Tohle není můj prezident.

17.11.2015 * Černý pátek třináctého v Paříži. Bylo to příšerné, ale bylo to také očekávatelné. Po lednovém útoku na jednu satirickou reakci a na židovský krámek, se čekalo, jak zareaguje Evropa. Bezpečnostní složky snad podnikaly, ale nad vším se tyčily vlny dobročinnosti a zároveň bezradnosti a nerozhodnosti evropských špiček. Uprchlíci putovali po statisících, někde byli zaregistrováni a někde ne, někde naráželi na ploty a někde na dobrovolníky s čajem. V tom zmatku se mohli někteří prosmýknout a pohybovat se po Evropě. Možná i jedinci s nekalými úmysly.

České republiky se to zatím v zásadě netýká. Nejsme oblíbenou destinací (jak to ten Chovanec dělá?) a těch pár, co si spletlo cestu a zůstalo viset pod Bezdězem, stejně za krátký čas propustíme, a buď budou prchat dál do Němec, nebo je deportujeme do země, kde je poprvé zapsali. 

To nebrání určitému typu lidí, aby z toho udělali xenofobní program. Vlastně ani nejde tolik o uprchlíky jako o nahánění voličů. A tedy o koryta. Docent Konvička jako vůdce nenávisti proti islámu. Sirotci z Úsvitu přímé demokracie, kteří vykopli Okamuru a teď jim viditelně hrozí, že by je příště nikdo nezvolil. Strana práv občanů s bývalým tajemníkem OV KSČ Velebou. A to by pořád bylo málo, kdyby se nepřipojil státní populista a rádoby xenofob Miloš Zeman.

Společně uspořádají hitparádu nenávisti na místě národu vzácném –  Na pražském Albertově. Ani slovo o vzpomínce na rok 1939 a ani slovo o vzpomínce na rok 1989. Vše i těch 26 svobodných let je zapomenuto. Mluví se o toleranci a zároveň naplno nadává na lidi jiných názorů. To vše v komické stafáži Zemanových a Konvičkových příznivců s připravenými transparenty a s obrovským nápisem Ať žije Zeman na pódiu, vše v modelu známých stranických sjezdů ze sedmdesátých let včetně skandovaných ovací.

Uprchlíci nejsou našim největším nebezpečím.  Vlastně mají stejného nepřítele jako my. A nás míjejí, zatím nedají ani těch kvótových patnáct stovek. Navíc to vypadá, že se evropští politici probudili a začali konat. Jak v Evropě, tak na Blízkém. Záruka samozřejmě nikdy nebude stoprocentní.

Naším největším nebezpečím je Miloš Zeman. S cíleným – a po dnešku už nezastíraným – návratem před Listopad a velkou snahou odtrhnout nás z Evropy a zavést náš národ do náruče Vladimíra Putina.