Střední rod

26.6.2013 * Čeština je prý po čínštině druhý nejtěžší jazyk na světě. No nevím. K finštině jsem se nedostal blíž než na několik námořních mílí, takže nemohu porovnávat. Ovšem všichni mě utěšovali, že bych to zvládl, že finština je dost podobná maďarštině. Ani po tomhle ujištění jsem se finsky nezačal učit.

Zpět k mateřštině. Právě ta obtížnost je asi příčinou, proč se mnohem víc lidí na světě učí anglicky než česky. Angličtina je fakt ízy a většina pohodlných obyvatel planety zvolí samozřejmě ten  nejprimitivnější jazyk. Jen aby měla co napsat do žádosti o zaměstnání. O to víc mě mrzí, že zrovna Briti nejsou schopni se ten svůj jazyk naučit pořádně. Kdykoliv na mě promluví, nerozumím jim asi slovo.

Znovu k mateřštině. Právě ta složitost našeho jazyka způsobila, že se sám začal zjednodušovat. Naši předci, když tu řeč tvořili a kodifikovali, ji udělali schválně složitou, aby nikdo nerozuměl. Když my nerozumíme cizákům, tak proč by měli oni rozumět nám. Důsledkem je, že jí nerozumíme sami. Přechodníky už dávno nikdo nepoužívá, a když je použije, tak se ztrapní, protože blbě. Vsadím se, že nevíte, co je to příčestí. Já taky ne. A protože příliš často netrpíte, přestali jste používat trpný rod. A to ještě jeden z předků zaplevelil českou abecedu o písmena s háčky, čárkami a kroužky. Aspoň že ho za to upálili. O zcela zbytečných dvou i a třech u ani nemluvě. Co českých geniů mohlo něco vymyslet nebo vynalézt, kdyby se místo toho nemuselo biflovat vyňatá slova.

Taky si všimněte, že z češtiny pomalu mizí střední rod. Má to logiku. Je sranda, když jsou kluci s holkama nebo holky s holkama případně kluci s klukama. Ale co je za legraci s rodem středním? Tak padesátkrát za den slyšíte, že auta jely, letadla letěly, pole ležely ladem, čuňata zvracely a košťata to po nich uklízely.

To mi připomnělo historku z mé povinné školní docházky. Asi tak osmá třída. Ahoj holky! Jedna taková nafoukaná blondýnka: Hele, my nejsme žádný holky! A co jste? Děvčata!! Tak promiň děvče. A můžu se tě na něco zeptat? Co jsi mělo dneska k snídani? A co sis vzalo na sebe?

Všem klukům se to líbilo, ujalo se to a chytli se dokonce i spolužáci s laxnějším přístupem k vyučovacímu jazyku.

Co sis myslelo? To jsi napsalo moc pěkně. Nemělo bys sedět vzpřímeně? Nešlo bys se mnou do kina? (Samozřejmě nešlo.)

Stupňovalo se to a začali jsme to používat i při hodinách. Prosím, děvčata měla ten diktát lehčí. Horáčková odešlo k lékaři. (To už bylo mluvnicky za.) Učitelé nechápali, o co kráčí, ale cítili ve vzduchu nějakou časovanou bombu a prchali hned se zazvoněním do sborovny. Tam to celé přestávky probírali. Korunu tomu dal tělocvikář, když řekl kolegyni: Ale děvče, nemělo by sis to tak brát.

Po čtrnácti dnech našeho gramatického teroru děvčata zkoušeně přilezla a prohlásila, že už jsou zase holky. Ale myslím si, že všichni z naší třídy ovládají střední rod jako nikdo. Čeština je sice chrám a tvrz, jak praví klasik, ale může to být také zákeřná zbraň.