21.7.2016 * Krásný letní den. Děti vyrazí na zahradu. Za čtvrt hodiny se vrátí a nesou asi dvacet čtyřlístků. Je jich tam prý spousta. Nikdo neví proč. Starám se o trávník jako obyčejný zahrádkář. Jezdím se sekačkou tam a sem, občas na konci léta přisypu semínka kolem grilu, kde se to vyšlape. Hlavně žádná chemie, žížaly to nemají rády.

Proč zrovna na naší zahradě roste čtyřlístků tolik, marně dumám. Asi nám někdo přeje štěstí. Šťastná zahrada, šťastný dům, šťastní lidé. Představuji si, že tam kde žijí naštvaní, štěkají na sebe, mlátí se a rozvádějí, žádné čtyřlístky nerostou.

Radil mi kamarád, když viděl tu sklizeň atypického jetele, že bych na tom mohl vydělat. Prodávat je. Už se vidím, jak jednotlivé jetelíčky vyrýpávám i s hlínou, cpu je do miniaturních květináčků nebo do kelímků od pribiňáků a vyrážím na trh. A někde mrznu nebo moknu na náměstí, než všechno to štěstí prodám. A těch starostí a papírování a EET! Víte vůbec někdo, jaká je na štěstí sazba DPH?

Tůdle! Málokdo možná pochopí, že když máte štěstí, nepotřebujete moc peněz. Nějaké jo, ale tak akorát. Na hezké živobytí. Na Seychely letos nejedeme. Říkal mi zase jiný kamarád, že tam nerostou čtyřlístky.

 8.4.2016 * Stejně jako pět druhů sluníčkářů (viz) existuje také pět druhů konvičkářů.
(Upozorňuji, že slovo konvičkář je nepřesné stejně jako sluníčkář.)
První jsou rasisty od přirození, od výchovy i od hospodského kolektivu. Jiné rasy nazývají opicemi, v lepším případě přičmoudlíky. Když se s nimi bavíte, nevnímají, co říkáte, a jen melou svoje hesla a vulgarity.
Druzí chodí na demonstrace, kde si mohou zařvat nebo se poprat. Nosí si na demonstrace šibenice a pak nevědí, pro koho. Na transparentech žádají naházet přivandrovalce do moře a vládu do Vltavy. A klidně by zmlátili i kominíka.
Třetí jsou jinak slušní lidé a otcové rodin. Kromě bulváru ale čtou hlavně proruské weby a statečně je sdílejí po internetu. Vlastně by ani tolik proti přistěhovalcům ani nebyli, ale to, co se na těch webech dozvídají, jim bere dech i spaní. Nejčastěji mluví o znásilněných ženách a dcerách a o tom, že tahle vlast je naše.
Čtvrtí mají pouze nižší inteligenci. Diskutují s každým, nejen se sluníčkáři. Melou pravdy, které někde přečetli a netuší, co je to hoax. Vysvětlují všem, že pravda je jinde než v České televizi. Když je skupina vytrvalých diskutérů zažene do kouta, rozpláčou se, protože na ně všichni útočí a dělají si z nich srandu.
Pátí jsou politici, kteří v kalných vodách hledají hlasy vystrašených voličů. Nějací uprchlíci jsou jim šumák, hlavně když budou díky strachu lidí zvoleni. Jmenují se nějak jako Okamura, Černoch, Lidinský, Bartoš, Sládek nebo Zeman.

6.4.206 * Existuje pět druhů sluníčkářů.
První vymyslí projekt a zrealizují ho, přivezou skupinu potřebných. Má to cenu, i když to nakonec nevyjde.
Druzí jedou někam na makedonskou hranici a vaří tam migrantům čaj a uklízí po nich.
Třetí chodí demonstrovat na náměstí s transparentem #Přijímám.
Čtvrtí bojují na internetu a všechny, co nemají stejný názor jako oni, nazývají fašisty a xenofoby,
Pátí na Facebooku všechny, co nemají stejný názor jako oni, mažou z přátel a nepřestanou, dokud nezůstanou na webu zcela sami.
Příště: Pět druhů konvičkářů.

12.3.2016 * Jsme zavalováni a rozmělňováni intenzivní ruskou propagandou. Naši komunisté zvedají hlavy a hledají politické mezírky, do kterých by se mohli zavrtat. A jiní politici rychle zjistili, že stačí populisticky hulákat o migraci a mají davy na háku.

Naše společnost se za poslední dva roky drobnými krůčky sune zpátky před Listopad 89. Útisk menších podnikatelů, hlášení o DPH, EET, veletoče Ištvána a Šlachty, vysoké tresty úředníkům, kteří nic neprovedli, ale kteří překážejí oligarchům, odsuzování lidí bez přímých důkazů, kumulace ekonomické, mediální i vládní moci v jedněch rukou, Čapí hnízdo a jiné čachry s evropskými dotacemi, neschopnost zařídit prodloužení mýta, …

A k tomu všemu trapnost českých poslanců.
Komunisté už několikrát usilovali o přejmenování svátku 17. listopad. Neúspěšně. Tak na to šli od lesa. Narafičili nějaké studenty, ti šli za exministryní Válkovou a ta podala v parlamentu návrh. Možná to bylo malinko jinak, ale ať to bylo jakkoliv, všichni zúčastnění to samozřejmě popřou. Že pro návrh hlasovali komunisté všech barev (KSČM, ČSSD, ANO) nepřekvapí. Ale že se k tomu propůjčili i někteří Lidovci?

Máme tedy nový název svátku „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii.“ Vůbec nejde o to zapomínat na oběti studentů v roce 1939. I oni přece zápasili za svobodu a demokracii. Ale ten název je dostatečné dlouhý na to, aby se druhá část z pohodlnosti nebo ze zlé vůle časem vynechávala. Tomu se říká salámová metoda. Pak už se možná budou klást věnce jen u Hlávkovy koleje a na Národní třídu se zapomene.

Povedlo se a komunistická poslankyně Kateřina Konečná všechny užitečné idioty ze Sněmovní náležitě pochválila v Parlamentních listech. 

11.3.2016 * Komunistické Rudé právo byly velké noviny. Tak velké, že méně vzrostlý člověk se za nimi schoval. A někteří lidé se za nimi hrbili, aby nebylo vidět, co čtou. Ty ostatní noviny – Lidová demokracie, Svobodné slovo, Mladá fronta a Sport – byly menší, měly tak zvaný evropský formát. Ovšem jediné, co na nich bylo evropského, byla právě jen ta velikost papíru.

Rudé právo mělo sovětský formát. Kromě hesla Sovětský svaz náš vzor! to mělo dva důvody. Jednak bylo nejlepší na zapalování v kamnech. Málokdo měl tenkrát výdobytek ústředního topení. Nejlépe se zapalovalo články o tom, jak horníci plní závazky. Když horníci neplnili a přišla zima, nebylo co zapalovat. Druhý důvod, proč bylo Rudé právo tak veliké, byl hygienický. V socialistickém Československu byla jediná fabrika na toaletní papír: slovenský Harmasan, n.p. Výroba toaletního papíru měla časté výkyvy a celkově byla nedostačující. Tehdy se v naší zemi plánovalo úplně všechno. Do posledního napínáčku. Bděla nad tím Státní plánovací komise, což bylo skoro ministerstvo. Soudruzi z SPK měli čísla na všechno a rozhodně si je necucali z malíčku. Podle průzkumů věděli, že většina Čechů si utírá prdel (a většina Slováků riť) Rudým právem. Ale časem, jak se zlepšovaly kulturní návyky, začaly masy toužit po něčem jemnějším. A Harmasan, n.p. nestíhal. Ostatní papírny v republice nemohly toaletní papír produkovat, protože vyráběly papír na Rudé právo.

Nebyly to jenom často vzpomínané banány, čeho byl nedostatek. Maso, nábytek, tvrdé Sparty, součástky na auta. I na ta auta byly nekonečné pořadníky a fronty.

Jedna vzpomínka z osmdesátých let na skandální událost z Národního shromáždění. Jedna odvážná komunistická poslankyně apelovala na vládu, že je v obchodech katastrofální nedostatek dámských kalhotek. Řešilo se to na vládě, na ÚV KSČ i na Státní plánovací komisi. Ta byla nakonec na vině. Příslušný soudruh, co měl na starosti plánování textilu, zjistil, že jeho manželka si mění kalhotky jednou za čtrnáct dní, a podle toho naplánoval výrobu.

27.2.2016 * Po Listopadu si náš národ nechal vnutit představu, že lidé, které StB přinutila k podpisu spolupráce, jsou hnusní vyvrhelové, kterým se nemá podat ruka. Zatímco o důstojnících StB, kteří to všechno způsobili, si lidé myslí, že normálně vykonávali svoji práci. Co víc, některé dokonce nadšeně volí.

24.2.2016 * Víte, co je dost zajímavé? Když mladí náckové založí web, kde oslavují Hitlera a Goebelse a ohrožují naši svobodu, vzedme se vlna veřejného mínění (správně) a přidají se orgány činné v trestním řízení (správně). Ruší se weby, rozpouští se organizace, vyslýchá se a zatýká, trestá se i za nášivky na rukávě. Když mladí komunisté založí web, kde oslavují Stalina a Biľaka a ohrožují naši svobodu, většina lidí si toho nevšimne a orgány činné v trestním řízení už vůbec ne. Čím to jenom může být?

17.2.2016 * Tak prý bude zákazník povinen vzít si v obchodě účtenku. A když vyleze z obchodu, budou ho prý úředníci venku moci zkontrolovat, jestli ji opravdu má.

Nevím, jak by mě někdo mohl donutit někomu na ulici něco ukazovat.
Úředníci tedy rozhodně nemohou. Museli by přivolat policistu. Policista by po mě mohl chtít maximálně občanku. Ale nemůže po mě chtít účtenku. To by muselo dojít k osobní prohlídce mé osoby. A k povolení k osobní prohlídce by musel policistovi vydat soud. Ale pokud nejsem podezřelý z trestného činu, tak by soud povolení zřejmě nevydal. Neukázání účtenky (zatím) není trestný čin.

Mezitím bych dojedl ten rohlík, který jsem si koupil a na který mám tu účtenku.
Volte ANO.   

12.2.2016 * Tak mě někdo v diskusi o EET poučil, že daně se vybrat musí ve správné výši a že PRAVIDLA SE MUSÍ DODRŽOVAT. A tak se ptám: Musí občan dodržovat pravidla ve chvíli, kdy na hradě sedí Mynář bez prověrky? Musí občan dodržovat pravidla, když ministr financí si posílá miliardové dotace své soukromé firmě? Musí občan dodržovat pravidla, když politici a bezpečnostní služby už vykvákali všechna státní tajemství?  Musí občan dodržovat pravidla, když centrální banka jen tak snižuje hodnotu koruny vůči dolaru snad až o 30%? Musí občan dodržovat pravidla, když poslanec řídí opilý a nic se mu nestane?  Musí občan dodržovat pravidla, když pravidla jsou poschovávaná v přílepcích úplně jiných zákonů? Musí občan platit daně, když Agrofertu se daně odpouštějí? Musí občan…

9.2.2016 * Když jsme pořádali Zahradu, přicházeli novináři. Přečetli si z plakátu hlavní hvězdy a pak už měli jen dvě zásadní otázky: 1. Jestli je nějaký problém, 2. Kolik je tam lidí.

Sdělení, že žádný problém nemáme, je viditelně neuspokojovalo. Tak jsem si časem začal problémy vymýšlet. Do historie festivalu se zapsal ten, že v baru pro muzikanty došla míchátka na kafe. Ale když se jednou objevil skutečný problém s falešnými vstupenkami, věnovala se festivalu snad všechna media. I ta, která by si jinak o Zahradu ani neopřela kolo.

V okamžiku, kdy se novináři ptali, kolik je lidí, nikdo nevěděl. Ale bez čísla by neodjeli. V takové chvíli si musíte to číslo vymyslet.

Doba se změnila, dnes jsou tu místo pořadatelů festivalů pořadatelé demonstrací. Taky nikdo neví, kolik lidí tam přišlo. A žurnalisté tuší, že kdyby se zeptali pořadatelů, dostanou počet zhruba pětinásobný. Obvykle se proto ptají policistů, kteří jsou přeci jen blíž realitě. Sami novináři to nedokážou, protože to fakt spočítat nejde, a navíc mají většinou jen humanitní vzdělání.

 Jsou lidé, pro které je strašně důležité vědět, kolik je tam lidí. A jsou-li na věci zainteresovaní, velmi se zlobí, když je to číslo malé. Nebo když u nepřátelské demonstrace je číslo vysoké. Každému radím, ať si to spočítá sám. Třeba tak, že si pořídí dron s kamerou, protože zeshora se každá jednotlivá hlava počítá líp. Třeba je to počítání hlaviček trochu unaví a nebudou hulákat do světa, že media lžou, protože uvedla jiný počet demonstrantů, než si myslí hulákatel. 

25.1.2016 * Nastal problém. Palmový olej. Je ve všem kromě hřebíků a slivovice. Od cukrovinek přes margarín po kondicionéry. A taky se přimíchává do benzínu. Přimícháváním se prý chrání příroda. Ha ha! Opak je pravdou. Je ve všem, protože je levný! Což konkurenci bůhví proč vadí.

Pro chudé obyvatelstvo Indonésie i Malajsie je to příležitost. Pro plantáže palem olejných se ale na Sumatře, Borneu a přilehlých ostrovech mýtí pralesy. Něco za něco. Nám taky nikdo nenadával, když jsme ve středověku likvidovali lesy v české kotlině, abychom se uživili.

My ovšem dokážeme spustit kampaň. Od čeho máme sociální sítě, že. Proti palmovému oleji se bude protestovat, bojkotovat a demonstrovat. Tím se otupí odpor k našim žlutým lánům, a když dáme stop palmám, řepka může radostně bobtnat na světových trzích. Ne nadarmo se vlajkový článek kampaně objevil na agrofertích Lidovkách.

Nemám rád fanatiky a facebookové hysterky jakékoliv barvy. Ale klidně se hezky rozčilujte, nekupujte, bojkotujte, podpisujte, kampaňujte a podporujte Babiše. Nekupujte výrobky z palmového, kupujte výrobky z řepkového. Agrofertu zvýšíte zisk.
A taky si příležitostně vygůglujte, kterým našim živočichům a hmyzu škodí naše velké šíré žluté lány.

14.1.2016 * Když o nějaké nacionální pospolitosti napíšete, že je to pronárod, je to hodně negativní označení.  Když naopak čtete o jiném společenství že to je protinárod, nemusí to být nutně pochvala.

Nevím, kolik je na světě protinárodů, ale jeden znám dobře. Češi jsou protinárod. Jsou proti všemu. Přesněji řečeno proti čemukoliv. Dávno předtím než někdo otevře ústa, vykřikují jeho oponenti: Jsem proti!

Nemá smysl vypočítávat, proti všemu Češi jsou. Stačí pár priorit. Vláda, radnice, stavění dálnic, pomalé stavění dálnic, očkování, kouření, zákaz kouření, Evropská unie,… Je možné být proti dobru i proti zlu, hůl si našinec vždycky najde. Možná jsou některé národy družné a veselé. Optimistické. Češi jsou vytrvale otrávení a nas-píp-aní. A když si nestěžujete a informujete je, že se máte dobře, je to pro ně další příležitost k naštvanosti.

Takový facebook. Nástroj pro radostné poplkání s přáteli i s lidmi, které jste nikdy neviděli. Pro Čechy prostor ke sdělení, jak je všechno špatně. A možnost vyjádřit se PROTI čemukoliv.

Chcete důkaz? Napište do vyhledávacího řádku slovo „proti“. Mně vyskočilo 127 facebookových stránek, které jsou proti něčemu.

Proti multikulturnímu fanatismu. Proti projevům nenávisti. Proti ztrátě paměti. Blok proti islámu. Protiproud. Proti proudu! Proti totalitě. Proti estébákovi ve vládě. Proti komunistům. Proti psím hovínkům. Proti střílení petard. Proti prolomení limitů. Proti tabáku. Proti hazardu. Proti vměšování Ruska.
Další občané už jsou proti zajímavěji: Proti Heleně Vondráčkové. Proti průtahu Roudnou.  Proti módní šedi v českých ulicích. Proti sjezdovce. Proti OSA. Proti zákazu fotografování. Proti amnestii, týrání zvířat, Miloši Zemanovi, Kebabem proti debilitě.

Ovšem zcela nejvýš ze všech těch proti se tyčí facebookové stránky města Protivín.  

5.1.2015 * Svátky České republiky.

Podle státních svátků můžete poznat národ. Ukazuje se, že Češi jsou velmi sebevědomí a veselí lidé.

1. leden – Oslava zániku našeho státu.
25. březen – Oslava popravy nejvýznamnější světové autority. (Velký pátek)
28. březen – Den v roce, kdy se nepohoršujeme nad tím, že muslimové bijí své ženy. (Velikonoční pondělí)
1. květen – Oslava něčeho, co většina z nás nemá ráda.
8. květen – Oslava vítězství, na kterém jsme se téměř nepodíleli.
5. červenec – Oslava popravy českého myslitele a reformátora.
6. červenec – Oslava příchodu dvou mužů z východu, kteří nám přinesli písmo, kterým naštěstí nepíšeme.
28. září – Oslava vraždy českého vládce.
28. října – Oslava vzniku státu, který už neexistuje.
17. listopadu – Oslava události, kterou už začínáme popírat, že vůbec nastala.
24. prosince – Oslava vyvrcholení podzimní nákupní horečky.
25. prosince – Vzpomínka na nějaké sčítání lidu v Betlémě.
26. prosince – To vlastně nevíme, co slavíme. Řada lidí má svátek spojen se jménem nesympatického komunistického politika.

Možná by ty české oslavy přece jen chtělo posunout trochu víc do optimistické roviny. Třeba přidáním několika dalších svátků „s dobrým koncem“, z nichž by se Češi mohli radovat.

20. února – Čeští hokejisté vyhráli olympiádu v Naganu.
9. března – v Národním muzeu byla zavěšena kostra velryby. Svátek českého námořnictva.
17. května – Výstup praotce Čecha na Říp. Začátek české usedlosti.
6. června – Prokop Diviš poprvé chytil blesk svým hromosvodem. Svátek hasičů.
12. července – Babička přijela na Staré Bělidlo. Svátek aktivních důchodců.
13. září – Narodil se Jára Cimrman.
12. listopadu – Odstřelení Stalinova pomníku na Letné.
17. prosince – Začaly vycházet Rychlé šípy.

Čekám na vaše další návrhy. Ale uvědomte si, prosím, že státních svátků nemůže být za rok víc než 365.

9.12.2015 * Miloš Zeman usiluje o to být znovuzvolen prezidentem České republiky. Jeho druhým (nebo prvním?) zájmem je příklon naší země do náruče Ruska. Pro tyto cíle je ochoten spojit se s kýmkoliv. Napříč politickým i společenským spektrem se s většinou míjí a stihl si vytvořit velkou škálu odpůrců. Jediné, o co se dnes může opřít je spodina, a to jak společenská tak i politická. Je prostě oním prezidentem dolních deset tisíc. Ale neberte mě za slovo, ta spodina je určitě víc než deset tisíc. Ovčáček by vám jistě řekl, že 95%. 

Miloš Zeman apelům na spodinu přizpůsobil vše. Nejen bůčkovou a kořalkovou kulturu, ale i kašlání na jakákoliv pravidla.  Strana práv občanů – Zemanovci skončila totálním fiaskem. Teď už se spojí s kýmkoliv, kdo mu nažene nějaké hlasy. S Konvičkou i s úsvitovými pohrobky po Okamurovi. Kdyby na Albertov došla Dělnická strana (dnes sociální spravedlnosti), tak vedle něj na pódiu stála taky.

S úspěchem teď využil pro svůj cíl oprávněných obav občanů z migrace.

Slušní lidé jsou ze Zemana konsternováni. A naštváni.

Ale!

Vždy se sejde nějaká malá skupinka slušných lidí a začnou sepisovat výzvy a petice. Část z nich je pořád ještě zakořeněna v disentu a výzvy a petice umějí. K politickému boji mají daleko. Teď něco sepíší vědci, pak zase adventní váleční veteráni. Příště zas české matky nebo umělci.
Skupinka se sejde a sepíše text, který rozumně popisuje situaci. Seženou podpisy několika spřízněných, o nichž si představují, že jsou ve společnosti těmi nejdůležitějšími. Nejsou.

Obávám se, že žádnou z těch skupin nenapadne sejít se a koordinovat postup s jinými skupinami. A hlavně hledat významné osobnosti, které mohou národ oslovit. Ne podle klíče, co tamten kdy řekl a podepsal, na čí straně byl a s kým spal, ale jak může oslovit širokou veřejnost.  Prostě je důležité zapomenout na osobní a názorové animozity a začít vytvářet širokou frontu lidí proti zlu.

3.12.2015 * Nařízení Evropské unie.
§1. Evropská unie nařídila, že všechny dovezené výrobky, vzniklé na Západním břehu Jordánu, musí být takto označeny.
§2. Město Betlém leží na Západním břehu Jordánu.
§3. V Betlémě se narodil Ježíš Kristus, čímž vzniklo křesťanství.
§4. Proto musí být všechny křesťanské kostely v Evropské unii označeny viditelným nápisem: „Křesťanská víra vznikla na Západním břehu Jordánu.

2.12.2015 * Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství k neznámému, cizincům a vůbec všemu cizímu.

Dovoluji si tvrdit, že velká většina Čechů není xenofobní.  Češi nemají odpor a nepřátelství k cizincům. Nakupují ve vietnamských večerkách, váží si ukrajinských dříčů na stavbách i uklizeček v nemocnicích, tleskají exotickým umělcům a antisemitismus proti éře našich pradědů už taky skoro zmizel.

Češi mají strach z neřešení. Strach z nevídaného množství migrantů. Strach z porušování evropských pravidel evropskými politiky. Jsou vystrašeni ze záběrů poprav v Islámském státě. A nakonec i strach z toho, co vidíme z Paříže: nezakotvená a frustrovaná další generace přistěhovalců, která se nedokázala v nové zemi v nové společnosti zařadit. Jsou z nich potencionální teroristé.

Ten strach souvisí s nedostatečnou informovaností i lživými mediálními masážemi a je zcela oprávněný. Přesto vidíme, jak ty vystrašené lidi odmítají i zesměšňují někteří politici, novináři nebo pracovníci neziskovek. Hodně morálních apelů, ale žádná praktická řešení. S pohrdáním jim hned přidávají nálepky jako xenofob, rasista, nácek.

Na druhé straně všichni ti opravdoví xenofobové – buď skuteční  nebo politicky účeloví – získávají od těch vystrašených body. Stačí jen výkřiky a fráze, které ti vystrašení rádi slyší, když k nim jiné hlasy nezaznívají. Ti extremní politici ani žádné řešení nehledají. Jde jim opravdu jen o to, po laně problému a po zádech těch vystrašených se vyšplhat na vrcholky moci nebo se tam zuby nehty udržet. Ať už jde o Konvičku, o pohrobky z Úsvitu nebo hradní komnaty.. 

Jde o to, aby národ dokázali oslovit skutečné a moudré osobnosti, které nepatří k těm dvěma extrémním proudům. Máme takové?

23.11.2015 * Kolik migrantů může (je schopna) Evropská unie přijmout ? Žádné!, křičí jedni. Všechny!, volají druzí. Najde se někdo, kdo to reálně spočítá, kolik jich Evropa skutečně může přijmout z ekonomických, sociálních a kulturních hledisek, a kdo se pak postará, aby to tak skutečně bylo?

23.11.2015 * Naše politické strany na jedno použití se zásadně vyznačují tím, že se štěpí. Přijde populistický vůdce a spustí projekt politické strany jako firmy. Nasaje lidi, pro které je to výzva ke šplhu a bezpracně získané politické kariéře. Ale když se jim přestane líbit, že jsou vlastně podřízenými v té firmě, hodí vůdce přes palubu a udělají se pro sebe.
Tak se od Bártových Věcí veřejných odštěpil Lidem. Vzpomene si ještě dnes někdo na tyto straničky?
Ti jednodušší z voličů mají politiku za něco jako popmusic. Někdo je zklame nebo se okouká nebo je jen dostatečně pomluven. Tak proč nevolit novinky? Dopadne to vždycky stejně: voliči před tím špatným dají přednost ještě mnohem horšímu. Nejsou ale schopni se ze své chyby poučit, a tak ji udělají znovu.
Populista Okamura opět natáhne část voličstva a skupinka šplhavců do toho jde s ním. Když to začne trochu haprovat, je Okamura hozen přes palubu. A v parlamentu sedí několik lidí, kteří tam sedí jen proto, že se připojili k vůdci. Vědí, že nikoho nezajímají, že nemají šanci na to být příště zvoleni. Volební průzkumy nikdy zas moc nekecají. Ale zbyl jim název firmy. Tak se spojí s Konvičkou. Pochopitelný strach lidí z migrace se dá hezky zúročit.
A je to celé: Přidá se bývalý okresní tajemník KSČ a taky spolek Skuteční přátele Ruska, aby bylo opravdu jasné, že o ty uprchlíky zase až tak moc nejde. Zneužít se dá všechno, i nejdůležitější svátek této země. A do celé té špíny se radostně ponoří pan prezident, protože s ním už se nikdo slušný taky nebaví. Ani v zahraničí – kromě Putina, Lukašenka a Krtečka.

17.11.2015 * Černý pátek třináctého v Paříži. Bylo to příšerné, ale bylo to také očekávatelné. Po lednovém útoku na jednu satirickou reakci a na židovský krámek, se čekalo, jak zareaguje Evropa. Bezpečnostní složky snad podnikaly, ale nad vším se tyčily vlny dobročinnosti a zároveň bezradnosti a nerozhodnosti evropských špiček. Uprchlíci putovali po statisících, někde byli zaregistrováni a někde ne, někde naráželi na ploty a někde na dobrovolníky s čajem. V tom zmatku se mohli někteří prosmýknout a pohybovat se po Evropě. Možná i jedinci s nekalými úmysly.

České republiky se to zatím v zásadě netýká. Nejsme oblíbenou destinací (jak to ten Chovanec dělá?) a těch pár, co si spletlo cestu a zůstalo viset pod Bezdězem, stejně za krátký čas propustíme, a buď budou prchat dál do Němec, nebo je deportujeme do země, kde je poprvé zapsali. 

To nebrání určitému typu lidí, aby z toho udělali xenofobní program. Vlastně ani nejde tolik o uprchlíky jako o nahánění voličů. A tedy o koryta. Docent Konvička jako vůdce nenávisti proti islámu. Sirotci z Úsvitu přímé demokracie, kteří vykopli Okamuru a teď jim viditelně hrozí, že by je příště nikdo nezvolil. Strana práv občanů s bývalým tajemníkem OV KSČ Velebou. A to by pořád bylo málo, kdyby se nepřipojil státní populista a rádoby xenofob Miloš Zeman.

Společně uspořádají hitparádu nenávisti na místě národu vzácném –  Na pražském Albertově. Ani slovo o vzpomínce na rok 1939 a ani slovo o vzpomínce na rok 1989. Vše i těch 26 svobodných let je zapomenuto. Mluví se o toleranci a zároveň naplno nadává na lidi jiných názorů. To vše v komické stafáži Zemanových a Konvičkových příznivců s připravenými transparenty a s obrovským nápisem Ať žije Zeman na pódiu, vše v modelu známých stranických sjezdů ze sedmdesátých let včetně skandovaných ovací.

Uprchlíci nejsou našim největším nebezpečím.  Vlastně mají stejného nepřítele jako my. A nás míjejí, zatím nedají ani těch kvótových patnáct stovek. Navíc to vypadá, že se evropští politici probudili a začali konat. Jak v Evropě, tak na Blízkém. Záruka samozřejmě nikdy nebude stoprocentní.

Naším největším nebezpečím je Miloš Zeman. S cíleným – a po dnešku už nezastíraným – návratem před Listopad a velkou snahou odtrhnout nás z Evropy a zavést náš národ do náruče Vladimíra Putina.

10.11.2015 * Často se bojíme, kdo všechno se nás chystá připravit o naši mladou pětadvacetiletou svobodu. Putin, Islámský stát, migranti, EU, úředníci, oligarchové, Babiš, ekologisti… Někdy přijde útok úplně odjinud. Z jemných ženských ruček.

V rámci festivalu vědy a techniky měla v knihovně České akademie věd proběhnout dvouměsíční výstava fotografií Karla Richtera, vytvořená zcela originální fotografickou technikou tak zvaného mokrého kolodiového procesu. Autor si jako objekty těchto fotografií vybral ženy. A považte, v některých případech ženy nedostatečně oblečené nebo dokonce vůbec neoblečené. Výstava úspěšně začala, ale po čtyřech dnech byla zakázána, svěšena a umístěna do trezoru. A to vše na podnět jakési z Genderové expertní komory ČR a Kongresu žen (věděli jste, že něco takového u nás existuje?).

Prostě feministky se rozčílily a vedení Akademie věd okamžitě srazilo kufry. Nevíte náhodou, kde to žijeme?

8.11.2015 * Vážená Česká televize!
Obdržel jsem od vás výzvu, abych čestným prohlášením čestně prohlásil, že platím televizní poplatky.

Čestně prohlašuji, že je platím České televizi a nikomu jinému.
Čestně to prohlašuji i přesto, že jsem již na čtyři vaše výzvy čtyřikrát čestně prohlásil, že platím. Je se míti za to, že ve vašem vyběračském oddělení sedí nějaké tele, které je buď neschopno nebo liknavo, takže nepřiřazuje moje čestná prohlášení mým poplatkům. Což ovšem vrhá temný stín na vaši personální práci.

Píšete, že na adrese, kam píšete, mám elektrický proud. A když mám elektrický proud, mám platit televizní poplatek. V této souvislosti vás upozorňuji, že na ČEZ, který mi prodává tu mizernou elektřinu, pošlu udání na Úřad pro ochranu osobních údajů, a ČEZ dostane pěkně po hubě.

Ale abyste ocenili moji vstřícnost, oznamuji vám, že kromě elektřiny mám ještě hromosvod, vanu a kozu na dříví. To kdyby zákon o poplatcích přitvrdil.

Také čestně prohlašuji, že na vaše tendenční zpravodajství a přiblblé seriály se nedívám a dívat nebudu. Mimo jiné i proto, že nemám televizní přijímač.

Váš nedivák M.K.

23.10.2015 * Někdy se přihodí, že na někoho čekáte a on nejde. Zákonitě se začnete nudit a děláte věci, které byste jinak nedělali.

Stál jsem na chodníku v pražské ulici Vršovická (pro pamětníky horších časů třída SNB). Ulice je to široká, tramvajový pás a dva automobilové pruhy v každém směru.
Tak to bylo dřív. Potom někdo moudrý rozhodl, že je potřeba podpořit cyklistickou dopravu. A z jednoho autopruhu byl najednou červeně vyznačený pruh pro cyklisty. Stál jsem tam a počítal. Za dvacet minut, které jsem pročekal, projelo v mém směru 815 automobilů. A ani jeden cyklista.

Z dvaceti minut jednoho slunného odpoledne se nedají dělat nějaké statistické závěry. Ovšem pozoruji to i jinde a říká to řada známých. Všude tam, kde podobně vznikly cyklopruhy, zůstávají víceméně prázdné.

Je skvělé jezdit na kolech na výlety, do přirody a třeba do hospody v sousední vesnici. Sami, s rodinou, s kamarády. I sportovat se tak dá, no… Ale je divné používa kolo cestou do práce v kopcovité metropoli. Jo v Amsterodamu, Hradci Králové nebo Českých Budějovicích – to je jiný kafe.

V Praze se podle statistik dopravuje kolmo necelé jedno procento obyvatel. Pak je otázka, proč si tento druh dopravy uzurpuje tak vysoké procento dopravní plochy ve městě.

Vůbec nejsem proti cyklostezkám, zvláště těm, co vedou kolaře do krajiny za krásami přírody. Jenže v Praze moc skutečných cyklostezek není. Buď se malují pruhy na stávajících silnicích a okolení lidé si posilují zdraví intenzívním vdechováním výfukových plynů. Nebo se jako cyklostezka označí cesta, kde chodí pěšáci, děti, kočárky, psi a jiní milovníci chůze. Cyklisté si popleteně myslí, že označená cyklostezka patří jim a všechny ostatní účastníky provozu se snaží vyhnat do příkopů.

A když už se nějaká skutečná cyklostezka, je to spíš o čerpání dotací EU (na které jsme si ovšem část peněz do Bruselu sami poslali). Ale k dotaci se přidává i povinné spolufinancování a to už si stát rovnou sebere z našich daní.

Cyklo je trend. Má agresívní aktivisty v podobě různých Auto*matů. A úředníci včetně primátorek si myslí, že cesty na kole jsou zdravé, bezpečné, ekologické a tak nějak neomarxisticky pokrokové.  A tak radostně plní plány jednoho procenta voličů.

P.S. Chci jít do Národního. Myslíte, že když tam přijedu na kole, vezmou mi ho do šatny?

13.7.2015 * Asi před měsícem jsem se ptal: Už se někdo odvážil spočítat, kolik peněz jde v Česku neziskovkám pro začleňování imigrantů a jaké procento z toho tvoří platy jejich zaměstnanců?
Tady je odpověď:
„Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na péči o ně vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik.
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) 46 786 527,- Kč
Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) 30 079 876,- Kč…
Poradna pro integraci (PPI) 22 973 418,- Kč
InBáze 10 565 144,- Kč
Multikulturní centrum Praha (MKC Praha) 23 611 803,- Kč
Člověk v tísni, o. p. s. 249 628 650,- Kč
Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) 7 016 246,- Kč
META, o.p.s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů 21 042 731,- Kč
Centrum pro integraci cizinců, z.s. (CIC) 25 969 612,- Kč
Evropská kontaktní skupina o.s. (EKS) 31 227 714,- Kč
MOST PRO, o.p.s. 6 004 237,- Kč
Charita Česká republika (pozorovatel – nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů)
Lačhe Čhave (LČ) (pozorovatel) nedohledáno
Slovo 21, z.s. 25 148 073,- Kč
AMIGA, z.s.(pozorovatel) nedohledáno
La Strada CR, o.p.s. (pozorovatel) 1 169 596,- Kč
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva 50 547 441,- Kč
Nevládní sdružení obdržela tedy nejméně částku přesahující přes půl miliardy korun. A to tady ještě téměř žádní uprchlíci nejsou. Dovedete si představit, kolik peněz z našich daní poteče do peněženek těch lidumilů, kteří se již těší – až to skutečně nastane? Mimochodem už rozumíte proč se vede válka v agentuře pro začleňování? Tam přiteče z EU další ranec. Dle E15 až 10miliard.“ Zdroj E15.

Dle jiného zdroje jde prý na mzdové náklady zaměstnanců těchto organizací až 80% z uvedené částky.

1.6.2015 * Evropané se cítí ohroženi. Tedy někteří. Jedná se – jak už tušíte – o imigranty. Názory stojí proti sobě a tváří se výhružně. Jedni o těch druhých tvrdí, že jsou xenofobové a rasisté, druhá strana zase o těch prvních, že jsou dobroserové. Nikdo vlastně ani nediskutuje, jen obviňuje druhou stranu:  

+Všechny na těch bárkách musíme vytáhnout z moře, zachránit a ubytovat je v Evropě, volají jedni. x Všechny co doplují do Evropy, naložme na velké lodě a zpátky s nimi, odkud přišli.

+Žiju v Londýně vedle muslimů, jsou to hodní lidé, žádní militanti, píše kamarádka z Albionu. x Všude, kde jsou přistěhovalci, je bordel a ohrožení. Od setmění raději nevycházíme z domu, volá kamarád z Francie.

+Přicházejí ze Sýrie, kde se válčí, jsou v ohrožení života. x Na těch lodích vidím samé černochy. To jsou ti ohrožení Syřané?

+Je naší povinností jim poskytnou azyl, doma jsou v nebezpečí. x Musíme je vracet, jsou to ekonomičtí imigranti.

+V jižní Itálii se vlamují do domů, dokonce z nich vypudí domácí. x Nedivte se, jsou frustrovaní, musíme je všechny rozvézt po Evropě a taky k nám.

+Měli bychom do Evropy přijmout všechny, kdo to potřebují. x A nebylo by lepší pomoci jim v jejich domovině, postarat se o jejich tábory, jídlo, zdravotní pomoc na místě? Aby se mohli časem vrátit do svých domovů.

+Evropa potřebuje nové lidi a novou krev, protože stárne. x Rozsáhlou imigrací se Evropa rozpadne, tak jako se rozpadla Římská říše.

+Jedná se řádově o několik tisícovek lidí. x V pohybu je jich v Africe a na Blízkém východě padesát milionů.

+Musíme se o všechny postarat  a ubytovat je! x Kolik si jich vezme do svého bytu ta paní, co to tady píše?

+Samozřejmě že chtějí v Evropě pracovat. x Kde se ta práce pro ně vezme a jakou mají vůbec kvalifikaci?

+Dokážou se spokojit s málem, jsou vděční, že se dostali do Evropy. x Tak proč v Calais přepadávají kamiony a chtějí se dostat za lepším do Británie?

+Všechno jejich neštěstí jsme způsobili my Evropané. x Nejsem si vědom toho, že bych něco způsobil.

+Po roce 1948 Západ také přijímal naše emigranty, tak teď to můžeme vracet. x Naši emigranti přicházeli na Západ ze stejného kulturního okruhu, většinou něco uměli a dokázali se rychle sžít.

+Určitě se v tom množství imigrantů najde část teroristů z Islámského státu. x To se nedá nikdy vyloučit, ale bude to tak tisícina promile.

+Měli bychom pomoci všem, co žijí pod hranicí bídy. x Na světě je asi pět miliard lidí, kteří se mají hůř než my. Dokážeme pomoci všem? 

 Jak tohle vidíte vy? A zajímá vás to vůbec?

15.5.2015 * Zeptal jsem se. Wikipedie promptně odpověděla: Pomazánkové máslo je tradiční československýmlékárenský výrobek. Jedná se o pomazánku vyráběnou ze zakysané smetany obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím a dále také například solemi, kulturami a škroby.

Zajímalo mě ještě, co je to máslo. (Ještě, že tu Wikču máme.) Máslo je mléčný výrobek. Obecně se vyrábí zakoncentrováním mléčného tuku (smetany) a následnou reverzí fází na emulzi vody v oleji. Klasické máslo obsahuje minimálně 80 % mléčného tuku.

Někdy si připadám trapný, když jdu na některé věci obyčejnou logikou. Jak plyne z těch dvou definic, pomazánkové máslo není máslo. Stejně jako kočičí zlato není zlato.

Můžete stokrát říkat, že jsem eurohujer, ale myslím si, že když něco není máslo, nemělo by se tomu máslo říkat. Ale na druhou stranu, když má někdo nutkavou potřebu to máslem nazývat, je to jeho problém, a nikdo by mu v tom neměl bránit. Celé to je vlastně naprostá prkotina.

Ale pro někoho je to hlavní důvod, proč vystoupit z Evropské unie. Stejně jako někteří nechtějí Euro, protože „ty naše bankovky jsou hezčí“.  Také politici se budou o pomazánkové máslo znovu a znovu soudit, protože jim to přihrává body od jednodušších lidí.

Jen je legrační, že některé naše politické strany zvedly máslo jako hlavní prapor boje o svoje mistečko v Evropském parlamentu. Až se tam usadí, zakážou nám třeba Pražskou šunku. Je třeba si uvědomit, že právě tito politici mají na hlavě máslo. A to žádné pomazánkové.

31.3.2015 * Od Prvních březnových zpráv uplynul přesně měsíc, tak přináším další várku.
Bezprostředně po zatmění Slunce byl na Špicberkách zastřelen poslední lední medvěd. Naopak tam ale turisté zahlédli medvídka PU. * Sinolog Dr. Emil Zlatohlávek, který se zabývá vznikem a rozšířením sinic zjistil, že zelené prokletí venkovských rybníčků se zdaleka neobjevuje jen tam. Vědec našel sinice v řadě menších vodovodních systémů. Dokonce je objevil i v PET lahvích s balenou vodou. Radí: každou vodu na pití a na vaření převařujte s přídavkem sody bicarbony. Trvale se můžeme sinic zbavit jedině tehdy, když budeme volit jinou barvu než zelenou. * Předsednictvo KSČM vydalo protest proti masové likvidaci bolševníku velikého v západních Čechách. Tento protest je o to zvláštnější, že se všeobecně soudilo, že bolševník zavlekla v roce 1945 americká armáda na pásech tanků. * V rámci dalších úspor elektrické energie chystá komise Evropské unie opatření na znovuzavedení kalkulaček na kličku. V celé Evropě by se tak ušetřily desítky milionů tužkových baterií. * Čeští ornitologové zvažují vysazení druhu pták Fenix do volné přírody. Proti tomu protestují jak lesáci, tak požární preventisté. I v zoologických zahradách, kde tento vzácný exemplář žije a vstává z popela, musejí hasiči zasahovat mnohem častěji než v jiných zooparcích. * První Čech Karl Schmidt přeplaval Atlantický oceán na nafukovací matraci. Na Pacifik se zatím nechystá, ten mu připadá moc tichý. * V Českém ráji se začal z neznámých příčin drolit pískovec. Z některých skal už jsou jen hromádky písku. Děti se radují, kdežto ochranáři zoufají. * Město Praha se konečně dohodlo o vybudování dopravní trasy na letiště a do Kladna. Nebude to stávající železniční trať ani metro A, které se naopak z Motola stočí do Košíř a na Kampu. Zastupitelstvo teď volí mezi závěsnou tratí typu Šinkanzen a železničním využitím tunelu Blanka, který by byl prodloužen až do Ruzyně. * Opět se blíží kometa s rizikem srážky s planetou Země. Tentokrát už vědci nebudou vysílat naproti kometě kosmickou sondu. Přesně vypočtou dráhu komety a záměrnou chybou v rovnici dráhy tělesa kometu jednoduše odkloní. * ČSSD bude měnit svou oblíbenou oranžovou barvu. S ohledem na masové popravy v Islámském státě musí své členy alespoň trochu bránit, * Firma IGRA a.s. představila prototyp prvního českého elektromobilu. Sériová výroba by mohla začít v druhé polovině roku. * Poslanec Faltýnek navrhl v parlamentu, aby byl první duben státním svátkem – Světový den Agrofertu. * Už je jasné, kde ležela bájná Atlantida: v Černém moři nedaleko Soči. Vladimír Putin tam nedávno vytáhl z vody amforu, na které byl vyryt nápis „Atlantis – 11 728 let před naším letopočtem.“

Zvětrávání skalního města v Českém ráji má rozsah přírodní katastrofy.

30.3.2015 * Přijeli, viděli a odjeli.

Přijeli, přesto, že Vyvadilovy gardy doufaly, že je zastaví. Nakonec se ukázalo, že velitele Vyvadila stačí porazit i humorem.

Viděli, přestože se mnozí našinci obávali, že po nadšených ovacích v Pobaltí a v Polsku se u nás může stát něco opačného. Nestalo. Nadšené vítání, povídání i družení. I na tu slivovici došlo. Ti, co demonstrovali proti, postávali ve skupinkách a bylo jich zoufale málo. Opírali se o transparenty centrálně distribuované soudruhem Grebeníčkem a jejich obličeje vyzařovaly nenávist. Přesně tihle lidé měli před lety tu moc, vyhodit vás z práce, zamítnout vašemu dítěti přijetí na školu nebo vám zakázat cestu do zahraničí.

Postávali u pangejtů a ukázalo se, že jich není mnoho. Být někde fyzicky a skutečně je něco jiného než mít několik virtuálních účtů na internetu a zaplavovat ho jedy z AENews. Opravdu se potvrdilo, že na síti fungují hlavně kremelští profíci a pak pár rudodůchodců, které někdo naučil celé dny pracovat s myší.

Je dobré vědět, že 82% českého obyvatelstva má strach z Ruska a že stejný počtu Čechů průjezd konvoje vítal, nebo jim aspoň nevadí. A že si hodně lidí přitom uvědomilo, že jsme členy NATO, a co to vlastně znamená.

Projeli.  Je příjemné vědět, že je máme kousek za hranicí a že se nebezpečí z východu nemusíme tolik bát.

P.S. Taky bylo dobré, že jsme zjistili kdo je kdo. A kdo se nám jen vecpal na Facebook pod hlavičkou Přítel.

8.3.2015 * Sytý Elefant mě vyklopil na šestém nástupišti. Když jsem byl malý, mělo nádraží čtyři peróny, teď jich má sedm. Tunel ze šestky k východu je skoro tak dlouhý jako ten podlamanšský. Taky by mohli vymyslet jezdící chodníky jako v Paříži mezi přestupními stanicemi metra.

Víte, jaký je zvuk turistiky? Kufr na kolečkách jede hlasitě po dlažbě. Desítky turistů táhnou za sebou hlasité kufry, a když je to v tunelu pod peróny, je to světoběžnický kravál.

Nádraží císaře Františka Josefa I. vzniklo v roce 1871. Po roce 1918 bylo přejmenováno na Wilsonovo, protože dotyčný prezident USA se zasloužil o vznik Československé republiky, která ovšem byla příliš podlouhlá a příliš multikulturní, takže dlouho nevydržela. Později komunisté nádraží pojmenovali jako Hlavní, protože v době studené války šlo o hlavně především. To mu zůstalo, přestože teď má kromě toho ještě čestný titul Nádraží prezidenta Wilsona.  

Konečně tunel pod peróny ustane ve své délce a jste u cedule Východ. Tušili jste, že pražské hlavní nádraží má východ na západ? Raději jsem nezjišťoval, kde má tahle stanice sever. Ale pohled do mapy mi sdělil, že ze severu jezdí vlaky na východ. Do Pardubic, do Žiliny nebo do Ulanbátaru. Kdežto z jihu jezdí na západ případně na Divoký západ. Do Berouna, Paříže a Pikovic. 

Hala nádraží je lesklá a voní přepychem. Sice si nemáte moc na co sednout, ale zase se můžete pokochat obchody se šperky, parfémy nebo drahými kabelkami. Trochu tu chybí lidský rozměr. Bezdomovce nepotkáte. No, bylo poledne. 

Ale jsou tam i jiné věci. Rozlehlé knihkupectví, kde mají všechno a kde si můžete při kávě prolistovat několik knížek, než si jednu vyberete.

V prostoru nádraží jsou i toalety. Vyčůrat se tam můžete za dvacet Kč.

25.2.2015 * Už jste slyšeli, co na nás chystají Babiš se Sobotkou? Každý obchod a každý řemeslník vám bude muset povinně vystavit účtenku a vy budete povinen si tu účtenku vzít. Jinak můžete dostat pokutu.

Ale tak jednoduché to nebude. Obchodník namačká účet na kase nebo na počítači, e-mailem ihned odešle na Ministerstvo financí, odkud zpětně přijde potvrzení o elektronickém převzetí dokladu a teprve pak vám může obchodník něco prodat a vy můžete platit.

Nedá se vyloučit, že s ohledem na zahlcení ministerského počítače se budou v obchodech vytvářet fronty.

Na náměstích i na festivalech zmizí všechny ty půvabné stánky s čerstvou zeleninou a třeba na místě vyráběnou keramikou. Nebude tam wi-fi.

Smiřte se s tím, že když nepůjde internet, nebude vám nikdo moci nic prodat.

A hlavně: V horkých letních dnech si nekupujte zmrzlinu. Než to účtenkové kolečko proběhne,  rozteče se vám.

*

Není pochyb, že studená válka našich vládnoucích kruhů proti živnostníkům a drobným podnikatelům přechází ve válku horkou.

Když se současný ministr Mládek před časem vyjádřil, že živnostníci jsou paraziti, mohli jsme si říct: Je to blbec. Když agent odborů Středula žádal ve svém lživém prohlášení pro drobné podnikatele třetinovou sádru, popadali se všichni za břicho. Ale když tandem Sobotka – Babiš (propojení levicové hlouposti a mafiánské vychytralosti) vyrukoval s fiskálními pokladnami a účinkovou loterií, začíná se střílet ostrými.

Celá akce – zakrývaná snahou o lepší výběr daní – má dva hlavní cíle. 1. Ukázat lidu, že všichni malí podnikatelé jsou zloději a je nutné na ně dohlížet co nejpřísněji. Případně jich pár zavřít, protože přece nebudeme zavírat své stranické kolegy v nejvyšších patrech za korupci. 2. Znechutit živnostníkům jejich práci, aby se nepletli velkokapitálu pod nohy. Když zruší své firmičky, pobudou si nějaký čásek na úřadu práce, a pak ještě rádi půjdou cvaknout píchačky do velkých firem a jiných Agrofertů. Jako zaměstnanci. Hezky pod kontrolou.

Kohopak tam nahoře zajímá, že v naší obci zanikne sklenářství a budeme jezdit s okny do okresního města? V nejhorším se zřídí nějaký komunál se zaměstnanci různých profesí, kteří prosedí půlku pracovní doby v hospodě a kteří jinak než za úplatek vám kohoutek opravit nepřijdou. S tím už máme bohatou čtyřicetiletou zkušenost.  

Nevyzývám zatím ke stavění barikád. Ale pište svému poslanci. Pište svému senátorovi. Pište na vládu. Buďte hlasití. Nejde o pár živnostníčků. Týká se to bytostně nás všech.

A bez nás samotných líp nebude.

19.2.2015 * Rok 2014 byl na Zemi dosud nejteplejším zaznamenaným rokem. Předchozí absolutní rekordy padly v roce 2005 a 2010. Devět nejteplejších roků bylo přitom zaznamenáno od začátku tohoto století.

Znamená to, že prognózy vědců nebyly úplně liché. Otepluje se opravdu. Bohužel teplotu měříme jen něco přes dvě stě let. Za to dobu jsme nějaké dramatické výkyvy nezaznamenali, takže nemáme co porovnávat. O středověku víme něco málo jen z kronik a dobových obrázků. Tam byla možná teplá období a v novověku zase takzvaná malá doba ledová. Jak si kdo vybral datum narození, tak chodil buď v kožichu, nebo jen v suknici.

Momentálně se otepluje. Způsoby, jak se k tomu můžeme postavit, jsou dva. Buď se můžeme zamyslet nad tím, co všechno se může změnit, a jak se s tím vyrovnáme. V druhém případě to vezmeme jako jakýsi trest boží za to, že jsme zpovykaná společnost, která si přetápí obýváky, čímž chrlí do vesmíru CO2. (Ovšem zatím nikdo z hejna vědců prokazatelně nezjistil, jestli tím to teplo způsobujeme nebo jak k tomu přispíváme.)

V tom prvním případě spočítáme, o kolik se může zvýšit hladina oceánů v Holandsku i jinde a zvýšíme hráze aspoň o metr. Obyvatele tichomořských atolů asi budeme muset někam přestěhovat. Biologové si budou lámat hlavy, jaké rostliny budeme pěstovat v té které severní šířce a investoři si máknou na zavlažovacích systémech i tam, kde dřív nebyly potřeba. Asi budeme potřebovat žaluzie v oknech a zavedeme v Česku polední siestu. Zažijeme možná víc povodní a uragánů. Bude to všechno stát hodně peněz, ale dá se to. Kdyby to bylo globální ochlazení, bylo by to horší.

V druhém případě to vezmeme jako boží trest, a protože jsme vesměs ateisté, vymyslíme jako náhradního boha přírodu. Okamžitě zakážeme spalování uhlí v tepelných elektrárnách a lokálních topeništích. Že současně rušíme jaderné zdroje a solár i vítr jsou zrádné svou nepravidelností, která může způsobovat blackouty, je přece jedno.  Časem se zjistí, že stejně jako na solár se za potlesku zelených kněžek nalepí vykukové s řepkou a biomasou. A přijde se i na to, že tyhle alternativy vypustí stejně CO2 jako uhlí nebo ropa.  Bude to všechno stát hodně peněz, ale výsledek je víc než nejistý.

Dokud opravdu nedokážeme, co to oteplování způsobuje, tyhle „náboženské“ experimenty jsou vyhazováním perel do vepřína.

Každopádně počítejme s tím, že rok 2015 bude o něco teplejší než předchozí roky.