Dnes (15.1.2021) začíná přednostní očkování občanů starších 80 let. Výborná zpráva má jeden drobný zádrhel: ti senioři se musí online přihlásit. Přitom více než dvě třetiny z nich se ještě nikdy v životě s internetem nesetkal. V domovech seniorů se to snad nějak vyřeší, ale co ti ostatní, co žijí doma, většinou sami? Šili jsme místo státu roušky, tak mohou místo státu pomoci vnuci. Ale co když je mezi nimi vysoké procento odpůrců vakcinace? Úředníci Ministerstva zdravotnictví buď vůbec nemyslí nebo si usnadňují práci. Co na tom, že pár set starších spoluobčanů zbytečně zemře? Prostě máme hovadnou vládu a řídí nás nemehla.

Důležitá zpráva pro všechny katastrofiky: Otáčení Země kolem své osy se zrychluje! V roce 2020 naměřili vědci několik kratších dní než normálních čtyřiadvaceti. Vůbec nejkratší den v historii měření byl loni v létě, konkrétně 19. července, byl ten úplně nejkratší den v historii – byl o 1,4602 milisekundy kratší než standardní den. Citlivější osoby si toho mohly všimnout. Vědci zatím netuší, jestli je příčinou zrychlování Země globální oteplování nebo naopak je rychlejší rotace příčinou klimatických změn. Ale zatím můžeme zůstat v klidu. Zrychlování je nyní příliš malé na to, aby ohrozilo statiku budov nebo zapříčinilo například padání předmětů se stolu.

Je třináctého, možná klidně i pátek, ledová vichřice a já kráčím do nemocnice na poměrně zásadní vyšetření. Vystrašený mozkový podvěsek mi sotva plete nohama. Personál je vlídný, asi soucit s mým stavem. Uléhám k vyšetření a první zpráva je podle očekávání dobrá: nejsem těhotný. Dál už oskenují každý kousek mého organismu. Pak pan doktor píše zprávu. Ta je ve Wordu a v latinštině navzdory tomu, že pan doktor je polské národnosti.
Doma si to čtu se slovníkem. Všechny moje orgány pracují úplně normálně. Hurá!
Připadám si dost trapně. Umřu zcela zdráv.

Buďte struční!
Někteří moudří lidé mají hodně co říct. Píší dlouhé a podrobné články a dávají je na internet. Lidi to nečtou, protože je to dlouhé.
A to je všechno.
Mohl jsem o tom napsat dlouhý článek se spoustou argumentů.
Ale nikdo by ho nečetl.

Všude je něco.
Hlavní postavou událostí ve Washingtonu je člověk s volskými rohy, co ničí zařízení Kapitolu.
Hlavní postavou událostí v Praze je holka, která ukazuje kozy.
Dosluhující americký prezident se chová jako hovado.
Exprezident České republiky se chová jako hovado.

Duh

Jak si tady všichni zvykli, že si hraju se slovíčky a mrším češtinu, postupně se ze mě stává jazykový koutek. Napsal mi Pavel: Juppe když existuje neduh, existuje taky nějaký duh nebo anoduh? Zdravím. Duh existuje, aspoň mně jde dost věcí k duhu. Slivovice kupříkladu. Tedy k mému duhu. Co jde k vašemu duhu, musíte zjistit sami. Například mléko s okurkami nebo zprávy na Nově jdou spíše k neduhu. Duh je obsažen v řadě věcí, například v duhových kuličkách nebo v Prague Pride. Anoduh je to, co jde k duhu Andreji Babišovi. Duha je mimořádně velký billboard polokruhového tvaru, vytvořený netradiční technikou. Někteří ateisté tvrdí, že duha je projev boží ješitnosti. Opakem duhy je Neduha, což je folkový písničkář.

Tony

Konec šedesátých let nebo chcete-li začátek sedmdesátek. Trampská, country a folková scéna začínala nevídaně kypět, plnila hospůdky i malé sálky. Ta první setkání s Tonym jsem zažíval na koncertech Trail Songs na Staroměstském náměstí nebo v Riegrových sadech, kde naše dvě kapely závodily o přízeň publika. A samozřejmě na Portě, na jejích počátečních ročnících. Tony se tam objevoval s osadní kapelou Mantrap. Byla to bouřlivá léta politicky i muzikantsky, ale pořád šlo navzdory normalizaci něco dělat.

Portu v Ústí nad Labem zakázali, a zatím co já se vydal s Wabi Ryvolou a dalšími přáteli hledat, kde bychom ji mohli usídlit, Tony se objevil s novou kapelu Pacifik, kde se potkal s folkaři, jmenovitě s Helenou a Vaškem Maršálkovými. Hudebně si to sedlo, Tony se představil jako úspěšný autor a Pacifik zněl úplně jinak než trampské formace předchozích generací. Ten trend změny byl tenkrátvšeobecný a byl z toho slušný poprask, když na Portě 71 obsadily první příčky Pacifik, Plížák Wabiho Daňka a Krakatit Kapitána Kida, vše v moderním hávu. Klasické trampské sbory na protest opustily Portu.

A nové trampské zpívání sbližující se s folkem a country se vydalo na cestu a plnilo hlediště i kempy. Pacifik se stal stálicí. Nikdy moc netrpěl personálními změnami. Tony Linhart byl osobností mnoha vrstev a zajímavých příběhů. Autor, který nikdy neslevil ani z kvality ani ze zpěvnosti. Postupně se rozšiřoval jeho hudební i tematických záběr. Konferenciér, organizátor, tvůrce i host rozhlasových pořadů, sestavovatel mnoha tištěných i zvukových sborníků, sběratel a živoucí archiv všeho trampského.

Jo a trampské kuchařky! Rád a výborně vařil a dokázal propojovat exotické kuchyně s trampskou jednoduchostí. Pořádali jsme v Malostranské besedě tematické autorské večery, Tony přispíval literárními ptákovinami a když došlo na téma „jídlo“, uvařil během programu na jevišti menu pro celý sál.

Je nám smutno, že odešel tak mimořádný člověk a kamarád. Ale Tony toho za život dokázal tolik, že má splněno. I další generace se k němu budou vracet.

Tony Linhart 3. dubna 1940 – 8. ledna 2021.