„Rozmach větrných turbín v Německu začal váznout vzhledem k sílícímu sborovému volání občanů brojících proti ničení životního prostředí. Protestních hnutí proti rozvoji považovanému za environmentální vandalství přibývá jako hub po dešti. Dokonce i německý svaz ochránců přírody začíná revidovat svůj postoj k větrným turbínám, kvůli rozsáhlému úbytku hmyzu, ptáků a netopýrů.

Hlavním problémem je kolísavost větrné a sluneční energie. Někdy je elektřiny málo, jindy příliš. Pokud nefouká vítr a nesvítí slunce, dodávky elektřiny se musí opřít o konvenční elektrárny. Bez ohledu na to, kolik větrných a slunečních elektráren Německo postaví, stále proto nebude moci své konvenční elektrárny odstranit. Navíc když vítr a slunce vyrábějí příliš mnoho elektřiny, pravidelně její cenu stlačují pod nulu. Tato pokřivení budou dramaticky bobtnat, pokud tržní podíl větrné a solární energetiky, v současnosti na úrovni 25 procent, vzroste nad 30 procent, protože výrobní špičky začnou překračovat poptávku po elektřině.

Ještě horší je, že jak se tržní podíl přímo využitelné větrné a solární energie bude přibližovat 100 procentům, bude totéž platit pro podíl přebytečné energie. I kdyby Německo a jeho sousedé vytvořili dokonalou elektrickou síť sahající od Alp až do Norska, s tolika přečerpávacími zařízeními, kolik by bylo v zúčastněných zemích geologicky možné, tržní podíl větrné a solární energie by nemohl překročit 50 procent, aniž by se čím dál větší objemy přebytečného proudu likvidovaly nebo znehodnocovaly přeměnou na teplo. (!!!)“
https://ekonom.ihned.cz/c1-66584440-nebezpecne-chyby-v-nemecke-energeticke-politice

*

=Většinou vystřižená fakta, myšlenky a názory z medií a diskusí. Nemusí nutně souznít s názorem vystřihovatele. Případné názory vystřihovatele (mezi rovnítky) souzní s názory vystřihovatele.=

Krávy prdí metan. A abyste je vyživili, musíte spálit hodně ropy. Je dost lidí, kteří si myslí, že přechod na bezmasou stravu dokáže ovlivnit světové klima. A mezi nimi dost takových, co už vymýšlejí sankce proti masožroutům.

Kdo si chce dát stejk, ať maže ven! Dost znepokojivou vizi budoucnosti restaurací má někdejší výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (tzv. pařížská dohoda, 2015) Christiana Figueresová. „Co kdyby se restaurace za deset patnáct let začaly chovat k masožravým, jako se dneska chovají ke kuřákům?“ nadhodila nedávno na jedné konferenci. „Jestli chtějí jíst maso, ať to dělají před restaurací.“

Vliv na změny klimatu má kromě skleníkových plynů ještě dalších nejméně sedm faktorů. Některé působí až v delším geologickém měřítku času, jiné v kratším časovém období a některé se podílejí na současné změně klimatu. Základními faktory klimatických změn jsou: 1. Milankovičovy cykly a další krátkodobější cykly ovlivněné především vzájemnou polohou Slunce a Země. 2. Sluneční aktivita, často popisovaná také v cyklech probíhajících od 11 až po 2400 let. 3. Kontinentální drift (posun kontinentů), desková tektonika podle A. Wegenera a tím způsobené změny tvaru kontinentů a jejich pozice na Zemi. 4. Skleníkový efekt. 5. Termohalinová cirkulace (globálně propojené hlavní mořské proudy). 6. Aerosoly, způsobené hlavně vulkanickou činností a dopadem asteroidů a velkých meteoritů. 7. Vegetační kryt. 8. Magnetické pole Země. (Vesmír 74, 488, 1995/9).