23.10.2015 * Někdy se přihodí, že na někoho čekáte a on nejde. Zákonitě se začnete nudit a děláte věci, které byste jinak nedělali.

Stál jsem na chodníku v pražské ulici Vršovická (pro pamětníky horších časů třída SNB). Ulice je to široká, tramvajový pás a dva automobilové pruhy v každém směru.
Tak to bylo dřív. Potom někdo moudrý rozhodl, že je potřeba podpořit cyklistickou dopravu. A z jednoho autopruhu byl najednou červeně vyznačený pruh pro cyklisty. Stál jsem tam a počítal. Za dvacet minut, které jsem pročekal, projelo v mém směru 815 automobilů. A ani jeden cyklista.

Z dvaceti minut jednoho slunného odpoledne se nedají dělat nějaké statistické závěry. Ovšem pozoruji to i jinde a říká to řada známých. Všude tam, kde podobně vznikly cyklopruhy, zůstávají víceméně prázdné.

Je skvělé jezdit na kolech na výlety, do přirody a třeba do hospody v sousední vesnici. Sami, s rodinou, s kamarády. I sportovat se tak dá, no… Ale je divné používa kolo cestou do práce v kopcovité metropoli. Jo v Amsterodamu, Hradci Králové nebo Českých Budějovicích – to je jiný kafe.

V Praze se podle statistik dopravuje kolmo necelé jedno procento obyvatel. Pak je otázka, proč si tento druh dopravy uzurpuje tak vysoké procento dopravní plochy ve městě.

Vůbec nejsem proti cyklostezkám, zvláště těm, co vedou kolaře do krajiny za krásami přírody. Jenže v Praze moc skutečných cyklostezek není. Buď se malují pruhy na stávajících silnicích a okolení lidé si posilují zdraví intenzívním vdechováním výfukových plynů. Nebo se jako cyklostezka označí cesta, kde chodí pěšáci, děti, kočárky, psi a jiní milovníci chůze. Cyklisté si popleteně myslí, že označená cyklostezka patří jim a všechny ostatní účastníky provozu se snaží vyhnat do příkopů.

A když už se nějaká skutečná cyklostezka, je to spíš o čerpání dotací EU (na které jsme si ovšem část peněz do Bruselu sami poslali). Ale k dotaci se přidává i povinné spolufinancování a to už si stát rovnou sebere z našich daní.

Cyklo je trend. Má agresívní aktivisty v podobě různých Auto*matů. A úředníci včetně primátorek si myslí, že cesty na kole jsou zdravé, bezpečné, ekologické a tak nějak neomarxisticky pokrokové.  A tak radostně plní plány jednoho procenta voličů.

P.S. Chci jít do Národního. Myslíte, že když tam přijedu na kole, vezmou mi ho do šatny?