Ahoj Jiří!

24. duben * Ahoj Jiří! Konečně někdo, komu mohu přát k svátku naplno, protože Jiřího znám. Dokonce ho znám v mnoha exemplářích a taky si myslím, že nějakého Jiřího zná úplně každý. V časech, kdy naše generace si začala se školní docházkou, bylo Jirků nejvíc. Jiná jména byla mnohem vzácnější, já jako Michal jsem byl na škole jediný. Zatímco každá třetí holka se jmenovala Jana. * Na svatého Jiří vylézají ze země hadi a štíři. No nevím. U nás na zahradě narazím z hadů jedině na slepýše, což žádný had není. A zmiji jsem v našem lese viděl naposled tak před čtyřiceti lety. A chtěl bych vidět někoho, kdo viděl vylézat nějakého štíra. Na štěstí u nás se štíři moc nešíří. Leda jako znamení zvěrokruhu. I tak jsem radši Lev než Štír. * Hodně blízko to máme na Konopiště, které má Jirků sbírku. Tedy svatých Jiří, kteří všichni bojují s draky. Z hlediska vyššího principu přírodního si myslím, že kdyby bylo bývalo méně svatých Jiří, nemuseli draci vyhynout. Sběratel Ferdinand d Este si to myslel naopak a kdoví, kolik Jiříků mohl ještě nashromáždit, kdyby ho v Sarajevu nepicli. * Jinak má den 24. dubna pověst dost nevalnou: V roce 1731 umírá Daniel Defoe, autor Robinsona Crusoe. * 1938 – V Karlových Varech vyhlásila Sudetoněmecká strana tzv. karlovarský program, nepřijatelný pro československou vládu. * 1949– V Československu vzniká mládežnická organizace Pionýr, která měla nahradit komunisty zakázané skauty, kterých je svatý Jirka patron.svatý Jiří

* 1974 – Při důlním neštěstí na Dole Doubrava v Orlové zahynuli 4 horníci. * V roce 1967 Kosmonaut Vladimír Komarov umírá v přistávacím pouzdře rakety Sojuz 1, protože se mu neotevírá jeho padák. * Zachraňuje to královna Alžběta druhá, která v roce 1953 Winstona Churchilla pasuje na rytíře. * A ještě přísloví: Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky. (Jestli chcete, tak si to opravte: …žádni vlci.)

Situace českých komunistů je poněkud zvláštní. Vše, co po léta na kapitalismu kritizovali a bojovali proti tomu, Babiš ve všech oblastech provádí. Od vykořisťování zaměstnanců až po ničení přírody. Zřejmě proto se rozhodli, že ho ve vládnutí podpoří.

Neděle večer

Konec víkendu. Zase padaly teplotní rekordy. Teď už je příjemný navečer. Sedím na zahradě pod stromem, co pamatuje dobytí Bastily, a vychutnávám cigaretu. Je to dnes moje první i poslední. Nejsem závislák, je to můj večerní rituál. Už mnoho let. Vlastně nikdy nedokážu správně odpovědět na otázku, jestli jsem kuřák nebo nekuřák. Je klid. Všichni chalupáři už dávno odjeli do velkoměsta a všichni domácí se už dávno vrátili z nákupních galerií. Travní sekačky pečlivě zakůlněny a fotbal už taky skončil. Ticho narušují jen ptáci. Na doslech jsou tři, jeden mě štítivě pozoruje z vrcholku sloupu 380 voltů a vysílá bojovné hlášky. Druzí dva mu odpovídají z okolních stromů. Jejich zpěvní projev  je mnohem smířlivější, agresivita trylků se zřejmě snižuje se čtvercem vzdálenosti ode mne. Jinak fakt ticho. Najednou se z dálky něco rozezvučí, blíží se to a vypadá to jako zpěv. Když opustí souvislou městskou zástavbu (my tady na konci už jsme něco jako lesní intravilán), přidá na decibelech. A už ho vidím! Neumím určit věk nebo společenský status. Jisté však je, že silnice mu není dost široká. Začíná odznova a už poznávám melodii i některá slova. „We Are The Champions!“, nese se údolím. Ano, jsme vítězové a víme to o sobě, i když se vůbec neznáme. Fredie postupně utichá za zatáčkou a ptáci, kteří se zájmem poslouchali, spustí zase tu svou. Za chvíli budou mít večerku. Svět tmavne. Vlastně nevím, odkud se bere tma. Nastává. Přichází. Vkrádá se. Spouští se odkudsi. Pokládá se na kraj. Ale nakonec vždycky je. Stmívání je stejně zajímavé jako svítání. Akorát ho ten druh lidí, co jsou jako já, vidí častěji. Vstanu a jdu domů. Byl to nádherný den.

 

 

Ahoj Valérie!

18. duben * Ahoj Valérie! * Dnes je mezinárodní den památek, ale to ty určitě nejsi. Prostě si to nějací Unesčané popletli s tvým svátkem. * Ono se toho osmnáctého udělo hodně. Například v roce 1389 na Starém Městě pražském se odehrál židovský pogrom. Lůza vtrhla do ghetta, vydrancovala a vypálila obchody i domy a bylo povražděno na 3000 mužů, žen i dětí. Roku 1906 bylo zničeno zemětřesením San Francisko. Je to tam hodně tektonické, protože americký kontinent se každoročně posune o 47 centimetrů na západ a občas tam nastane pnutí. 1912 – Parník Carpathia připlouvá do New Yorku se 706 trosečníky z Titanicu na palubě. 1937 – narodili se dva významní Češi: Jan Kaplický a Jiří Tichota. Knihovna na Letné ještě nestojí, ale Spirituál kvintet rozdává radost už přes půl století. 1945 – Do prostoru Ašského výběžku vstoupili první američtí vojáci – z americké armády vedené generálem Pattonem. 1966 – Československý film režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze získal Oskara jako nejlepší neanglicky mluvený film. * Vítězslav Nezval v roce 1935 napsal povídku a Jaromil Jireš o 35 let později natočil film Valérie a týden divů. * Valerií je v Česku momentálně 1871, nejznámější je asi herečka a dabérka Zawadská. Svátek má taky Valerián, ale to je nepodstatné.

Křižovatky dějin.

Kde mohli Češi dneska být, kdyby se nestalo… Přečasté téma hospodských debat, internetových diskusí a občas i ucelených příběhů v knížkách s alternativní historií. Do dějin starších a nejstarších se moc nehrneme. Hlavně proto, že o tom málo víme, takže není co vyvracet. Maximálně tak příchod praotce Čecha na Říp? To už byl tak znaven, že nemohl dál na západ, hlavně z dosahu jiných Slovanů? To je ale zrovna bod, na kterém se shodneme všichni, že život u teplého moře by nám seděl víc než nějaké strdí. Středověké panovníky necháváme na pokoji, jen snad ti Přemyslovci nemuseli tolik vymírat po meči v nesmyslných bitvách. To Karel IV. byl jiný švihák. První zásadní spor se vede o husitství. Mělo šanci na velký rozvoj nebo se měli Táborité rozprášit mnohem dřív než u Lipan? Ti zaváděli marxismus leninismus už v patnáctém století a nemohli tenkrát vědět, že to nejde. Mohla se bitva na Bílé Hoře nějak lépe strategicky pojmout, aby vyhráli „naši“? Ale kteří byli ti naši? Češi v područí německy mluvících katolíků nebo Češi pachtící se za zájmy německy mluvících luteránů? Možná v tom druhém, pro nás vítězném, případě bychom pak s německým živlem splynuli radostněji a nakonec i po letech umírali u Stalingradu.

Ale nechme složitostí dávnověku a přistupme k událostem poslední stovky let. 1. Na jedné straně svobodné vydechnutí po třistaleté porobě. Konečně národní stát! * Na straně druhé – Rakousko-Uhersko jsme bourat neměli. Byli bychom tam ekonomickými a technologickými vůdci, a těch odbytišť! 2. V osmatřicátém jsme se měli bránit. Měli jsme silnou armádu, bojového ducha a opevnění na hranicích. * Nemělo to cenu, říkají druzí. Velmoci se na nás vykašlaly, v Sudetech jsme měli tři miliony nepřátel, a opevnění zdaleka ještě nebylo hotové. 3. Atentát na Heydricha byl hrdinský čin, projev vzdoru, deklarovali jsme se tím mezi pozdější vítěze války. * Nestálo to za to, ti mrtví, Lidice, Ležáky… 4. Neměli jsme po válce Sudetské Němce po válce vyhánět. Byli výraznou společenskou a hlavně ekonomickou součástí Československa. * Museli jsme to udělat, oni přece chtěli téměř všichni do Říše, a tenkrát nebylo jasné, jestli s tím – byť poražení – nezačnou zase znovu. 5. Mašínové – na rozdíl od nás zbabělých – byli hrdinové. A měli právo odejít ze země, kde se žít nedalo, za jakýchkoliv okolností. * Mašínové byli vrazi. Když nemohli ze země odejít, měli – jako my všichni – počkat na pád komunismu. 6. V srpnu 68 jsme se měli bránit, třeba holýma rukama. * Postříleli by nás všechny do jednoho. A zbytek by odvezli do gulagů. 7. V listopadu 89 jsme měli postavit komunisty mimo zákon a některé postavit ke zdi. A bývalý komunista je jako bývalý černoch. * V žádném případě. To demokrat udělat nemůže. A navíc: Komunistů bylo 1,5 milionu, přidejte si k tomu rodinné příslušníky a přátele. Kromě toho zvládali většinu klíčových odborností, bez nich by stát řídit moc nešlo. A taky značná část z nich neměla s komunismem nic společného, vstupovali tam, aby mohli dělat práci, kterou by jinak dělat nesměli.

A teď suďte, rozhodujte, hádejte se a přidávejte se na tu nebo na onu stranu. Nebo přidejte i jiné pohledy.

Jak chránit ovzduší

Nádherný pocit: Postavili před vás orosený půllitr s krásně načinčanou pěnou. Jste u vytržení, zíráte a zíráte. Ale čas je nepřítel. Bublinky stoupají vzhůru, protože to tak chce gravitace. Vystoupají až nahoru a rozprsknou smíšeny s okolním vzduchem. Malý kulatý vzduch se spojil s obrovským – vlastně taky kulatým – vzduchem. Řeknete si, to nic, nepatrná bublinka. Ale ona se stala součástí celku. Zemské atmosféry je zase o něco víc. A teď si vezměte: kolik je takových bublinek v jednom pivu. Plynný obal Země tak houstne a rozrůstá se. Katastrofologové bijí na poplach, protože globální oteplování a freony a oxidy. Ignorujte je. Dejte si pivo. Tisíce bublinek se spojí s atmosférou a naředí škodlivé kysličníky kdečeho. Vzduch z piva postupně vyčistí vzduch v atmosféře. Je to náš velký ekologický úkol! Ale musíte se snažit.

Ahoj Izabelo!

11. duben * Ahoj Izabelo! Promiň, že tě neznám. A že neznám žádnou Izabelu. Dokonce ani neznám nikoho, kdo nějakou Izabelu zná. Smůla, protože Isabella je krásné jméno a nutně ho musí nosit krásná holka. To museli vědět už staří Římané. A když ne oni, tak aspoň Dante Aligieri nebo Michelangello. Přebírám se ve svých chatrných zbytcích gymnaziální latiny a bezpečně vím, že bella je krásná. Ale ani za starou belu si nevzpomenu, co je to isa. Možná že nic, ono je to totiž úplně jinak. Římani to jméno převzali z hebrejštiny (jako ostatně kdeco) a tam znamená Bohem povýšená. Je fajn, že máš svátek v čase, kdy všechno raší, pupenuje a miluje se. Jméno je to poměrně vzácné: V celém Česku jen 1657 lidí. Předpokládám, že to jsou samé ženy, i když dnes jeden neví. Ale zajímavost: Více než 90% českých Izabel se narodilo teprve v posledních deseti letech. Tomu se tedy říká módní trend. Zvěrokružně se nacházíme ve znamení berana. Takže by si každý Čech měl dát pozor, aby nebyl ovce. Roztřeseně myslím na to, že dnešek je taky Světovým dnem Parkinsonovy choroby. Ale co, nás, co jsme si mozek zaneřádili spoustou zbytečných informací, straší spíš profesor Alzeheimer. Je jaro a ode dneška se chová poněkud letně. Tak si to užívejte.

V tramvaji.

Stárnoucí pán řešil demonstrující studenty v ulicích. „Studujou za naše peníze!“, hlásil na celou tramvaj. Vedle stojící ještě starší pán se na něj obrátil: „Už brzy budete brát důchod za jejich peníze.“

Ahoj Mirky!

Ahoj Miroslavy, Mirky, Mirečky, Míry, Mirindy. Vás teda je v Česku. Celých 41151. Kdyby se šly slavit, tak to už by byla třetina Václaváku. Takže všechno nejlepší. A představte si, že kromě vás mají dnes ještě svátek tři jiné ženské. (Jak už jsem někde psal, termínů je málo a jmen spousta. A na zařazení je pořadník.) Tak Miromila – slyším to prvně a v Česku jsou jen dvě. Tak jim popřejme taky, stejně jako cizokrajným Myrnám, které jsou čtyři. A konečně Mnislava tu nežije žádná, zřejmě nám sem vypadla ze starých pověstí českých. * V roce 1355 byl Karel IV. korunován římským císařem. To je pro Čechy skoro tak významné, jako když jsme vyhráli v Naganu. * 1793 v Paříži bojovali revolucionáři všichni proti všem a čerstvě zvolený prezident Jakobínů, Jean Paul Marat, začal zatýkat všechny kontrarevolucionáře i revolucionáře. Když toho měl na svědomí dost, zapíchli ho ve vaně. Myslím, že dokonce ženská. * V roce 1937 Bylo otevřeno Letiště Praha-Ruzyně, které se od roku 2012 jmenuje Letiště Václava Havla, a všichni komunisti se můžou. * 1945 schválila nová vláda Československé republiky na svém prvním zasedání Košický vládní program. Au! * Možná jste zjistili, že patříte mezi dvě miliardy uživatelů Facebooku, kterým mohla být ukradena data. Někomu mohl být ukradený celý Facebook. * Prezidenta máme momentálně v Tatrách. O tom, jestli tam zrovna teď padají laviny, jsem se nikde nedočetl.