Ekovandalové.

18.12.2014 * Časy Hnutí Brontosaurus byly báječné. Tenkrát v 70. a 80. letech se společnost probouzela ke vztahu k přírodě. A tak zásluhou a prací Brontosaurů začínaly mizet černé skládky na kraji lesa, nikdo už si nedovolil mýt auto v řece a na svazích ti mladí zelení vysazovali tisíce odolnějších stromků místo těch, které zničila síra ze severočeských elektráren. Brontosauři také kladli nepříjemné „přírodní“ otázky režimu, což bylo na konci osmdesátých let už možné a často to vedlo k nápravě nebo aspoň k diskusi.

Po Listopadu vzniklo ekologických organizací víc. Denní práce pro přírodu se měnila v ekopolitiku. Komíny se dařilo odsiřovat, řeky čistit. Pak už se ale z ekonadšenců stávali postupně ekoherci a ekoteroristé.

Blokády komunikací, řetězy před Temelínem. Útoky v mediích. Soudní spory, které protahují výstavbu potřebných dálnic o dvacet let. I vydírání, to když třeba těžařská firma platí ekoorganizaci výpalné, aby neskončila u soudu a mohla dál pracovat. Většinou ovšem činnost organizací platí daňový poplatník, který by naopak chtěl, aby ty dálnice už dávno stály. Takový český absurdistan. Vedle toho všeho bylo vyvěšování transparentů na nejvyšší komíny elektráren nebo procházky po střeše Úřadu vlády jen takové adrenalinové zviditelňování. O zviditelnění jde až v první řadě a některé ekospolky mají celosvětovou působnost. A tak učinila organizace Greenpeace globální poprask.

Jestli jste četli Dänikena, víte o planině Nazca v Peru, s obrovskou stavbou či spíš kresbou, a kterou se stále vedou spory, jestli je pozemského původu, nebo si to nakreslili mimozemšťané, aby přesně věděli, kam se mají vrátit.

Místo je pochopitelně památkově chráněno a nesmí se tam ani vstupovat. Grupa Zelenomírů si tam ovšem 8. prosince vyšlápla a způsobila tam obrovský nápis. Třeba to byl pokyn mimozemšťanům, aby přijeli vyhubit lidstvo, protože to podle Grínpísáků škodí přírodě.

 

Přidávám obrázek z vesmírné kamery a taky omluvy Greenpeace peruánské vládě předem i zadem.

A dobrá zpráva nakonec. Hnutí Brontosaurus stále existuje, má hodně zajímavé projekty a v některé z příštích sloupků o tom podám zprávu.

 

Greenpeace se omlouvá obyvatelům Peru, kteří se cítí uraženi naším protestem u obrazců v Nazca. To samozřejmě v žádném případě nebylo naším záměrem. Lima, Peru, 10. Prosinec 2014. Greenpeace vydává omluvu za protest v Nazce, 8. prosince. Greenpeace se omlouvá obyvatelům Peru, kteří se cítí uraženi naším protestem u obrazců v Nazca. To samozřejmě v žádném případě nebylo naším záměrem. Setkali jsme se s ministrem kultury v Peru a omluvili se.  Do Peru také cestuje Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace a nabídne místním lidem oficiální omluvu. Greenpeace přestane obrázky dále distribuovat. Máme čtyřicetiletou historii nenásilných protestů,  bereme na sebe zodpovědnost za naše činy.

 

Budou Vánoce.

15.12.2014 * Smysl uklízení je podle mého názoru v tom, že je potřeba udělat místo pro nový nepořádek. A správný čas pro úklid je tehdy, když se nedá projít nebo když už nemůžete vůbec nic najít. To si ovšem myslíme my muži.

Ženy to mají jinak. Mají v sobě nějaké hodiny (tím nemyslím ty zprofanované biologické), které jim řeknou, že je čas uklidit. A jedním z těch uzlových bodů je čas předvánoční. O Adventu, kdy se lidé mají usebrat a roztoužit. Ale naše milé polovičky vyrážejí s vysavači, mopy a úklidovými prostředky z televizních reklam na turné kolem bytu. My maskulíni se při tom držíme zkrátka. Ze slušnosti si aspoň uklidíme zásuvky svého psacího stolu a dojde-li na nejhorší, asistujeme při věšení vypraných záclon. Jinak nepřekážíme a pod záminkou nutného dokupu dárků odcházíme za stejně postiženými kamarády do restauračních zařízení.

Stejně jsem ale nepochopil význam úklidu před svátky míru a pokoje. Ovšem děje se tak od nepaměti, takže asi nějaký prastarý obyčej. Jestlipak by se takhle horečně šůrovalo, kdyby se žádný Ježíšek nenarodil?

Když je uklizeno, mohou Vánoce začít. Po nich jsou na kobercích zbytky bramborového salátu a všudypřítomné jehličí, v bedně s hračkami úlomky vanilkových rohlíčků, v rohu místnosti zbyla hromádka roztrhaných vánočních papírů a skříně se nedají dovřít pod náporem nových přebytečností, které vám letos nanosil Ježíšek.

Muži se opět cítí jako doma a tiše se připravují na Silvestra, před kterým se nikdy, opakuji nikdy, neuklízí.

Advent.

8.12.2014 * Od neděle do neděle se smrskává Advent, takže už brzo budou Vánoce. Někteří z nás zapalují svíčky na věnci, tiše si přemýšlejí o věcech a o svých blízkých. Děti se těší na Merkura nebo na tablet. Ostatní bojují o místo k zaparkování před hypermarkety a ty pak berou útokem. Obchodníci hlásí tržby o deset procent vyšší než před rokem. Ale o tom, jak se Češi mají mizerně, dnes psát nechci.

Je tu ještě jedna rovina svátků, ta politická. Nebo chcete-li Vánoce na náměstích.  Ve velkých i středních městech i v kdejakém Prdelákově stojí na náměstí ověnčený smrk. A když se smrkne, rozežhne se za hlaholu pištců nebo pozounérů. Ale to není vše. Strom je obsypán boudami a budkami plnými pochutin, sladkostí, pyrotechniky a dále zboží zcela zbytečného, nevkusného a nepotřebného, jenže roztomilého.

Aby občané přišli a v budkách utratili peníze (a netvařme se, že někteří radní nemají prstík na vánočním penězotoku), způsobí se pod smrkem hudba. A ne nějaká reprodukovaná nebo dětičky s koledami. Naopak kapely věhlasných jmen. Ty nejsou nejlevnější, ale byznysu se to vyplatí. Na pódiu mrznou muzikanti, zkřehlými prstíky drndají do strun a vydají ze sebe tak 30% umění a energie, kterou by vám předali na koncertě v klubu.

Pod pódiem se přitom lidé procházejí, baví se, nakukují ke stánkům a popíjejí. Většinou ani nezatleskají, protože kelímek se svařákem není kam odložit. Ale když dojdou domů, pochlubí se sousedce, jak bylo hvězdně a že jsme viděli, představte si….

Protože jsem z branže a vím, co co stojí, zírám, co v každém městě proteče vánočně peněz do kanalizace. Z rozpočtu za ten jeden nebo dva vánoční týdny by mohly v onom městě slušně žít dva tři dobré kluby. Tam by mohly být pro návštěvníky nachystány skutečné kulturní zážitky. Nachystány nejsou; nejsou peníze. Ty jsou na přemrzlá vystoupení většinou už dávno odtroubených hvězdiček, opentlená vůní skořice, purpury a falešného dojímání.

Když prší a mrzne.

3.12.2014 * Naši předkové standardně věřili, že počasí dělá Bůh. A protože Pánubohu se nemá nadávat, neboť je to za á neslušné a za bé hřích, brali to předci, jak to přišlo. My už dneska ovšem víme, že počasí nedělá Pánbíček, ale meteorologové. A dorostli jsme v takový český lid, který na všechno nadává a je proti všemu. Střídavě tedy nadáváme na počasí a na meteorology. (Někdy jsme ovšem kvůli počasí naštvaní taky na Kalouska.)

Ale někdy – tak jako v posledních dnech – se  situace vyvine, že to Bůh s meteorology přeženou. Pak je to taková soda, že už ani nadávat nemá smysl. Někdo z těch nahoře vymyslel, že bude vyrábět zrcadla, ale technologie se mu nějak vymkla.  Řidiči naprosto marně škrábou ledovku z předního skla, což je ta lepší varianta. Neboť když se jim podaří vyšťourat otvor zvíci dveřního kukátka a nastartují, dojedou k nejbližšímu sloupu veřejného osvětlení a v pojišťovně mají napilno.

-Jeď radši sockou, slyšeli od předtím od manželky dobrou radu. Jenže co to? Ony ty tramvaje jaksi stojí, troleje jsou obaleny ledem a led, jak si pamatujeme z fyziky, je mizerný vodič. Přeplněné autobusy dělají s pasažéry nechtěné piruety. A tak nejlepší řešení je dojít pěšky na metro. Jdete společně se zástupem důchodců, kteří se vydali na akci do Lídlu, třímajíce slevový leták jako svůj prapor. Jenže stačí malý poryv a senioři dílem padají a dílem se kutálejí.

Dojdete k metru, vyčerpaní a omlácení jak krasobruslař po tréninku. Metro je spolehlivý systém za každého počasí. (Teda když zrovna nejsou povodně.) Sejdete na nástupiště a v té chvíli zjistíte, že vlastně už si nepamatujete, kam jste měli namířeno. Tak vylezete ze staničního tunelu na povrch a obrátíte se k domovu. Když budete číst předchozí text odzdola nahoru, dovede vás až před váš dům. Ženě popíšete situaci ve městě několika zemanovskými výrazy, uvaříte si grog a půjdete se dívat na televizi, jak ti se chudáci v celé zemi plahočí, padají, vytahují auta z příkopů, nejedou nebo jedou jinam, než chtějí. To byl den!

Prosinec

1.12.2014 * A je tu prosinec.
Západní křesťané budou postupně zapalovat svíčky na adventních věncích a budou se chystat na dvoutisícípatnáctý příchod Krista.
Židé budou slavit Chanuku, zapalovat světla na devítiramenném svícnu, dávat si dárky a budou si připomínat 5775. výročí vzniku světa. (Vlastně asi nikdo neví, jestli se to počítá od chvíle, kdy si Bůh poprvé oblékl montérky nebo až od okamžiku, kdy Adamovi laparoskopicky vyoperoval žebro.)
Někteří muslimové budou pro větší slávu Alláha popravovat novináře nebo střílet do křesťanů, Jezídů, Kurdů a dalších nevěřících psů. Jiní muslimové, pokud se neutopí na voru cestou do Itálie, usadí se nakonec někde v Amsterodamu, Dortmundu nebo Basileji a budou chtít zakázat vánoční strom na náměstí, protože je v rozporu s jejich vírou.

Co udělají pravoslavní, neví nikdo. Ale zdá se, že i tam na Východě bude zima, protože v Donbasu už zase začali kutat uhlí.  

Jupp píše do Bruselu.

27.11.2014 * Vážený pane předsedo Evropské rady Jean-Claude Junckere!

Mohu říci, že mi jako obyvateli Evropské unie leží na srdci její osud stejně jako vám. Pamatuji doby, kdy Evropa byla rozdělena na rozumný Západ a blbý Východ. To už dávno pominulo a vám unijním Evropanům se podařilo rozdělit kontinent na bohatý Sever a chudý Jih. Ale možná, že to vůbec není vaše vina, možná, že Jihoevropané víc chlastaj nebo co, a možná, že ten jih vůbec není na jihu, ale někde ve středu, tam co maj to strdí. 

Ale kvůli tomu vám, vážený pane předsedo, nepíšu. Stejně jako mně se asi i vám možná doneslo, že z jižních moří se do Evropy hrnou desetitisíce lidí muslimského náboženství. Pravda, část jich na chatrných vorech nedopluje, ale většina přistane v Evropě a usídlí se tady. A jak se usídlí, začne požadovat svoje lidská a muslimská práva. To už si pak ani nepostavíte na náměstí vánoční strom, protože by to uráželo jejich náboženské cítění.

Potěšilo mne, pane předsedo, že situaci řešíte. Tím, že Evropská rada zakáže používání igelitových tašek na celém kontinentu, bude zřejmě problém s imigrací bezpečně vyřešen. Stejně jako zákaz žárovek pomohl zajistit klid Evropanů a bezpečnost našeho světadílu. Velmi správě dokážete věci rozdělovat na důležité a méně důležité.

Děkuji vám za to. A doufám, že v roce 2015 už bude definitivně rozhodnuto o tom, že se v Evropské unii nebudou smět používat napínáčky.

Milá rado pro rozhlasové a televizní vysílání!

 24.11.2014 * S velikým znepokojením jsem si přečetl tvůj nápad udělit pokutu veřejnoprávnímu Českému rozhlasu. Za ty kundy, co tam namluvil jistý Zeman, však víš.

To přece vůbec není vůči tomu radiu spravedlivé. Mohla bys například potrestat Český rozhlas tím, že mu nakážeš, že do něj Zeman už do konce života nesmí promluvit. A stejný trest bys mohla uložit i České televizi a Nově, které se podle tvého názoru po Českém rozhlase opičily. Tím by byla všechna tři nejdůležitější media dostatečně potrestána a ta ostatní by si už nedovolila nějakého Zemana někam zvát.

Protože nemohu použít srozumitelnější a ostřejší výraz, tvrdím, že tvůj nápad s pokutou je hloupý. Protože ty se totiž chystáš potrestat mě za něco, co jsem neprovedl, a tím pádem mě krátíš na mých lidských právech. Pokud totiž udělíš pokutu, Český rozhlas ji bude muset zaplatit z mého koncesionářského poplatku. A já tento poplatek platím za poskytování objektivního a vyváženého zpravodajství (samozřejmě bez jakýchkoliv und).  A jestli Rozhlas moje peníze zaplatí za nějakou zkurvenou pokutu, tak už nezbudou prachy na mé objektivní a vyvážené informování.

Necítím ani žádnou spoluvinu za to, co tě pobouřilo, protože já jsem Zemana nevolil. Když budeš na té pokutě trvat, tak zařiď, ať je ta pokuta zaplacena z koncesionářských poplatků těch, co ho volili. Ani vůči nim to ovšem není úplně spravedlivé, i když se pár und mezi nimi určitě najde. 

Tak to, milá rado pro rozhlasové a televizní vysílání, ještě jednou zvaž. V případě, že mi nevyhovíš, budu se o svoje peníze soudit u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A to by sis, milá rado, asi za rámeček nedala.

17.11.

Tak jsme konečně zjistili, jak veliká je Pražská kavárna. Od Můstku k Národnímu a do půlky Spálené. Ovšem taky od Albertova po Pražský hrad. A všude narváno. Nechtěl bych tam dělat pingla. A taky ve zbytku republiky se našlo dost lumpenů, samozřejmě směrem na východ stolečky řídnou.

O takovém červeném koberci, jaký lidé Zemanovi připravili, sní nejedna hvězda z Holého Wúdu. Praha zčervenala mnohem víc než za dávných prvních májů.

Na Zemana se pískalo. Ale lidé pozorně poslouchali čtyři sousední prezidenty a odměnili je potleskem i minutou ticha. Asi jsou polský, slovenský, maďarský a německý prezident tady víc oblíbeni než ten český.

Došlo i na neidentifikované létající předměty (anglicky UFO). Hned se na internetu objevili spekulace, že si Zeman „vajíčkyádu“ objednal, aby kolegům ukázal, jak jsme potravinově soběstační. Nezdá se mi to pravděpodobné a vůbec netuším, zda šlo o vejce. Ale dobře informovaný mluvčí hradu o vejcích věděl, i to, že měly zasáhnout německého prezidenta. Nikdo to ale jako pomstu za Mnichov zřejmě nebere.

Vyjadřování názoru házením předměty nepovažuji za moc inteligentní, ale zase beru na vědomí, že vedle desítek tisíc lidí, kteří vyjádří svůj názor červenou kartou, přijdou i jednotlivci, kteří vyjádří svůj názor žloutkem.

Profesionální odhadci odhadli v Praze asi 40 000 lidí slavících a prokazujících se červenými kartami. Dalších asi 200 lidí (podle fotky) naopak Zemana chválilo v parku na Klárově. Když kolem procházel vydatný průvod lidí na hrad, spustili Zemanovci z repráků Krylovu Veličenstvo kat. Kryl se dá dnes zneužít ke všemu. Je to stejné, jako když soudruh bývalý okresní tajemník KSČ Veleba hlásá, že Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. I na branách nacistických koncentráků stálo Arbeit macht Frei.

Nejdůležitějším výsledkem celého jubilejního pondělí je to, že BBC referovala jako divá a po ní všechny agentury a že si celý svět všiml, že NEJSME JAKO ONI (v tomto případě míněni Zeman a Klaus).

No a nejčerstvější zpráva: Zeman pozval na leden do Prahy Vladimíra Vladimíroviče Putina. Zrovna na období, kdy slepice málo nesou.   

Hledám kavárnu.

7.11.2014 * Usilovně hledám kavárnu. Ne že bych si neuměl uvařit dobrou kávu doma. Ale znáte to, tam kde je víc lidí, to kafe líp chutná.

Problém je, že hledám konkrétní kavárnu. Moc toho o ní nevím. Jen to, že se jmenuje Pražská kavárna. Logicky vás napadne, že taková kavárna nebude asi v Praze. To je stejné, jako kdyby se čtvrť hlavního města jmenovala Pražské předměstí. To by byla hloupost. (Původně jsem chtěl napsat, že by to byla kravina, ale nechci, aby si lidé o mně mysleli, že chci kandidovat na hlavu státu.) Ale v takovém Hradci Králové Pražské předměstí být může a taky je, tak je všechno v pořádku. Takže Pražská kavárnu si představuji třeba v Uherském Hradišti (to raději ne, to mám daleko) nebo v Litoměřicích či v Kolíně.

Ta kavárna mě zajímá, protože se tam prý scházejí zajímavá individua. Vedou tam řeči, požívají alkohol a berou drogy a přitom buší do laptopů, a co chvíli něco odešlou někam do redakce nebo na internet. Používají Facebůk, Twiter a další kapitalistické „vymoženosti“. Propagují svoje výmysly, které jsou v přímém protikladu s tím, co si přeje všechen náš pracující lid. Jak už kdysi napsal soudruh Kojzar v Rudém právu, jsou to samozvanci a ztroskotanci. A s tím jistě budou soudruh Veleba a soudruh Foldyna souhlasit.

Já si po pětadvaceti pohodových letech připadám v poslední době taky trochu jako ztroskotanec. Hlavně proto, že pravdu mám raději než lež. Tak usilovně hledám tu kavárnu dál. Taky proto, že vždycky dám přednost lásce před nenávistí. Tečka. Tak mi dejte zprávu, kudy k té kavárně vede cesta. Kafe si klidně přinesu z domova svoje, o něj ani tolik nejde. O tu pravdu ano.

Naštvanost je málo.

5.11.2014 * Miloš Zeman má stále větší problémy. Začalo to pády do popelníčku, málem poblitými korunovačními klenoty, pokračovalo vládou z kouzelnického klobouku a Mynářem bez prověrky. Jako jediný evropský státník nevěděl, že na Ukrajině jsou ruští vojáci. Prezident ČR jako Krteček a jeho podivné úkroky v Číně. Neuvěřitelně trapné ocenění některých jedinců. A veřejnoprávní kundy k nedělnímu obědu.

Lidé jsou rozhořčeni, překvapeni, udiveni, zmateni. (Lid naopak zřejmě tleská.) Sociální sítě žhnou. Jedinci se svěřují, že MZ není jejich prezidentem (můj není už od začátku). Sepisují se petice. Ale jako obvykle tím to zřejmě taky za čas skončí a vyšumí, pokud to Zeman nebude systematicky přiživovat. Už se objevují teorie, že je to vrtění psem, že těmi výlevy zakrývá nějakou vážnější poruchu demokracie, která se chystá a která nás nemine. Pořád si budeme stěžovat, zlobit se a naříkat, ale nevstaneme od televize ani od počítače. Leckdo bude snít své sny o defenestracích, ale nevyjde ani na ulici. Přičemž za necelé dva týdny je příležitost i důvod.

Myslím, že Miloš Zeman je starý, unavený a nemocný muž. Svoji životní příležitost stát se prezidentem o pět let propásl. A deset let na třeskutě zimní Vysočině mu zničilo játra i mozek. Všichni by asi s pochopením přijali, kdyby ze zdravotních důvodů odešel.

A tady je bod nesrovnatelně důležitější, než jestli je kunda veřejnoprávní slovo.  Kdo na jeho místo? (A je jedno, jestli po zdravotní abdikaci nebo na konci funkčního období.) Když nenajdeme výraznou osobnost, která bude přijatelná i pro podstatnou část těch kteří nevolili vůbec nebo volili Zemana. Jinak se zase dočkáme zástupu Škromachů a jiných Machů, Japonců, Dientsbierů a Bobošíkových. A budeme ve stejné ****li jako teď.  Tu osobnost je potřeba: zaá najít, zabé přesvědčit a zacé propagovat. To zabé považuji za nejtěžší, ovšem začít je třeba už teď. Máte nějaké tipy?

Co říjen dal.

30.10.2014 * Naštěstí mám na mysli říjen 2014, takže žádná Velká říjnová socialistická revoluce se nekonala.

Teplotně a dešťově mi letošní říjen připadal tak akorát, neproběhly u nás ani povodně ani hurikány. Přesto se sešli nějací vědci, politici a novináři, co mají strach, že se globál otepluje. Nějaká Američanka napsala knihu, že za zkázu životního prostředí může kapitalismus. Asi má pravdu, protože za socíku jsme tady měli nejlepší výsledky v množství polétavého prachu a siřičitanů a řeky jsme měli půvabně černé od fenolů. Dneska nám to v těch řekách kazí pstruzi. Jo a taky je letos kvůli globálnímu oteplování v Antarktidě nejvíc ledu od roku 1979. Ale zase byl říjen chladnější než srpen, takže celebrity na sebe přestaly vylévat kýbly vody, aniž by tušily, proč to vlastně dělají.

Nasosali jsme se burčáku, tentokrát bylo dost i červeného, a Škodovka představila novou Felicii. V Maďarsku chce Orbán zdanit internet, ale to se nás zatím netýká. Týkat by se nás mohl celoevropský black-out, až se v zimě Angele Merkelové vymknou vrtule na severním pobřeží. Břidlicové plyny se zatím nekonají, ale pobaltské státy vyměnily ruskou ropu za norskou. Jistota je jistota.

Putin plynové kohouty zatím nezavřel, z čeho by ti Rusové jinak žili, že. Jinak na Ukrajině byly volby a většina úkáček s volebním právem chce do Evropy. S tím bude asi ještě hodně starostí jak v Bruselu, tak v Kremlu. Když jsme se s přáteli v hospodě bavili, kde by bylo nejlepší žít, nikdo nechtěl bydlet v Doněcku ani v Luhansku.

Změnili jsme čas. Kéž bychom mohli říci, že jsme změnili čas za lepší. Ale je to jen taková technická formalita. Na jaře si Brusel vypůjčí hodinu a na konci října nám ji vrátí. Mnoho lidí to štve a některým je to jedno, ale na tom, že by se čas nemusel měnit, se shodne snad většina. Jenomže polovina lidí by chtěla po celý rok letní čas a druhá půlka zimní. Takže referendum?

Na Blízkém východě (nepleťte si to s Moravou) je taky veselo, zástupci ISIL sériově podřezávají novináře z Evropy, znásilňují Kurdky a prodávají do otroctví Jezídky. US Force to kontrolují a odstřelují z luftu, ale zatím to nevypadá ani tak ani naopak. Zato v EU a hlavně v Česku nám plno lidí píše na blogy, jak jsou ti muslimové hodní a příjemní. A o žádné šáriji  nemůže být řeč. Česká muslimská obec ke klipům s popravami novinářů mlčí. A kdo mlčí, jak známo, souhlasí.

Postihly nás další volby, tedy především komunální. Politických stran a hnutí bylo jak jogurtů v hypermarketu, a podle toho to dopadlo. Vypadá to, že další čtyři roky se budou strany dohadovat, kdo s kým a proti komu. Ať vyhrál ve městech kdokoliv, semknou se proti němu ostatní strany a z radnice ho vyštípou. To bylo volebních keců o změně a výsledkem je nasraný volič.

V Praze jsme vyfakovali hloupého Hudečka a vybrali si ještě blbější Andreu. Ano, bude líp, ale kdy a pro koho? Jinak se stolice země České zřejmě čistí, Janoušek půjde do lochu, Rittig asi někam emigroval a Hrdlička… no Hrdlička. ANU by se možná hodil.

Náš pan prezident stihl pochválit Lavrova, že nelže, o státním svatováclavském svátku ČR vyrazil na Rhodos, což je sice v Řecku, ale pozval ho tam jiný Putinův papaláš. Zeman tam vystřihl perfektní projev v ruštině, což já, ač podobného věku a podobně vybaven, bych dneska už asi nedal.  Na státním výletu do Čínské lidové republiky zdůraznil, že kšefty jsou důležitější než nějaká lidská práva. A ve Vladislavském sále rozdával metály. Potěšil nás medailí pro sira Wintona a taky pro zakladatelku Klokánků paní Vodičkovou. Jinak uděloval z poloviny bojovníkům za svobodu a demokracii a zčásti bojovníkům proti demokracii a dvorním šaškům. Některá vyznamenání už se vracejí a tak to má být. Metály mají být v oběhu.

Islám über alles!

13.10.2014 * Islamisté zničili památník genocidy Arménů, neodpovídal jejich víře. A zavázali se, že křesťanské, židovské i šítské svatyně budou ničit dál. Dívejme se na to multikulturně: oni na to mají právo a my máme povinnost jim v Evropě pomáhat stavět mešity.