5.1.2015 * Svátky České republiky.

Podle státních svátků můžete poznat národ. Ukazuje se, že Češi jsou velmi sebevědomí a veselí lidé.

1. leden – Oslava zániku našeho státu.
25. březen – Oslava popravy nejvýznamnější světové autority. (Velký pátek)
28. březen – Den v roce, kdy se nepohoršujeme nad tím, že muslimové bijí své ženy. (Velikonoční pondělí)
1. květen – Oslava něčeho, co většina z nás nemá ráda.
8. květen – Oslava vítězství, na kterém jsme se téměř nepodíleli.
5. červenec – Oslava popravy českého myslitele a reformátora.
6. červenec – Oslava příchodu dvou mužů z východu, kteří nám přinesli písmo, kterým naštěstí nepíšeme.
28. září – Oslava vraždy českého vládce.
28. října – Oslava vzniku státu, který už neexistuje.
17. listopadu – Oslava události, kterou už začínáme popírat, že vůbec nastala.
24. prosince – Oslava vyvrcholení podzimní nákupní horečky.
25. prosince – Vzpomínka na nějaké sčítání lidu v Betlémě.
26. prosince – To vlastně nevíme, co slavíme. Řada lidí má svátek spojen se jménem nesympatického komunistického politika.

Možná by ty české oslavy přece jen chtělo posunout trochu víc do optimistické roviny. Třeba přidáním několika dalších svátků „s dobrým koncem“, z nichž by se Češi mohli radovat.

20. února – Čeští hokejisté vyhráli olympiádu v Naganu.
9. března – v Národním muzeu byla zavěšena kostra velryby. Svátek českého námořnictva.
17. května – Výstup praotce Čecha na Říp. Začátek české usedlosti.
6. června – Prokop Diviš poprvé chytil blesk svým hromosvodem. Svátek hasičů.
12. července – Babička přijela na Staré Bělidlo. Svátek aktivních důchodců.
13. září – Narodil se Jára Cimrman.
12. listopadu – Odstřelení Stalinova pomníku na Letné.
17. prosince – Začaly vycházet Rychlé šípy.

Čekám na vaše další návrhy. Ale uvědomte si, prosím, že státních svátků nemůže být za rok víc než 365.