+ Ptali se mě, co dělat, když musíte mít respirátor k tomu, abyste si mohli koupit respirátor. Trvalo mi, než jsem to vymyslel. Zavoláte od obchodu, kde je mají, zeptáte se, kolik stojí, položíte obnos na práh prodejny a vyčkáte, až tam prodavač položí žádané zboží. Nasadíte si respirátor, hrdě vstoupíte do obchodu a koupíte si deset dalších.
+ Složitější to bylo v pondělí ráno, když jste jeli poprvé po začátku pseudo-lockdownu do práce. Kontrolní orgán po vás mohl vyžadovat potvrzení o tom, že jedete do práce, kde pracujete. Které jste neměli, když to vláda vyhlásila teprve v soboty. Ale dá se předpokládat, že kterýkoliv policista nebo voják na čekpointu je inteligentnější než kterýkoliv člen vlády, takže jste se nakonec nějak domluvili. Ostatně na výlet nebo za kulturou by tak brzo ráno jel do jiného okresu asi jenom blbec.
+ Zvláštní postavení mezi službami mají autoservisy, které jsou nově uzavřeny, ale zároveň otevřeny. Převedeno z úředního jazyka fungují a pracují, ale zákazník do nich nesmí vstoupit. Předávání vozu se odehrává pod širým nebem (není uvedeno, zda to musí být v blízkost servisu nebo třeba na druhém konci města). Automobilisté si tak užijí trochu jara. Každopádně na předávání je vhodné vybavit se deštníkem.Tento postup by se mohl praktikovat i v jiných službách. Třeba potřebujete sepsat kupní smlouvu. Sejdete se s notářem v parku, dohodnete se na detailech, notář skočí do kanceláře, sepíše smlouvu a donese vám ji do parku k podpisu.