„Rozmach větrných turbín v Německu začal váznout vzhledem k sílícímu sborovému volání občanů brojících proti ničení životního prostředí. Protestních hnutí proti rozvoji považovanému za environmentální vandalství přibývá jako hub po dešti. Dokonce i německý svaz ochránců přírody začíná revidovat svůj postoj k větrným turbínám, kvůli rozsáhlému úbytku hmyzu, ptáků a netopýrů.

Hlavním problémem je kolísavost větrné a sluneční energie. Někdy je elektřiny málo, jindy příliš. Pokud nefouká vítr a nesvítí slunce, dodávky elektřiny se musí opřít o konvenční elektrárny. Bez ohledu na to, kolik větrných a slunečních elektráren Německo postaví, stále proto nebude moci své konvenční elektrárny odstranit. Navíc když vítr a slunce vyrábějí příliš mnoho elektřiny, pravidelně její cenu stlačují pod nulu. Tato pokřivení budou dramaticky bobtnat, pokud tržní podíl větrné a solární energetiky, v současnosti na úrovni 25 procent, vzroste nad 30 procent, protože výrobní špičky začnou překračovat poptávku po elektřině.

Ještě horší je, že jak se tržní podíl přímo využitelné větrné a solární energie bude přibližovat 100 procentům, bude totéž platit pro podíl přebytečné energie. I kdyby Německo a jeho sousedé vytvořili dokonalou elektrickou síť sahající od Alp až do Norska, s tolika přečerpávacími zařízeními, kolik by bylo v zúčastněných zemích geologicky možné, tržní podíl větrné a solární energie by nemohl překročit 50 procent, aniž by se čím dál větší objemy přebytečného proudu likvidovaly nebo znehodnocovaly přeměnou na teplo. (!!!)“
https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

*