Nepřátelé u dálnic

31.7.2013 * Západně od Rozvadova začíná civilizovaný svět. Pozná se to podle toho, že tam silnice ani dálnice nelemují bilboardy.

Bilboardy jsou zlo. Za á zabíjejí, když to řidič napálí do traverzy podstavce nebo když se začumí a pak to napálí do někoho jiného. Za bé jsou hnusné, neb ničí výhled do krásné české a moravské krajiny. A za cé jsou k ničemu. Neříkejte, že poběžíte někam do obchodu kvůli tomu, že jste jedním okem zahlédli reklamu na něco. Když mě něco zajímá, potřebuju to a mám na to, tak si to vygůgluju. Rozhodně si to nepošinu do Brna a zpátky po dé jedna, abych si to někde po cestě vybilbordil. On stačí příjezd do Prahy: od Spořilova po Pankrác, což jsou nějaké dva kiláky, je 176 bilbordů. Každých jedenáct metrů jeden.

Už hezkých pár let se připravují všelijaká opatření, navrhují se redukce počtu a tak dál. Taky se likvidují ty načerno postavené, aby nekazily kšefty těm legálně povoleným. Nicméně mafie reklamních agentur stále vyhrává. Nalepit obří plakát je v reklamní branži nejsnadnější způsob vydělávání peněz.

A pak jsou tu politici. Každý rok jsou nejmíň jedny volby a kapři si přece nepřehradí přítok vody do rybníka. Politici jsou jednak ješitní; dělá jim moc dobře, když se vidí v nadživotní velikosti každé dva kilometry. A také jsou hodně hloupí, když si myslí, že bilboardy jim vyhrávají volby.

Takže nejspíš bude správné volit strany, jejichž obličejíčky u silnic neuvidíte. (Ovšem komunisty a jejich light odnože nevolte, ani kdybyste žádný jejich megaplakát nespatřili.)