30.7.2016 *  Vypadá to, že po sedmadvaceti letech zatím lež a nenávist vedou na body.

V tomto národě je to víceméně samozřejmostí. Minimálně od roku 1620 jsme žili podrobeni v přetvářce. V době moderní to gradovalo, jen porobitelé se rychleji střídali. Češi je bytostně nenáviděli, ale lísali se k nim. Tak vypadá zákon o přežití. Chudáci Poláci pořád za něco bojovali, například za svobodu. To my jsme se vždycky nechali osvobodit někým jiným, i když to často znamenalo novou porobu.

Všechny generace tady žily většinou ve lži a nenávisti. Nemůžeme se už zeptat těch, co pamatovali Rakousko Uhersko. S jakým nadšením shazovali z úřadů rakouské orlíčky, ale ty úřady nechaly v nové republice fungovat dál. Jásali s nulovými zásluhami, o naší svobodě rozhodl výsledek války.

S jakým nadšením jejich potomci přemalovávali v Květnu německé nápisy, s jakou vervou vyháněli, mlátili a okrádali Němce ze Sudet. Nenávist k rakouské monarchii se přetavila k nenávisti ke všem Němcům, i k těm, co nám neublížili. Radovali se s nulovými zásluhami, o naší svobodě rozhodl výsledek války.

Nadšeně vítali osvoboditele a hned potom vlezli do chomoutu nového zotročení, když většina národa volila komunisty. S žádným jiným národem „tábora míru a socialismu“ to Stalin neměl tak jednoduché. Pozdě pak bylo bycha honit, když začaly popravy a Jáchymov. Národ žil ve lži a zase začal nenávidět. Čtyřicet let.

Nakonec nás osvobodila Amerika (což si v nenávisti nikdy nepřipustíme) tím, že „uzbrojila“ sovětský kolos, a Gorbačov, který zjistil, že už to dál prostě nejde. My jsme si zazvonili klíči a bylo. Většina si lhala, že teď bude socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. A při čekání, kdy už ten ráj přijde, si lidé nevšímali, co se dělo pod povrchem i na očích. Ono de facto nebylo po komunistech moc co rozkrádat, ale stačilo. A máme zase koho nenávidět.

Výhoda (nebo snad nevýhoda) je, že můžeme nenávidět demokraticky. Někdo nenávidí pravici, jiný levici. Pravdoláskaře. Miliardáře. Houmlesáky. Mladé. Staré. Někdo nenávidí zbohatlíky, jiný Romy. Další buď developery nebo zelené. Cyklisty a automobilisty, ochránce přírody nebo trampy.

Nenávist máme propracovanou i globálně, odráží se v naší malosti. Někdo nenávidí USA, jiný Rusko. Jiné nenávisti jsou spíš strachy, někdy dost oprávněné. Strach z muslimů, z války, z Putina, z nedostatku ropy, z blackoutu…

Rodná sestra nenávisti – lež už nás prostupuje mnohem víc než kdykoliv předtím. Díky politice, pomatencům a internetu už nikdo neví, co je lež a co je pravda. Nebo jestli vůbec nějaká pravda existuje. Národ zblblý bulvárem naslouchá Hájkům, Bartošům a Humlům. Nebo hlasatelům nových pravd ve stranách vznikajících na běžícím pásu. Protože politika už přece není nic jiného než byznys.

Tradice lži a nenávisti je v tomto národě hluboko. Těžko říct, co budeme 17. listopadu slavit. Nepůjde Grebeníček zapálit svíčku do podchodu na Národní, aby ta lež už byla dokonalá?

Mojžíš vodil Židy čtyřicet let po poušti z prostého důvodu – aby vymřela generace uvyklá žít v egyptském otroctví. Dnes se věk prodlužuje, takže nám čtyřicet let nebude asi stačit. Ale co, první čtvrtstoletí už máme za sebou. Až naši vnuci snad jednou zjistí, že pravda a případně i láska jsou lepší. Jenže to my už tu dávno nebudem, takže se nedozvíme, jestli pravda a láska přeci jen náhodou nezvítězily.  

 24.8.2016 * Vypadá to, že po sedmadvaceti letech zatím lež a nenávist vedou na body.

V tomto národě je to víceméně samozřejmostí. Minimálně od roku 1620 jsme žili podrobeni v přetvářce. V době moderní to gradovalo, jen porobitelé se rychleji střídali. Češi je bytostně nenáviděli, ale lísali se k nim. Tak vypadá zákon o přežití. Chudáci Poláci pořád za něco bojovali, například za svobodu. To my jsme se vždycky nechali osvobodit někým jiným, i když to často znamenalo novou porobu.

Všechny generace tady žily většinou ve lži a nenávisti. Nemůžeme se už zeptat těch, co pamatovali Rakousko Uhersko. S jakým nadšením shazovali z úřadů rakouské orlíčky, ale ty úřady nechaly v nové republice fungovat dál. Jásali s nulovými zásluhami, o naší svobodě rozhodl výsledek války.

S jakým nadšením jejich potomci přemalovávali v Květnu německé nápisy, s jakou vervou vyháněli, mlátili a okrádali Němce ze Sudet. Nenávist k rakouské monarchii se přetavila k nenávisti ke všem Němcům, i k těm, co nám neublížili. Radovali se s nulovými zásluhami, o naší svobodě rozhodl výsledek války.

Nadšeně vítali osvoboditele a hned potom vlezli do chomoutu nového zotročení, když většina národa volila komunisty. S žádným jiným národem „tábora míru a socialismu“ to Stalin neměl tak jednoduché. Pozdě pak bylo bycha honit, když začaly popravy a Jáchymov. Národ žil ve lži a zase začal nenávidět. Čtyřicet let.

Nakonec nás osvobodila Amerika (což si v nenávisti nikdy nepřipustíme) tím, že „uzbrojila“ sovětský kolos, a Gorbačov, který zjistil, že už to dál prostě nejde. My jsme si zazvonili klíči a bylo. Většina si lhala, že teď bude socialisticky pracovat a kapitalisticky žít. A při čekání, kdy už ten ráj přijde, si lidé nevšímali, co se dělo pod povrchem i na očích. Ono de facto nebylo po komunistech moc co rozkrádat, ale stačilo. A máme zase koho nenávidět.

Výhoda (nebo snad nevýhoda) je, že můžeme nenávidět demokraticky. Někdo nenávidí pravici, jiný levici. Pravdoláskaře. Miliardáře. Houmlesáky. Mladé. Staré. Někdo nenávidí zbohatlíky, jiný Romy. Další buď developery nebo zelené. Cyklisty a automobilisty, ochránce přírody nebo trampy.

Nenávist máme propracovanou i globálně, odráží se v naší malosti. Někdo nenávidí USA, jiný Rusko. Jiné nenávisti jsou spíš strachy, někdy dost oprávněné. Strach z muslimů, z války, z Putina, z nedostatku ropy, z blackoutu…

Rodná sestra nenávisti – lež už nás prostupuje mnohem víc než kdykoliv předtím. Díky politice, pomatencům a internetu už nikdo neví, co je lež a co je pravda. Nebo jestli vůbec nějaká pravda existuje. Národ zblblý bulvárem naslouchá Hájkům, Bartošům a Humlům. Nebo hlasatelům nových pravd ve stranách vznikajících na běžícím pásu. Protože politika už přece není nic jiného než byznys.

Tradice lži a nenávisti je v tomto národě hluboko. Těžko říct, co budeme 17. listopadu slavit. Nepůjde Grebeníček zapálit svíčku do podchodu na Národní, aby ta lež už byla dokonalá?

Mojžíš vodil Židy čtyřicet let po poušti z prostého důvodu – aby vymřela generace uvyklá žít v egyptském otroctví. Dnes se věk prodlužuje, takže nám čtyřicet let nebude asi stačit. Ale co, první čtvrtstoletí už máme za sebou. Až naši vnuci snad jednou zjistí, že pravda a případně i láska jsou lepší. Jenže to my už tu dávno nebudem, takže se nedozvíme, jestli pravda a láska přeci jen náhodou nezvítězily.  

21.7.2016 * Krásný letní den. Děti vyrazí na zahradu. Za čtvrt hodiny se vrátí a nesou asi dvacet čtyřlístků. Je jich tam prý spousta. Nikdo neví proč. Starám se o trávník jako obyčejný zahrádkář. Jezdím se sekačkou tam a sem, občas na konci léta přisypu semínka kolem grilu, kde se to vyšlape. Hlavně žádná chemie, žížaly to nemají rády.

Proč zrovna na naší zahradě roste čtyřlístků tolik, marně dumám. Asi nám někdo přeje štěstí. Šťastná zahrada, šťastný dům, šťastní lidé. Představuji si, že tam kde žijí naštvaní, štěkají na sebe, mlátí se a rozvádějí, žádné čtyřlístky nerostou.

Radil mi kamarád, když viděl tu sklizeň atypického jetele, že bych na tom mohl vydělat. Prodávat je. Už se vidím, jak jednotlivé jetelíčky vyrýpávám i s hlínou, cpu je do miniaturních květináčků nebo do kelímků od pribiňáků a vyrážím na trh. A někde mrznu nebo moknu na náměstí, než všechno to štěstí prodám. A těch starostí a papírování a EET! Víte vůbec někdo, jaká je na štěstí sazba DPH?

Tůdle! Málokdo možná pochopí, že když máte štěstí, nepotřebujete moc peněz. Nějaké jo, ale tak akorát. Na hezké živobytí. Na Seychely letos nejedeme. Říkal mi zase jiný kamarád, že tam nerostou čtyřlístky.

 8.4.2016 * Stejně jako pět druhů sluníčkářů (viz) existuje také pět druhů konvičkářů.
(Upozorňuji, že slovo konvičkář je nepřesné stejně jako sluníčkář.)
První jsou rasisty od přirození, od výchovy i od hospodského kolektivu. Jiné rasy nazývají opicemi, v lepším případě přičmoudlíky. Když se s nimi bavíte, nevnímají, co říkáte, a jen melou svoje hesla a vulgarity.
Druzí chodí na demonstrace, kde si mohou zařvat nebo se poprat. Nosí si na demonstrace šibenice a pak nevědí, pro koho. Na transparentech žádají naházet přivandrovalce do moře a vládu do Vltavy. A klidně by zmlátili i kominíka.
Třetí jsou jinak slušní lidé a otcové rodin. Kromě bulváru ale čtou hlavně proruské weby a statečně je sdílejí po internetu. Vlastně by ani tolik proti přistěhovalcům ani nebyli, ale to, co se na těch webech dozvídají, jim bere dech i spaní. Nejčastěji mluví o znásilněných ženách a dcerách a o tom, že tahle vlast je naše.
Čtvrtí mají pouze nižší inteligenci. Diskutují s každým, nejen se sluníčkáři. Melou pravdy, které někde přečetli a netuší, co je to hoax. Vysvětlují všem, že pravda je jinde než v České televizi. Když je skupina vytrvalých diskutérů zažene do kouta, rozpláčou se, protože na ně všichni útočí a dělají si z nich srandu.
Pátí jsou politici, kteří v kalných vodách hledají hlasy vystrašených voličů. Nějací uprchlíci jsou jim šumák, hlavně když budou díky strachu lidí zvoleni. Jmenují se nějak jako Okamura, Černoch, Lidinský, Bartoš, Sládek nebo Zeman.

6.4.206 * Existuje pět druhů sluníčkářů.
První vymyslí projekt a zrealizují ho, přivezou skupinu potřebných. Má to cenu, i když to nakonec nevyjde.
Druzí jedou někam na makedonskou hranici a vaří tam migrantům čaj a uklízí po nich.
Třetí chodí demonstrovat na náměstí s transparentem #Přijímám.
Čtvrtí bojují na internetu a všechny, co nemají stejný názor jako oni, nazývají fašisty a xenofoby,
Pátí na Facebooku všechny, co nemají stejný názor jako oni, mažou z přátel a nepřestanou, dokud nezůstanou na webu zcela sami.
Příště: Pět druhů konvičkářů.

12.3.2016 * Jsme zavalováni a rozmělňováni intenzivní ruskou propagandou. Naši komunisté zvedají hlavy a hledají politické mezírky, do kterých by se mohli zavrtat. A jiní politici rychle zjistili, že stačí populisticky hulákat o migraci a mají davy na háku.

Naše společnost se za poslední dva roky drobnými krůčky sune zpátky před Listopad 89. Útisk menších podnikatelů, hlášení o DPH, EET, veletoče Ištvána a Šlachty, vysoké tresty úředníkům, kteří nic neprovedli, ale kteří překážejí oligarchům, odsuzování lidí bez přímých důkazů, kumulace ekonomické, mediální i vládní moci v jedněch rukou, Čapí hnízdo a jiné čachry s evropskými dotacemi, neschopnost zařídit prodloužení mýta, …

A k tomu všemu trapnost českých poslanců.
Komunisté už několikrát usilovali o přejmenování svátku 17. listopad. Neúspěšně. Tak na to šli od lesa. Narafičili nějaké studenty, ti šli za exministryní Válkovou a ta podala v parlamentu návrh. Možná to bylo malinko jinak, ale ať to bylo jakkoliv, všichni zúčastnění to samozřejmě popřou. Že pro návrh hlasovali komunisté všech barev (KSČM, ČSSD, ANO) nepřekvapí. Ale že se k tomu propůjčili i někteří Lidovci?

Máme tedy nový název svátku „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii.“ Vůbec nejde o to zapomínat na oběti studentů v roce 1939. I oni přece zápasili za svobodu a demokracii. Ale ten název je dostatečné dlouhý na to, aby se druhá část z pohodlnosti nebo ze zlé vůle časem vynechávala. Tomu se říká salámová metoda. Pak už se možná budou klást věnce jen u Hlávkovy koleje a na Národní třídu se zapomene.

Povedlo se a komunistická poslankyně Kateřina Konečná všechny užitečné idioty ze Sněmovní náležitě pochválila v Parlamentních listech. 

11.3.2016 * Komunistické Rudé právo byly velké noviny. Tak velké, že méně vzrostlý člověk se za nimi schoval. A někteří lidé se za nimi hrbili, aby nebylo vidět, co čtou. Ty ostatní noviny – Lidová demokracie, Svobodné slovo, Mladá fronta a Sport – byly menší, měly tak zvaný evropský formát. Ovšem jediné, co na nich bylo evropského, byla právě jen ta velikost papíru.

Rudé právo mělo sovětský formát. Kromě hesla Sovětský svaz náš vzor! to mělo dva důvody. Jednak bylo nejlepší na zapalování v kamnech. Málokdo měl tenkrát výdobytek ústředního topení. Nejlépe se zapalovalo články o tom, jak horníci plní závazky. Když horníci neplnili a přišla zima, nebylo co zapalovat. Druhý důvod, proč bylo Rudé právo tak veliké, byl hygienický. V socialistickém Československu byla jediná fabrika na toaletní papír: slovenský Harmasan, n.p. Výroba toaletního papíru měla časté výkyvy a celkově byla nedostačující. Tehdy se v naší zemi plánovalo úplně všechno. Do posledního napínáčku. Bděla nad tím Státní plánovací komise, což bylo skoro ministerstvo. Soudruzi z SPK měli čísla na všechno a rozhodně si je necucali z malíčku. Podle průzkumů věděli, že většina Čechů si utírá prdel (a většina Slováků riť) Rudým právem. Ale časem, jak se zlepšovaly kulturní návyky, začaly masy toužit po něčem jemnějším. A Harmasan, n.p. nestíhal. Ostatní papírny v republice nemohly toaletní papír produkovat, protože vyráběly papír na Rudé právo.

Nebyly to jenom často vzpomínané banány, čeho byl nedostatek. Maso, nábytek, tvrdé Sparty, součástky na auta. I na ta auta byly nekonečné pořadníky a fronty.

Jedna vzpomínka z osmdesátých let na skandální událost z Národního shromáždění. Jedna odvážná komunistická poslankyně apelovala na vládu, že je v obchodech katastrofální nedostatek dámských kalhotek. Řešilo se to na vládě, na ÚV KSČ i na Státní plánovací komisi. Ta byla nakonec na vině. Příslušný soudruh, co měl na starosti plánování textilu, zjistil, že jeho manželka si mění kalhotky jednou za čtrnáct dní, a podle toho naplánoval výrobu.

27.2.2016 * Po Listopadu si náš národ nechal vnutit představu, že lidé, které StB přinutila k podpisu spolupráce, jsou hnusní vyvrhelové, kterým se nemá podat ruka. Zatímco o důstojnících StB, kteří to všechno způsobili, si lidé myslí, že normálně vykonávali svoji práci. Co víc, některé dokonce nadšeně volí.

24.2.2016 * Víte, co je dost zajímavé? Když mladí náckové založí web, kde oslavují Hitlera a Goebelse a ohrožují naši svobodu, vzedme se vlna veřejného mínění (správně) a přidají se orgány činné v trestním řízení (správně). Ruší se weby, rozpouští se organizace, vyslýchá se a zatýká, trestá se i za nášivky na rukávě. Když mladí komunisté založí web, kde oslavují Stalina a Biľaka a ohrožují naši svobodu, většina lidí si toho nevšimne a orgány činné v trestním řízení už vůbec ne. Čím to jenom může být?

17.2.2016 * Tak prý bude zákazník povinen vzít si v obchodě účtenku. A když vyleze z obchodu, budou ho prý úředníci venku moci zkontrolovat, jestli ji opravdu má.

Nevím, jak by mě někdo mohl donutit někomu na ulici něco ukazovat.
Úředníci tedy rozhodně nemohou. Museli by přivolat policistu. Policista by po mě mohl chtít maximálně občanku. Ale nemůže po mě chtít účtenku. To by muselo dojít k osobní prohlídce mé osoby. A k povolení k osobní prohlídce by musel policistovi vydat soud. Ale pokud nejsem podezřelý z trestného činu, tak by soud povolení zřejmě nevydal. Neukázání účtenky (zatím) není trestný čin.

Mezitím bych dojedl ten rohlík, který jsem si koupil a na který mám tu účtenku.
Volte ANO.   

12.2.2016 * Tak mě někdo v diskusi o EET poučil, že daně se vybrat musí ve správné výši a že PRAVIDLA SE MUSÍ DODRŽOVAT. A tak se ptám: Musí občan dodržovat pravidla ve chvíli, kdy na hradě sedí Mynář bez prověrky? Musí občan dodržovat pravidla, když ministr financí si posílá miliardové dotace své soukromé firmě? Musí občan dodržovat pravidla, když politici a bezpečnostní služby už vykvákali všechna státní tajemství?  Musí občan dodržovat pravidla, když centrální banka jen tak snižuje hodnotu koruny vůči dolaru snad až o 30%? Musí občan dodržovat pravidla, když poslanec řídí opilý a nic se mu nestane?  Musí občan dodržovat pravidla, když pravidla jsou poschovávaná v přílepcích úplně jiných zákonů? Musí občan platit daně, když Agrofertu se daně odpouštějí? Musí občan…

9.2.2016 * Když jsme pořádali Zahradu, přicházeli novináři. Přečetli si z plakátu hlavní hvězdy a pak už měli jen dvě zásadní otázky: 1. Jestli je nějaký problém, 2. Kolik je tam lidí.

Sdělení, že žádný problém nemáme, je viditelně neuspokojovalo. Tak jsem si časem začal problémy vymýšlet. Do historie festivalu se zapsal ten, že v baru pro muzikanty došla míchátka na kafe. Ale když se jednou objevil skutečný problém s falešnými vstupenkami, věnovala se festivalu snad všechna media. I ta, která by si jinak o Zahradu ani neopřela kolo.

V okamžiku, kdy se novináři ptali, kolik je lidí, nikdo nevěděl. Ale bez čísla by neodjeli. V takové chvíli si musíte to číslo vymyslet.

Doba se změnila, dnes jsou tu místo pořadatelů festivalů pořadatelé demonstrací. Taky nikdo neví, kolik lidí tam přišlo. A žurnalisté tuší, že kdyby se zeptali pořadatelů, dostanou počet zhruba pětinásobný. Obvykle se proto ptají policistů, kteří jsou přeci jen blíž realitě. Sami novináři to nedokážou, protože to fakt spočítat nejde, a navíc mají většinou jen humanitní vzdělání.

 Jsou lidé, pro které je strašně důležité vědět, kolik je tam lidí. A jsou-li na věci zainteresovaní, velmi se zlobí, když je to číslo malé. Nebo když u nepřátelské demonstrace je číslo vysoké. Každému radím, ať si to spočítá sám. Třeba tak, že si pořídí dron s kamerou, protože zeshora se každá jednotlivá hlava počítá líp. Třeba je to počítání hlaviček trochu unaví a nebudou hulákat do světa, že media lžou, protože uvedla jiný počet demonstrantů, než si myslí hulákatel. 

25.1.2016 * Nastal problém. Palmový olej. Je ve všem kromě hřebíků a slivovice. Od cukrovinek přes margarín po kondicionéry. A taky se přimíchává do benzínu. Přimícháváním se prý chrání příroda. Ha ha! Opak je pravdou. Je ve všem, protože je levný! Což konkurenci bůhví proč vadí.

Pro chudé obyvatelstvo Indonésie i Malajsie je to příležitost. Pro plantáže palem olejných se ale na Sumatře, Borneu a přilehlých ostrovech mýtí pralesy. Něco za něco. Nám taky nikdo nenadával, když jsme ve středověku likvidovali lesy v české kotlině, abychom se uživili.

My ovšem dokážeme spustit kampaň. Od čeho máme sociální sítě, že. Proti palmovému oleji se bude protestovat, bojkotovat a demonstrovat. Tím se otupí odpor k našim žlutým lánům, a když dáme stop palmám, řepka může radostně bobtnat na světových trzích. Ne nadarmo se vlajkový článek kampaně objevil na agrofertích Lidovkách.

Nemám rád fanatiky a facebookové hysterky jakékoliv barvy. Ale klidně se hezky rozčilujte, nekupujte, bojkotujte, podpisujte, kampaňujte a podporujte Babiše. Nekupujte výrobky z palmového, kupujte výrobky z řepkového. Agrofertu zvýšíte zisk.
A taky si příležitostně vygůglujte, kterým našim živočichům a hmyzu škodí naše velké šíré žluté lány.

14.1.2016 * Když o nějaké nacionální pospolitosti napíšete, že je to pronárod, je to hodně negativní označení.  Když naopak čtete o jiném společenství že to je protinárod, nemusí to být nutně pochvala.

Nevím, kolik je na světě protinárodů, ale jeden znám dobře. Češi jsou protinárod. Jsou proti všemu. Přesněji řečeno proti čemukoliv. Dávno předtím než někdo otevře ústa, vykřikují jeho oponenti: Jsem proti!

Nemá smysl vypočítávat, proti všemu Češi jsou. Stačí pár priorit. Vláda, radnice, stavění dálnic, pomalé stavění dálnic, očkování, kouření, zákaz kouření, Evropská unie,… Je možné být proti dobru i proti zlu, hůl si našinec vždycky najde. Možná jsou některé národy družné a veselé. Optimistické. Češi jsou vytrvale otrávení a nas-píp-aní. A když si nestěžujete a informujete je, že se máte dobře, je to pro ně další příležitost k naštvanosti.

Takový facebook. Nástroj pro radostné poplkání s přáteli i s lidmi, které jste nikdy neviděli. Pro Čechy prostor ke sdělení, jak je všechno špatně. A možnost vyjádřit se PROTI čemukoliv.

Chcete důkaz? Napište do vyhledávacího řádku slovo „proti“. Mně vyskočilo 127 facebookových stránek, které jsou proti něčemu.

Proti multikulturnímu fanatismu. Proti projevům nenávisti. Proti ztrátě paměti. Blok proti islámu. Protiproud. Proti proudu! Proti totalitě. Proti estébákovi ve vládě. Proti komunistům. Proti psím hovínkům. Proti střílení petard. Proti prolomení limitů. Proti tabáku. Proti hazardu. Proti vměšování Ruska.
Další občané už jsou proti zajímavěji: Proti Heleně Vondráčkové. Proti průtahu Roudnou.  Proti módní šedi v českých ulicích. Proti sjezdovce. Proti OSA. Proti zákazu fotografování. Proti amnestii, týrání zvířat, Miloši Zemanovi, Kebabem proti debilitě.

Ovšem zcela nejvýš ze všech těch proti se tyčí facebookové stránky města Protivín.  

5.1.2015 * Svátky České republiky.

Podle státních svátků můžete poznat národ. Ukazuje se, že Češi jsou velmi sebevědomí a veselí lidé.

1. leden – Oslava zániku našeho státu.
25. březen – Oslava popravy nejvýznamnější světové autority. (Velký pátek)
28. březen – Den v roce, kdy se nepohoršujeme nad tím, že muslimové bijí své ženy. (Velikonoční pondělí)
1. květen – Oslava něčeho, co většina z nás nemá ráda.
8. květen – Oslava vítězství, na kterém jsme se téměř nepodíleli.
5. červenec – Oslava popravy českého myslitele a reformátora.
6. červenec – Oslava příchodu dvou mužů z východu, kteří nám přinesli písmo, kterým naštěstí nepíšeme.
28. září – Oslava vraždy českého vládce.
28. října – Oslava vzniku státu, který už neexistuje.
17. listopadu – Oslava události, kterou už začínáme popírat, že vůbec nastala.
24. prosince – Oslava vyvrcholení podzimní nákupní horečky.
25. prosince – Vzpomínka na nějaké sčítání lidu v Betlémě.
26. prosince – To vlastně nevíme, co slavíme. Řada lidí má svátek spojen se jménem nesympatického komunistického politika.

Možná by ty české oslavy přece jen chtělo posunout trochu víc do optimistické roviny. Třeba přidáním několika dalších svátků „s dobrým koncem“, z nichž by se Češi mohli radovat.

20. února – Čeští hokejisté vyhráli olympiádu v Naganu.
9. března – v Národním muzeu byla zavěšena kostra velryby. Svátek českého námořnictva.
17. května – Výstup praotce Čecha na Říp. Začátek české usedlosti.
6. června – Prokop Diviš poprvé chytil blesk svým hromosvodem. Svátek hasičů.
12. července – Babička přijela na Staré Bělidlo. Svátek aktivních důchodců.
13. září – Narodil se Jára Cimrman.
12. listopadu – Odstřelení Stalinova pomníku na Letné.
17. prosince – Začaly vycházet Rychlé šípy.

Čekám na vaše další návrhy. Ale uvědomte si, prosím, že státních svátků nemůže být za rok víc než 365.

9.12.2015 * Miloš Zeman usiluje o to být znovuzvolen prezidentem České republiky. Jeho druhým (nebo prvním?) zájmem je příklon naší země do náruče Ruska. Pro tyto cíle je ochoten spojit se s kýmkoliv. Napříč politickým i společenským spektrem se s většinou míjí a stihl si vytvořit velkou škálu odpůrců. Jediné, o co se dnes může opřít je spodina, a to jak společenská tak i politická. Je prostě oním prezidentem dolních deset tisíc. Ale neberte mě za slovo, ta spodina je určitě víc než deset tisíc. Ovčáček by vám jistě řekl, že 95%. 

Miloš Zeman apelům na spodinu přizpůsobil vše. Nejen bůčkovou a kořalkovou kulturu, ale i kašlání na jakákoliv pravidla.  Strana práv občanů – Zemanovci skončila totálním fiaskem. Teď už se spojí s kýmkoliv, kdo mu nažene nějaké hlasy. S Konvičkou i s úsvitovými pohrobky po Okamurovi. Kdyby na Albertov došla Dělnická strana (dnes sociální spravedlnosti), tak vedle něj na pódiu stála taky.

S úspěchem teď využil pro svůj cíl oprávněných obav občanů z migrace.

Slušní lidé jsou ze Zemana konsternováni. A naštváni.

Ale!

Vždy se sejde nějaká malá skupinka slušných lidí a začnou sepisovat výzvy a petice. Část z nich je pořád ještě zakořeněna v disentu a výzvy a petice umějí. K politickému boji mají daleko. Teď něco sepíší vědci, pak zase adventní váleční veteráni. Příště zas české matky nebo umělci.
Skupinka se sejde a sepíše text, který rozumně popisuje situaci. Seženou podpisy několika spřízněných, o nichž si představují, že jsou ve společnosti těmi nejdůležitějšími. Nejsou.

Obávám se, že žádnou z těch skupin nenapadne sejít se a koordinovat postup s jinými skupinami. A hlavně hledat významné osobnosti, které mohou národ oslovit. Ne podle klíče, co tamten kdy řekl a podepsal, na čí straně byl a s kým spal, ale jak může oslovit širokou veřejnost.  Prostě je důležité zapomenout na osobní a názorové animozity a začít vytvářet širokou frontu lidí proti zlu.

3.12.2015 * Nařízení Evropské unie.
§1. Evropská unie nařídila, že všechny dovezené výrobky, vzniklé na Západním břehu Jordánu, musí být takto označeny.
§2. Město Betlém leží na Západním břehu Jordánu.
§3. V Betlémě se narodil Ježíš Kristus, čímž vzniklo křesťanství.
§4. Proto musí být všechny křesťanské kostely v Evropské unii označeny viditelným nápisem: „Křesťanská víra vznikla na Západním břehu Jordánu.

2.12.2015 * Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství k neznámému, cizincům a vůbec všemu cizímu.

Dovoluji si tvrdit, že velká většina Čechů není xenofobní.  Češi nemají odpor a nepřátelství k cizincům. Nakupují ve vietnamských večerkách, váží si ukrajinských dříčů na stavbách i uklizeček v nemocnicích, tleskají exotickým umělcům a antisemitismus proti éře našich pradědů už taky skoro zmizel.

Češi mají strach z neřešení. Strach z nevídaného množství migrantů. Strach z porušování evropských pravidel evropskými politiky. Jsou vystrašeni ze záběrů poprav v Islámském státě. A nakonec i strach z toho, co vidíme z Paříže: nezakotvená a frustrovaná další generace přistěhovalců, která se nedokázala v nové zemi v nové společnosti zařadit. Jsou z nich potencionální teroristé.

Ten strach souvisí s nedostatečnou informovaností i lživými mediálními masážemi a je zcela oprávněný. Přesto vidíme, jak ty vystrašené lidi odmítají i zesměšňují někteří politici, novináři nebo pracovníci neziskovek. Hodně morálních apelů, ale žádná praktická řešení. S pohrdáním jim hned přidávají nálepky jako xenofob, rasista, nácek.

Na druhé straně všichni ti opravdoví xenofobové – buď skuteční  nebo politicky účeloví – získávají od těch vystrašených body. Stačí jen výkřiky a fráze, které ti vystrašení rádi slyší, když k nim jiné hlasy nezaznívají. Ti extremní politici ani žádné řešení nehledají. Jde jim opravdu jen o to, po laně problému a po zádech těch vystrašených se vyšplhat na vrcholky moci nebo se tam zuby nehty udržet. Ať už jde o Konvičku, o pohrobky z Úsvitu nebo hradní komnaty.. 

Jde o to, aby národ dokázali oslovit skutečné a moudré osobnosti, které nepatří k těm dvěma extrémním proudům. Máme takové?

23.11.2015 * Kolik migrantů může (je schopna) Evropská unie přijmout ? Žádné!, křičí jedni. Všechny!, volají druzí. Najde se někdo, kdo to reálně spočítá, kolik jich Evropa skutečně může přijmout z ekonomických, sociálních a kulturních hledisek, a kdo se pak postará, aby to tak skutečně bylo?

23.11.2015 * Naše politické strany na jedno použití se zásadně vyznačují tím, že se štěpí. Přijde populistický vůdce a spustí projekt politické strany jako firmy. Nasaje lidi, pro které je to výzva ke šplhu a bezpracně získané politické kariéře. Ale když se jim přestane líbit, že jsou vlastně podřízenými v té firmě, hodí vůdce přes palubu a udělají se pro sebe.
Tak se od Bártových Věcí veřejných odštěpil Lidem. Vzpomene si ještě dnes někdo na tyto straničky?
Ti jednodušší z voličů mají politiku za něco jako popmusic. Někdo je zklame nebo se okouká nebo je jen dostatečně pomluven. Tak proč nevolit novinky? Dopadne to vždycky stejně: voliči před tím špatným dají přednost ještě mnohem horšímu. Nejsou ale schopni se ze své chyby poučit, a tak ji udělají znovu.
Populista Okamura opět natáhne část voličstva a skupinka šplhavců do toho jde s ním. Když to začne trochu haprovat, je Okamura hozen přes palubu. A v parlamentu sedí několik lidí, kteří tam sedí jen proto, že se připojili k vůdci. Vědí, že nikoho nezajímají, že nemají šanci na to být příště zvoleni. Volební průzkumy nikdy zas moc nekecají. Ale zbyl jim název firmy. Tak se spojí s Konvičkou. Pochopitelný strach lidí z migrace se dá hezky zúročit.
A je to celé: Přidá se bývalý okresní tajemník KSČ a taky spolek Skuteční přátele Ruska, aby bylo opravdu jasné, že o ty uprchlíky zase až tak moc nejde. Zneužít se dá všechno, i nejdůležitější svátek této země. A do celé té špíny se radostně ponoří pan prezident, protože s ním už se nikdo slušný taky nebaví. Ani v zahraničí – kromě Putina, Lukašenka a Krtečka.

17.11.2015 * Černý pátek třináctého v Paříži. Bylo to příšerné, ale bylo to také očekávatelné. Po lednovém útoku na jednu satirickou reakci a na židovský krámek, se čekalo, jak zareaguje Evropa. Bezpečnostní složky snad podnikaly, ale nad vším se tyčily vlny dobročinnosti a zároveň bezradnosti a nerozhodnosti evropských špiček. Uprchlíci putovali po statisících, někde byli zaregistrováni a někde ne, někde naráželi na ploty a někde na dobrovolníky s čajem. V tom zmatku se mohli někteří prosmýknout a pohybovat se po Evropě. Možná i jedinci s nekalými úmysly.

České republiky se to zatím v zásadě netýká. Nejsme oblíbenou destinací (jak to ten Chovanec dělá?) a těch pár, co si spletlo cestu a zůstalo viset pod Bezdězem, stejně za krátký čas propustíme, a buď budou prchat dál do Němec, nebo je deportujeme do země, kde je poprvé zapsali. 

To nebrání určitému typu lidí, aby z toho udělali xenofobní program. Vlastně ani nejde tolik o uprchlíky jako o nahánění voličů. A tedy o koryta. Docent Konvička jako vůdce nenávisti proti islámu. Sirotci z Úsvitu přímé demokracie, kteří vykopli Okamuru a teď jim viditelně hrozí, že by je příště nikdo nezvolil. Strana práv občanů s bývalým tajemníkem OV KSČ Velebou. A to by pořád bylo málo, kdyby se nepřipojil státní populista a rádoby xenofob Miloš Zeman.

Společně uspořádají hitparádu nenávisti na místě národu vzácném –  Na pražském Albertově. Ani slovo o vzpomínce na rok 1939 a ani slovo o vzpomínce na rok 1989. Vše i těch 26 svobodných let je zapomenuto. Mluví se o toleranci a zároveň naplno nadává na lidi jiných názorů. To vše v komické stafáži Zemanových a Konvičkových příznivců s připravenými transparenty a s obrovským nápisem Ať žije Zeman na pódiu, vše v modelu známých stranických sjezdů ze sedmdesátých let včetně skandovaných ovací.

Uprchlíci nejsou našim největším nebezpečím.  Vlastně mají stejného nepřítele jako my. A nás míjejí, zatím nedají ani těch kvótových patnáct stovek. Navíc to vypadá, že se evropští politici probudili a začali konat. Jak v Evropě, tak na Blízkém. Záruka samozřejmě nikdy nebude stoprocentní.

Naším největším nebezpečím je Miloš Zeman. S cíleným – a po dnešku už nezastíraným – návratem před Listopad a velkou snahou odtrhnout nás z Evropy a zavést náš národ do náruče Vladimíra Putina.

10.11.2015 * Často se bojíme, kdo všechno se nás chystá připravit o naši mladou pětadvacetiletou svobodu. Putin, Islámský stát, migranti, EU, úředníci, oligarchové, Babiš, ekologisti… Někdy přijde útok úplně odjinud. Z jemných ženských ruček.

V rámci festivalu vědy a techniky měla v knihovně České akademie věd proběhnout dvouměsíční výstava fotografií Karla Richtera, vytvořená zcela originální fotografickou technikou tak zvaného mokrého kolodiového procesu. Autor si jako objekty těchto fotografií vybral ženy. A považte, v některých případech ženy nedostatečně oblečené nebo dokonce vůbec neoblečené. Výstava úspěšně začala, ale po čtyřech dnech byla zakázána, svěšena a umístěna do trezoru. A to vše na podnět jakési z Genderové expertní komory ČR a Kongresu žen (věděli jste, že něco takového u nás existuje?).

Prostě feministky se rozčílily a vedení Akademie věd okamžitě srazilo kufry. Nevíte náhodou, kde to žijeme?

8.11.2015 * Vážená Česká televize!
Obdržel jsem od vás výzvu, abych čestným prohlášením čestně prohlásil, že platím televizní poplatky.

Čestně prohlašuji, že je platím České televizi a nikomu jinému.
Čestně to prohlašuji i přesto, že jsem již na čtyři vaše výzvy čtyřikrát čestně prohlásil, že platím. Je se míti za to, že ve vašem vyběračském oddělení sedí nějaké tele, které je buď neschopno nebo liknavo, takže nepřiřazuje moje čestná prohlášení mým poplatkům. Což ovšem vrhá temný stín na vaši personální práci.

Píšete, že na adrese, kam píšete, mám elektrický proud. A když mám elektrický proud, mám platit televizní poplatek. V této souvislosti vás upozorňuji, že na ČEZ, který mi prodává tu mizernou elektřinu, pošlu udání na Úřad pro ochranu osobních údajů, a ČEZ dostane pěkně po hubě.

Ale abyste ocenili moji vstřícnost, oznamuji vám, že kromě elektřiny mám ještě hromosvod, vanu a kozu na dříví. To kdyby zákon o poplatcích přitvrdil.

Také čestně prohlašuji, že na vaše tendenční zpravodajství a přiblblé seriály se nedívám a dívat nebudu. Mimo jiné i proto, že nemám televizní přijímač.

Váš nedivák M.K.

23.10.2015 * Někdy se přihodí, že na někoho čekáte a on nejde. Zákonitě se začnete nudit a děláte věci, které byste jinak nedělali.

Stál jsem na chodníku v pražské ulici Vršovická (pro pamětníky horších časů třída SNB). Ulice je to široká, tramvajový pás a dva automobilové pruhy v každém směru.
Tak to bylo dřív. Potom někdo moudrý rozhodl, že je potřeba podpořit cyklistickou dopravu. A z jednoho autopruhu byl najednou červeně vyznačený pruh pro cyklisty. Stál jsem tam a počítal. Za dvacet minut, které jsem pročekal, projelo v mém směru 815 automobilů. A ani jeden cyklista.

Z dvaceti minut jednoho slunného odpoledne se nedají dělat nějaké statistické závěry. Ovšem pozoruji to i jinde a říká to řada známých. Všude tam, kde podobně vznikly cyklopruhy, zůstávají víceméně prázdné.

Je skvělé jezdit na kolech na výlety, do přirody a třeba do hospody v sousední vesnici. Sami, s rodinou, s kamarády. I sportovat se tak dá, no… Ale je divné používa kolo cestou do práce v kopcovité metropoli. Jo v Amsterodamu, Hradci Králové nebo Českých Budějovicích – to je jiný kafe.

V Praze se podle statistik dopravuje kolmo necelé jedno procento obyvatel. Pak je otázka, proč si tento druh dopravy uzurpuje tak vysoké procento dopravní plochy ve městě.

Vůbec nejsem proti cyklostezkám, zvláště těm, co vedou kolaře do krajiny za krásami přírody. Jenže v Praze moc skutečných cyklostezek není. Buď se malují pruhy na stávajících silnicích a okolení lidé si posilují zdraví intenzívním vdechováním výfukových plynů. Nebo se jako cyklostezka označí cesta, kde chodí pěšáci, děti, kočárky, psi a jiní milovníci chůze. Cyklisté si popleteně myslí, že označená cyklostezka patří jim a všechny ostatní účastníky provozu se snaží vyhnat do příkopů.

A když už se nějaká skutečná cyklostezka, je to spíš o čerpání dotací EU (na které jsme si ovšem část peněz do Bruselu sami poslali). Ale k dotaci se přidává i povinné spolufinancování a to už si stát rovnou sebere z našich daní.

Cyklo je trend. Má agresívní aktivisty v podobě různých Auto*matů. A úředníci včetně primátorek si myslí, že cesty na kole jsou zdravé, bezpečné, ekologické a tak nějak neomarxisticky pokrokové.  A tak radostně plní plány jednoho procenta voličů.

P.S. Chci jít do Národního. Myslíte, že když tam přijedu na kole, vezmou mi ho do šatny?

13.7.2015 * Asi před měsícem jsem se ptal: Už se někdo odvážil spočítat, kolik peněz jde v Česku neziskovkám pro začleňování imigrantů a jaké procento z toho tvoří platy jejich zaměstnanců?
Tady je odpověď:
„Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na péči o ně vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik.
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) 46 786 527,- Kč
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) 30 079 876,- Kč…
Poradna pro integraci (PPI) 22 973 418,- Kč
InBáze 10 565 144,- Kč
Multikulturní centrum Praha (MKC Praha) 23 611 803,- Kč
Člověk v tísni, o. p. s. 249 628 650,- Kč
Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) 7 016 246,- Kč
META, o.p.s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů 21 042 731,- Kč
Centrum pro integraci cizinců, z.s. (CIC) 25 969 612,- Kč
Evropská kontaktní skupina o.s. (EKS) 31 227 714,- Kč
MOST PRO, o.p.s. 6 004 237,- Kč
Charita Česká republika (pozorovatel – nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů)
Lačhe Čhave (LČ) (pozorovatel) nedohledáno
Slovo 21, z.s. 25 148 073,- Kč
AMIGA, z.s.(pozorovatel) nedohledáno
La Strada CR, o.p.s. (pozorovatel) 1 169 596,- Kč
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva 50 547 441,- Kč
Nevládní sdružení obdržela tedy nejméně částku přesahující přes půl miliardy korun. A to tady ještě téměř žádní uprchlíci nejsou. Dovedete si představit, kolik peněz z našich daní poteče do peněženek těch lidumilů, kteří se již těší – až to skutečně nastane? Mimochodem už rozumíte proč se vede válka v agentuře pro začleňování? Tam přiteče z EU další ranec. Dle E15 až 10miliard.“ Zdroj E15.

Dle jiného zdroje jde prý na mzdové náklady zaměstnanců těchto organizací až 80% z uvedené částky.

1.6.2015 * Evropané se cítí ohroženi. Tedy někteří. Jedná se – jak už tušíte – o imigranty. Názory stojí proti sobě a tváří se výhružně. Jedni o těch druhých tvrdí, že jsou xenofobové a rasisté, druhá strana zase o těch prvních, že jsou dobroserové. Nikdo vlastně ani nediskutuje, jen obviňuje druhou stranu:  

+Všechny na těch bárkách musíme vytáhnout z moře, zachránit a ubytovat je v Evropě, volají jedni. x Všechny co doplují do Evropy, naložme na velké lodě a zpátky s nimi, odkud přišli.

+Žiju v Londýně vedle muslimů, jsou to hodní lidé, žádní militanti, píše kamarádka z Albionu. x Všude, kde jsou přistěhovalci, je bordel a ohrožení. Od setmění raději nevycházíme z domu, volá kamarád z Francie.

+Přicházejí ze Sýrie, kde se válčí, jsou v ohrožení života. x Na těch lodích vidím samé černochy. To jsou ti ohrožení Syřané?

+Je naší povinností jim poskytnou azyl, doma jsou v nebezpečí. x Musíme je vracet, jsou to ekonomičtí imigranti.

+V jižní Itálii se vlamují do domů, dokonce z nich vypudí domácí. x Nedivte se, jsou frustrovaní, musíme je všechny rozvézt po Evropě a taky k nám.

+Měli bychom do Evropy přijmout všechny, kdo to potřebují. x A nebylo by lepší pomoci jim v jejich domovině, postarat se o jejich tábory, jídlo, zdravotní pomoc na místě? Aby se mohli časem vrátit do svých domovů.

+Evropa potřebuje nové lidi a novou krev, protože stárne. x Rozsáhlou imigrací se Evropa rozpadne, tak jako se rozpadla Římská říše.

+Jedná se řádově o několik tisícovek lidí. x V pohybu je jich v Africe a na Blízkém východě padesát milionů.

+Musíme se o všechny postarat  a ubytovat je! x Kolik si jich vezme do svého bytu ta paní, co to tady píše?

+Samozřejmě že chtějí v Evropě pracovat. x Kde se ta práce pro ně vezme a jakou mají vůbec kvalifikaci?

+Dokážou se spokojit s málem, jsou vděční, že se dostali do Evropy. x Tak proč v Calais přepadávají kamiony a chtějí se dostat za lepším do Británie?

+Všechno jejich neštěstí jsme způsobili my Evropané. x Nejsem si vědom toho, že bych něco způsobil.

+Po roce 1948 Západ také přijímal naše emigranty, tak teď to můžeme vracet. x Naši emigranti přicházeli na Západ ze stejného kulturního okruhu, většinou něco uměli a dokázali se rychle sžít.

+Určitě se v tom množství imigrantů najde část teroristů z Islámského státu. x To se nedá nikdy vyloučit, ale bude to tak tisícina promile.

+Měli bychom pomoci všem, co žijí pod hranicí bídy. x Na světě je asi pět miliard lidí, kteří se mají hůř než my. Dokážeme pomoci všem? 

 Jak tohle vidíte vy? A zajímá vás to vůbec?

15.5.2015 * Zeptal jsem se. Wikipedie promptně odpověděla: Pomazánkové máslo je tradiční československýmlékárenský výrobek. Jedná se o pomazánku vyráběnou ze zakysané smetany obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím a dále také například solemi, kulturami a škroby.

Zajímalo mě ještě, co je to máslo. (Ještě, že tu Wikču máme.) Máslo je mléčný výrobek. Obecně se vyrábí zakoncentrováním mléčného tuku (smetany) a následnou reverzí fází na emulzi vody v oleji. Klasické máslo obsahuje minimálně 80 % mléčného tuku.

Někdy si připadám trapný, když jdu na některé věci obyčejnou logikou. Jak plyne z těch dvou definic, pomazánkové máslo není máslo. Stejně jako kočičí zlato není zlato.

Můžete stokrát říkat, že jsem eurohujer, ale myslím si, že když něco není máslo, nemělo by se tomu máslo říkat. Ale na druhou stranu, když má někdo nutkavou potřebu to máslem nazývat, je to jeho problém, a nikdo by mu v tom neměl bránit. Celé to je vlastně naprostá prkotina.

Ale pro někoho je to hlavní důvod, proč vystoupit z Evropské unie. Stejně jako někteří nechtějí Euro, protože „ty naše bankovky jsou hezčí“.  Také politici se budou o pomazánkové máslo znovu a znovu soudit, protože jim to přihrává body od jednodušších lidí.

Jen je legrační, že některé naše politické strany zvedly máslo jako hlavní prapor boje o svoje mistečko v Evropském parlamentu. Až se tam usadí, zakážou nám třeba Pražskou šunku. Je třeba si uvědomit, že právě tito politici mají na hlavě máslo. A to žádné pomazánkové.

31.3.2015 * Od Prvních březnových zpráv uplynul přesně měsíc, tak přináším další várku.
Bezprostředně po zatmění Slunce byl na Špicberkách zastřelen poslední lední medvěd. Naopak tam ale turisté zahlédli medvídka PU. * Sinolog Dr. Emil Zlatohlávek, který se zabývá vznikem a rozšířením sinic zjistil, že zelené prokletí venkovských rybníčků se zdaleka neobjevuje jen tam. Vědec našel sinice v řadě menších vodovodních systémů. Dokonce je objevil i v PET lahvích s balenou vodou. Radí: každou vodu na pití a na vaření převařujte s přídavkem sody bicarbony. Trvale se můžeme sinic zbavit jedině tehdy, když budeme volit jinou barvu než zelenou. * Předsednictvo KSČM vydalo protest proti masové likvidaci bolševníku velikého v západních Čechách. Tento protest je o to zvláštnější, že se všeobecně soudilo, že bolševník zavlekla v roce 1945 americká armáda na pásech tanků. * V rámci dalších úspor elektrické energie chystá komise Evropské unie opatření na znovuzavedení kalkulaček na kličku. V celé Evropě by se tak ušetřily desítky milionů tužkových baterií. * Čeští ornitologové zvažují vysazení druhu pták Fenix do volné přírody. Proti tomu protestují jak lesáci, tak požární preventisté. I v zoologických zahradách, kde tento vzácný exemplář žije a vstává z popela, musejí hasiči zasahovat mnohem častěji než v jiných zooparcích. * První Čech Karl Schmidt přeplaval Atlantický oceán na nafukovací matraci. Na Pacifik se zatím nechystá, ten mu připadá moc tichý. * V Českém ráji se začal z neznámých příčin drolit pískovec. Z některých skal už jsou jen hromádky písku. Děti se radují, kdežto ochranáři zoufají. * Město Praha se konečně dohodlo o vybudování dopravní trasy na letiště a do Kladna. Nebude to stávající železniční trať ani metro A, které se naopak z Motola stočí do Košíř a na Kampu. Zastupitelstvo teď volí mezi závěsnou tratí typu Šinkanzen a železničním využitím tunelu Blanka, který by byl prodloužen až do Ruzyně. * Opět se blíží kometa s rizikem srážky s planetou Země. Tentokrát už vědci nebudou vysílat naproti kometě kosmickou sondu. Přesně vypočtou dráhu komety a záměrnou chybou v rovnici dráhy tělesa kometu jednoduše odkloní. * ČSSD bude měnit svou oblíbenou oranžovou barvu. S ohledem na masové popravy v Islámském státě musí své členy alespoň trochu bránit, * Firma IGRA a.s. představila prototyp prvního českého elektromobilu. Sériová výroba by mohla začít v druhé polovině roku. * Poslanec Faltýnek navrhl v parlamentu, aby byl první duben státním svátkem – Světový den Agrofertu. * Už je jasné, kde ležela bájná Atlantida: v Černém moři nedaleko Soči. Vladimír Putin tam nedávno vytáhl z vody amforu, na které byl vyryt nápis „Atlantis – 11 728 let před naším letopočtem.“

Zvětrávání skalního města v Českém ráji má rozsah přírodní katastrofy.

30.3.2015 * Přijeli, viděli a odjeli.

Přijeli, přesto, že Vyvadilovy gardy doufaly, že je zastaví. Nakonec se ukázalo, že velitele Vyvadila stačí porazit i humorem.

Viděli, přestože se mnozí našinci obávali, že po nadšených ovacích v Pobaltí a v Polsku se u nás může stát něco opačného. Nestalo. Nadšené vítání, povídání i družení. I na tu slivovici došlo. Ti, co demonstrovali proti, postávali ve skupinkách a bylo jich zoufale málo. Opírali se o transparenty centrálně distribuované soudruhem Grebeníčkem a jejich obličeje vyzařovaly nenávist. Přesně tihle lidé měli před lety tu moc, vyhodit vás z práce, zamítnout vašemu dítěti přijetí na školu nebo vám zakázat cestu do zahraničí.

Postávali u pangejtů a ukázalo se, že jich není mnoho. Být někde fyzicky a skutečně je něco jiného než mít několik virtuálních účtů na internetu a zaplavovat ho jedy z AENews. Opravdu se potvrdilo, že na síti fungují hlavně kremelští profíci a pak pár rudodůchodců, které někdo naučil celé dny pracovat s myší.

Je dobré vědět, že 82% českého obyvatelstva má strach z Ruska a že stejný počtu Čechů průjezd konvoje vítal, nebo jim aspoň nevadí. A že si hodně lidí přitom uvědomilo, že jsme členy NATO, a co to vlastně znamená.

Projeli.  Je příjemné vědět, že je máme kousek za hranicí a že se nebezpečí z východu nemusíme tolik bát.

P.S. Taky bylo dobré, že jsme zjistili kdo je kdo. A kdo se nám jen vecpal na Facebook pod hlavičkou Přítel.

8.3.2015 * Sytý Elefant mě vyklopil na šestém nástupišti. Když jsem byl malý, mělo nádraží čtyři peróny, teď jich má sedm. Tunel ze šestky k východu je skoro tak dlouhý jako ten podlamanšský. Taky by mohli vymyslet jezdící chodníky jako v Paříži mezi přestupními stanicemi metra.

Víte, jaký je zvuk turistiky? Kufr na kolečkách jede hlasitě po dlažbě. Desítky turistů táhnou za sebou hlasité kufry, a když je to v tunelu pod peróny, je to světoběžnický kravál.

Nádraží císaře Františka Josefa I. vzniklo v roce 1871. Po roce 1918 bylo přejmenováno na Wilsonovo, protože dotyčný prezident USA se zasloužil o vznik Československé republiky, která ovšem byla příliš podlouhlá a příliš multikulturní, takže dlouho nevydržela. Později komunisté nádraží pojmenovali jako Hlavní, protože v době studené války šlo o hlavně především. To mu zůstalo, přestože teď má kromě toho ještě čestný titul Nádraží prezidenta Wilsona.  

Konečně tunel pod peróny ustane ve své délce a jste u cedule Východ. Tušili jste, že pražské hlavní nádraží má východ na západ? Raději jsem nezjišťoval, kde má tahle stanice sever. Ale pohled do mapy mi sdělil, že ze severu jezdí vlaky na východ. Do Pardubic, do Žiliny nebo do Ulanbátaru. Kdežto z jihu jezdí na západ případně na Divoký západ. Do Berouna, Paříže a Pikovic. 

Hala nádraží je lesklá a voní přepychem. Sice si nemáte moc na co sednout, ale zase se můžete pokochat obchody se šperky, parfémy nebo drahými kabelkami. Trochu tu chybí lidský rozměr. Bezdomovce nepotkáte. No, bylo poledne. 

Ale jsou tam i jiné věci. Rozlehlé knihkupectví, kde mají všechno a kde si můžete při kávě prolistovat několik knížek, než si jednu vyberete.

V prostoru nádraží jsou i toalety. Vyčůrat se tam můžete za dvacet Kč.

25.2.2015 * Už jste slyšeli, co na nás chystají Babiš se Sobotkou? Každý obchod a každý řemeslník vám bude muset povinně vystavit účtenku a vy budete povinen si tu účtenku vzít. Jinak můžete dostat pokutu.

Ale tak jednoduché to nebude. Obchodník namačká účet na kase nebo na počítači, e-mailem ihned odešle na Ministerstvo financí, odkud zpětně přijde potvrzení o elektronickém převzetí dokladu a teprve pak vám může obchodník něco prodat a vy můžete platit.

Nedá se vyloučit, že s ohledem na zahlcení ministerského počítače se budou v obchodech vytvářet fronty.

Na náměstích i na festivalech zmizí všechny ty půvabné stánky s čerstvou zeleninou a třeba na místě vyráběnou keramikou. Nebude tam wi-fi.

Smiřte se s tím, že když nepůjde internet, nebude vám nikdo moci nic prodat.

A hlavně: V horkých letních dnech si nekupujte zmrzlinu. Než to účtenkové kolečko proběhne,  rozteče se vám.

*

Není pochyb, že studená válka našich vládnoucích kruhů proti živnostníkům a drobným podnikatelům přechází ve válku horkou.

Když se současný ministr Mládek před časem vyjádřil, že živnostníci jsou paraziti, mohli jsme si říct: Je to blbec. Když agent odborů Středula žádal ve svém lživém prohlášení pro drobné podnikatele třetinovou sádru, popadali se všichni za břicho. Ale když tandem Sobotka – Babiš (propojení levicové hlouposti a mafiánské vychytralosti) vyrukoval s fiskálními pokladnami a účinkovou loterií, začíná se střílet ostrými.

Celá akce – zakrývaná snahou o lepší výběr daní – má dva hlavní cíle. 1. Ukázat lidu, že všichni malí podnikatelé jsou zloději a je nutné na ně dohlížet co nejpřísněji. Případně jich pár zavřít, protože přece nebudeme zavírat své stranické kolegy v nejvyšších patrech za korupci. 2. Znechutit živnostníkům jejich práci, aby se nepletli velkokapitálu pod nohy. Když zruší své firmičky, pobudou si nějaký čásek na úřadu práce, a pak ještě rádi půjdou cvaknout píchačky do velkých firem a jiných Agrofertů. Jako zaměstnanci. Hezky pod kontrolou.

Kohopak tam nahoře zajímá, že v naší obci zanikne sklenářství a budeme jezdit s okny do okresního města? V nejhorším se zřídí nějaký komunál se zaměstnanci různých profesí, kteří prosedí půlku pracovní doby v hospodě a kteří jinak než za úplatek vám kohoutek opravit nepřijdou. S tím už máme bohatou čtyřicetiletou zkušenost.  

Nevyzývám zatím ke stavění barikád. Ale pište svému poslanci. Pište svému senátorovi. Pište na vládu. Buďte hlasití. Nejde o pár živnostníčků. Týká se to bytostně nás všech.

A bez nás samotných líp nebude.

19.2.2015 * Rok 2014 byl na Zemi dosud nejteplejším zaznamenaným rokem. Předchozí absolutní rekordy padly v roce 2005 a 2010. Devět nejteplejších roků bylo přitom zaznamenáno od začátku tohoto století.

Znamená to, že prognózy vědců nebyly úplně liché. Otepluje se opravdu. Bohužel teplotu měříme jen něco přes dvě stě let. Za to dobu jsme nějaké dramatické výkyvy nezaznamenali, takže nemáme co porovnávat. O středověku víme něco málo jen z kronik a dobových obrázků. Tam byla možná teplá období a v novověku zase takzvaná malá doba ledová. Jak si kdo vybral datum narození, tak chodil buď v kožichu, nebo jen v suknici.

Momentálně se otepluje. Způsoby, jak se k tomu můžeme postavit, jsou dva. Buď se můžeme zamyslet nad tím, co všechno se může změnit, a jak se s tím vyrovnáme. V druhém případě to vezmeme jako jakýsi trest boží za to, že jsme zpovykaná společnost, která si přetápí obýváky, čímž chrlí do vesmíru CO2. (Ovšem zatím nikdo z hejna vědců prokazatelně nezjistil, jestli tím to teplo způsobujeme nebo jak k tomu přispíváme.)

V tom prvním případě spočítáme, o kolik se může zvýšit hladina oceánů v Holandsku i jinde a zvýšíme hráze aspoň o metr. Obyvatele tichomořských atolů asi budeme muset někam přestěhovat. Biologové si budou lámat hlavy, jaké rostliny budeme pěstovat v té které severní šířce a investoři si máknou na zavlažovacích systémech i tam, kde dřív nebyly potřeba. Asi budeme potřebovat žaluzie v oknech a zavedeme v Česku polední siestu. Zažijeme možná víc povodní a uragánů. Bude to všechno stát hodně peněz, ale dá se to. Kdyby to bylo globální ochlazení, bylo by to horší.

V druhém případě to vezmeme jako boží trest, a protože jsme vesměs ateisté, vymyslíme jako náhradního boha přírodu. Okamžitě zakážeme spalování uhlí v tepelných elektrárnách a lokálních topeništích. Že současně rušíme jaderné zdroje a solár i vítr jsou zrádné svou nepravidelností, která může způsobovat blackouty, je přece jedno.  Časem se zjistí, že stejně jako na solár se za potlesku zelených kněžek nalepí vykukové s řepkou a biomasou. A přijde se i na to, že tyhle alternativy vypustí stejně CO2 jako uhlí nebo ropa.  Bude to všechno stát hodně peněz, ale výsledek je víc než nejistý.

Dokud opravdu nedokážeme, co to oteplování způsobuje, tyhle „náboženské“ experimenty jsou vyhazováním perel do vepřína.

Každopádně počítejme s tím, že rok 2015 bude o něco teplejší než předchozí roky.

7.2.2015 * Vracím se do svého pražského dětství. Po městě tenkrát jezdily opravdové tramvaje. Měly většinou tři vozy a žádné dveře. Nastupovalo se předem i zadem, my mladí pasažéři jsme z otevřených vozů vyskakovali, kdykoliv se nám zachtělo, třeba když tramvaj zpomalila v zatáčce nebo když se blížil revizor.

V každém vlaku jeli čtyři: řidič a tři průvodčí. (Od toho jsme neměli upouštět a nebyla by dnes v Česku nezaměstnanost.) Průvodčí měl koženou brašnu na lístky a na drobné a kožený řemínek pod střechou celého vozu, za který zvonil, že se jako už může jet dál. Průvodčí zezadu cinkl jednou, ten prostřední dvakrát a průvodčí v motorovém voze cinkal, jak se mu to hodilo.

Úkolem průvodčího bylo prodávat lístky a vracet drobné, prodané lístky čtyřikrát proštípnout (linka, datum, hodina, pásmo na trase), cinkat na řemínek, přibržďovat takovým masívním kolem na plošině, když se jelo z kopce a vůbec dbát na bezpečnost a plynulost provozu. Průvodčí prvního vozu ještě tágem přehazoval vexly a pravidelně chodil nasazovat kladku, přes kterou tekl do tramvaje proud a která ustavičně vypadávala.

Trasy všech tramvají znali i všichni venkované, protože se měnily tak jednou za padesát let, a nikdo se po nich nemusel ropídit.

ANO, to byla minulost. Dnes máme moderní městskou dopravu, jízdní řády v mobilu. Celá souprava má jen řidiče, o provoz v zadním voze se starají bezdomovci. A nikdo nám do naší open červené karty  nedělá díry kleštičkami. Díry do ní už nadělali naši milí radní společně s podnikateli, co si v klidu hoví v Monaku. Díry v miliardovém rozsahu.

Nikdo na magistrátu neví, co s tím. Jestli v tom pokračovat, nebo tu opencard zrušit, nebo vymyslet něco úplně nového za další miliardu, nebo snad jezdit zadarmo, což by možná bylo nejúspornější.

Adriana neví. A Andrej nemá čas to řešit, řídí stát jako firmu. Ani ostatní anoidi nevědí a nevědí ani zelenoidi a pirátoidi. A nikdo neví jak s Blankou a jestli má cenu slibovat sedmnáctý termín jejího otevření.  A megabilboardy na Staroměstském náměstí povolit nebo ne. Stavět metro D nebo nestavět, stavět vůbec něco, když město má zrušené stavební předpisy,…

Tak myslím, že ti průvodčí s kleštičkami by teď docela bodli. V tramvaji by byla pohoda, veselo, občas by pomohli mamině s kočárem nebo zklidnili hormony puberťákům, co škrábou po sklech.

Taky by se nějací průvodčí hodili na ten magistrát, aby novým zastupitelům ukázali, jak mají město spravovat, případně, že mají jít od válu.

4.2.2015 * Otázka zněla velmi přítulně: „Nechcete Euro?“ Bodejť bych nechtěl. Klidně deset. Euro se vždycky hodí, když třeba člověk cestuje. Možná že v Nepálu nebo v Panamě je lepší mít dolary, ale ty mi nikdo nenabízel a navíc cestuji hlavně po Evropě.

A tak jsem – prosťáček boží – napsal, že Euro chci. V ten okamžik se stalo něco zajímavého: sesypali se na mě interneti jak stádo termitů. Že i bez Eura se máme strašně mizerně, že chci zřejmě rozkrást i ten zbytek co tu máme, že jsem slouha Bruselu, ať zalezu někam hluboko, a že ty naše bankovky jsou hezčí.

Teď teprve jsem si všiml, o co kráčí. Jako se v Česku dá skoro všechno vykládat několika způsoby, tak i gramatika je prevít. Nechcete Euro? vlastně znamená Chcete Euro? Z toho by se dalo nějak vybruslit. Jenže on u té otázky chyběl otazník. Takže to nebyla otázka, ale někdo mi sděloval, že nechci Euro. A že to můžu hned podepsat.

Když nemáte žádný pozitivní nápad pro volební kampaň, musíte se vymezit proti něčemu. Většina Lidu má z Eura strach, tak proč na to nenaskočit. Co na tom, že zvolení zástupci do Evropského parlamentu nemají absolutně žádný vliv na to, jestli Euro přijmeme nebo ne. Ale vynásobte si měsíční plat pana europoslance šedesáti měsíci.

A teď pozor: nejsem pro rychlé zavedení Eura ani nejsem proti. Jen bych chtěl, aby se o tom u nás otevřela věcná diskuse odborníků. A hlavně nechci, aby z nás politici dělali blbce.

2.2.2015 * Už delší dobu (dokonce ještě před Charliem) si lámu hlavu, jak tohle pojmenovat. Výkřiky z obou stran sporu (zatím ještě nejde o válku) zaplňují internet i náměstí. Na hysterii se odpovídá hysterií, argumenty padají pod stůl. Rozumný hlas chybí. Někteří politici surfují na vlně populismu, ostatní se bezhlasně krčí před vyslovením jasného názoru.  

Je hloupost říkat: islám tu nechceme. Může nás kulturně obohatit, otevřít nějaké nové okno, nabídnout srovnání různých myšlenkových a kulturních pohledů. Nemáme nic proti muslimům, kteří tu v poklidu žijí s námi, modlí se ve svých mešitách a nehrozí, že po nás jednou začnou střílet.

Teroristy, zaříkávající se islámem tu nechceme. A nechceme tu ani duchovní, kteří ty teroristy vychovávají k terorismu. Nechceme, aby se u nás hlásalo, že nevěřící psy je třeba vyhubit, aby se zavádělo právo šaría, byť třeba na omezeném vzorku obyvatel. A pravděpodobně u nás nechceme ani muslimy, kteří souhlasí s terorem teroristů nebo zaváděním práva šaría.

Nemohli jsme si vybírat, když sem přijely tanky nacistů. Nemohli jsme si vybírat, když sem přijely tanky komunistů. Teď už si doufám vybírat můžeme.

P. S. Nechceme tu ani hlupáky a demagogy, kteří tvrdí, že terorismus není žádný problém, protože při dopravních nehodách zahyne víc lidí než při útocích teroristů.  Taky tu nechceme hlupáky a demagogy, co nám vykládají, že křesťané kdysi upalovali své oběti. Jako bychom se my Evropané měli snad kát za to, co tu dělali křesťané ve středověku.  

28.1.2015 * Michelle Obamová se v Rijádu setkala s novým králem prostovlasá a podala s ním ruku. Media a politici našeho kulturního okruhu jsou z toho auf. Když přijede nějaký muslimský vládce na státní návštěvu do USA, bude mít na hlavě ručník a jeho žena (pokud by se vůbec obtěžovat brát ji sebou) bude celá zahalená, nikdo tady se nad tím nepozastaví.
Ty reakce jsou jasnou zprávou o stavu naší civilizace. Nebojme se tolik muslimů. Bojme se našich opatrných a připosraných politiků a novinářů.

22.1.2015 * Já samozřejmě taky. Papír, plasty, bílé sklo, zelené sklo, kartony od nápojů, na všechno je na sídlišti jeden rozměrný kontejner. Prošlé léky zpátky do lékárny a použité baterie do prodejny elektro. (Když mi teď v autě před zimou klekla, nechtěli mi ji tam vzít, musel jsem s ní do autoservisu.) Ale do elektra mohu vracet všechny ty výbojky, které nevydržely ani čtvrtinu z oněch deklarovaných 10 000 sepnutí.

Některé věci jsou ale stále ještě nedořešeny. Nevím, co mám dělat s gumičkou, když se mi přetrhne nebo když steří. A jsem hodně nervózní z toho, co udělám se rtutí, až se mi rozbije můj nádherný starožitný teploměr, ukazující teplotu hlavně v reomírech. A jak se asi musí cítit člověk, který má doma vzácný výtisk Bible Kralické. Ano odtrhnout hřbet, listy naházet do kontejneru na papír a s koženými deskami dojít někam….snad do kravína.

Samozřejmě věci se mají dolaďovat. Tak jsem uvítal, že od Nového roku bude v ČR plošně zaveden sběr bioodpadu (hnědý kontejner). Nejvíc mě na tom těší, že se bio bude sbírat pod okny pana Modráčka, kterého nikdo nemá rád, protože strašně prudí. Ať si to v létě užije.

Ale už teď se s Hankou přeme, jestli dřevěný popel z krbu je bio nebo ne. Tedy přesněji řečeno, já myslím, že bychom to měli odevzdávat, kdežto Hanka by si s tím klidně hnojila kytky.

Střih. Den po Ježíškovi u nás na sídlišti vyváželi odpad. Přijelo popelářské auto na směsný odpad. Pak popelářské auto na plasty a hned po něm popelářské auto na papír, to mělo po dárkování docela hoňku. Pak dvě auta na zelené a na bílé sklo. No nasávali jsme, ne že ne. Pak auto na nápojové kartony, i děti nasávaly.

Těch šest popelářských aut projelo šestkrát víc nafty (a do ovzduší sídliště vypustilo šestkrát víc zplodin), šestkrát víc mezd popelářů, nehledě na nepřetržitý kravál o božíhodovém ránu.

Tak ještě to bio. Kdybyste váhali nad kávovou sedlinou, ze které jste si na Nový rok věštili budoucnost, tak ta patří do hnědého kontejneru.  Ale Hanka mě přesvědčila, že prošlé lístky do biografu tam nepatří.

P.S. Zrovna jsem se dozvěděl, že se taky budou separovat kovy. Ocelové traverzy a staniolová víčka od jogurtů. Z toho jde trochu strach, protože ta jedovatá rtuť je taky kov a plutonium jakbysmet. Nemluvě o heavy metalových umělcích. Ale sběr kovů má výhodu. Pro něj zřejmě žádné auto nebude muset jezdit.

19.1.2015 * 26. ledna 2015 to budou dva roky, co jsme utrpěli první všelidové volby za účelem získání hlavy státu.

Všude čtu, že je totálně vypitej. Že je to pokračující stařecká demence. A že deset let samoty na Vysočině ho odnaučilo vnímat svět a jeho problémy.

Možná máte velký díl pravdy. Jenže já za tím vidím ještě něco jiného. On zahájil volební kampaň. S návrhem na oddělení hendikepovaných dětí ve školním procesu nemyslel na vozíčkáře, ale zahrál na kartu anticikanismu. (Sám podotkl, že bude asi obviňován z rasismu.) Na to „dolních deset milionů“ slyší. Tentýž desetimilionový konglomerát obdivuje jeho lidový slovník. Hnůj, póvl, žumpa, odpad a ku… (a nejen o novinářích) – to se lidem moc líbí. A hnůj, póvl, žumpa, odpad ho taky bude volit. Jde o to, jaké procento toho nevonného je v celé populaci. Hodně lidí ho asi minule volilo, protože neměli alternativu. Pár jich skočilo na lep antiněmecké a antiaristokratické propagandy. A někteří jeho voliči za ty dva roky už stačili prohlédnout.
Co je ale závažnější: on se pokouší nás okázale vtahovat do područí Kremlu. Pro spojence a partnery se tak stáváme nedůvěryhodnými až směšnými. Možná je to důsledek nějaké faustovské smlouvy, se kterou mu Mefistoteles Lukoil pomohl do trůnního sálu. Či snad nějaké zakopnutí z časů, kdy u nás rejdila KGB?

Přesně za tři roky budou volby. Usilovně hledejme protikandidáta. Už žádné Dienstbiery nebo Fischery, ale skutečné silné osobnosti, většinově přijatelné. Zdá se, že to bude docela makačka.

18.12.2014 * Časy Hnutí Brontosaurus byly báječné. Tenkrát v 70. a 80. letech se společnost probouzela ke vztahu k přírodě. A tak zásluhou a prací Brontosaurů začínaly mizet černé skládky na kraji lesa, nikdo už si nedovolil mýt auto v řece a na svazích ti mladí zelení vysazovali tisíce odolnějších stromků místo těch, které zničila síra ze severočeských elektráren. Brontosauři také kladli nepříjemné „přírodní“ otázky režimu, což bylo na konci osmdesátých let už možné a často to vedlo k nápravě nebo aspoň k diskusi.

Po Listopadu vzniklo ekologických organizací víc. Denní práce pro přírodu se měnila v ekopolitiku. Komíny se dařilo odsiřovat, řeky čistit. Pak už se ale z ekonadšenců stávali postupně ekoherci a ekoteroristé.

Blokády komunikací, řetězy před Temelínem. Útoky v mediích. Soudní spory, které protahují výstavbu potřebných dálnic o dvacet let. I vydírání, to když třeba těžařská firma platí ekoorganizaci výpalné, aby neskončila u soudu a mohla dál pracovat. Většinou ovšem činnost organizací platí daňový poplatník, který by naopak chtěl, aby ty dálnice už dávno stály. Takový český absurdistan. Vedle toho všeho bylo vyvěšování transparentů na nejvyšší komíny elektráren nebo procházky po střeše Úřadu vlády jen takové adrenalinové zviditelňování. O zviditelnění jde až v první řadě a některé ekospolky mají celosvětovou působnost. A tak učinila organizace Greenpeace globální poprask.

Jestli jste četli Dänikena, víte o planině Nazca v Peru, s obrovskou stavbou či spíš kresbou, a kterou se stále vedou spory, jestli je pozemského původu, nebo si to nakreslili mimozemšťané, aby přesně věděli, kam se mají vrátit.

Místo je pochopitelně památkově chráněno a nesmí se tam ani vstupovat. Grupa Zelenomírů si tam ovšem 8. prosince vyšlápla a způsobila tam obrovský nápis. Třeba to byl pokyn mimozemšťanům, aby přijeli vyhubit lidstvo, protože to podle Grínpísáků škodí přírodě.

Přidávám obrázek z vesmírné kamery a taky omluvy Greenpeace peruánské vládě předem i zadem.

A dobrá zpráva nakonec. Hnutí Brontosaurus stále existuje, má hodně zajímavé projekty a v některé z příštích sloupků o tom podám zprávu.

Greenpeace se omlouvá obyvatelům Peru, kteří se cítí uraženi naším protestem u obrazců v Nazca. To samozřejmě v žádném případě nebylo naším záměrem. Lima, Peru, 10. Prosinec 2014. Greenpeace vydává omluvu za protest v Nazce, 8. prosince. Greenpeace se omlouvá obyvatelům Peru, kteří se cítí uraženi naším protestem u obrazců v Nazca. To samozřejmě v žádném případě nebylo naším záměrem. Setkali jsme se s ministrem kultury v Peru a omluvili se.  Do Peru také cestuje Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace a nabídne místním lidem oficiální omluvu. Greenpeace přestane obrázky dále distribuovat. Máme čtyřicetiletou historii nenásilných protestů,  bereme na sebe zodpovědnost za naše činy.

15.12.2014 * Smysl uklízení je podle mého názoru v tom, že je potřeba udělat místo pro nový nepořádek. A správný čas pro úklid je tehdy, když se nedá projít nebo když už nemůžete vůbec nic najít. To si ovšem myslíme my muži.

Ženy to mají jinak. Mají v sobě nějaké hodiny (tím nemyslím ty zprofanované biologické), které jim řeknou, že je čas uklidit. A jedním z těch uzlových bodů je čas předvánoční. O Adventu, kdy se lidé mají usebrat a roztoužit. Ale naše milé polovičky vyrážejí s vysavači, mopy a úklidovými prostředky z televizních reklam na turné kolem bytu. My maskulíni se při tom držíme zkrátka. Ze slušnosti si aspoň uklidíme zásuvky svého psacího stolu a dojde-li na nejhorší, asistujeme při věšení vypraných záclon. Jinak nepřekážíme a pod záminkou nutného dokupu dárků odcházíme za stejně postiženými kamarády do restauračních zařízení.

Stejně jsem ale nepochopil význam úklidu před svátky míru a pokoje. Ovšem děje se tak od nepaměti, takže asi nějaký prastarý obyčej. Jestlipak by se takhle horečně šůrovalo, kdyby se žádný Ježíšek nenarodil?

Když je uklizeno, mohou Vánoce začít. Po nich jsou na kobercích zbytky bramborového salátu a všudypřítomné jehličí, v bedně s hračkami úlomky vanilkových rohlíčků, v rohu místnosti zbyla hromádka roztrhaných vánočních papírů a skříně se nedají dovřít pod náporem nových přebytečností, které vám letos nanosil Ježíšek.

Muži se opět cítí jako doma a tiše se připravují na Silvestra, před kterým se nikdy, opakuji nikdy, neuklízí.

8.12.2014 * Od neděle do neděle se smrskává Advent, takže už brzo budou Vánoce. Někteří z nás zapalují svíčky na věnci, tiše si přemýšlejí o věcech a o svých blízkých. Děti se těší na Merkura nebo na tablet. Ostatní bojují o místo k zaparkování před hypermarkety a ty pak berou útokem. Obchodníci hlásí tržby o deset procent vyšší než před rokem. Ale o tom, jak se Češi mají mizerně, dnes psát nechci.

Je tu ještě jedna rovina svátků, ta politická. Nebo chcete-li Vánoce na náměstích.  Ve velkých i středních městech i v kdejakém Prdelákově stojí na náměstí ověnčený smrk. A když se smrkne, rozežhne se za hlaholu pištců nebo pozounérů. Ale to není vše. Strom je obsypán boudami a budkami plnými pochutin, sladkostí, pyrotechniky a dále zboží zcela zbytečného, nevkusného a nepotřebného, jenže roztomilého.

Aby občané přišli a v budkách utratili peníze (a netvařme se, že někteří radní nemají prstík na vánočním penězotoku), způsobí se pod smrkem hudba. A ne nějaká reprodukovaná nebo dětičky s koledami. Naopak kapely věhlasných jmen. Ty nejsou nejlevnější, ale byznysu se to vyplatí. Na pódiu mrznou muzikanti, zkřehlými prstíky drndají do strun a vydají ze sebe tak 30% umění a energie, kterou by vám předali na koncertě v klubu.

Pod pódiem se přitom lidé procházejí, baví se, nakukují ke stánkům a popíjejí. Většinou ani nezatleskají, protože kelímek se svařákem není kam odložit. Ale když dojdou domů, pochlubí se sousedce, jak bylo hvězdně a že jsme viděli, představte si….

Protože jsem z branže a vím, co co stojí, zírám, co v každém městě proteče vánočně peněz do kanalizace. Z rozpočtu za ten jeden nebo dva vánoční týdny by mohly v onom městě slušně žít dva tři dobré kluby. Tam by mohly být pro návštěvníky nachystány skutečné kulturní zážitky. Nachystány nejsou; nejsou peníze. Ty jsou na přemrzlá vystoupení většinou už dávno odtroubených hvězdiček, opentlená vůní skořice, purpury a falešného dojímání.

3.12.2014 * Naši předkové standardně věřili, že počasí dělá Bůh. A protože Pánubohu se nemá nadávat, neboť je to za á neslušné a za bé hřích, brali to předci, jak to přišlo. My už dneska ovšem víme, že počasí nedělá Pánbíček, ale meteorologové. A dorostli jsme v takový český lid, který na všechno nadává a je proti všemu. Střídavě tedy nadáváme na počasí a na meteorology. (Někdy jsme ovšem kvůli počasí naštvaní taky na Kalouska.)

Ale někdy – tak jako v posledních dnech – se  situace vyvine, že to Bůh s meteorology přeženou. Pak je to taková soda, že už ani nadávat nemá smysl. Někdo z těch nahoře vymyslel, že bude vyrábět zrcadla, ale technologie se mu nějak vymkla.  Řidiči naprosto marně škrábou ledovku z předního skla, což je ta lepší varianta. Neboť když se jim podaří vyšťourat otvor zvíci dveřního kukátka a nastartují, dojedou k nejbližšímu sloupu veřejného osvětlení a v pojišťovně mají napilno.

-Jeď radši sockou, slyšeli od předtím od manželky dobrou radu. Jenže co to? Ony ty tramvaje jaksi stojí, troleje jsou obaleny ledem a led, jak si pamatujeme z fyziky, je mizerný vodič. Přeplněné autobusy dělají s pasažéry nechtěné piruety. A tak nejlepší řešení je dojít pěšky na metro. Jdete společně se zástupem důchodců, kteří se vydali na akci do Lídlu, třímajíce slevový leták jako svůj prapor. Jenže stačí malý poryv a senioři dílem padají a dílem se kutálejí.

Dojdete k metru, vyčerpaní a omlácení jak krasobruslař po tréninku. Metro je spolehlivý systém za každého počasí. (Teda když zrovna nejsou povodně.) Sejdete na nástupiště a v té chvíli zjistíte, že vlastně už si nepamatujete, kam jste měli namířeno. Tak vylezete ze staničního tunelu na povrch a obrátíte se k domovu. Když budete číst předchozí text odzdola nahoru, dovede vás až před váš dům. Ženě popíšete situaci ve městě několika zemanovskými výrazy, uvaříte si grog a půjdete se dívat na televizi, jak ti se chudáci v celé zemi plahočí, padají, vytahují auta z příkopů, nejedou nebo jedou jinam, než chtějí. To byl den!

1.12.2014 * A je tu prosinec.
Západní křesťané budou postupně zapalovat svíčky na adventních věncích a budou se chystat na dvoutisícípatnáctý příchod Krista.
Židé budou slavit Chanuku, zapalovat světla na devítiramenném svícnu, dávat si dárky a budou si připomínat 5775. výročí vzniku světa. (Vlastně asi nikdo neví, jestli se to počítá od chvíle, kdy si Bůh poprvé oblékl montérky nebo až od okamžiku, kdy Adamovi laparoskopicky vyoperoval žebro.)
Někteří muslimové budou pro větší slávu Alláha popravovat novináře nebo střílet do křesťanů, Jezídů, Kurdů a dalších nevěřících psů. Jiní muslimové, pokud se neutopí na voru cestou do Itálie, usadí se nakonec někde v Amsterodamu, Dortmundu nebo Basileji a budou chtít zakázat vánoční strom na náměstí, protože je v rozporu s jejich vírou.
Co udělají pravoslavní, neví nikdo. Ale zdá se, že i tam na Východě bude zima, protože v Donbasu už zase začali kutat uhlí.  

27.11.2014 * Vážený pane předsedo Evropské rady Jean-Claude Junckere!

Mohu říci, že mi jako obyvateli Evropské unie leží na srdci její osud stejně jako vám. Pamatuji doby, kdy Evropa byla rozdělena na rozumný Západ a blbý Východ. To už dávno pominulo a vám unijním Evropanům se podařilo rozdělit kontinent na bohatý Sever a chudý Jih. Ale možná, že to vůbec není vaše vina, možná, že Jihoevropané víc chlastaj nebo co, a možná, že ten jih vůbec není na jihu, ale někde ve středu, tam co maj to strdí. 

Ale kvůli tomu vám, vážený pane předsedo, nepíšu. Stejně jako mně se asi i vám možná doneslo, že z jižních moří se do Evropy hrnou desetitisíce lidí muslimského náboženství. Pravda, část jich na chatrných vorech nedopluje, ale většina přistane v Evropě a usídlí se tady. A jak se usídlí, začne požadovat svoje lidská a muslimská práva. To už si pak ani nepostavíte na náměstí vánoční strom, protože by to uráželo jejich náboženské cítění.

Potěšilo mne, pane předsedo, že situaci řešíte. Tím, že Evropská rada zakáže používání igelitových tašek na celém kontinentu, bude zřejmě problém s imigrací bezpečně vyřešen. Stejně jako zákaz žárovek pomohl zajistit klid Evropanů a bezpečnost našeho světadílu. Velmi správě dokážete věci rozdělovat na důležité a méně důležité.

Děkuji vám za to. A doufám, že v roce 2015 už bude definitivně rozhodnuto o tom, že se v Evropské unii nebudou smět používat napínáčky.

 24.11.2014 * S velikým znepokojením jsem si přečetl tvůj nápad udělit pokutu veřejnoprávnímu Českému rozhlasu. Za ty kundy, co tam namluvil jistý Zeman, však víš.

To přece vůbec není vůči tomu radiu spravedlivé. Mohla bys například potrestat Český rozhlas tím, že mu nakážeš, že do něj Zeman už do konce života nesmí promluvit. A stejný trest bys mohla uložit i České televizi a Nově, které se podle tvého názoru po Českém rozhlase opičily. Tím by byla všechna tři nejdůležitější media dostatečně potrestána a ta ostatní by si už nedovolila nějakého Zemana někam zvát.

Protože nemohu použít srozumitelnější a ostřejší výraz, tvrdím, že tvůj nápad s pokutou je hloupý. Protože ty se totiž chystáš potrestat mě za něco, co jsem neprovedl, a tím pádem mě krátíš na mých lidských právech. Pokud totiž udělíš pokutu, Český rozhlas ji bude muset zaplatit z mého koncesionářského poplatku. A já tento poplatek platím za poskytování objektivního a vyváženého zpravodajství (samozřejmě bez jakýchkoliv und).  A jestli Rozhlas moje peníze zaplatí za nějakou zkurvenou pokutu, tak už nezbudou prachy na mé objektivní a vyvážené informování.

Necítím ani žádnou spoluvinu za to, co tě pobouřilo, protože já jsem Zemana nevolil. Když budeš na té pokutě trvat, tak zařiď, ať je ta pokuta zaplacena z koncesionářských poplatků těch, co ho volili. Ani vůči nim to ovšem není úplně spravedlivé, i když se pár und mezi nimi určitě najde. 

Tak to, milá rado pro rozhlasové a televizní vysílání, ještě jednou zvaž. V případě, že mi nevyhovíš, budu se o svoje peníze soudit u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A to by sis, milá rado, asi za rámeček nedala.

Tak jsme konečně zjistili, jak veliká je Pražská kavárna. Od Můstku k Národnímu a do půlky Spálené. Ovšem taky od Albertova po Pražský hrad. A všude narváno. Nechtěl bych tam dělat pingla. A taky ve zbytku republiky se našlo dost lumpenů, samozřejmě směrem na východ stolečky řídnou.

O takovém červeném koberci, jaký lidé Zemanovi připravili, sní nejedna hvězda z Holého Wúdu. Praha zčervenala mnohem víc než za dávných prvních májů.

Na Zemana se pískalo. Ale lidé pozorně poslouchali čtyři sousední prezidenty a odměnili je potleskem i minutou ticha. Asi jsou polský, slovenský, maďarský a německý prezident tady víc oblíbeni než ten český.

Došlo i na neidentifikované létající předměty (anglicky UFO). Hned se na internetu objevili spekulace, že si Zeman „vajíčkyádu“ objednal, aby kolegům ukázal, jak jsme potravinově soběstační. Nezdá se mi to pravděpodobné a vůbec netuším, zda šlo o vejce. Ale dobře informovaný mluvčí hradu o vejcích věděl, i to, že měly zasáhnout německého prezidenta. Nikdo to ale jako pomstu za Mnichov zřejmě nebere.

Vyjadřování názoru házením předměty nepovažuji za moc inteligentní, ale zase beru na vědomí, že vedle desítek tisíc lidí, kteří vyjádří svůj názor červenou kartou, přijdou i jednotlivci, kteří vyjádří svůj názor žloutkem.

Profesionální odhadci odhadli v Praze asi 40 000 lidí slavících a prokazujících se červenými kartami. Dalších asi 200 lidí (podle fotky) naopak Zemana chválilo v parku na Klárově. Když kolem procházel vydatný průvod lidí na hrad, spustili Zemanovci z repráků Krylovu Veličenstvo kat. Kryl se dá dnes zneužít ke všemu. Je to stejné, jako když soudruh bývalý okresní tajemník KSČ Veleba hlásá, že Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. I na branách nacistických koncentráků stálo Arbeit macht Frei.

Nejdůležitějším výsledkem celého jubilejního pondělí je to, že BBC referovala jako divá a po ní všechny agentury a že si celý svět všiml, že NEJSME JAKO ONI (v tomto případě míněni Zeman a Klaus).

No a nejčerstvější zpráva: Zeman pozval na leden do Prahy Vladimíra Vladimíroviče Putina. Zrovna na období, kdy slepice málo nesou.   

7.11.2014 * Usilovně hledám kavárnu. Ne že bych si neuměl uvařit dobrou kávu doma. Ale znáte to, tam kde je víc lidí, to kafe líp chutná.

Problém je, že hledám konkrétní kavárnu. Moc toho o ní nevím. Jen to, že se jmenuje Pražská kavárna. Logicky vás napadne, že taková kavárna nebude asi v Praze. To je stejné, jako kdyby se čtvrť hlavního města jmenovala Pražské předměstí. To by byla hloupost. (Původně jsem chtěl napsat, že by to byla kravina, ale nechci, aby si lidé o mně mysleli, že chci kandidovat na hlavu státu.) Ale v takovém Hradci Králové Pražské předměstí být může a taky je, tak je všechno v pořádku. Takže Pražská kavárnu si představuji třeba v Uherském Hradišti (to raději ne, to mám daleko) nebo v Litoměřicích či v Kolíně.

Ta kavárna mě zajímá, protože se tam prý scházejí zajímavá individua. Vedou tam řeči, požívají alkohol a berou drogy a přitom buší do laptopů, a co chvíli něco odešlou někam do redakce nebo na internet. Používají Facebůk, Twiter a další kapitalistické „vymoženosti“. Propagují svoje výmysly, které jsou v přímém protikladu s tím, co si přeje všechen náš pracující lid. Jak už kdysi napsal soudruh Kojzar v Rudém právu, jsou to samozvanci a ztroskotanci. A s tím jistě budou soudruh Veleba a soudruh Foldyna souhlasit.

Já si po pětadvaceti pohodových letech připadám v poslední době taky trochu jako ztroskotanec. Hlavně proto, že pravdu mám raději než lež. Tak usilovně hledám tu kavárnu dál. Taky proto, že vždycky dám přednost lásce před nenávistí. Tečka. Tak mi dejte zprávu, kudy k té kavárně vede cesta. Kafe si klidně přinesu z domova svoje, o něj ani tolik nejde. O tu pravdu ano.

5.11.2014 * Miloš Zeman má stále větší problémy. Začalo to pády do popelníčku, málem poblitými korunovačními klenoty, pokračovalo vládou z kouzelnického klobouku a Mynářem bez prověrky. Jako jediný evropský státník nevěděl, že na Ukrajině jsou ruští vojáci. Prezident ČR jako Krteček a jeho podivné úkroky v Číně. Neuvěřitelně trapné ocenění některých jedinců. A veřejnoprávní kundy k nedělnímu obědu.

Lidé jsou rozhořčeni, překvapeni, udiveni, zmateni. (Lid naopak zřejmě tleská.) Sociální sítě žhnou. Jedinci se svěřují, že MZ není jejich prezidentem (můj není už od začátku). Sepisují se petice. Ale jako obvykle tím to zřejmě taky za čas skončí a vyšumí, pokud to Zeman nebude systematicky přiživovat. Už se objevují teorie, že je to vrtění psem, že těmi výlevy zakrývá nějakou vážnější poruchu demokracie, která se chystá a která nás nemine. Pořád si budeme stěžovat, zlobit se a naříkat, ale nevstaneme od televize ani od počítače. Leckdo bude snít své sny o defenestracích, ale nevyjde ani na ulici. Přičemž za necelé dva týdny je příležitost i důvod.

Myslím, že Miloš Zeman je starý, unavený a nemocný muž. Svoji životní příležitost stát se prezidentem o pět let propásl. A deset let na třeskutě zimní Vysočině mu zničilo játra i mozek. Všichni by asi s pochopením přijali, kdyby ze zdravotních důvodů odešel.

A tady je bod nesrovnatelně důležitější, než jestli je kunda veřejnoprávní slovo.  Kdo na jeho místo? (A je jedno, jestli po zdravotní abdikaci nebo na konci funkčního období.) Když nenajdeme výraznou osobnost, která bude přijatelná i pro podstatnou část těch kteří nevolili vůbec nebo volili Zemana. Jinak se zase dočkáme zástupu Škromachů a jiných Machů, Japonců, Dientsbierů a Bobošíkových. A budeme ve stejné ****li jako teď.  Tu osobnost je potřeba: zaá najít, zabé přesvědčit a zacé propagovat. To zabé považuji za nejtěžší, ovšem začít je třeba už teď. Máte nějaké tipy?

13.10.2014 * Islamisté zničili památník genocidy Arménů, neodpovídal jejich víře. A zavázali se, že křesťanské, židovské i šítské svatyně budou ničit dál. Dívejme se na to multikulturně: oni na to mají právo a my máme povinnost jim v Evropě pomáhat stavět mešity.

23.9.2014 * Ono se to v poslední době ujalo hlavně na posuzování justičních případů těch nebohatých a těch bohatých: máte-li peníze na dobré advokáty, neřku-li na něco dalšího, máte šanci opatřit si pro sebe nižší trest. Porazíte nějakou paní úmyslně silným autem, a váš trest se moc neliší od toho, když namalujete politikům na plakáty tykadla.
Ale práce s různě dlouhými metry je v naší pospolitosti rozšířena do všech oborů. Poklesky našich dětí posuzujeme smírněji než poklesky cizích dětí. Když se víc napijeme, jsme roztomilí, kdežto ten opilec odnaproti se vždycky zřídí jak hovado. Jiné měřidlo pro náš skvělý klub a jiné pro fanoušky té hnusné Slavie. Jinak hodnocené masuprosté uzeniny domácí na rozdíl od těch z Polska. Vy trošinku překračujete rychlostní limity svižnou jízdou, ale támhleten debil jede jak šílenec. Mohl bych pokračovat, ale další příklady jistě vymyslíte sami.

Je tu ale ještě jedna věc. Abych předešel všem podezřením z podjatosti, oznamuji, že alkohol piji už hezkou řádku, let, kdežto jointa jsem měl v životě jen jednoho.

Můžete vypěstovat švestky a vypálit třeba milion litrů slivovice. Nejen, že vyděláte těžký prachy, ale budou vám klepat na rameno a stanete se možná podnikatelem roku. Ale zasaďte si pět rostlinek konopí, které možná ani nemáte chuť kouřit, ale je to dobré na mastičky. Když vás vyhmátnou, půjdete sedět.

Nevím, proč to tak je, když obojí řadíme mezi drogy a marihuana je evidentně ještě drogou mírnější.

Opakuji, že nekopu ani za to ani za ono. Jen se mi nezdá to měření dvojím metrem. Jsme absolutními přeborníky v konzumaci alkoholu nejen v Evropě. Možná je to strach, že kdyby část obyvatel přešla na jiná lákadla, tohle slavné prvenství bychom mohli ztratit. A protože v jiných oborech my Češi horní příčky neobsazujeme, musíme si tohle vůdčí postavení chránit jako oko v hlavě.

13.9.2014 * Petice patří k demokracii. Postupně jsme si na tu vymoženost, jak politikům a vůbec papalášům sdělit názor velkého počtu lidí, rádi zvykali. Časem jsme samozřejmě pochopili, že petice má sice velkou váhu rostoucí s počtem podpisů, ale že politici a úředníci se na ni mohou klidně vykašlat a dělat mrtvé brouky.

Téma petice může globální, celostátní i místní a může se týkat světového míru i špatně opravené dlažby. Aby lidé mohli snadno petici spustit a šířit ji po internetu, vznikly různé servery. Ty umožňují, aby petici vyhlásil – jak je z některých témat patrné – i naprostý blbec. Progůglil jsem ty weby a zjistil zajímavé věci.

První dvě petice, na které jsem narazil, jsem dokonce podepsal. Jedna se týkala vybudování tunelu do Jeseníku pod Červenohorským sedlem. Je snadné se vžít do situace obyvatel okresu, který je normálně blbě dostupný a v zimě skoro nedostupný. Druhá byla za zrušení poplatků za Českou televizi. Co je to veřejnoprávnost nikdo v této zemi neví, ale všichni za ni platíme. A když se něco opravdu potřebujeme dozvědět, tak hledáme třeba na BBC, za kterou neplatíme. Rozumnější hemisféra mého já mi ovšem šeptala, že na tu první věc nikdy nebudou peníze a ta druhá bude neprůchodná nejméně do doby než ČT naštve Babiše.

Dál už byl výčet peticí velmi pestrý. Jedna z nich žádá: „Chceme aby 5Angels vystupovali ve Frýdku-Místku ještě v roce 2014!“ Trvá na tom 101 lidí. Další bojuje „Za Českou televizi bez Jiřiny Bohdalové a Miroslava Donutila.“ No proč ne. Dost bolo.

I životní prostředí má své petiční tituly. „Netoxické chodníky pro naše děti.“ Žádá to šest občanů a není jasné, jestli chtějí chodníky z nejedovatých materiálů nebo jenom neposrané. „STOP týrání zvířat!!“ žádá 91 občanů, ale netušíme, koho o to žádá.

Ale přejděme k politice, tam je tlačenice. „Česká republika by měla být okamžitě anektována Rakouskem!!!“ Chtějí to dva lidé. Plus požadavku vidím v tom, že by se musely urychleně dostavět dálnice přes Budějovice a přes Mikulov a Moraváci by konečně přestali nadávat na Prahu a začali proklínat Vídeň. „Petice za změnu směru jízdy v jednosměrné ulici Biskupská“ zas tak politicky nevypadá, ale jeden nikdy neví. 1712 občanů, kteří mají všeho plné zuby, „Chce předčasné volby!!! TEĎ!“ Bohužel datum není k nalezení. Teď je zřejmě pořád.

Jak už jsem v úvodu naznačil, může petici dnes vyhlásit i úplný prosťáček. Takže zakládám petici: „Vraťme peticím vážnost. Žádáme, aby nebyly vyhlašovány petice kvůli kdejakým kravinám.“ Ovšem chápu, že fanoušci Andílků ve Frýdku se na mě můžou zcela demokraticky vykašlat.

3.9.2014 * Opatřili jsme si putinky. Teda kamna na dřevo. S plynem to vypadá všelijak, les mám za plotem.

Kdysi, když jsme byli na Sovětském svazu závislí prakticky na všemkoliv, koloval vtip. Optimista přikládá ucho na plynovod, aby zjistil, že to teče, skeptik, aby se dozvěděl, kterým směrem.

Směrových turbulencí jsme si i před pár lety užili docela dost. Nejdřív to neteklo přes Ukrajinu dlouho vůbec, pak to teklo ze západu na východ a konečně z východu na západ. Mezitím se trochu globálně oteplilo. Ale i zima může být někdy dost dlouhá.

Moudré hlavy mluví o nutnosti rozšíření podzemních zásobníků. Jestli k tomu využijeme všechna raketová sila, která nám zbyla po Varšavské smlouvě, bude to možná stačit. Jiní experti mluví o rourách, které nevedou z Ruska.

Evropa jako celek myslí zeleně. A tak se budeme až do vypuknutí totální energetické krize ujišťovat, že nás zachrání solární články, větrníky a řepka. Ať to stojí, co chce a ať se na tom balíkuje, kdo chce. A víra v globální oteplení způsobí, že už nebudeme potřebovat ani plyn ani jádro.

Můj soused v zimě ozvláštňuje celé údolí kouřem z pneumatik. Je to poměrně neekologické. Ale nedivím se mu, plyn z Ruska může být sankcionován a embargován. ČEZ asi zase zdraží.  Roušky na ústa se prý už brzo začnou vyrábět z nanovláken.

V putinkách prý nejlíp hoří habrové dřevo. Habry se na naší zahradě nestydatě přemnožily a motorové pily krize zlevnila. Až Putin zavře kohoutek, sejde se celá naše početná rodina v jedné místnosti kolem kamen. Budeme čučet do plamenů, hrát člověče nezlob se, povídat si a na vrcholku kamen vařit čaj.

 26.8.2014 * Ani v kredenci.

Je to divné. Na naší zahradě nejsou mravenci. Každý rok jsem sledoval jejich promyšlené trasy, po který pochodovali. Občas jsem je pozlobil. Do trasy, která původně vedla trávou a kamením, jsem položil hadici. Samozřejmě jsou dost chytří na to, aby se neplahočili terénem. Vylezli na hadici a to se jim to šlapalo. Jenže hadice se po deseti metrech otáčela zpátky a vedla přesně do míst, kde mravenci nastupovali. Nestačili se divit, hlupáčci.

Letos jsem zatím neviděl ani jednoho mravence. Ani na jejich vyšlapaných trasách ani na hadici. Odklopíte na zahradě kámen a nic. Žádné mravenčí sídliště jako kdysi. Mravenci zmizeli. Asi se odstěhovali.

Co mě taky diví, že nejsou u nás ani vosy. Dřív jsem napočítal každé léto tak tři čtyři vosí hnízda. Ne, že by mi vosy chyběly. Ale začíná mi chybět rovnováha.

Občas vylovím osamělou včelu z bazénu, aby nám ho celý nevypila a nemuseli jsme dopouštět vodu. Ale jinak mi letos připadá poněkud bezbroučno. Ani klíště jsem letos ještě nechytil.

Pravil Einstein – a tomu je co věřit – že až vyhynou včely, vyhynou za nějaký čas i lidé. Ta informace je docela vážná a vůbec není dobré ji brát jako relativní. I když to tvrdí Albert.

Doufám, že relativní je pouze momentální nedostatek hmyzu a že naši vnuci budou moci házet mravence holkám za výstřih, tak jako jsme to před lety dělali my.

22.8.2014 * Přišla mi emailem nabídka. Za pouhých 999 Kč bych se mohl pyšnit titulem doctor honoris causa. Takový čestný doktorát obvykle dostávají prezidenti, když v cizí zemi přijdou na nějakou univerzitu a pronesou tam projev. Václav Klaus prý má titulů Dr.h.c. už šestačtyřicet.

Za pakatel by mi ho prodal Cambridge Learning Church& Institute. Ctihodná instituce sídlí na Floridě, ale nikdo se tam nevzdělává ani nikdo nevyučuje, protože ta instituce je dokonale virtuální. Jindy tak skvěle informovaný Google mlčí. Další zdroje se taky nechytají.

Jak pravila emailová nabídka, čestný doktorát za tu věhlasnou instituci mi udělí pan Karel Novák ihned poté, co obdrží onen baťovský poplatek na svůj účet. Pardon – na účet ctihodné Church& Institute.

Je úžasné, jak Češi dokáží kreativně rozvinout své podnikatelské schopnosti. Přes osmdesát českých občanů už tento titul získalo. Nedivte se, že tolik; tituly jsou nabízeny ve slevomatu. Už se těším, až někoho z nich potkám. Debila honoris causa jsem ještě nikdy neviděl.

13.8.2014 * Jezte české potraviny. Oblíbené heslo v druhé půli devatenáctého století a za první republiky. A dobré heslo i v časech putinotoče. Ale které to jsou? Ačkoliv žiju na venkově, české zemědělce malopěstitele neznám. Teda znám dva. Jeden nabízí med, druhý prodává palivové dřevo. Tak teda české firmy: Penam, Kostelecké uzeniny, Hamé, Vitana,… První dvě patří Slovákovi. Hamé prý náleží Islanďanům a Vitanu koupili Norové.

Jezte české potraviny. Ať dělám, co dělám, vychází mi z toho, že podpořit české potraviny mohu jedině tak, že budu pít pivo Bernard. Na zdraví!

18.7.2014 * 298 mrtvých. Někdo sestřelil letadlo. Celý svět tuší kdo. Autor rozkazu se dokonce přiznal. Akorát si spletl typ letadla.

Jen novináři trpí nadváhou korektnosti. –Nevíme. –Mohla to být i technická závada. –Počkáme si na vyšetřování.

Černé skříňky míří do Moskvy a vyšetřování se bude odehrávat tam. Proč? Takže se nic nevyšetří. Nikdy. Nebo až za třicet let.

Všichni vědí, že to udělala raketa systému BUK. Všichni vědí, že tohle separatisté mít nemohou. Je to mimořádně složitý systém a potřebuje mimořádně vyškolenou obsluhu.

-Možná se separatistům podařilo dát nějaký tým dohromady, tvrdí v televizi přivolaný znalec ukrajinského folklóru.

Všichni vědí (a satelitní snímky to potvrzují), že přes hranice na východní Ukrajinu prosakuje ruská armáda bez označení a veze sebou i těžkou techniku. Kde projedou tanky, projedou i BUKy.

-Nemůžeme přítomnost ruských vojáků potvrdit ani vyvrátit, říkají korektní novináři.

Na Krymu taky žádní ruští vojáci nebyli a pak za jeho obsazení dostali vyznamenání.

Když se kácí les, lítají třísky. Co je to 298 životů. Vladimír Vladimírovič buduje Euroasijské společenství. Milionům lidí v něm bude dobře. Řada jejich předků už poznala pohodlí gulagů.

Zeptejte se korektních novinářů (a korektních politiků), jestli tuší, co je to gulag. Možná nebudou ani vědět, co to byl holocaust. Důležitý je rozvoj hospodářských styků.

No co. Když byla železná opona, tak by se to tomu letadlu nestalo. Civilní letadla se tenkrát sestřelovala výhradně nad územím Sovětského svazu.

24.5.2014 * Včely prý nestíhají. Nevím, jakou mají dělnice normu na počet opylených květů. Podle odborníků jsou prý na vině krásně žluté lány řepky. Na ta pole se včely vrhnou a přelet z kytky na kytku znamená jen několik centimetrů. Prostě se neulítaj. Jenže jejich kapacity už nestačí na květy ovocných stromů a další kytky, které přece jen vyžadují větší přelety.

To by ještě nebylo to nejhorší. Řepka se prý ošetřuje nějakým druhem pesticidu, který včely zabíjí. Někdy prý ani nedonesou náklad sladkých šťáv do úlu.

Řepka se pěstuje ve velkých lánech proto, že se přidává do benzínu. Čímž se prý chrání životní prostředí. Jenže na včely se zřejmě ta ochrana nevztahuje.

„Zahynou-li včely, do čtyř let zahyne lidstvo,“ pravil Albert Einstein. Myslím, že tenhle objev je ještě důležitější než  E=mc².

7.5.2014 * Ono se to v poslední době ujalo hlavně na posuzování justičních případů těch nebohatých a těch bohatých: máte-li peníze na dobré advokáty, neřku-li na něco dalšího, máte šanci opatřit si pro sebe nižší trest. Viz Janoušek.
Ale práce s různě dlouhými metry je v naší pospolitosti rozšířena do všech oborů. Poklesky našich dětí posuzujeme smírněji než poklesky cizích dětí. Když se víc napijeme, jsme roztomilí, kdežto ten opilec odnaproti se vždycky zřídí jak hovado. Jiné měřidlo pro náš skvělý klub a jiné pro fanoušky té hnusné Slavie. Jinak hodnocené masuprosté uzeniny domácí na rozdíl od těch z Polska. Vy trošinku překračujete rychlostní limity svižnou jízdou, ale támhleten debil jede jak šílenec. Mohl bych pokračovat, ale další příklady jistě vymyslíte sami.

Je tu ale ještě jedna věc. Abych předešel všem podezřením z podjatosti, oznamuji, že alkohol piji už hezkou řádku, let, kdežto jointa jsem měl v životě jen jednoho.

Můžete vypěstovat švestky a vypálit třeba milion litrů slivovice. Nejen, že vyděláte těžký prachy, ale budou vám klepat na rameno a stanete se možná podnikatelem roku. Ale zasaďte si pět rostlinek konopí, které možná ani nemáte chuť kouřit, ale je to dobré na mastičky. Když vás vyhmátnou, půjdete sedět.

Nevím, proč to tak je, když obojí řadíme mezi drogy a marihuana je evidentně ještě drogou mírnější.

Opakuji, že nekopu ani za to ani za ono. Jen se mi nezdá to měření dvojím metrem. Jsme absolutními přeborníky v konzumaci alkoholu nejen v Evropě. Možná je to strach, že kdyby část obyvatel přešla na jiná lákadla, tohle slavné prvenství bychom mohli ztratit. A protože v jiných oborech my Češi horní příčky neobsazujeme, musíme si tohle vůdčí postavení chránit jako oko v hlavě.

30.4.2014 * Stala se tragedie. Jedni sdílejí články z bulváru. Druzí je komentují. Třetí se diví, proč to komentují. Čtvrtí hledají viníky. Pátí kritizují, že někdo hledá viníky. Šestí se zlobí, jak to někdo může kritizovat. Sedmí píší, že bulvár je zlo. Osmí napíšou, že kdyby lidi nebyli blbci, tak by bulvár zanikl. Devátí čekají s prstem na myši, kdo bude další. Desátí vypnou Facebook a jdou ven, protože je tam nádherně.

8.2.2014 * Milé dámy, vážení pánové, sešlí přítomní!

Možná jste si to zatím ani neuvědomili, ale stáváte se – tady na jižním cípu Nového města Pražského —  svědky něčeho mimořádného a přelomového.

Já osobně mám vždycky obrovskou radost, když se umělci z východu prosadí ve stolici. A jejich Pražané jim tím pádem rozumějí.

Kromě sady fotografií k nám dnes zavítali jejich autoři pánové Zdenek Svánovský a Vašek Műller. Jak můžete popatřit, jsou to muži ošlehaní životem na drsném severu Moravy a jihu Slezska. Dělat umění pod Pradědem je fakt řehole. Proto také vyjíždějí do vzdálených krajin, aby zkoumali, jestli tam pod jinými Pradědy nemají lepší víno. Za sedmerými řekami a sedmerými pohořími prý našli už nejednu krásnou horu.

Výstava obou umělců, kteří tu před vámi visí, už urazila velký kus cesty po slezských, moravských a českých městech.  Důkazem její hodnoty je to, že i přes to dlouhé putování se stále ještě nerozpadá.

Vedle mnoha dalších míst ji mohli shlížet diváci v Jindřichově Hradci nebo v Hradci nad Moravicí. Jistě kolekce zavítá i do Hradce Králové, na Levý Hradec nebo do Štýrského Hradce neboli Gratzu. Už dnes si naši dva milí hoši mohou říkat, že jsou Hradečáci. A do této sérky skvěle zapadá skutečnost, že se dnes výstava otevírá tady pod Vyšehradcem.

Přišli jste a zjistili jste, že tu stojíte uprostřed bé čtyři ká. Nebo chcete-li „bíforkej“.  Plným názvem Barvy čtyř kontinentů.

Už z názvu je znát skromnost obou umělců. Deklarováním čtyř světadílů nám sdělují 1. že ještě nikdy nebyli v Austrálii, 2. Že ještě nikdy nebyli v Antarktidě. Nu což; hodně věcí se dá ještě napravit. Dovedu si oba pány v Austrálii představit. Víno tam mají slušné. A fotoseriál „Jak jsme zabloudili v buši“ nebo pohotový záběr srážky fotografa s klokanem, by se jistě zapsaly do análů světové fotografie. A nakonec nemůže se fotograf stát slavnějším, než když zahyne při práci pod vodou chrupem žraloka u australských břehů.

Rozpačitý jsem ovšem z představy těch dvou pánů v nitru Antarktidy. Stojí na pólu, kolem teplota mínus 40°C. A protože jsou dva, je to hned mínus 80. Oba stojí a cucají kravinu. Vy co znáte jejich ušlechtilou zálibu v nápojích z hroznů, už asi tušíte. Všechny láhve vína, které donesli až na pól, jsou zmrzlé na led. Každá je kra vína. Opusťme tedy nehostinný kontinent a nenechme dva talenty z Česka zahynout na devadesáti stupních jižní šířky chladem a nedostatkem alkoholu. Klidně se spokojíme napříště s výstavou  „bífajfkej“ čili barvy pěti kontinentů.

Zatím se kochejme, tím, co tady máme. Nicméně já se na ty klokany fakt těším.

Užívejte si chvíle a za zvuků Martiny Trchové a jejího orchestru popíjejte v rozumné míře, i když vás autoři budou přemlouvat k opaku. Je hloupé, když krásné ostré fotky, o kterých ta výstava je, vidíte najednou rozmazaně. A ještě horší by bylo, kdybyste ty fotky po nadměrném požití neviděli vůbec.

Na snímku Zdenka Svánovského vidíte sestavu Orchestr Martiny Trchové, který měl premiru na této vernisáži. Zleva: Petr Linhart, Martina Trchová, Dušan Trličík. Jak vidíte, orchestr je nevelký a vzhledem k nízké hmotnosti Martiny a Dušana se všichni vejdou do jednoho auta.  Nejzajímavější na tomto orchestru je to, že jeho členové zásadně vystupují každý sám.

1.2.2014

Michal Jupp Konečný

16.1.2014 * Není dnes náhodou 16. ledna? A není to 45 let, co se na Václavském náměstí upálil Jan Palach? Media to neřeší. Sem tam nějaký blog. V i-Dnes ani písmenko.  Přímo na Václaváku osamělý věnec. Lidé nepřišli. Asi řeší Ordinaci v růžové zahradě. Jen o pár kroků dál se vystavují hokejové dresy na olympiádu v Soči. Prý mají povzbudit národní hrdost. Nejsem na tenhle knedlíkový národ vůbec hrdý. A olympiáda v Soči mě nevýsostně sere.

14.1.2014 * Vyprávěnky v ženských časopisech a rubrikách o nemocech mužů mě vždycky znovu dokáží vytočit, i když už jsou skoro tak otřepané jako ponožky v sandálech. Pointa je v tom, že ochořelá žena dál dře jako kůň, stará se o všechno a o všechny a nikdy nepadne.

To muž po prvním kýchnutí uléhá s rýmičkou do duchen, a ženo starej se.

Skutečnost je jiná: kašlající a kýchající muž ještě odveze pár koleček hlíny, vyleze na strom očesat třešně a naloží ve stavebninách pár pytlů cementu, aby měli zedníci zítra s čím dělat. Vyřídí dvacet včerejších emailů, vymění žárovku na záchodě, opraví vnoučkovi traktor a pak odpadne do postele.

Žena zvážní. Ty řečičky o mužských rýmičkách se hodí tak pro kamarádky nebo do ženských rubrik. Doma žena třímá ve vražedné pozici teploměr, i když chlap samozřejmě tvrdí, že žádnou horečku nemá. Má devětatřicet. Stupňů Celsia.

Teplou peřinu, horký čaj, bylinkový čaj, mátový čaj, meduňkový čaj, čaj s medem. Horký obklad proti nachlazení, studený obklad proti horečce, Priesnitz obklad proti všemu.

Žena startuje auto a vyráží do lékárny, aby utratila půlku státního rozpočtu za léky proti rýmě. Prášky, kapky, sirupy, spreje. Léky ověřené i neověřené. Dokonce i léky, které s danou nemocí vůbec nijak nesouvisí. Co kdyby pomohly? A když nepomůžou, mohla je žena tady beztrestně vyzkoušet, jestli by se náhodou nehodily někdy na problémy dětí.

Když druhý den nenastává viditelná úleva, léčebný teror i dávkování se násobí. A když máte čtvrtý den nemoci pocit, že už byste na střechu vylezli a ty dvě tašky vyměnili, padne na vaši hlavu taková smršť, že byste si sami od sebe kůrku nevzali.

Každá sranda jednou skončí a najednou jste zdráv. Vaše žena je moc ráda, i když po tom, jak vás měla na čas coby domina, se jí bude trochu stýskat.

Vy si budete napříště dávat větší pozor, abyste se někde nenastydli nebo nepřetáhli své síly. Ostatně pánové, jestli své ženy milujete tak jako já, čas od času přežijete i tu rýmičku.

7.1.2014 * 9. ledna se dožívá v plné svěžesti. Tedy, abychom mu nekřivdili, ve skoro plné svěžesti. Slušelo by se začít nějakým epitafem.  Ale lépe než vzletný verš, vykreslí Mistrovu osobnost dvě drobné historky z jeho života.

Kdysi jako tiskový mluvčí velmi významného festivalu dlouze popisoval jeho přednosti, atmosféru a poslání rozhlasovému reportéru. Mluvil květnatě velmi dlouho a teprve po hodině mu falešný reportér přiznal, že po celou dobu Mistr mluvil do holícího strojku.

Jako dobrý sportovec se účastnil významného dálkového pochodu zvíci 50 km s devatenácti kontrolními body v hostincích, kde kontrola znamenala jedno zkonzumované pivo. Vítězství mu uniklo o vlásek, když se těsně před cílem zastavil kvůli zvýšené konzumaci tekutin a ke své smůle k akci použil tu ruku, ve které držel zapálenou cigaretu. Naštěstí sanitní vůz byl nablízku.

Už víc než půl století se přou literární historici, divadelní historici, kunshistorici, a vůbec vědci, jestli je Josef K.K. zvláštní přírodní úkaz, nový Leonardo da Vinci, nebo úplný blbec. Nechme je ještě chvíli jejich sporům a podívejme se na tuto  zářivě potemnělou osobnost z poněkud jiného úhlu.

Na samém počátku Josef K – neboť tehdy ještě tajil své skutečné jméno Kobra – prožil své mládí v Teplicích. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že to bylo v Šanově, ke kterému byly Teplice již za Kobrova života připojeny. Ale i kdyby snad Mistr počal svůj život při silnici v kopci mezi Dubím a Cínovcem, nic by to na jeho významu neměnilo.

Byl to možná vytrvalý průvan v kolonádách těchto severočeských lázní, který se podepsal na jeho budoucím permanentně chatrném zdraví. Co však především muselo ovlivnit naturel budoucího představitele pražské bohémy sedmdesátých a devadesátých let, byla skutečnost, kterou okamžitě odhalí každý geograf amatér. Teplicemi prochází totiž trasa E55. Překročit tuto důležitou linii bylo pro mladého Kobru totéž jako pro Jarku Metelku překročit Rozdělovací ulici při výpravě do Stínadel.

Tvůrčí klima kolem významné mezinárodní silnice nemohlo neovlivnit další životní nasměrování Josefa K. či tehdy možná právě poprvé Josefa K.K. Střemhlav se vrhl do víru divadla, šantánů, koláží, asambláží a persifláží.

Tehdy také kdesi vyšmelil propálenou německou celtu a okamžitě v sobě objevil srdce trampa. A protože mezi trampy té doby bylo jen velmi málo osobností, které uměly číst a psát, vyšvihl se rychle do intelektuální špičky trampstva a do tehdejšího trampského časopisu Portýr kreslil vodorovné čáry a později i vlnovky. Opravdu trampovat se svou postavou ve skutečnosti nemohl, a tak si zásadně vybíral takové potlachy, které byly ještě před setměním surově rozehnány policií.

Je až neuvěřitelné, jak se k nadějným talentům z venkova chová stověžatá matička macešsky. Místo na bulvárech a v Malostranských palácích ho uvítala v polorozbořené Libni. Když jsem se s ním poprvé setkal, žil ve vlhkém  bytě 0+0 s hliněnou podlahou, pavouky a několika posledními doušky rumu v láhvi.

Praha ale dávala jeho talentu křídla, a dá se říci, že nebylo oblasti, ve které by to nezkusil – a nepokazil. Naplnil rčení, že pracovník pojišťovny neumí ani spravit pojistky.  Pracoval v reklamě, ale kdo by si ho – prosím vás – vybral za cílovou skupinu?

Proslul v oblastech jako literatura, divadlo, výtvarné umění, hudba, sběratelství umění, sběratelství blbostí a podobně. Důsledky některých jeho aktivit poznali někteří z nás přítomných na vlastní kůži a neseme je dodnes. Je sice pravda, že zatím nevytvořil nějakou monumentální skulpturu významu Stalinova pomníku. Ale co není, může být. A je-li tesání žuly vedle paličkování jedinou oblastí, kde Kobra zatím nevynikl, i tak jde o pozoruhodnou renesanční osobnost. Ostatně Leonardo da Vinci taky za celý svůj život nenatočil ani jediný film a na velikosti mu to vůbec neubírá.

Je tu ještě jedna oblast Kobrova vynikajícího života. Tou je mecenášství. Systematicky vyhledával hladovějící kreslíře a karikaturisty a vyzvedával je až na vrchol kreslířského společenského Olympu, k barovému pultu Malostranské besedy. I on v začátcích poznal, jak může být umělec chudý a hladový. A tak nepřekvapí, že dnešní společensky uznávaný multimilionář Kobra pomáhá dalším.

Připijme tedy na všechny ty Vyčítaly, Slívy a Bartáky, kterým Kobra držel pero v jejich nelehkých začátcích. Připijme na všechny staré trampy, kteří společně s Kobrou dostali obuškem po hlavě od pomocníků VB a proto trampy zůstali. A připijme na všechny ty dosud neobjevené patlaly, na jejichž výstavy za pár let budeme chodit s obdivnými výkřiky.

Bylo by pošetilé chtít Mistrovi odhalovat pomník za živa. On se totiž pomníkem stal už dávno.

5.1.2014 * Počet mých facebookových přátel se blíží tisícovce. Mají nejrůznější zájmy. Nejvíc muziku. Knížky, výtvarno, architekturu, fotografování, historii, cestování, společnost, humor,… Tak mi vysvětlete, proč je každý osmý příspěvek o kočkách!

27.10.2013 * Každé volby vytvoří situaci horší, než byla před nimi. *

Voliči potrestali ODS za všechno, co jim provedl Kalousek. *

Sobotkova ČSSD a Haškova ČSSD získaly dohromady 20,45% hlasů. *

Voliči se naštvali na TOP09 a ODS kvůli církevním restitucím. Tak volili KDU-ČSL. *

Zemanovi vyšla finta s termínem voleb: voliči SPOZ odjeli na chalupy a na hroby. *

Piráti se nedostali do sněmovny. Ochranný svaz autorský se zatím asi rušit nebude. *

Žádná strana nenabízela výlety na Měsíc pro všechny. I když Okamura měl k tomu nakročeno. *

Výsledky SPOZ a Hlavu vzhůru ukazují, že voliči nejsou pitomci. *

Výsledky Úsvitu a ANO ukazují, že voliči JSOU pitomci. *

Zajímavé je, že všichni chtěli vyhrát volby a teď nikdo nechce vládnout.

23.10.2013 * ….a v diskusi pod jedním článkem se sešlo několik pravicově smýšlejících voličů a zanadávali si na strany pravice. Nenašli žádné řešení, vlastně ho vůbec nehledali. Neřekli, co udělají za dva měsíce, neřekli, koho budou volit. Doufají, že se stane nějaký zázrak, že se za osm týdnů objeví nová, kvalitní a silná pravicová strana. To se nestane, leda se objeví nějaká strana na jedno použití, jako před časem Veverky. Tak co udělají? Nikdo neví. Nepůjdou k volbám? Hodí to Okamurovi nebo Bobošíkové? Nebo Babišovi? Nebo budou dál jen lkát nad pravicí v Česku?

 14.10.2013 * Snažil jsem se prostudovat volební programy všech stran a hnutí, ale některé program vůbec nemají, v některých jsou nesmysly a některé strany dokonce vůbec neexistují. Udělal jsem si seznam stran, které volit NEBUDU. (Mezi těmi, které mi zbyly, bude dost těžké rozhodování.)  ωωω

Aktiv nezávislých občanů *  ALTERNATIVA *  Alternativa pro občany *  ANO 2011 *  B10.cz *  Balbínova poetická strana *  Bílinští sociální demokraté *  Cesta změny *  COEXISTENTIA *  ČESKÁ NEZÁVISLÁ *  Česká pirátská strana *  Česká pravice *  Česká strana národně socialistická *  Česká strana národně sociální *  Česká strana regionů *  Česká strana selského rozumu *  Česká strana sociálně demokratická *  České hnutí za národní jednotu *  Československá strana Humanistické Internacionály *  Československá strana socialistická *  ČESKÝ POLITICKÝ STŘED *  Dělnická strana sociální spravedlnosti *  Demokracie *  Demokratická regionální strana *  Demokratická strana Československa *  Demokratická strana zelených *  Demokratická unie zdraví a sportu *  Desítka pro domácí *  Doktoři (za uzdravení společnosti) *  Evropská strana důstojného stáří *  Folklor i Společnost *  Helax – Ostrava se baví *  HLAVU VZHŮRU – volební blok *  Hnutí FAIR PLAY *  Hnutí LEPŠÍ ŘEPY *  Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků *  HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST *  Hnutí nezávislých za všestranný rozvoj Slatiny *  Hnutí O co jim jde?! *  Hnutí pro Havířov *  Hnutí pro Prahu 11 *  Hnutí pro Těšín *  Hnutí Za Telefonování Zdarma *  Hnutí zemědělců *  HOZK – HNUTÍ ODBORNÍKŮ ZA KRAJE *  Humanistická strana *  Iniciativa občanů *  JIHOČEŠI 2012 *  Jirkov 21. století *  JUNDROV ŽÁDÁ NOVÉ TVÁŘE *  Karlovarská občanská alternativa *  Klíčové hnutí *  Klub angažovaných nestraníků *  Komunistická strana Čech a Moravy *  Komunistická strana Československa *  Konzervativní strana *  Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) *  Královopolští patrioti *  Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová *  LEV 21 – Národní socialisté *  Liberálně demokratická strana *  Liberálně ekologická strana *  Liberálové.CZ *  Lidé a Politika *  LIDEM – liberální demokraté *  Lidové fórum *  Liga spořádaných lidí *  Masarykova demokratická strana *  MĚSTO LIDEM *  Mimoňská obroda *  Mírové hnutí 2007 *  Moravané *  Moravská národní strana *  Národně demokratická strana *  NÁRODNÍ PROSPERITA *  Národní sjednocení *  Národní strana *  NÁŠ HLUČÍN *  Náš Prostějov *  Naše Beskydy *  NESPOKOJENÍ OBČANÉ! *  Nestraníci *  Nezávislá iniciativa (NEI) *  NEZÁVISLÁ VOLBA *  Nezávislé sdružení občanů Blanska *  NEZÁVISLÍ *  NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ *  Nezávislí občané Prahy *  Nezávislí pro Bílinu *  Nezávislí pro Prahu *  Nová budoucnost *  Nová budoucnost pro Liberecký kraj *  Nový Impuls *  Nový směr *  Občané České republiky *  OBČANÉ.CZ * OBČANÉ 2011 *  Občané městu, město občanům *  Občané pro Budějovice *  Občanská demokratická aliance *  Občanská sounáležitost *  Občanská společenská aktivita *  Občanské hnutí pro Mimoň *  Organizace nezávislých Rumunů *  OSMA – občané svému městu *  Ostravak *  Pardubice pro lidi *  PATRIOTI *  Permanentní opozicí za demokracii *  Podnikatelsko živnostenská strana *  Politická strana žen a matek Československa *  politické hnutí Změna *  POLITIKA TRADIČNÍCH HODNOT *  Pravá volba pro Plzeň *  Právo a Spravedlnost *  Pražané za svá práva *  Pro sport a zdraví *  Pro Třebíč *  REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA *  Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu *  Romská demokratická sociální strana *  Romská demokratická strana *  Sdružení nestraníků *  Sdružení nezávislých Holešovska *  Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa *  Sedma – strana pro Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kunčí, Presy, Podhůru a Kochánovice *  SEMILÁCI *  Severočeši.cz *  SNK Evropští demokraté *  Spojení demokraté – Sdružení nezávislých *  Sdružení nezávislých občanů Prahy 13 *  SONOB – sdružení ochrany nájemníků a ostatního bydlení *  STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ *  Starostové pro Liberecký kraj *  Starostové pro občany *  Starostové pro Prahu *  Strakonická Veřejnost *  Strana Češi *  Strana demokratické levice *  Strana demokratické obnovy *  Strana demokratického socialismu *  Strana důchodců Františka Burdy *  Strana evropského domu *  Strana Globální Odpovědnosti *  Strana občanské sebeobrany *  Strana obrany kultury *  Strana podnikatelů a živnostníků *  Strana práce *  Strana Práv Občanů ZEMANOVCI *  Strana pro ekologii a zdraví *  Strana pro Evropu *  Strana pro otevřenou společnost *  Strana přátel časopisu MAXIM a jejich přátel za maximální svobodu projevu, za vybudování mocné armády a za život bez zbytečných omezení a zákazů *  Strana rovných příležitostí *  Strana soukromníků České republiky *  Strana svobodných demokratů *  Strana svobodných občanů *  Strana venkova – spojené občanské síly *  Strana Zdraví Sportu Prosperity *  Strana zelených *  Středočeši2012.cz *  SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové *  SUVERENITA – STRANA DŮSTOJNÉHO ŽIVOTA *  Suverenita – Strana zdravého rozumu *  Svobodná občanská samospráva *  Tábor 2020 *  Unie pro Evropu *  Unie pro sport a zdraví *  Unie svobody – Demokratická unie *  Ústečané *  Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury *  Uzdravme naši politiku *  Věci veřejné *  Victoria.cz *  Viktor Kožený – Občanská federální demokracie *  VLASTENECKÁ STRANA *  Volba lidu 21.století *  VOLBA PRO KLADNO *  Volba pro město *  Volba pro Mladou Boleslav *  Volte Pravý Blok – stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! – ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale – pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni – NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL – STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO – ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! – jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha *  Všeobecná občanská strana *  VÝCHODOČEŠI *  za Morální Očistu Regionu *  Zdravé Hradiště *  Zelení *  Zemští Demokraté *  Zlín 2020 *  Zlínské hnutí nezávislých *  ZVON *  ZVUK 2012 *  Ženy za Brod *  4 VIZE – www.4vize.cz *  Volím Orlovou.

9.10.2013 * Těžko se tomu dá porozumět. Internetové portály nám dokolečka nabízejí nějaké mapy České republiky. Morava a Podkrušnohoří má nějakou barvu, zbytek republiky jinou. Ta první barva znamená nejvíc sociálních dávek, největší nezaměstnanost, nejvíc voličů komunistů. Naopak velká města jsou na opačném pólu (včetně měst moravských) a zbytek země je tak nějak. Jenže volební preference míří víc doleva.

Bude se voličům levice dařit líp, když budeme mít levicovou vládu ČSSDKSČMSPOZ?

Žádné peníze navíc se s příchodem levé vlády neobjeví. Není kde je brát.

Zvýšení daní podnikům v době pokračující krize bude znamenat masívní propouštění. Tedy vyšší nezaměstnanost a vyšší náklady státu na dávky. Takže národohospodářsky nula od nuly pojde a akorát přibude víc zoufalých lidí. Podnikatelé to buď ustojí a pár lidí propustí, nebo to zabalí a propustí všechny.

Že se na živnostníky levicová vláda zaměří, nám naznačil už soudruh Mládek. Část živnostníků to neunese a vydají se taky na úřad práce. Nám občanům budou ovšem jejich služby chybět, pokud nám to nespíchnou načerno. Ovšem tím stát vybere méně daní. A nebude důvod, proč by se v téhle atmosféře někdo pouštěl do podnikání.

Levicová vláda bude mít dvě možnosti. Buď se dál zadlužovat (jak už to předvedl ministr financí Bohuslav Sobotka v době, kdy náš národní důchod byl ve vysokém plusu) a vydat se řeckou cestou. Akorát – protože nemáme € – nás na rozdíl od Řecka nikdo zachraňovat nebude. Druhá možnost bude šetřit mnohem drastičtěji než nyní a propouštět učitele, policisty, hasiče a zdravotníky. Tedy další nezaměstnaní. I jejich služby nám budou časem viditelně chybět.

Voličům levice se tyhle věci hodně těžko vysvětlují. Mají pocit, že za to, že nejsou pracovní místa, může pravicová vláda. A těm dalším, je šumák, jestli jsou pracovní místa, hlavně když oni dostávají pravidelně dávky. Ale je potřeba jim to vytrvale vysvětlovat. Že bez podpory podnikání nebudou pracovní místa a taky, že jednou dojdou i peníze na dávky.

Ne, že by nám na dnes už minulé pravicové vládě spousta věcí nevadila. Vadí! Ale s příchodem levice se situace zřetelně zhorší. Mimochodem i proto, že tady je spousta politiků a s levicí spojených šíbrů, kteří ještě neměli možnost si na náš úkor pořádně nahrabat. Jak to bylo v té stařičké sociálně demokratické písni? „A kdybychom padli všici, vstanou noví…Rathové!“

Takže dejme se do vysvětlování, diskusí a přemlouvání. Volby se krutě blíží a emigrovat v podstatě není kam.

1.10.2013 * Golfský proud je určitě starší než já. Už dávno před mým příchodem na svět omýval břehy Evropy. A právě když jsem se narodil, pluly po něm spojenecké konvoje s náklady zbraní do Murmanska, neboť tento ruský přístav díky Golfskému proudu nezamrzal.

Severní pól taje. Točna je na vodě. Už neplatí to slavné: „Jdu na sever. A už jdu na jih!“ Teď už chvilku na sever a potom na jih plavete. Ale být vámi bych to nezkoušel. Ve vodě na pólu se prý dá přežít maximálně čtyři minuty.

Ale netaje jenom severní pól, tají i ledovce. Dají se vygůglit nebo vyjůtubit fantastické videoklipy, na kterých se z obrovitánské kry odloupne kus velký jako okres Brno-venkov a šplouchne do moře. Voda v ledovcích je jak známo nesolená, a tak každý kus ledu, který v moři roztaje, sníží koncentraci mořské soli. Když to tak půjde furt, nebude nakonec voda v moři vůbec slaná. V důsledku toho vyhynou slanečci a rybářům na moři nebude pomoci, i kdyby se do moře vysypaly všechny zásoby pozemské soli a naházely se tam všechny solitéry.

Může se ovšem taky stát, že Golfskému proudu nebude neslaná voda chutnat a vydá se ji hledat třeba někam ke Kapskému městu. A my budeme mít nejen po slanečcích, ale i po žížalkách.

Prakticky všichni meteorologové a klimatologové se shodnou na jedné věci: V blízké budoucnosti se buď globálně oteplí, nebo globálně ochladí a nebo se nestane vůbec nic. To je dobrý výstup z jejich bádání, konečně za to si je platíme.

15.9.2013 * Co myslíte, existuje české příjmení Rádsetoulalová? Ale ano existuje. Dokonce v Česku žije 17 jeho držitelek. Nejvíc na Brněnsku.

Prohrabávat se příjmeními deseti milionů Čechů je zajímavá hra. Každý ví, že nejvíc je Nováků (dohromady i s Novákovou 69 400) a Novotných. To znamenalo, že v časech, kdy kvetla imigrace do českých vesniček, každou chvíli tam přibyl někdo nový. Vidíte Přibyl a Nový. Další četná jména Svoboda a Dvořák souvisí s výrobními vztahy v zemědělství. Černých je zhruba desetkrát víc než bílých, i když v populaci je tomu zatím naopak.

Počet lidí stejného příjmení se v čase nijak dramaticky nemění. Ale české jméno Ngyuen se pomalu vytrácí. Ještě v roce 2011 jich tu žilo 21 110, ale loni už jen 937. Kam mohli tak rychle zmizet?

Rádi žijeme nahoře. Horáků je 12 220, kdežto Doláků jen 609. Žijeme poměrně zdravě. Kouřilů je jen 1472, Pijáků dokonce jen 79 a Pijanů jen 10. Víme, co nás čeká: Smrt – 81, Rubáš – 486, Mára – 411 , Krchov 125.

Hříbků je 214, nejvíc jich roste na Vsetínsku. Klouzků je jen devatenáct, ale nejlíp se jim daří kolem Nového Bydžova. Kozáků tu žije 3615, ale vůbec se jim nevede na Vysočině. Co Liška? 4841, nejvíc jich je v Plzni a jednoho tam dokonce znám. Myslíte si, že když sečtete tato čísla, vyjde vám počet lidí se jménem Houba? Houbelec. Jen 231 a hlavně podle Berounky.

Bohužel v Česku nežije žádný Dušín, ale ani Mažňák. A když už jsme u těch rychlých šípů, jméno Rychlý nosí 643 mužů, jméno Šíp 847.  Bidlo je příjmení  146 lidí, ovšem délka není u nikoho z nich uvedena. Červenáček, Rychlonožka, Losna a Tleskač nejsou zastoupeni ani omylem.

7.9.2013 * Budou volby. Mimo plán, trochu narychlo, ale zase nás partaje nebudou týrat nekonečnou volební kampaní. Pokud se pamatuji, jsou to druhé mimořádné volby. Poprvé se podařilo shodit vládu v čase našeho evropského předsednictví Paroubkovi, tentokrát to zvládli Šlachta s Ištvánem.

Volit samozřejmě půjdu, i jeden hlas to může rozhodnout. To v případě, že to dopadne dobře. Když to dobře nedopadne, budu aspoň moci říkat: vidíte, vy blbečkové, koho jste si to zvolili!

Náhodou už vím, koho budu volit. Ale co kdybych nevěděl, kdybych se nemohl rozhodnout? Poradím se s internetem. V České republice je registrováno 83 politických stran a 44 politických hnutí. To je úrody a zajímavostí!

Některé atraktivní strany bohužel nemohu volit, protože v mém kraji nemají kandidátku. Co byste třeba řekli straně Jirkov 21. století? Je to strana Jirků nebo z Jirkova? Nebo strana Semiláci. Pravá volba pro Plzeň. Když je někdo mimoň, může se změnit vstupem do hnutí Mimoňská obroda. Proč mají být vyhnány Ženy za Brod, netuším. Ani jestli mohou být vyhnány za Český, Havlíčkův, Uherský, Železný nebo až za Švejkův Brod nad Litavou. Špičkou mezi stranami, které moc nekoukají za humna je Sedma – strana pro Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kunčí, Presy, Podhůru a Kochánovice.

Většina stran je hodně nečitelných, často nemají uvedeny ani webové stránky. Jakýpak politický program má asi hnutí Zvon? Třeba bych mohl volit Hnutí lepší řepy, ale nic se o nich nedočtu. To o hnutí Desítka pro domácí hned víte, že je to politická záštita fotbalové Bohemky. O straně Český politický střed se zase dozvíte, že stojí velmi nalevo.

V názvech stran se to hemží otevřenou společností, důstojným životem, zdravým rozumem, vlastenectvím, spravedlností, nezávislostí a dalším harampádím.

V seznamu jsem nenašel Stranu zlodějů, podvodníků a lhářů, ale tuším, že tam někde je, jenom má nějaký jiný název.

Jsem z toho zmaten a netuším, co bych poradil vám. Každopádně jděte k volbám. A nedělejte kraviny jako vhazování neplatných lístků. Když budete volit nějakou stranu, která v minulých volbách dostala 0,03% hlasů, házíte ten lístek komunistům. Mimochodem, víte, že máme u nás tři komunistické strany a další skryté pod jinými názvy?). Nevolil bych ani ty, co se po volbách s komunisty spojí. A ani – být vámi – bych neposílal ženy za brod.

13.8.2013 * ….a v diskusi pod jedním článkem se sešlo několik pravicově smýšlejících voličů a zanadávali si na strany pravice. Nenašli žádné řešení, vlastně ho vůbec nehledali. Neřekli, co udělají za dva měsíce, neřekli, koho budou volit. Doufají, že se stane nějaký zázrak, že se za osm týdnů objeví nová, kvalitní a silná pravicová strana. To se nestane, leda se objeví nějaká strana na jedno použití, jako před časem Veverky. Tak co udělají? Nikdo neví. Nepůjdou k volbám? Hodí to Okamurovi nebo Bobošíkové? Nebo budou dál jen lkát nad pravicí v Česku?

1.8.2013 * Tak už to máme první výsledky práce nové, ještě nezdůvěrněné vlády. Ministr dopravy Žák bude omezovat kruhové objezdy, protože prý zpomalují dopravu a semafory jsou rychlejší. Ministr práce Koníček má plán na likvidaci nezaměstnanosti: Budou se zalesňovat Krušné hory. Ještě úžasnější je nápad přijmout kvůli boji proti nezaměstnanosti 700 lidí na úřady práce. No tak jo, budeme mít o 700 méně nezaměstnaných, jinak nic. Fischer stále nedokáže vysvětlit, kde tak najednou vzal miliony. Vláda Jiřího Rusnoka změnila veřejný web o přípravách jednotlivých zákonů na tajný. Nový ministr kultury Jiří Balvín dnes odvolal ředitele Národního divadla, který byl před nedávnem jmenován a právě dnes nastoupil do funkce.

Sledujme tohle vládu nevládu. Jistě vás taky napadnou její další „odborné“ úlety. Necháme si to líbit?

31.7.2013 * Západně od Rozvadova začíná civilizovaný svět. Pozná se to podle toho, že tam silnice ani dálnice nelemují bilboardy.

Bilboardy jsou zlo. Za á zabíjejí, když to řidič napálí do traverzy podstavce nebo když se začumí a pak to napálí do někoho jiného. Za bé jsou hnusné, neb ničí výhled do krásné české a moravské krajiny. A za cé jsou k ničemu. Neříkejte, že poběžíte někam do obchodu kvůli tomu, že jste jedním okem zahlédli reklamu na něco. Když mě něco zajímá, potřebuju to a mám na to, tak si to vygůgluju. Rozhodně si to nepošinu do Brna a zpátky po dé jedna, abych si to někde po cestě vybilbordil. On stačí příjezd do Prahy: od Spořilova po Pankrác, což jsou nějaké dva kiláky, je 176 bilbordů. Každých jedenáct metrů jeden.

Už hezkých pár let se připravují všelijaká opatření, navrhují se redukce počtu a tak dál. Taky se likvidují ty načerno postavené, aby nekazily kšefty těm legálně povoleným. Nicméně mafie reklamních agentur stále vyhrává. Nalepit obří plakát je v reklamní branži nejsnadnější způsob vydělávání peněz.

A pak jsou tu politici. Každý rok jsou nejmíň jedny volby a kapři si přece nepřehradí přítok vody do rybníka. Politici jsou jednak ješitní; dělá jim moc dobře, když se vidí v nadživotní velikosti každé dva kilometry. A také jsou hodně hloupí, když si myslí, že bilboardy jim vyhrávají volby.

Takže nejspíš bude správné volit strany, jejichž obličejíčky u silnic neuvidíte. (Ovšem komunisty a jejich light odnože nevolte, ani kdybyste žádný jejich megaplakát nespatřili.)

17.7.2013 * Ve věci demonstrací v Duchcově nebo Českých Budějovicích media usilovně mlží. Jednak se většina novinářů snaží být státotvorná a jednak se v té složité problematice soužití s menšinou ani moc neorientují.

Pár „profesionálních“ vyholenců přijíždí do měst, kde se něco šustlo. Nějak se vyagresit musí. Na fotbalu si pořadatelé dávají větší pozor, ubylo mel na stadionech i vlaků zdemolovaných příznivci Baníku. Tak se hesla Jude Slavie! vymění za Nic než národ! a jede se dál. Bitka s policií je určitě o level výš než bitka s rowdies Sparty.

Že se k těmhle vymaštěncům přidávají ve velkém obyvatelé postiženého města nebo jim fandí, není divu. Ti v bombrech „řeší“ jejich problém, který jinak nikdo jiný neřeší. Neřeší ho vláda, kraj ani města. Ti horký brambor rádi předávají neziskovkám, které za velké peníze „řeší“ okrajové drobnosti.

Podstata problému se neřeší vůbec, protože nikdo nemá tušení jak.

Minulý režim zredukoval právo na práci na pracovní povinnost, kdo nebyl zaměstnaný, šel do lochu. Tehdy bylo jednodušší zaměstnávat hafo Cikánů s lopatou než sehnat jeden bagr. Minulý režim se také vůbec nestaral o vzdělání romských dětí a ten současný v tom zdárně pokračuje. Ať jdou cikorky pracovat!, řvou demonstranti. Jenže kde by se pro ně vzala práce? Pracovní činnosti se za posledních dvacet let hodně sofistikovaly a pro nevzdělané nejsou pracovní místa. A pokud nějaká místa „u lopaty“ zbyla, je tu i dost nevzdělaných bílých.

Ne neziskovky, ale jiná pravidla. Neposíláš děti do školy, nedostaneš dávky. Tvoje děti něco ukradnou, nedostaneš dávky. Cílem ale nemůže být jen dokončení devítiletky. Většina těch dětí by měla dosáhnout na výuční list. S Cikánem instalatérem bude společnost jednat jinak než s Cikánem, který nikdy v životě nepracoval. I on se bude chovat jinak.

Sociální systém je dalším obrovským problémem společnosti bez ohledu na barvu pleti. Kolik lidí má spočítáno, že na tom bude mnohem lépe, když bude brát dávky, občas k tomu přihodí nějaký melouch nebo něco dopraví do sběrny kovů. Ale budou naši politici ochotní zabývat se tím, že by významně zvýšili rozdíl mezi minimální mzdou a dávkami v nezaměstnanosti?  (Lichváři, kteří Romům pronajímají ubytovny za nehorázné částky, které nakonec zaplatí stát na dávkách za bydlení, jsou samostatnou kapitolou.)

Policie neumí řešit drobné krádeže, výtržnosti ani etnické rvačky. Proto to delikventům snadno prochází. Zato policie umí nasadit těžkooděnce, koně, vodní děla a gumové projektily. Není schopná řešit příčiny, tak řeší následky. Proč to tak je, se musíte ptát zase jen politiků.

Vůbec to vypadá, že politici si vystačí na vzájemné kočkování a vlastní profit. Často neřeší ani mnohem jednodušší problémy společnosti než problém „nepřizpůsobivých“ občanů. (Ti jednoduší z Čechů si to postavili jako rasový problém, ale ten to není. Je to těžký sociální problém. Část Romů je totiž přizpůsobivá a pracovitá, naopak část bílých je taky nepřizpůsobivá. Můžeme se hádat o procenta, ale tím „sociálnost“ problému nezměníme.)

P.S. Kdy už konečně začneme trestat majitele zastaváren a výkupen kovů?

17.6.2013 * Kauza hýbe Českem i zahraničím. Kdo zatím je, se asi nikdy nedozvíme. Tak jen nabízím seznam pravděpodobných i zcela nepravděpodobných možností, které mě napadly.

1. Kmotři nejen z ODS. Začala jim hořet půda pod nohama (přetínání klientelistických vazeb, rušení základních organizací ODS v Praze, ústecký Novák a Kusnierz ve vazbě). Domluvili akci přes ÚOOZ a odjeli na rivieru.
2. Mají se rušit Vrchní státní zastupitelství. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nám předvedlo, jak je důležité a potřebné.
3. ČSSD. Lačná po moci, přestože jí už za rok zřejmě spadne do klína. Ale kdo by rok čekal, když se toho za rok dá tolik nakrást. Ve svém stylu ČSSD provedla puč, ale naprosto neměla jasno v tom, co by mělo přijít dál.
4. Miloš Zeman. Už spěchá na levicovou vládu, která mu bude jíst z ruky. Jen jestli to s těma blbečkama půjde.
5. Ještě jednou Miloš Zeman. Co takhle premiérem Václav Klaus? Chlapci by si velice porozuměli, byla by to taková elegantnější opoziční smlouva č. 2.
6. Václav Klaus. Motiv stejný jako v bodě 4.
7. Kalousek. Po likvidaci ODS by byla TOP dominantní silou na pravici. Možnosti jsou pak dvě: a. TOP bude v opozici čekat, až se levice totálně znemožní, b. uzavře vládní koalici s ČSSD, případně s KSČM.
8. Vít Bárta. Není moc jasné, co by mu to přineslo, ale on tyto věci umí.
9. Vladimír Putin. Ta dostavba Temelína se musí podařit, v Česku už je většina důležitých pro ruský směr, zbývá vyměnit vládu. Vladimír si ale musí dát pozor, aby jeho milenka nenechala tajnými službami sledovat jeho manželku.
10.  Papež František. Tato vláda už zařídila církevní restituce, tak může jít. Příští vláda by měla být víc orientovaná na Boha a na Vatikán.
11.  Paní Nečasová. Když může premiérova sekretářka úkolovat vojenskou rozvědku, proč by nemohla jeho žena úkolovat ÚOOZ.

14.6.2013 * Řada mých přátel sleduje dění na policejně-politické scéně, tápe a klade si otázku, jestli je to dobře nebo špatně. Přiznám se, že ani já to moc nevím a spíš se přikláním k tomu, že špatně.  Co naznačuje ta rychlost, tajnůstkářství a hra o informace?  Možná je skutečně prostřeleno trestání zločinců na vysokých příčkách. Ale třeba taky jde o mocenský boj jednotlivých politicko-mafiánských skupin.

Ne, že by bylo špatně, když zločinci i z nejvyšších pater dostanou klepeta. Jen mě mate, že to velké, co prý policie původně sledovala, je jaksi pod pokličkou, a řeší se záležitosti, které se od toho hlavního tak nějak odtrousily, ale míří do nejvyšší politiky. Řečeno natvrdo: k cílené likvidaci Petra Nečase, potažmo ODS.

Nám nezbývá než čekat, jak se to vyuzlí; sledovat polozprávy, dohady komentátorů a prskajícího Zaorálka v přímém přenosu. Žádný z politiků o tom nic moc neví, ale všichni svolávají tiskové konference.

Zvláštní je postup policie a státního zastupitelství. Obě instituce jsou skoupé na informace a na jména, na druhou stranu vyklopí, kolik se našlo milionů a tun zlata. Kde, u koho, o tom nic, a tak bulvár to vše propojuje do svých souvislostí.

Zatýkání proběhne megaoperetním systémem (podobně jako kdysi přepadení IPB nebo zátah v České televizi), jako by tím policie chtěla zmrazit svoji vlastní nejistotu. Nešlo podezřelé bez humbuku odvézt k výslechu? Komu slouží ta celosvětová ostuda a pokles důvěry zahraničních partnerů?

Taky máte pocit podobně jako já, že policisté, kteří by neměli krytá záda, by se do těchto výšin nepustili?

Pak se ptejme, kdo by jim tak ta záda mohl krýt. Kdo byl zadavatelem.  Tady už se dostáváme na tenký led spekulací. Ať si laskavý čtenář vybere z plejády těch, kteří by na věci mohli mít zájem. Ale ať pak své dojmy nevydává za zjevenou pravdu.

Každý další den budeme mít víc informací. Otázka je, jestli se někdy dozvíme pravdu celou.

2.6.2013 * „Mega folk country festival Lochotín – Největší hvězdy folk& country se po 25 letech vrací na památné místo legendární PORTY – 23.června 2013 do Lochotína v Plzni!“ Tahle zpráva se objevila na webových stránkách dvou předprodejních sítí a plzeňských kulturních webů. Pod tím byla řada slavných jmen. Ale ten, kdo pravidelně neluští předprodejní weby, neměl moc šancí se o megaakci dozvědět.

Na konci května přišla další informace: „Vážení přátelé, s nesmírnou lítostí Vám oznamujeme, že z technických důvodů, je festival Lochotín – 22. 6. 2013 – ZRUŠEN! Cena vstupenky Vám bude v plné hodnotě vrácena. Omlouváme se a děkujeme za pochopení!“

Něco asi v projektu zaskřípalo. Možná nulová propagace, možná příliš vysoké vstupné a třeba i dnešní příliš velká dopravní vzdálenost Plzně od zbytku republiky. Není se koho zeptat, pořadatel nikde nebyl uveden. Šuskanda praví, že nápad vznikl po posledním koncertu bratří Nedvědů v Lucerně, jenže kdo by věřil šuškandě.

Tak máme odpískaný další festival, který ještě ani nevznikl. Vypozoroval jsem, že do folkových přehlídek se teď pouštějí promotéři, kteří s country a folkem nikdy neměli co do činění, neznají atmosféru ani mentalitu diváků. Hlavním motorem jejich míření do folkových vod je to, že na žánry, které dělali dosud, „nechoděj lidi“.

Folkových akcí tak přibývá a zároveň ubývá. Někteří tradiční pořadatelé už to zabalili, je krize, sponzoři nejsou a diváků chodí málo. Jiní by rádi vydrželi, šetří na nákladech víc než Kalousek a ránu z milosti jim pak dá letošní počasí.

Tak uvidíme. Folk určitě existoval už před biblickou potopou. Tak musíme věřit, že překoná současnou potopu ekonomickou i meteorologickou. Ale spíš než nastavovat kaši, bychom měli začít od začátku. Výborných muzikantů je na to dost a neúspěch komerčně laděných vstupů do žánru je relativně dobrou zprávou.

18.5.2013 * Jako pořadatel festivalů si už skoro dvě desítky let všímám prazvláštní a těžko vysvětlitelné meteorologické situace. Děje se to jen v jarních měsících.

Když se o víkendu přežene přes naše území deštivé počasí, je skoro jisté, že bude přes týden hezky a další víkend zase zmoknem. Může se to opakovat tři nebo také sedm víkendů za sebou. Noční můra všech pořadatelů.

Nebo naopak. O víkendu hezky, pak čtyři pracovní dny leje a víkend už je zase fajn. Jenže lidi si ve čtvrtek řeknou, když je takhle blbě, tak nikam nepojedem. Noční můra pořadatelů.

Letos se zdá, že prší o víkendech. Jestli to takhle bude pokračovat do června, potěš rádio.

Proč to takhle funguje, nikdo neví. Dokonce ani odborníci, kteří už si taky všimli. Možná je někde daleko nějaký fenomén, který v sedmidenních cyklech ovlivňuje vypařování vody z Atlantiku. (Znáte to: kdesi v Indonesii zamává motýl křídly a na New York se sesype povodeň.) Třeba jednou za sedm dní táhne horda lososů přes Atlantik pářit se do českých řek. Nebo někde na pobřeží ve Skotsku pravidelně pořádají hlučný rockový koncert. Nějaký takyexpert navrhl, že by to mohlo být kvůli tomu, že přes týden pracuje průmysl, kouří komíny, jezdí kamiony a o víkendu nic, tak spadne voda. To ovšem nevysvětluje, proč v některých jarech prší uprostřed týdne.

Osobně si myslím, že to tak zařídil Bůh. Šest dní usilovně pracoval a nestál o to, aby mu do práce pršelo. Sedmý den odpočíval. A to buď pod střechou, nebo nad mraky. A když doodpočíval, zapomněl ten cyklus vypnout.

Nemá moc smyslu, aby se pořadatelé modlili k nejvyššímu, aby na ten jejich festival bylo hezky. Bůh je totiž ateista a na nějaké modlitbičky nedá.

Řešení vidím jinde. Když na začátku května Folkový kvítek proprší tak jako letos, všechny následující festivaly pořadatelé operativně přesunou ze soboty na středu. A o víkendech ať si pak prší, jak chce.

30.4.2013 * Nedávno jsem se bavil s jedním Plzeňákem. Lochotínský amfiteátr se bude rekonstruovat a zmenší se. Stejně už tam nikdy třicet tisíc lidí nepřijde. Reagoval jsem obligátní větou „nikdy neříkej nikdy“. A uvědomil jsem si, že Porta, když vstupovala na Lochotín, už byla nejen o krásném zpívání. Vlastně to bylo jednoduché: byli jsme to my, muzikanti, organizátoři i diváci, a na druhé straně oni. Každá myšlenka a každý špílec z pódia přinášely bouřlivé ovace.

Přišla svoboda. Byli jsme hraví a bezstarostní. Pak přišly i starosti a společnost se začala dělit. Na aktivní a pasivní, na úspěšné a neúspěšné. Na ty, co hledají vlastní cesty a na ty, co to nedokážou. A do toho krize, korupce, aféry a blbá nálada. Nakonec…, co bychom si říkali, nedávno byla volba prezidenta.

Vzpomínky na to, jak tenkrát písničkáři probouzeli národ z letargie, jsou už dávné. A nezapomínejme, že ti nádherní tehdejší buřiči už trochu zestárli. Co dnes, kdy doba je znovu těhotná? Nenechme se zmást tím, že to, co tenkrát kradmo zpívali písničkáři, je dnes veřejně dostupné v novinách i na internetu. Jedna dobře namířená píseň má sílu stovek komentářů na webech.

19.4.2013 * Asi byste byli hodně vyjevení, kdybyste přišli do hypermarketu, vybrali si zboží a u hned pultu byste za něj zaplatili. Pak byste znovu za totéž zboží zaplatili u pokladny. A do třetice by vás za ně zkasírovali  ještě na parkovišti. Určitě byste do takového obchodu už podruhé nevkročili, i když by vás prodavači přesvědčovali, že je to přece přesně podle zákonů.

Je tohleto vůbec u nás možný? Možný to je!

Vydavatel vydá desku. Z ceny desky zaplatí zhruba 10% Ochrannému svazu autorskému. V pořádku. Tu desku si koupí nějaká rozhlasová stanice a vysílá z ní. Za to, že z ní vysílá píseň, zaplatí poplatek Ochrannému svazu autorskému. Přijdete do hospody, kde mají naladěnu tuto rozhlasovou stanici. Za to, že v té hospodě mají radiopřijímač, zaplatí, hádejte komu.

Na té poslední štaci se poplatek za rozhlasový přístroj promítne zákazníkovi do ceny jídla a nápojů. I když tu muziku třeba vůbec poslouchat nechce, ruší ho, přišel si do restaurace popovídat. Jistě, nejde o nějaké závratné zdražení konzumace, jde o princip. Proč já jako zákazník mám platit za něco, co nechci?

Východisko z tohoto stavu je jediné. Začněte chodit jen do hospod, kde nemají ani radio ani televizi. Něco málo ušetříte a bude vám tam příjemněji. A kdybyste ani v restauraci bez muziky nevydrželi, nasaďte si sluchátka a poslechněte si muziku podle svého výběru.

Tedy jenom do chvíle, než do lokálu vstoupí inspektor OSA a za ta sluchátka na vašich uších vybere od vás poplatek.

6.1.2013 * 9. ledna 2013 bude Josefu Kobrovi Kučerovi 69. Divíte se, proč fanfáry, když jde o nekulaté výročí a ještě k tomu u tak mladého člověka?

V mládí dělal divadlo s Karlem Krylem v Teplicích, ale velice záhy se rozhodl postověžatět. V našem legendárním Folk & Country Klubu všechno neslo jeho výtvarný rukopis. Pamatujete třeba na svojšické sluníčko? Protože se sám považoval za kresleného humoristu, začal v rámci klubu v Malostranské besedě pořádat výstavy – Salony kresleného humoru. Spolupracovali jsme i na koncertech v Lucerně, na Portě a na mnoha festivalech, z nichž některé nám nestačili zakázat.

Kobra je renesanční člověk. Navíc ho měli v oblibě filmaři: když točili filmy o Janu Nerudovi, stačilo dojet pro Kobru a ušetřili na maskérech.

Zpátky k těm Salonům: už dávno nejsou v Malostranské besedě, kde přežily měsíc co měsíc čtvrt století s hordou kreslířských legend i objevů. Prošly pak řadou sálků, které pro Salony vytrvalý Kobra vyhledával. Teď zakotvily v hospodě U sedmi konšelů v Žatecké ulici u výlezu z metra Staroměstská. 9. ledna v 17 hodin tam bude vernisáž už 390. Salonu kresleného humoru. Vystavovat bude tentokrát samotný jubilant.

Přijďte mu pogratulovat a nenoste mu květiny. Nejí je. Pije Plzeň.