Hnůj, póvl, žumpa, odpad.

19.1.2015 * 26. ledna 2015 to budou dva roky, co jsme utrpěli první všelidové volby za účelem získání hlavy státu.

Všude čtu, že je totálně vypitej. Že je to pokračující stařecká demence. A že deset let samoty na Vysočině ho odnaučilo vnímat svět a jeho problémy.

Možná máte velký díl pravdy. Jenže já za tím vidím ještě něco jiného. On zahájil volební kampaň. S návrhem na oddělení hendikepovaných dětí ve školním procesu nemyslel na vozíčkáře, ale zahrál na kartu anticikanismu. (Sám podotkl, že bude asi obviňován z rasismu.) Na to „dolních deset milionů“ slyší. Tentýž desetimilionový konglomerát obdivuje jeho lidový slovník. Hnůj, póvl, žumpa, odpad a ku… (a nejen o novinářích) – to se lidem moc líbí. A hnůj, póvl, žumpa, odpad ho taky bude volit. Jde o to, jaké procento toho nevonného je v celé populaci. Hodně lidí ho asi minule volilo, protože neměli alternativu. Pár jich skočilo na lep antiněmecké a antiaristokratické propagandy. A někteří jeho voliči za ty dva roky už stačili prohlédnout.
Co je ale závažnější: on se pokouší nás okázale vtahovat do područí Kremlu. Pro spojence a partnery se tak stáváme nedůvěryhodnými až směšnými. Možná je to důsledek nějaké faustovské smlouvy, se kterou mu Mefistoteles Lukoil pomohl do trůnního sálu. Či snad nějaké zakopnutí z časů, kdy u nás rejdila KGB?

Přesně za tři roky budou volby. Usilovně hledejme protikandidáta. Už žádné Dienstbiery nebo Fischery, ale skutečné silné osobnosti, většinově přijatelné. Zdá se, že to bude docela makačka.