PROSTOŘEKY 2

Když bylo jedno z vnoučat ještě nevelké, zeptalo se: „Juppe, šnek se narodí už s boudičkou?“ 

A lítáte v tom! Nejdřív si uvědomíte, že jste o tom v pokročilém věku nikdy nepřemýšleli. Takže nemáte tušení.  Zbabělec oddálí minutu pravdy poukazem na fakt, že se neříká šnek ale hlemýžď.  A že šnek je vlastně ta boudička ve tvaru … no šneka.

Těkavý intelekt mi připomene, že jsme se na strojní fakultě učili o šnekových převodovkách. Taková převodovka se skládá z ozubeného kola a šneka. Žádný hlemýžď ale ozubené kolo nemá, alespoň ne viditelně. Takže zpátky do zoologie.

Má nebo nemá hlemýžď boudičku už při narození? That is the Question! Třeba se narodí jen s takovými základy budoucí boudičky, trocha cementu na zádech. A když je pak jako kojenec živen mlékem, má dost vápníku na stavební materiál pro obydlí.  Takže předpokládejme, že kolaudace probíhá někdy v hlemýždí pubertě. To už taky umí rychle zatáhnout všechna tykadla a hbitě se zasunout do ulity před deštěm nebo před vámi. Zasouvá se mu snadno, nemá totiž kosti. Na ně nezbylo, všechno vápno padlo na boudičku.  Proto také nikdy nenajdete zemřelého hlemýždího kostlivce.

Z hlediska našeho pojetí architektury je hlemýžďův dům – přestaňme už konečně tomu stavebnímu objektu říkat boudička – poměrně avantgardní. Podobné stavby si občas nechají zpovykanými architekty realizovat zpovykaní milionáři.  Proč si tito plži staví dům ve tvaru spirály, nikdo neví. Snad proto, že rádi bydlí stočení.

Dotazující se vnouče trpělivě vyčkávalo, až si to všechno přerovnám v hlavě. Tak jsem mu všechno, co jsem měl k problému, odpřednášel. Měl jsem nepříjemný pocit, že v tom má mnohem větší jasno než já.

Doplnil jsem, že existují i homeless plži, kteří nemají boudičku. Pardon, domeček.  Sdělil mi, že ví. A že proto, že nemají domeček, lezou celý den na slunci a opálí se. Takže jsou ve výsledku buď červení, nebo černí. A že babička všechny ty černé a rudé na záhonu topí ve sklenici s pivem.

 Jestli ta babička není náhodou rasistka.   

 

NACTIUTRHAČ

NACTIUTRHAČ

Čeština má množství krásných slov dnes už neprávem zapomínaných. Jedním z takových slov je nactiutrhač. V minulosti slovo velmi vážené a uctívané, už pro odpornost, kterou přinášelo. Provázely ho soudní žaloby s příkazem omluv, finančních náhrad a dalších postihů. Ale taky souboje pěstní, kordové nebo pistolové, podle toho, jaké zbraně byly tehdy v módě. Tak se to řešilo mezi muži, neboť šlo o čest mužnou. Pokud někdo na cti utrhl dámě, předpokládalo se, že si ji zastane nějaký čestný muž a nactiutrhačného lumpa ztrestá. Problém nastával ve chvíli, kdy dámě na cti utrhla jiná dáma. To si holt musela dáma vyřídit sama. Třeba tak že na cti utrhla nactiutrhatelce.

Před víkendem.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Pytláci v Africe ve velkém střílejí slony, po kterých pak zůstávají sirotci. * V Drnovicích vyhořel kulturní dům. Ještě že jim tam zbyl fotbal. * Potkal jsem několik přátel, kteří odložili chytré telefony. V roce 2017 stoupl prodej klasických tlačítkových mobilů o pět procent. * Ve volebním průzkumu v Praze vede zatím ODS. ČSSD má necelá dvě procenta. * Italská vláda schválila přísný dekret proti migraci. * Rozvedl se nám expremiér Sobotka. Prý to trvalo jen patnáct minut. * Občan z Ostravska si při sbírání hub zlomil nohu. V nemocnici zjistili, že má v krvi 8 promile, což je český rekord. Jiný Moravan byl zastižen v noci v brněnské kostnici. Mezi lebkami jim tvrdil, že jde za kamarádem. * Západoevropské i britské přístavy se připravují na totální kolaps dopravy zboží a osob, jakmile po brexitu nastane celní režim. *  Na Islandu bouří sopka Katla. * Ministryně financí za ANO hájí názor, že svatebčané jsou povinni ohlásit počet svatebčanů na hostině. Nebožtíci počet hostů na svém pohřbu hlásit nemusí.