Ve jménu lidu.

1.8.2013 * Tak už to máme první výsledky práce nové, ještě nezdůvěrněné vlády. Ministr dopravy Žák bude omezovat kruhové objezdy, protože prý zpomalují dopravu a semafory jsou rychlejší. Ministr práce Koníček má plán na likvidaci nezaměstnanosti: Budou se zalesňovat Krušné hory. Ještě úžasnější je nápad přijmout kvůli boji proti nezaměstnanosti 700 lidí na úřady práce. No tak jo, budeme mít o 700 méně nezaměstnaných, jinak nic. Fischer stále nedokáže vysvětlit, kde tak najednou vzal miliony. Vláda Jiřího Rusnoka změnila veřejný web o přípravách jednotlivých zákonů na tajný. Nový ministr kultury Jiří Balvín dnes odvolal ředitele Národního divadla, který byl před nedávnem jmenován a právě dnes nastoupil do funkce.

Sledujme tohle vládu nevládu. Jistě vás taky napadnou její další „odborné“ úlety. Necháme si to líbit?

Nepřátelé u dálnic

31.7.2013 * Západně od Rozvadova začíná civilizovaný svět. Pozná se to podle toho, že tam silnice ani dálnice nelemují bilboardy.

Bilboardy jsou zlo. Za á zabíjejí, když to řidič napálí do traverzy podstavce nebo když se začumí a pak to napálí do někoho jiného. Za bé jsou hnusné, neb ničí výhled do krásné české a moravské krajiny. A za cé jsou k ničemu. Neříkejte, že poběžíte někam do obchodu kvůli tomu, že jste jedním okem zahlédli reklamu na něco. Když mě něco zajímá, potřebuju to a mám na to, tak si to vygůgluju. Rozhodně si to nepošinu do Brna a zpátky po dé jedna, abych si to někde po cestě vybilbordil. On stačí příjezd do Prahy: od Spořilova po Pankrác, což jsou nějaké dva kiláky, je 176 bilbordů. Každých jedenáct metrů jeden.

Už hezkých pár let se připravují všelijaká opatření, navrhují se redukce počtu a tak dál. Taky se likvidují ty načerno postavené, aby nekazily kšefty těm legálně povoleným. Nicméně mafie reklamních agentur stále vyhrává. Nalepit obří plakát je v reklamní branži nejsnadnější způsob vydělávání peněz.

A pak jsou tu politici. Každý rok jsou nejmíň jedny volby a kapři si přece nepřehradí přítok vody do rybníka. Politici jsou jednak ješitní; dělá jim moc dobře, když se vidí v nadživotní velikosti každé dva kilometry. A také jsou hodně hloupí, když si myslí, že bilboardy jim vyhrávají volby.

Takže nejspíš bude správné volit strany, jejichž obličejíčky u silnic neuvidíte. (Ovšem komunisty a jejich light odnože nevolte, ani kdybyste žádný jejich megaplakát nespatřili.)

Romská otázka

17.7.2013 * Ve věci demonstrací v Duchcově nebo Českých Budějovicích media usilovně mlží. Jednak se většina novinářů snaží být státotvorná a jednak se v té složité problematice soužití s menšinou ani moc neorientují.

Pár „profesionálních“ vyholenců přijíždí do měst, kde se něco šustlo. Nějak se vyagresit musí. Na fotbalu si pořadatelé dávají větší pozor, ubylo mel na stadionech i vlaků zdemolovaných příznivci Baníku. Tak se hesla Jude Slavie! vymění za Nic než národ! a jede se dál. Bitka s policií je určitě o level výš než bitka s rowdies Sparty.

Že se k těmhle vymaštěncům přidávají ve velkém obyvatelé postiženého města nebo jim fandí, není divu. Ti v bombrech „řeší“ jejich problém, který jinak nikdo jiný neřeší. Neřeší ho vláda, kraj ani města. Ti horký brambor rádi předávají neziskovkám, které za velké peníze „řeší“ okrajové drobnosti.

Podstata problému se neřeší vůbec, protože nikdo nemá tušení jak.

Minulý režim zredukoval právo na práci na pracovní povinnost, kdo nebyl zaměstnaný, šel do lochu. Tehdy bylo jednodušší zaměstnávat hafo Cikánů s lopatou než sehnat jeden bagr. Minulý režim se také vůbec nestaral o vzdělání romských dětí a ten současný v tom zdárně pokračuje. Ať jdou cikorky pracovat!, řvou demonstranti. Jenže kde by se pro ně vzala práce? Pracovní činnosti se za posledních dvacet let hodně sofistikovaly a pro nevzdělané nejsou pracovní místa. A pokud nějaká místa „u lopaty“ zbyla, je tu i dost nevzdělaných bílých.

Ne neziskovky, ale jiná pravidla. Neposíláš děti do školy, nedostaneš dávky. Tvoje děti něco ukradnou, nedostaneš dávky. Cílem ale nemůže být jen dokončení devítiletky. Většina těch dětí by měla dosáhnout na výuční list. S Cikánem instalatérem bude společnost jednat jinak než s Cikánem, který nikdy v životě nepracoval. I on se bude chovat jinak.

Sociální systém je dalším obrovským problémem společnosti bez ohledu na barvu pleti. Kolik lidí má spočítáno, že na tom bude mnohem lépe, když bude brát dávky, občas k tomu přihodí nějaký melouch nebo něco dopraví do sběrny kovů. Ale budou naši politici ochotní zabývat se tím, že by významně zvýšili rozdíl mezi minimální mzdou a dávkami v nezaměstnanosti?  (Lichváři, kteří Romům pronajímají ubytovny za nehorázné částky, které nakonec zaplatí stát na dávkách za bydlení, jsou samostatnou kapitolou.)

Policie neumí řešit drobné krádeže, výtržnosti ani etnické rvačky. Proto to delikventům snadno prochází. Zato policie umí nasadit těžkooděnce, koně, vodní děla a gumové projektily. Není schopná řešit příčiny, tak řeší následky. Proč to tak je, se musíte ptát zase jen politiků.

Vůbec to vypadá, že politici si vystačí na vzájemné kočkování a vlastní profit. Často neřeší ani mnohem jednodušší problémy společnosti než problém „nepřizpůsobivých“ občanů. (Ti jednoduší z Čechů si to postavili jako rasový problém, ale ten to není. Je to těžký sociální problém. Část Romů je totiž přizpůsobivá a pracovitá, naopak část bílých je taky nepřizpůsobivá. Můžeme se hádat o procenta, ale tím „sociálnost“ problému nezměníme.)

P.S. Kdy už konečně začneme trestat majitele zastaváren a výkupen kovů?

Kdo za tím může být?

17.6.2013 * Kauza hýbe Českem i zahraničím. Kdo zatím je, se asi nikdy nedozvíme. Tak jen nabízím seznam pravděpodobných i zcela nepravděpodobných možností, které mě napadly.

  1. Kmotři nejen z ODS. Začala jim hořet půda pod nohama (přetínání klientelistických vazeb, rušení základních organizací ODS v Praze, ústecký Novák a Kusnierz ve vazbě). Domluvili akci přes ÚOOZ a odjeli na rivieru.
  2. Mají se rušit Vrchní státní zastupitelství. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nám předvedlo, jak je důležité a potřebné.
  3. ČSSD. Lačná po moci, přestože jí už za rok zřejmě spadne do klína. Ale kdo by rok čekal, když se toho za rok dá tolik nakrást. Ve svém stylu ČSSD provedla puč, ale naprosto neměla jasno v tom, co by mělo přijít dál.
  4. Miloš Zeman. Už spěchá na levicovou vládu, která mu bude jíst z ruky. Jen jestli to s těma blbečkama půjde.
  5. Ještě jednou Miloš Zeman. Co takhle premiérem Václav Klaus? Chlapci by si velice porozuměli, byla by to taková elegantnější opoziční smlouva č. 2.
  6. Václav Klaus. Motiv stejný jako v bodě 4.
  7. Kalousek. Po likvidaci ODS by byla TOP dominantní silou na pravici. Možnosti jsou pak dvě: a. TOP bude v opozici čekat, až se levice totálně znemožní, b. uzavře vládní koalici s ČSSD, případně s KSČM.
  8. Vít Bárta. Není moc jasné, co by mu to přineslo, ale on tyto věci umí.
  9. Vladimír Putin. Ta dostavba Temelína se musí podařit, v Česku už je většina důležitých pro ruský směr, zbývá vyměnit vládu. Vladimír si ale musí dát pozor, aby jeho milenka nenechala tajnými službami sledovat jeho manželku.
  10.  Papež František. Tato vláda už zařídila církevní restituce, tak může jít. Příští vláda by měla být víc orientovaná na Boha a na Vatikán.
  11.  Paní Nečasová. Když může premiérova sekretářka úkolovat vojenskou rozvědku, proč by nemohla jeho žena úkolovat ÚOOZ.

Dobře nebo špatně?

14.6.2013 * Řada mých přátel sleduje dění na policejně-politické scéně, tápe a klade si otázku, jestli je to dobře nebo špatně. Přiznám se, že ani já to moc nevím a spíš se přikláním k tomu, že špatně.  Co naznačuje ta rychlost, tajnůstkářství a hra o informace?  Možná je skutečně prostřeleno trestání zločinců na vysokých příčkách. Ale třeba taky jde o mocenský boj jednotlivých politicko-mafiánských skupin.

Ne, že by bylo špatně, když zločinci i z nejvyšších pater dostanou klepeta. Jen mě mate, že to velké, co prý policie původně sledovala, je jaksi pod pokličkou, a řeší se záležitosti, které se od toho hlavního tak nějak odtrousily, ale míří do nejvyšší politiky. Řečeno natvrdo: k cílené likvidaci Petra Nečase, potažmo ODS.

Nám nezbývá než čekat, jak se to vyuzlí; sledovat polozprávy, dohady komentátorů a prskajícího Zaorálka v přímém přenosu. Žádný z politiků o tom nic moc neví, ale všichni svolávají tiskové konference.

Zvláštní je postup policie a státního zastupitelství. Obě instituce jsou skoupé na informace a na jména, na druhou stranu vyklopí, kolik se našlo milionů a tun zlata. Kde, u koho, o tom nic, a tak bulvár to vše propojuje do svých souvislostí.

Zatýkání proběhne megaoperetním systémem (podobně jako kdysi přepadení IPB nebo zátah v České televizi), jako by tím policie chtěla zmrazit svoji vlastní nejistotu. Nešlo podezřelé bez humbuku odvézt k výslechu? Komu slouží ta celosvětová ostuda a pokles důvěry zahraničních partnerů?

Taky máte pocit podobně jako já, že policisté, kteří by neměli krytá záda, by se do těchto výšin nepustili?

Pak se ptejme, kdo by jim tak ta záda mohl krýt. Kdo byl zadavatelem.  Tady už se dostáváme na tenký led spekulací. Ať si laskavý čtenář vybere z plejády těch, kteří by na věci mohli mít zájem. Ale ať pak své dojmy nevydává za zjevenou pravdu.

Každý další den budeme mít víc informací. Otázka je, jestli se někdy dozvíme pravdu celou.

Mega, giga, teraakce.

2.6.2013 * „Mega folk country festival Lochotín – Největší hvězdy folk& country se po 25 letech vrací na památné místo legendární PORTY – 23.června 2013 do Lochotína v Plzni!“ Tahle zpráva se objevila na webových stránkách dvou předprodejních sítí a plzeňských kulturních webů. Pod tím byla řada slavných jmen. Ale ten, kdo pravidelně neluští předprodejní weby, neměl moc šancí se o megaakci dozvědět.

Na konci května přišla další informace: „Vážení přátelé, s nesmírnou lítostí Vám oznamujeme, že z technických důvodů, je festival Lochotín – 22. 6. 2013 – ZRUŠEN! Cena vstupenky Vám bude v plné hodnotě vrácena. Omlouváme se a děkujeme za pochopení!“

Něco asi v projektu zaskřípalo. Možná nulová propagace, možná příliš vysoké vstupné a třeba i dnešní příliš velká dopravní vzdálenost Plzně od zbytku republiky. Není se koho zeptat, pořadatel nikde nebyl uveden. Šuskanda praví, že nápad vznikl po posledním koncertu bratří Nedvědů v Lucerně, jenže kdo by věřil šuškandě.

Tak máme odpískaný další festival, který ještě ani nevznikl. Vypozoroval jsem, že do folkových přehlídek se teď pouštějí promotéři, kteří s country a folkem nikdy neměli co do činění, neznají atmosféru ani mentalitu diváků. Hlavním motorem jejich míření do folkových vod je to, že na žánry, které dělali dosud, „nechoděj lidi“.

Folkových akcí tak přibývá a zároveň ubývá. Někteří tradiční pořadatelé už to zabalili, je krize, sponzoři nejsou a diváků chodí málo. Jiní by rádi vydrželi, šetří na nákladech víc než Kalousek a ránu z milosti jim pak dá letošní počasí.

Tak uvidíme. Folk určitě existoval už před biblickou potopou. Tak musíme věřit, že překoná současnou potopu ekonomickou i meteorologickou. Ale spíš než nastavovat kaši, bychom měli začít od začátku. Výborných muzikantů je na to dost a neúspěch komerčně laděných vstupů do žánru je relativně dobrou zprávou.

Příští rok budou všechny folkové festivaly ve středu.

18.5.2013 * Jako pořadatel festivalů si už skoro dvě desítky let všímám prazvláštní a těžko vysvětlitelné meteorologické situace. Děje se to jen v jarních měsících.

Když se o víkendu přežene přes naše území deštivé počasí, je skoro jisté, že bude přes týden hezky a další víkend zase zmoknem. Může se to opakovat tři nebo také sedm víkendů za sebou. Noční můra všech pořadatelů.

Nebo naopak. O víkendu hezky, pak čtyři pracovní dny leje a víkend už je zase fajn. Jenže lidi si ve čtvrtek řeknou, když je takhle blbě, tak nikam nepojedem. Noční můra pořadatelů.

Letos se zdá, že prší o víkendech. Jestli to takhle bude pokračovat do června, potěš rádio.

Proč to takhle funguje, nikdo neví. Dokonce ani odborníci, kteří už si taky všimli. Možná je někde daleko nějaký fenomén, který v sedmidenních cyklech ovlivňuje vypařování vody z Atlantiku. (Znáte to: kdesi v Indonesii zamává motýl křídly a na New York se sesype povodeň.) Třeba jednou za sedm dní táhne horda lososů přes Atlantik pářit se do českých řek. Nebo někde na pobřeží ve Skotsku pravidelně pořádají hlučný rockový koncert. Nějaký takyexpert navrhl, že by to mohlo být kvůli tomu, že přes týden pracuje průmysl, kouří komíny, jezdí kamiony a o víkendu nic, tak spadne voda. To ovšem nevysvětluje, proč v některých jarech prší uprostřed týdne.

Osobně si myslím, že to tak zařídil Bůh. Šest dní usilovně pracoval a nestál o to, aby mu do práce pršelo. Sedmý den odpočíval. A to buď pod střechou, nebo nad mraky. A když doodpočíval, zapomněl ten cyklus vypnout.

Nemá moc smyslu, aby se pořadatelé modlili k nejvyššímu, aby na ten jejich festival bylo hezky. Bůh je totiž ateista a na nějaké modlitbičky nedá.

Řešení vidím jinde. Když na začátku května Folkový kvítek proprší tak jako letos, všechny následující festivaly pořadatelé operativně přesunou ze soboty na středu. A o víkendech ať si pak prší, jak chce.

Vždycky stojí za to, něco s tím dělat.

30.4.2013 * Nedávno jsem se bavil s jedním Plzeňákem. Lochotínský amfiteátr se bude rekonstruovat a zmenší se. Stejně už tam nikdy třicet tisíc lidí nepřijde. Reagoval jsem obligátní větou „nikdy neříkej nikdy“. A uvědomil jsem si, že Porta, když vstupovala na Lochotín, už byla nejen o krásném zpívání. Vlastně to bylo jednoduché: byli jsme to my, muzikanti, organizátoři i diváci, a na druhé straně oni. Každá myšlenka a každý špílec z pódia přinášely bouřlivé ovace.

Přišla svoboda. Byli jsme hraví a bezstarostní. Pak přišly i starosti a společnost se začala dělit. Na aktivní a pasivní, na úspěšné a neúspěšné. Na ty, co hledají vlastní cesty a na ty, co to nedokážou. A do toho krize, korupce, aféry a blbá nálada. Nakonec…, co bychom si říkali, nedávno byla volba prezidenta.

Vzpomínky na to, jak tenkrát písničkáři probouzeli národ z letargie, jsou už dávné. A nezapomínejme, že ti nádherní tehdejší buřiči už trochu zestárli. Co dnes, kdy doba je znovu těhotná? Nenechme se zmást tím, že to, co tenkrát kradmo zpívali písničkáři, je dnes veřejně dostupné v novinách i na internetu. Jedna dobře namířená píseň má sílu stovek komentářů na webech.

Zaplaťte za sluchátka na uších.

19.4.2013 * Asi byste byli hodně vyjevení, kdybyste přišli do hypermarketu, vybrali si zboží a u hned pultu byste za něj zaplatili. Pak byste znovu za totéž zboží zaplatili u pokladny. A do třetice by vás za ně zkasírovali  ještě na parkovišti. Určitě byste do takového obchodu už podruhé nevkročili, i když by vás prodavači přesvědčovali, že je to přece přesně podle zákonů.

Je tohleto vůbec u nás možný? Možný to je!

Vydavatel vydá desku. Z ceny desky zaplatí zhruba 10% Ochrannému svazu autorskému. V pořádku. Tu desku si koupí nějaká rozhlasová stanice a vysílá z ní. Za to, že z ní vysílá píseň, zaplatí poplatek Ochrannému svazu autorskému. Přijdete do hospody, kde mají naladěnu tuto rozhlasovou stanici. Za to, že v té hospodě mají radiopřijímač, zaplatí, hádejte komu.

Na té poslední štaci se poplatek za rozhlasový přístroj promítne zákazníkovi do ceny jídla a nápojů. I když tu muziku třeba vůbec poslouchat nechce, ruší ho, přišel si do restaurace popovídat. Jistě, nejde o nějaké závratné zdražení konzumace, jde o princip. Proč já jako zákazník mám platit za něco, co nechci?

Východisko z tohoto stavu je jediné. Začněte chodit jen do hospod, kde nemají ani radio ani televizi. Něco málo ušetříte a bude vám tam příjemněji. A kdybyste ani v restauraci bez muziky nevydrželi, nasaďte si sluchátka a poslechněte si muziku podle svého výběru.

Tedy jenom do chvíle, než do lokálu vstoupí inspektor OSA a za ta sluchátka na vašich uších vybere od vás poplatek.

Kobra

6.1.2013 * 9. ledna 2013 bude Josefu Kobrovi Kučerovi 69. Divíte se, proč fanfáry, když jde o nekulaté výročí a ještě k tomu u tak mladého člověka?

V mládí dělal divadlo s Karlem Krylem v Teplicích, ale velice záhy se rozhodl postověžatět. V našem legendárním Folk & Country Klubu všechno neslo jeho výtvarný rukopis. Pamatujete třeba na svojšické sluníčko? Protože se sám považoval za kresleného humoristu, začal v rámci klubu v Malostranské besedě pořádat výstavy – Salony kresleného humoru. Spolupracovali jsme i na koncertech v Lucerně, na Portě a na mnoha festivalech, z nichž některé nám nestačili zakázat.

Kobra je renesanční člověk. Navíc ho měli v oblibě filmaři: když točili filmy o Janu Nerudovi, stačilo dojet pro Kobru a ušetřili na maskérech.

Zpátky k těm Salonům: už dávno nejsou v Malostranské besedě, kde přežily měsíc co měsíc čtvrt století s hordou kreslířských legend i objevů. Prošly pak řadou sálků, které pro Salony vytrvalý Kobra vyhledával. Teď zakotvily v hospodě U sedmi konšelů v Žatecké ulici u výlezu z metra Staroměstská. 9. ledna v 17 hodin tam bude vernisáž už 390. Salonu kresleného humoru. Vystavovat bude tentokrát samotný jubilant.

Přijďte mu pogratulovat a nenoste mu květiny. Nejí je. Pije Plzeň.