3.12.2014 * Naši předkové standardně věřili, že počasí dělá Bůh. A protože Pánubohu se nemá nadávat, neboť je to za á neslušné a za bé hřích, brali to předci, jak to přišlo. My už dneska ovšem víme, že počasí nedělá Pánbíček, ale meteorologové. A dorostli jsme v takový český lid, který na všechno nadává a je proti všemu. Střídavě tedy nadáváme na počasí a na meteorology. (Někdy jsme ovšem kvůli počasí naštvaní taky na Kalouska.)

Ale někdy – tak jako v posledních dnech – se  situace vyvine, že to Bůh s meteorology přeženou. Pak je to taková soda, že už ani nadávat nemá smysl. Někdo z těch nahoře vymyslel, že bude vyrábět zrcadla, ale technologie se mu nějak vymkla.  Řidiči naprosto marně škrábou ledovku z předního skla, což je ta lepší varianta. Neboť když se jim podaří vyšťourat otvor zvíci dveřního kukátka a nastartují, dojedou k nejbližšímu sloupu veřejného osvětlení a v pojišťovně mají napilno.

-Jeď radši sockou, slyšeli od předtím od manželky dobrou radu. Jenže co to? Ony ty tramvaje jaksi stojí, troleje jsou obaleny ledem a led, jak si pamatujeme z fyziky, je mizerný vodič. Přeplněné autobusy dělají s pasažéry nechtěné piruety. A tak nejlepší řešení je dojít pěšky na metro. Jdete společně se zástupem důchodců, kteří se vydali na akci do Lídlu, třímajíce slevový leták jako svůj prapor. Jenže stačí malý poryv a senioři dílem padají a dílem se kutálejí.

Dojdete k metru, vyčerpaní a omlácení jak krasobruslař po tréninku. Metro je spolehlivý systém za každého počasí. (Teda když zrovna nejsou povodně.) Sejdete na nástupiště a v té chvíli zjistíte, že vlastně už si nepamatujete, kam jste měli namířeno. Tak vylezete ze staničního tunelu na povrch a obrátíte se k domovu. Když budete číst předchozí text odzdola nahoru, dovede vás až před váš dům. Ženě popíšete situaci ve městě několika zemanovskými výrazy, uvaříte si grog a půjdete se dívat na televizi, jak ti se chudáci v celé zemi plahočí, padají, vytahují auta z příkopů, nejedou nebo jedou jinam, než chtějí. To byl den!