Historie folku časopisecky

Folkhistory-titulkaPrávě vyšlo první číslo obměsíčníku FOLK HISTORY. Je to mladší sourozenec už zavedeného „kolegy“ Rock History. Každé číslo bude mapovat jeden rok historie folkové (a samozřejmě také country a dalších příbuzných žánrů) scény doma i ve světě. Na první číslo vyšel rok 1988.

Časopis řízený publicistou Pavlem Víškem je velkorysým projektem s rozmanitým obsahem na 122 stranách a výtečnou grafikou. Něco mezi živými příběhy a hudební encyklopedií na přeskáčku. Svazek uvozuje můj přehled všeho důležitého na domácí scéně. Jen namátkou z domácí kuchyně: Merta, Nohavica, Janoušek, Bobek, Spirituál kvintet, Nerez, Nezmaři, Jablkoň. Z ciziny Bob Dylan, Van Morrison, Leonard Cohen, Joni Mitchell, The Pogues, Waylon Jennings, Ricky Skaggs a spousta dalšího. Vysoko nasazená laťka, ale s ohledem na seznam autorů se bude možné každý sudý měsíc na časopis těšit. Stojí 149 Kč a měl by být v běžné časopisecké distribuci.

Záhada s póly.

magnetický polSeverní magnetický pól cestuje. Z místa v Kanadě, kde sídlil kolem roku 1900 se posouvá směrem vzhůru. Teď už minul geografický severní pól a stále rychleji se pohybuje směrem k Rusku. Vědci si naprosto nevědí rady, ale politiku v tom zatím nehledejme. * Takové věci se stávaly i v minulosti, dokonce si magnetické póly vyměnily místo. Problém je ale v tom, že jižní magnetický pól se pohybuje jen nepatrně, takže zemská magnetická osa je ohnutá a možná hrozí její zlomení s nedozírnými následky. Možná už brzy zapomeneme na globální oteplování a budeme se zabývat globálním přemagnetizováním. (Jedna z teorií globálního oteplování planety vychází právě ze slábnutí a posunu zemského – případně slunečního – magnetismu a vliv člověka je vedle toho velmi malý. Ovšem tato teorie není moc publikována, protože to by ohrozilo kšefty s emisními povolenkami a obnovitelným zdroji.) Jediný, kdo na vývoj může pohlížet s optimismem, jsou výrobci busol a kompasů.

Blbejch 220 V.

Jako obvykle přehánějí, říkal jsem si, když media zdůrazňovala, že v neděli napadne dvacet centimetrů sněhu.  Pravdu jsme měli všichni. U nás napadlo deset. Na horách jistě o hodně víc, aby průměr udělal těch dvacet. Padalo, padalo už od temné noci. Beru to stoicky. Prohrábnou nebo neprohrábnou mi cestu až k vratům podle toho, jestli za traktorem bude sedět Ivan nebo Karel. Vrstva na dvoře buď roztaje nebo neroztaje.  V červnu u nás už sníh nikdy neleží. Nakoupeno mám všeho dostatek: potraviny, nápoje – hlavně vybrané, sůl, náboje, petrolej… S posledními dvěma položkami samozřejmě kecám, koukal jsem včera na nějaký western. Zato syreček dle pejska a kočičky nechybí. Prostě zazimování Juppa proběhlo podle zvyklostí.

Naše polosamota dokonale zasypaná. Něco mi vykládejte o globálním oteplování! Stromy na zahradě, koukám z okna, trpí pod závaly těžkého mokrého sněhu. Z takového materiálu ani sněhuláka nedáte. Větve se ohýbají, některé až k tendenci prasknout.

A teď dejte pozor, autor přechází k celospolečenským souvislostem: Větve se lámou, stromy se vyvracejí pod tíhou. A padají na dráty elektrického napětí. Nebo chcete-li proudu, mně je to fuk. Dvacet tisíc domácností je najednou bez elektřiny. Na Benešovsku jako na Šumavě nebo na Plzeňsku. Jak správně tušíte, já jsem Benešovsko. Ta čísla mi hlásí Hanka z Prahy mobilem. Stručně, aby mi ho nevybila. Já už jsem se od světa odpojil.

Na lince poruch milá operátorka přijme moje hlášení. Bodejť by nebyla milá, když sedí někde v teple. Já jsem taky milý, ale za chvíli už mi nepůjde topení a nebude splachovat splachovač. No není to pakárna, když dělají plynová topení na elektriku?

Neříkám, že to bylo hned. Dokonce několik hodin, třikrát to problikalo a zhaslo, až to nakonec začalo svítit, topit, splachovat, vařit i wifiovat. Zázrak! A já si uvědomil, že za to vděčím človíčkům, co jezdí od sloupu ke sloupu, vylezou nahoru v tomhle bordelu, který se ani nedá nazvat počasím, něco tam zmrzlými prsty propojí a já už zase svítím.

Zkuste taky občas – před tím, než na všechno naštvaní a od celého světa odpojení – svítit.

 

Studená válka probíhala tak, že Spojené státy se vměšovaly do našich vnitřních záležitostí, kdežto Sovětský svaz se do nich vyměšoval.

Radostný a spokojený život v blázinci by si měl každý zaměstnaný člověk na čas dopřát, aby se mohl rozhodnout, jestli je blázinec tam uvnitř nebo venku.