebylo líto studených prázdnin, ukázalo se poslední den třicítkami. Ještě ráno jsme se s Hankou povalovali v bazénu. Pravda v termálním, ledové horské bystřiny byly daleko. Potom jsme nastoupili cestu zpět do vlasti.
Nastoupili cestu je archaismus přímo ukázkový. Nastoupit se dá do vlaku, do letadla nebo do zaměstnání. Ale jak nastoupíte cestu, když jdete někam pěšky. I když mezi námi chodit někam pěšky je už dnes taky archaismus. Nastoupit cestu pro mne znamenalo naložit do auta kufr, notebook a objemnou Hančinu tašku s přibližně šesti láhvemi čerstvé vody, kdybych měl náhodou žízeň.
Abych vás lokalizoval, upřesním, že jsme se vraceli z centra Žitného ostrova. Ten je největším říčním ostrovem v Evropě a troufnu si tvrdit, že v celé galaxii. Je obtékán Dunajem, Malým Dunajem a částečně Váhem. Nejjižnější část Slovenska. Ale když se na ostrově zeptáte na cestu, je vám odpovězeno – pokud vůbec – rozvinutým souvětím v jazyce, ze kterého já znám jenom slovo három = 3, nebo éterem, což je hospoda a sör, to je pro změnu pivo. Ale je pravda, že se domorodci nevyhýbají používání některých českých slov, jako je káva nebo guláš.
Kdyby se na celém Žitném ostrově pěstovalo žito, byl by ho přebytek i v Brazílii a v Laponsku. Ale bylo už sklizeno, jen onde se krčila nedomrlá kukuřice. Ječmen se tam také určitě nepěstuje, protože všechna piva, co jsme tam pili, byla česká. Prazdroj, Staropramen, Krušovice, Gambrinus, (Starobrno jsme pro jistotu vynechali) – jejich loga se blyštěla na multipípách u každého stánku. Pravda je, že ve zbytku Slovenska se točí Zlatý bažant z pivovaru ve Zlatých Moravcích, ale to je vlastně také odrůda plzeňského.
Seznamem českých piv bych se tolik nezaobíral. Ale drtivou většinu v ostrovních termálareálech tvoří čeští turisté. Vyznačují se převážně důchodovým věkem, hlasitostí a neuvěřitelnou hmotností. Polehávají přes den v horkých bazénech. Tam, kde se plave, nebo jsou nějaká vodní dobrodružství, se nevyskytují. Takže to šlo.
Přefrčíte ostrov k západu, ani si nevšimnete, že už jste na pevnině a v Bratislavě. Jste a nejste. Město se rozmáchlo do šířky a roste těmi několika směry, kde mu nebrání Karpaty, Dunaj nebo hranice státu. Roste a kvete. Zřejmě nemá na magistrátu Zelené. Najedete na dálnici Žilina – Vídeň, fascinují vás šestipruhy na estakádách, a za chvilku přejíždíte na dálnici Budapešť – Praha. Tedy když nezakecáte odbočku, jak se to stalo nám. A pak už stará dobrá Dé dvojka, dobře se jede, ale na české straně už se kope, ve středovém pásu pokládají do země nějakou hadici. Že by to bylo to rychlostní spojení, které nedávno slibovali oba premiéři?
Doma si otevřeme láhev dobrého vína z Malých Karpat, když už jsme celý týden pili česká piva. A za oknem se ozve poslední letní bouřka s vichrem a deštěm. Zanedlouho začnou plískat plískanice.

Před víkendem.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * V Krkonoších se objevili vlci a kancléř Mynář stále nemá bezpečnostní prověrku. * Mimořádně krutý hurikán na konci týdne zasáhne Severní a Jižní Karolínu. Karolíny v Česku mohou zůstat v klidu. * Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se rozhodl přestoupit z Církve československé husitské (CČSH) do římskokatolické církve. V neděli 2. září přijal svátost biřmování při bohoslužbě v kostele svatého Jakuba v Hostivicích. Obřad vedl osobní tajemník arcibiskupa Dominika Duky. * Zástupce Vladimíra Putina v Česku Miloš Zeman neuspěl. Politici na hradní schůzce podpořili protiruské sankce. * Čína chce omezit prodej videoher, aby se dětem nekazily oči. Václav Klaus mladší chce omezit Facebook… * V Barceloně demonstroval milion lidí za samostatnost Katalánska. A v Brně furt nic. * Novou syntetickou drogou syntetický kanabinoid bylo v Ostravě intoxikováno už zřejmě 18 osob. * Česko je ve výdajích na vzdělání čtvrté nehorší v Evropě. V dotacích na řepku jsme ale premianti. * Začalo největší vojenské cvičení moderního Ruska. Blbý pro Putina je, že musí probíhat na vlastním území. * EU nechá na jednotlivých státech rozhodnutí, zda u nich bude trvale platit letní nebo zimní čas. Chudáci odpůrci EU: na koho budou nadávat?  

Před víkendem

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Švédsko vydalo manuál feministické zahraniční politiky, chce ho šířit po světě, zmiňuje i Česko. * Do roku 2020 má být celý Facebook poháněn obnovitelnou energií. * Česko zřejmě čeká další omezování reklamy na alkohol. * Na volebním mítinku ANO hodil muž po Babišovi vejce. * Do Tichého oceánu vyplul první systém na sběr plastového odpadu.  Vypadá jako gigantická norná stěna. * Nějak to nespočítali. Podle průzkumu agentury Kantar bude v Praze volit nejméně 130% voličů. * Česká republika spotřebovala v roce 2017 necelých 74 TWh (terawathodin) elektrické energie. Je to akorát nebo moc? * Zelení v Praze by chtěli do hlavního města 5000 migrantů. Mají plán, jak pro ně zajistit bydlení. * Monika Babišová na vlastní žádost opustila vedení firmy, která vlastní Čapí hnízdo. Důvod neuvedla. * Soutěž Miss America se poprvé konala bez promenády v plavkách. Krásky zřejmě soutěžily v matematických testech.

Menšiny

MENŠINY A JEŠTĚMENŠINY
V civilizované společnosti se musí dbát na práva menšin.
Menšiny nesmí být menšiny vytlačovány na okraj.
Čím menší menšina, tím větší pozornost si zaslouží.
Nejmenší menšina je jednotlivec.
Této menšině je nutné věnovat mimořádnou pozornost.
Jsem jednotlivec…

STÁRNUTÍ

STÁRNUTÍ
Neklamnou známkou senility je to, že paměť opouštějí události vašeho života a o to výrazněji si vybavujete v radostných obrazech příběhy z vašeho dětství. Tím se změní celý váš pohled na svět, na všechny ty složitosti, které vás potkaly. Odtud už je jen krůček k tomu, že dřív to bylo lepší.

Ale existují jedinci, kteří se téhle chorobě dokážou ubránit.    

Zkouška sirén.

První středa v měsíci je zkouškou sirén. U nás se v pravé poledne rozezní tři. Ty dvě normální ve fabrice a na hasičárně, ta třetí nově v městském rozhlase. Ta je divná, protože nekolísá. Správná siréna musí kolísat, aby budila hrůzu. Vzpomínám si na ustaranou tvář mé mámy, když začali houkat, strhla z věšáku něco teplého na mě, popadla mě a šup se mnou přes ulici naproti do pivovaru. Táta někdy za námi doběhl z náměstí, kde pracoval, Benešov není velký a hlavně pivovar je kousek od centra. Většinou ale byl táta skoro pravidelně doma na oběd, protože US Air Force bombardovali v poledne. Jejich zájmem ale byla převážně válečná výroba v říši, rozhodně ne benešovský pivovar. Po doznění sirén se vždycky čekalo u vchodu do pivovarských sklepů, kdyby něco. Nás dvouletou omladinu nechali pobíhat po pivovarském dvoře, vždycky měli připraveny nějaké špunty do sudů, za kterými jsme se honili. Válka byla docela zábavná. Pak odhoukali, což z pohledu z vesmíru znamenalo, že Amíci, ti nesestřelení a přeživši, otočili Landcastery s vidinou, že večer budou kolem piana popíjet whisky. Z našeho pohledu to znamenalo návrat domů na vystydlý oběd. Do večera už byla nuda; Britové bombardovali až o půlnoci, ale ti by Benešov nenašli ani s baterkou.

Dalších pět desetiletí, když někde hořelo, vždycky uváděly moji mámu kolísavé zvuky sirén do stavu podivného strachu. Zatímco já jsem vždycky čekal, jestli se odněkud nepřikutálí pivovarský špunt.

TRAMP

TRAMP

Tramp je člověk znuděný sterilitou pětihvězdičkových hotelů.Slovo dálka vyslovuje s posvátnou úctou a nemyslí tím let do Singapuru.
Zánovní mercedes by klidně vyměnil za ještě pohromadě držící orig US tornu.
Bez problému dokáže rozdělat oheň i bez pevného podpalovače.
Umí zalomit palec i náměstkovi ministra vnitra.
Čas od času vstane brzo ráno a jde na nádraží, dokud se dá z kolejí stírat.