Elektromobilů bude tedy přibývat. Dá se očekávat, že to nebude skokový proces, ale dejme tomu, že někdy po onom roce 2035 bude polovina osobních aut elektrických.
V Česku bylo na přelomu let 2020 a 2021 registrováno zhruba 6,1 milionu osobních vozidel. Kdyby tu jezdily ony tři miliony průměrných elektromobilů, celkem by spotřebovaly za rok zhruba 11 TWh (terawatthodin).
(Temelín dnes vyrábí zhruba 16 TWh ročně.

Kde se těch 11 tera vezme? Uhlí už nebude. A je dost pitoreskní představa, že by tuto elektřinu vyrobily nově postavené soláry nebo větrníky. Takže jádro. Kdyby se dnes hned po ránu rozhodlo o výstavbě takové jaderné elektrárny, uvede se reálně do provozu kolem roku 2060. Ale od roku 2035 se už budou vyrábět jen elektromobily.  

V Česku skončí obří lány. Farmáři buď rozdělí pole, nebo se vrátí ke staré praxi předků.Ministerstvo zemědělství proto přichystalo přelomovou změnu: nikde nebude moci být s jednou plodinou víc než 30 hektarů.

Původně mělo omezení platit jen pro pozemky, kde je půda ohrožená erozí, revoluční novinka spočívá v tom, že přísný metr dopadne na celou republiku, tedy i těch zhruba 46 procent výměry ornice, které spláchnutí či odvanutí úrodné vrstvy nehrozí.

Na každém pozemku si hospodář musí vybrat mezi dvěma možnostmi, jimiž se dopracuje ke kýženým maximálně třiceti hektarům. Buď pole rozdělí takzvaným ochranným pásmem, což je tráva nebo pícnina – například jetel, přičemž takový pruh musí být alespoň 22 metrů široký. Anebo se farmář vrátí ke staré dobré praxi předků a na svém poli plodiny prostřídá.

Nařízení upravující hospodaření se uvede v činnost od roku 2021, aby zemědělci měli dostatek času přizpůsobit své dosavadní praxe. Největší monokulturní hrozby představují širá pole řepky, kukuřice a obilí, přičemž nejproblematičtější z tria je kukuřice: její mělké kořeny zemině nepomáhají vsakovat vláhu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/v-cesku-skonci-obri-lany-farmari-bud-rozdeli-pole-nebo-se-vrati-ke-stare-praxi-predku.A191008_214938_firmy-trhy_ele

Změny krajiny způsobené kolektivizací zemědělství po roce 1949.
Rozoráno:
45 000 ha luk
240 000 ha mezí
50 000 remízků
dvě třetiny polních cest

Zlikvidováno:
45 000 km liniové zeleně (stromy a keřové porosty)
Průměrná velikost pozemku:Zvětšena průměrná plocha pozemku z 23 arů v roce 1948 na 20 hektarů v roce 1990.
Vysušena převážná část mokřadů.Napřímena a technicky upravena většina potoků a horních toků řek.
Plošně odvodněno:
přes 1 500 000 ha.

= Asi by to chtělo víc skutečné ochrany přírody a méně ideologie z obou břehů. =

Změna klimatu je výzva, lidé se musí adaptovat, třeba pěstovat jiné plodiny, říká publicista a autor webu Klimaskeptik Vítězslav Kremlík. Globální oteplování je podle něj podvod, protože se lže o jeho rozsahu a manipuluje se daty.

Za jiný názor na změnu klimatu už se vyhazuje z práce, tvrdí Kremlík. Environmentalismus se chová stejně jako nacismus nebo komunismus, snaží se převychovat děti tak, aby věřily ideologii vládnoucí vrstvy. Tedy tomu, že lidem hrozí apokalypsa. Srovnání s totalitními režimy podle Kremlíka není přehnané, vidí tu novou normalizaci. Mluví o snaze utahovat lidem opasky, aby se měli hůř, spojené se zdražováním. Specifické plány, které naznačuje, ale nepojmenovává.

Kremlík uznává, že se klima otepluje, otázka ale podle něj je, do jaké míry za to může člověk. Politici podle něj podléhají dobové módě a boj se změnou klimatu tak, jak se tu prosadil, byl otřesný debakl. Souhlasí, že ekologie byla zneužita, ale není to prý náhoda, nýbrž strukturální problém. Koncentrace skleníkových plynů rostou, CO2 prý nejsme schopni ovlivnit a obnovitelné zdroje nejsou dost efektivní. Odpověď tak možná přinesou technologie, o kterých zatím ani netušíme.

=Čas od času na nás vyskočí další látka, kterou nás otravují zemědělci. Evropský úřad pro bezpečnost potravin určitě není spolkem nějakých ekošílenců, tak bychom měli jeho varování brát vážně. Ovšem Evropská komise musí dbát na to, aby neohrozila zisky podnikatelů. Takže s tím ještě počkáme.=

Po glyfosátech hrozí v Evropské unii zákaz další látky, hojně aplikované zemědělci. Na indexu hlídačů bezpečnosti potravin se ocitl insekticid chlorpyrifos. Toxická látka, aplikovaná na jablka, obilí i zeleninu, může ohrozit vývoj mozku.

Zatímco herbicid glyfosát, reprezentovaný přípravkem roundup, na sebe strhl pozornost jako potenciální karcinogen, chlorpyrifos je méně známá látka. Její plošný zákaz v EU však hrozí dřív, už v příštím roce.

„Chlorpyrifos je symbol toxických látek, které se aplikují. Čas od času ho najdeme v potravinách, jablkách, cereáliích a tak podobně,“ řekla iDNES.cz Jana Hajšlová, profesorka z Vysoké školy chemicko-technologické. Dlouhodobá expozice podle ní může vést k řadě poruch, souvisejících s rozvojem intelektu.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal v srpnu doporučení neprodloužit povolení k užívání chlorpyrifosu, které končí v lednu 2020. Rozhodující slovo však bude mít Evropská komise, která zatím sdělila, že k okamžitému zákazu se nechystá. https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/chlorpyrifos-pesticidy-zakaz-glyfosat-roundup.A190913_135154_ekonomika_fih

Kolik energie solární elektrárna vyrobí se logicky odvíjí od intenzity slunečního záření. Pokud je obloha bez mraků, výkon slunečního záření je kolem 1 kW/m². Když se však obloha zatáhne, sluneční záření je až 10krát méně intenzivní. V České republice je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na přibližně 300 W/m² a úhrn energie 800–1250 kWh na m² za rok.

Z <https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_elektr%C3%A1rna>

Temelín 2110 MW = 2 110 000 kW

Solár 0,3 kW na m2, čili 3,4 m² vyrobí průměrně 1 kW.                   

Stejný výkon jako Temelín:

2 110 000 x 3,4 = 7 174 000 m^2.

Panely jsou skloněné, takže zabírají o něco menší půdorysnou plochu, ale další plochu musíme připočítat na odstupy a manipulační prostory. Odhadem tedy vychází plocha 9 000 000 m².

Temelínu odpovídá solární plocha 9 km² .

= Kdybych stál v za řečnickým pultem v sále OSN, asi bych hovořil nějak takhle: =

„Žijeme v éře největšího blahobytu a bezpečí v dějinách lidské společnosti. Vážíme si toho a víme, že se to nestalo samo sebou. Díky mezinárodní spolupráci, vědě a technologiím se podařilo neuvěřitelně snížit dětskou úmrtnost a zvýšit kvalitu života nejen nám, ale i lidem v chudých oblastech planety. Díky za to, co jste společně a za cenu velkých obětí dokázali. Nevzdáme se racionality a kritického myšlení, díky kterému dokážeme tolik dobrých věcí, o kterých se generacím před námi ani nesnilo. Nemáme právo na základě vachrlatých hypotéz a pokřiku pár doomsday fanatiků lidi zase uvrhnout do bídy a společnost někam do totality a zaostalosti. To, co je řešením, je lidský rozum, intelekt a tvořivost. Je na nás, abychom místo chození za školu a dožadování se komunistické totality ze všech sil studovali a zvládli vytvořit nové technologie a inovace, které dovolí naší planetě volně dýchat. Budeme stavět na neuvěřitelných úspěších lidské inteligence, kreativity a spolupráce, kterých jste za posledních pár desetiletí dosáhli. A společně to dokážeme.“

(autor: Nikola Sargon)

Z <https://www.facebook.com/>

Klimatolog Jan Pretel: „V závěru antropogenní vlivy. Samozřejmě nárůst teploty, který tady dnes je, může být do jisté míry vyvolán právě antropogenními vlivy. Jenomže ty antropogenní vlivy (činnost člověka) mohou pouze zesílit anebo zeslabit rozsah klimatické změny a její dopady. Fakt je, že boj s klimatem vyhrát nelze. Mluvíme-li o změně klimatu, nemá smysl podle mého, a ne jenom podle mého, mluvit o číslech (např. 0,84 °C/100 let). Hovořit při změně klimatu o číslech tohoto rozměru je naprostý nesmysl. Tato globální hodnota se sice nějakým způsobem dá vždy spočítat, ale je to hodnota naprosto nerealistická. Já, když mluvím o změně klimatu, tak mluvím vždy o trendech, jestli ten trend je nebo není významný. Nemůžu pochopit cíl celosvětového jednání, že musíme udělat všechno proto, aby teplota nepřesáhla 2 °C (nebo 1,5 °C). Je to akorát politická hra s čísly.“
Z debaty „Historie klimatu ve světle moderního vědeckého poznání“ – Institut pro politiku a společnost.

Trend (vymírání živočišných a rostlinných druhů) lze zvrátit pouze podstatným snížením populace především Afriky a Asie, čímž by došlo k samovolnému obnovení tamějších biotopů, omezení zemědělství na půdě bývalých pralesů (výsledkem je zvětšování pouští), jiná cesta není.

To se ovšem nebude líbit.

V Evropě s klesající populací stačí zastavit migraci, demeliorizovat řeky, obnovit lužní a smíšené lesy a v první řadě přestat pěstovat Lány řepky, na ultra neekologické palivo a samozřejmě zakázat jedy, kterými se stříká. Zákaz umělého zasněžování sjezdovek, které devastuje značně vodní zásoby, způsobuje devastaci okolních biotopů, zákaz používání studen k napouštění bazénů, nahradit beton kde to půjde zelení včetně cyklostezek kolem řek, kde beton pouze zbytečně zvyšuje teplotu, zavést vysoké pokuty za odhazování odpadků, podstatné zdražení svozu netříděného odpadu (naopak zlevnění tříděného), pokuta za založení černé skládky od 1 milionu (nebo zrušeni dávek) atd.

Jan Musil v diskusi <https://www.facebook.com/>

= Ekologiční teroristé v Německu přitvrzují. Stát někde s transparentem už nestačí. Do ruky berou kladiva. Nepřipomíná to trochu „Křišťálovou noc“ ve stejné zemi tenkrát v režii NSDAP?=

Německá policie od tohoto týdne vyšetřuje radikální skupinu, která si říká „Kamení v převodovce“ (“Rocks in Gearbox“) a která o sobě dala vědět minulý týden, kdy prodejci automobilů v Kronbergu na okraji Frankfurtu zdemolovala více než čtyřicet luxusních vozidel. Policie ve Wiesbadenu uvádí, že vyšetřuje „Kamení v převodovce“ poté, co se skupina přihlásila k odpovědnost za poničení vozidel značek Jaguar, Land Rover a Aston Martin. Vandalové podle policejního mluvčího rozbili okna aut, poškodili kapoty a také skleněné dveře autosalonu. „Používali kladiva a páčidla, skupinu vyšetřujeme,“ uvedl mluvčí.
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/aktiviste-autosalon-frankfurt-iaa-rocks-in-gearbox-greenpeace.A190904_092732_automoto_fdv

=Přesně takhle je to s mnoha dalšími věcmi. Krásný příklad příběhů, kde je na začátku svaté nadšení ekologistů a na konci sprostý byznys. Brčka v malém, solární energie a řepka ve velkém.=
Majitelé kaváren jsou uneseni. Media ho opěvují. Více než tisíc lidí přispělo na jeho „ekologický“ projekt náhrady plastových brček slaměnými. Jenže ten ve svém důsledku zvýší emise oxidu uhličitého a přispěje ke globálnímu oteplení. Brčka totiž podnikatel David Macháček nevyrábí ze žita v Česku, ale dováží je letecky z Číny.

Reflex 34/2019

„Rozmach větrných turbín v Německu začal váznout vzhledem k sílícímu sborovému volání občanů brojících proti ničení životního prostředí. Protestních hnutí proti rozvoji považovanému za environmentální vandalství přibývá jako hub po dešti. Dokonce i německý svaz ochránců přírody začíná revidovat svůj postoj k větrným turbínám, kvůli rozsáhlému úbytku hmyzu, ptáků a netopýrů.

Hlavním problémem je kolísavost větrné a sluneční energie. Někdy je elektřiny málo, jindy příliš. Pokud nefouká vítr a nesvítí slunce, dodávky elektřiny se musí opřít o konvenční elektrárny. Bez ohledu na to, kolik větrných a slunečních elektráren Německo postaví, stále proto nebude moci své konvenční elektrárny odstranit. Navíc když vítr a slunce vyrábějí příliš mnoho elektřiny, pravidelně její cenu stlačují pod nulu. Tato pokřivení budou dramaticky bobtnat, pokud tržní podíl větrné a solární energetiky, v současnosti na úrovni 25 procent, vzroste nad 30 procent, protože výrobní špičky začnou překračovat poptávku po elektřině.

Ještě horší je, že jak se tržní podíl přímo využitelné větrné a solární energie bude přibližovat 100 procentům, bude totéž platit pro podíl přebytečné energie. I kdyby Německo a jeho sousedé vytvořili dokonalou elektrickou síť sahající od Alp až do Norska, s tolika přečerpávacími zařízeními, kolik by bylo v zúčastněných zemích geologicky možné, tržní podíl větrné a solární energie by nemohl překročit 50 procent, aniž by se čím dál větší objemy přebytečného proudu likvidovaly nebo znehodnocovaly přeměnou na teplo. (!!!)“
https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

*

=Většinou vystřižená fakta, myšlenky a názory z medií a diskusí. Nemusí nutně souznít s názorem vystřihovatele. Případné názory vystřihovatele (mezi rovnítky) souzní s názory vystřihovatele.=

Krávy prdí metan. A abyste je vyživili, musíte spálit hodně ropy. Je dost lidí, kteří si myslí, že přechod na bezmasou stravu dokáže ovlivnit světové klima. A mezi nimi dost takových, co už vymýšlejí sankce proti masožroutům.

Kdo si chce dát stejk, ať maže ven! Dost znepokojivou vizi budoucnosti restaurací má někdejší výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (tzv. pařížská dohoda, 2015) Christiana Figueresová. „Co kdyby se restaurace za deset patnáct let začaly chovat k masožravým, jako se dneska chovají ke kuřákům?“ nadhodila nedávno na jedné konferenci. „Jestli chtějí jíst maso, ať to dělají před restaurací.“

Vliv na změny klimatu má kromě skleníkových plynů ještě dalších nejméně sedm faktorů. Některé působí až v delším geologickém měřítku času, jiné v kratším časovém období a některé se podílejí na současné změně klimatu. Základními faktory klimatických změn jsou: 1. Milankovičovy cykly a další krátkodobější cykly ovlivněné především vzájemnou polohou Slunce a Země. 2. Sluneční aktivita, často popisovaná také v cyklech probíhajících od 11 až po 2400 let. 3. Kontinentální drift (posun kontinentů), desková tektonika podle A. Wegenera a tím způsobené změny tvaru kontinentů a jejich pozice na Zemi. 4. Skleníkový efekt. 5. Termohalinová cirkulace (globálně propojené hlavní mořské proudy). 6. Aerosoly, způsobené hlavně vulkanickou činností a dopadem asteroidů a velkých meteoritů. 7. Vegetační kryt. 8. Magnetické pole Země. (Vesmír 74, 488, 1995/9).