9.12.2015 * Miloš Zeman usiluje o to být znovuzvolen prezidentem České republiky. Jeho druhým (nebo prvním?) zájmem je příklon naší země do náruče Ruska. Pro tyto cíle je ochoten spojit se s kýmkoliv. Napříč politickým i společenským spektrem se s většinou míjí a stihl si vytvořit velkou škálu odpůrců. Jediné, o co se dnes může opřít je spodina, a to jak společenská tak i politická. Je prostě oním prezidentem dolních deset tisíc. Ale neberte mě za slovo, ta spodina je určitě víc než deset tisíc. Ovčáček by vám jistě řekl, že 95%. 

Miloš Zeman apelům na spodinu přizpůsobil vše. Nejen bůčkovou a kořalkovou kulturu, ale i kašlání na jakákoliv pravidla.  Strana práv občanů – Zemanovci skončila totálním fiaskem. Teď už se spojí s kýmkoliv, kdo mu nažene nějaké hlasy. S Konvičkou i s úsvitovými pohrobky po Okamurovi. Kdyby na Albertov došla Dělnická strana (dnes sociální spravedlnosti), tak vedle něj na pódiu stála taky.

S úspěchem teď využil pro svůj cíl oprávněných obav občanů z migrace.

Slušní lidé jsou ze Zemana konsternováni. A naštváni.

Ale!

Vždy se sejde nějaká malá skupinka slušných lidí a začnou sepisovat výzvy a petice. Část z nich je pořád ještě zakořeněna v disentu a výzvy a petice umějí. K politickému boji mají daleko. Teď něco sepíší vědci, pak zase adventní váleční veteráni. Příště zas české matky nebo umělci.
Skupinka se sejde a sepíše text, který rozumně popisuje situaci. Seženou podpisy několika spřízněných, o nichž si představují, že jsou ve společnosti těmi nejdůležitějšími. Nejsou.

Obávám se, že žádnou z těch skupin nenapadne sejít se a koordinovat postup s jinými skupinami. A hlavně hledat významné osobnosti, které mohou národ oslovit. Ne podle klíče, co tamten kdy řekl a podepsal, na čí straně byl a s kým spal, ale jak může oslovit širokou veřejnost.  Prostě je důležité zapomenout na osobní a názorové animozity a začít vytvářet širokou frontu lidí proti zlu.