Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Babiš navrhuje ‘úřednickou maturitu’. Výsledné známky by určil průměr za všechny roky studia. Bouří se ministr, odborníci, učitelé a možná i někteří studenti. * Šlachta tají, kde sehnal dva miliony na rozjezd volební kampaně své strany. * Divoké prase napadlo muže v Plzni hned vedle lochotínského amfiteátru. To se tam za dob Porty nedělo. * Švýcaři v referendu odhlasovali zákaz zahalování na veřejnosti. U nás se respirátory nosí dál. * Pětina bavorských firem už propustila české pendlery. * Vítr v Chlumci nad Cidlinou odnesl skákací hrad s šesti dětmi a jedním dospělým na vzdálenost 30 metrů. * Lékárník z amerického Wisconsinu podlehl konspiračním teoriím o škodlivosti vakcín a 500 dávek zničil. Čeká ho soud. Je jasné, že podobných idiotů je u nás taky pár, ale doufejme, že nikdo z nich nepracuje v lékárně. * V mouce „Penam – pro pečení voňavých dobrot“ z holdingu Agrofert objevila laboratoř zakázanou chemickou látku, jejíž princip působení přirovnala šéfka Ústavu analýzy potravin k bojovým chemickým látkám.

Zapomněli jsme, že částí života je i smrt.

Až do března jsme žili v Evropě sedmdesát let poměrně dobrý život. A posledních třicet i plný, bohatý a svobodný. Tedy kdo chtěl. Prakticky žádná válka. Postupné zvyšování úrovně života. Lékařská péče na úrovni. Zmizelo mnoho nebezpečných nemocí, hlavně těch infekčních. Zlepšilo se životní prostředí. V Evropě se plynule zvyšoval věk obyvatel a my jsme po roce 1989 začali dohánět západ.

Časem jsme si zvykli na činorodé devadesátníky, některé na štíru s chůzí, ale většinou dobře myslící. Věděli jsme, že zatím nikdo nevynalezl elixír života a že přes všechna vylepšení život někde končí. Ale skrývali nám to, na rozdíl od předchozích generací, které viděly své blízké umírat doma, většinou v přímém přenosu. Pýchou všech režimů byly televizní šoty spokojených stařečků v kolektivních zařízeních. Dnes starý člověk zemře v nemocnici nebo v ústavu a blízcí si to odbydou v přísálí krematoria. V obřadní síni už nejde o tu smrt, ale o zásluhy, o to, kolik květin, a kdo všechno dorazil.

Se smrtí se prostě míjíme. Neprožíváme ji, leda u těch hodně blízkých, jinak je to pro většinu životaběh, jako když na podzim padá listí. V našich myslích se usadil ateismus, nebádáme, kam je to dál a jestli se tam potkáme. Někteří lidé o to víc chamtí po smrti na obrazovkách – vraždy, havárie, utopenci, pády z mostu… Na pády letadel je už množstevní sleva, tam je smrt anonymní.

A teď přijde něco, co neznáme, nechápeme, na co nejsme připraveni. Smrt kosí v našem okolí, mrtvých ve statistikách přibývá denně po stovkách, a my se s tím musíme smiřovat. Jasně, mnohokrát se tomu dalo zabránit, kdyby bylo v každý čas dost prostředků na ochranu, kdyby se uklízečka z domova důchodců neodskočila nakazit se na diskotéku, kdyby se vláda nechovala jako hejno zmatenců…

Ale je to tak. Lidé umírají. Můžeme to brát jako boží záměr nebo běh světa v souladu s Darvinem. Nebo to jen vzít na vědomí. Všechno neumíme, a ještě dlouho umět nebudeme. Možná nikdy. Tak se s tím smiřme a obrňme se trochou pokory.

Glosář

„Pokud někdo neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. Pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko.“ To řekl premiér před třemi týdny. Za tu dobu zemřelo 3156 lidí na covid. Nouzový stav máme pořád. Jediné, k čemu pomohl je to, že vláda nakoupila v Číně testy pro školáky, které mají 45 procentní účinnost a začínáme do Česka lifrovat neschválený Sputník V. Co za další šméčka vláda stihne do konce nouzového stavu nevíme. Ale určitě zase požádá sněmovnu o jeho prodloužení.
*
250 milionů korun chystá vláda na vývoj české vakcíny. Ten už jednou zrušil ministr Blatný a proti jsou snad všechny vědecké kapacity v zemi.  Za ty peníze se dá koupit 5 milionů dávek AstraZeneca (dle ceny dojednané EU) a tedy proočkovat 25 % české populace. Ale my bychom to stejně bychom to nechali ležet ve skladu. Prý to Evropané nechtějí, jak nás ujišťují ruské hybridní weby. Prezident Zeman i Premiér Babiš jsou naočkováni Pfizerem, ale do nás budou chtít píchat neschválený Sputnik V. Celkově se ale vakcinace rozjela, nadosmdesátníků už je očkováno 72 %.
*
Známý katastrofista Jaroslav Flégr nás před časem strašil plnými mrazáky. Čechy to příliš nepohnulo, protože oni mají narvané mrazáky už řadu let.

Před 34 lety v roce 1987 novinář Jiří Ruml založil samizdatové Lidové noviny. Možná by se dost divil, kdo je teď vlastní a co se v nich píše.

Informace, že Krizový štáb rozhodl, že všechny porody budou vzhledem k současné pandemické situaci odloženy na neurčito, se nezakládá na pravdě.

Výklad nových opatření vlády k 1. březnu 2021. – část druhá

+ Ptali se mě, co dělat, když musíte mít respirátor k tomu, abyste si mohli koupit respirátor. Trvalo mi, než jsem to vymyslel. Zavoláte od obchodu, kde je mají, zeptáte se, kolik stojí, položíte obnos na práh prodejny a vyčkáte, až tam prodavač položí žádané zboží. Nasadíte si respirátor, hrdě vstoupíte do obchodu a koupíte si deset dalších.
+ Složitější to bylo v pondělí ráno, když jste jeli poprvé po začátku pseudo-lockdownu do práce. Kontrolní orgán po vás mohl vyžadovat potvrzení o tom, že jedete do práce, kde pracujete. Které jste neměli, když to vláda vyhlásila teprve v soboty. Ale dá se předpokládat, že kterýkoliv policista nebo voják na čekpointu je inteligentnější než kterýkoliv člen vlády, takže jste se nakonec nějak domluvili. Ostatně na výlet nebo za kulturou by tak brzo ráno jel do jiného okresu asi jenom blbec.
+ Zvláštní postavení mezi službami mají autoservisy, které jsou nově uzavřeny, ale zároveň otevřeny. Převedeno z úředního jazyka fungují a pracují, ale zákazník do nich nesmí vstoupit. Předávání vozu se odehrává pod širým nebem (není uvedeno, zda to musí být v blízkost servisu nebo třeba na druhém konci města). Automobilisté si tak užijí trochu jara. Každopádně na předávání je vhodné vybavit se deštníkem.Tento postup by se mohl praktikovat i v jiných službách. Třeba potřebujete sepsat kupní smlouvu. Sejdete se s notářem v parku, dohodnete se na detailech, notář skočí do kanceláře, sepíše smlouvu a donese vám ji do parku k podpisu.

Výklad nových opatření vlády k 1. březnu 2021.

část první
+ Praha je kraj, okres i obec. Pokud nemáte psa, můžete se vydal až k hranicím Prahy, třeba do Klánovic nebo na Zbraslav. Pokud ale máte psa, můžete se s ním vzdálit maximálně pět set metrů od svého bydliště. Pokud jdete na procházku žádného psa nemaje, napište si čestné prohlášení pro kontrolní orgán, že psa nemáte. Jestliže psa máte, ale nebydlíte s ním ve svém trvalém bydlišti, musíte psa tajně přemístit do trvalého bydliště a tam s ním chodit 500 metrů kolem baráku. To ovšem neplatí, když má pes trvalé bydliště jinde než vy. Psa si můžete za účelem procházky i vypůjčit, ale v tom případě mějte u sebe souhlas majitele psa. Jestli můžete kroužit se psem jen kolem bydliště jeho majitele nebo i kolem vlastního bydliště, opatření neuvádí.
+ Lidé, kteří budou cestovat mimo okres na svou chatu nebo chalupu v jiném okrese, protože v ní bydlí. Podle doporučení vlády se mohou kontrole na cestě jako doklad ukázat složenku za plyn. Pro ty, co plyn nemají, to bude asi problém. Mohou ale tvrdit, že si chystají plyn zavést a prokázat se nabídkovým letákem od plynárny.
+ Máte-li děti ve střídavé péči, můžete si je střídat, jak potřebujete. Bez problémů si pro ně můžete dojet třeba z Aše do Jablůnkova. Mějte ale u sebe rozhodnutí soudu a střídavé péči a rodné listy dětí. Obdobně to platí, i pokud má někdo děti ve střídavé péči s několika partnerkami a sváží je z celé republiky.
+ Pokud jdete ven, v mezidomí samozřejmě s respirátorem FFP2. V lese nebo v poli už bez něj, ale musíte přesně vědět, kde jsou hranice katastru vaší obce. Jinak vás čekají problémy. Nepředstavujte si, že na hranici obce je cedule s jejím názvem – to u silnice. Ta je tam jen proto, abyste mohli zaplatit pokutu za nedodržení rychlosti. Ale hranice obce není označena ani v krajině ani na mapách. S jedinou výjimkou mapy katastrální. Ta je uložena na katastrálním úřadě v okresním městě. Tam si můžete zajet a mapu si nechat ofotit. Když vás zastaví policista, vysvětlíte mu důvod své cesty právě takhle: Jedu na katastr! Policista bude možná udiven, protože takový pohon auta nezná. Pohodlnější bude, když si tam zajede až skončí třítýdenní uzávěra. Jenže to už nebudete žádnou mapu potřebovat.

Co nás čeká v březnu.



1.-7. Vláda bude měnit a opravovat některé body ze schváleného opatření, ale bude tvrdě vyžadovat jejich dodržování.
7. Demonstrace na Václavském náměstí bude divočina. Policisté nezasáhnou, protože budou všichni na silnicích.
8.-14. Vláda bude opravovat opravené body ze schváleného opatření. Nezávisle na sobě je budou vysvětlovat ministr Blatný, ministr Hamáček a premiér Babiš. Každý jinak.
15. Nemocnice zastaví příjem pacientů, protože na parkovišti sanitek se bude hromadit špinavé prádlo. Vláda konečně otevře prádelny.
16. Ministr Plaga vydá konečně pokyn, jak se žáky mateřských škol, kteří jsou od 1.3. na distanční výuce, a podá žádost ministryni Schillerové na uvolnění prostředků pro nákup počítačů pro ně.
18. Ve Sněmovně proběhne pěstní souboj mezi ministryní Maláčovou a ministryní Schillerovou kvůli náhradám osob v karanténě.
19. Vláda požádá o prodloužení pseudo-lockdownu o další dva týdny.
20. Nastane první jarní den.
21. Na celodenním zasedání Sněmovny o prodloužení ukáže poslanec Volný na všechny, co mají krev na rukou.
23. Ministr Havlíček sdělí, že zákaz provozu lanovek a vleků se nevztahuje na lanovku na Petřín. Zároveň uvede, že od 15. dubna mohou být všechny lyžařské vleky v provozu.
27. Geodeti začínají zaměřovat hranice jednotlivých okresů tak, aby tam v budoucnu mohly být postaveny ploty.

Křižovatky dějin.

Kde mohli Češi dneska být, kdyby se nestalo… Přečasté téma hospodských debat, internetových diskusí a občas i ucelených příběhů v knížkách s alternativní historií.
Do dějin starších a nejstarších se moc nehrneme. Hlavně proto, že o tom málo víme, takže není co vyvracet.
Maximálně tak příchod praotce Čecha na Říp? To už byl tak znaven, že nemohl dál na západ, hlavně z dosahu jiných Slovanů? To je ale zrovna bod, na kterém se shodneme všichni, že život u teplého moře by nám seděl víc než nějaké strdí.Středověké panovníky necháváme na pokoji, jen snad ti Přemyslovci nemuseli tolik vymírat po meči v nesmyslných bitvách. To Karel IV. byl jiný švihák.
První zásadní spor se vede o husitství. Mělo šanci na velký rozvoj nebo se měli Táborité rozprášit mnohem dřív než u Lipan? Ti zaváděli marxismus leninismus už v patnáctém století a nemohli tenkrát vědět, že to nejde.
Mohla se bitva na Bílé Hoře nějak lépe strategicky pojmout, aby vyhráli „naši“? Ale kteří byli ti naši? Češi v područí německy mluvících katolíků nebo Češi pachtící se za zájmy německy mluvících luteránů? Možná v tom druhém, pro nás vítězném, případě bychom pak s německým živlem splynuli radostněji a nakonec i po letech umírali u Stalingradu.
Ale nechme složitostí dávnověku a přistupme k událostem poslední stovky let.
1. Na jedné straně svobodné vydechnutí po třistaleté porobě. Konečně národní stát! * Na straně druhé – Rakousko-Uhersko jsme bourat neměli. Byli bychom tam ekonomickými a technologickými vůdci, a těch odbytišť!
2. V osmatřicátém jsme se měli bránit. Měli jsme silnou armádu, bojového ducha a opevnění na hranicích. * Nemělo to cenu, říkají druzí. Velmoci se na nás vykašlaly, v Sudetech jsme měli tři miliony nepřátel, a opevnění zdaleka ještě nebylo hotové.
3. Atentát na Heydricha byl hrdinský čin, projev vzdoru, deklarovali jsme se tím mezi pozdější vítěze války. * Nestálo to za to, ti mrtví, Lidice, Ležáky…
4. Neměli jsme po válce Sudetské Němce po válce vyhánět. Byli výraznou společenskou a hlavně ekonomickou součástí Československa. * Museli jsme to udělat, oni přece chtěli téměř všichni do Říše, a tenkrát nebylo jasné, jestli s tím – byť poražení – nezačnou zase znovu.
5. Mašínové – na rozdíl od nás zbabělých – byli hrdinové. A měli právo odejít ze země, kde se žít nedalo, za jakýchkoliv okolností. * Mašínové byli vrazi. Když nemohli ze země odejít, měli – jako my všichni – počkat na pád komunismu.
6. V srpnu 68 jsme se měli bránit, třeba holýma rukama. * Postříleli by nás všechny do jednoho. A zbytek by odvezli do gulagů.
7. V listopadu 89 jsme měli postavit komunisty mimo zákon a některé postavit ke zdi. A bývalý komunista je jako bývalý černoch. * V žádném případě. To demokrat udělat nemůže. A navíc: Komunistů bylo 1,5 milionu, přidejte si k tomu rodinné příslušníky a přátele. Kromě toho zvládali většinu klíčových odborností, bez nich by stát řídit moc nešlo. A taky značná část z nich neměla s komunismem nic společného, vstupovali tam, aby mohli dělat práci, kterou by jinak dělat nesměli.
A teď suďte, rozhodujte, hádejte se a přidávejte se na tu nebo na onu stranu. Nebo přidejte i úplně jiné pohledy.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Covid má nejen Václav Klaus starší, ale také gorilí samec Richard z pražské ZOO. * Organizace Amnesty Internacional odebrala Navalnému titul vězeň svědomí, který mu před nedávnem udělila. Učinila tak na základě množství protestů, které dostala z celého světa. Ruští internetoví švábové pracují bezchybně. * Samice hrabáče kapského porodila ve Dvoře Králové.  * V automobilkách Škody jsou stovky nakažených, uvedly odbory. V jiných továrnách to nebude jiné. Zaměstnavatele tají počty před hygienou, aby jim nezavřela provozy. Tak vláda zavře školky. * Poslanec Václav Klaus mladší z Trikolóry ve Sněmovně zaútočil na předsedu SPD Tomia Okamuru slovy, že asijské kultury mají specifický vztah k ženám. * Pražská čtvrť Koloděje se rozhodla přejmenovat ulici Zemanova na ulici Karla Zemana, aby si lidé nemysleli, že je to ulice jiného Zemana. Totiž Bořivoje Zemana.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Jen 7 % Čechů si myslí, že boj s pandemií by měl řídit Andrej Babiš. * Ministryně Venezuela Maláčová chce kratší pracovní týden a pět týdnů dovolené. Tak jí to dejte, ať je od ní pokoj. * České aerolinie oznámily úřadu práce, že hodlají propustit všech svých 430 zaměstnanců. * Aby toho Covidu nebylo málo, zdravotníci za loňský rok zaznamenali 870 nových případů onemocnění syfilidou. * V Itálii se zřítil pobřežní útes, na kterém byl hřbitov. Asi dvě stovky rakví unášel mořský proud. * Obyvatelé Texasu se zlobí na Billa Gatese, že sněhovou kalamitu, která stát v minulých týdnech zaplavila uměle způsobil. Někteří se prý dokonce pokoušeli ten sníh spálit. To Evropanům Bill zase přidává do vakcíny sledovací čipy. * Evropu opět zasypal písek ze Sahary. Ale v Africe ho stále je dostatek. * Titulek na Novinkách: Skot vyrazil na procházku Pardubicemi. Nejednalo se ale o britského občana okouzleného Polabím. To jen jeden býček a dvě krávy utekly z ohrady a procházely se ulicemi krajského města.

 

Dušíni vymřeli, jsme národ kočičí pracky.

Co myslíte, existuje české příjmení Rádsetoulalová? Existuje! Dokonce v Česku žije 17 jeho držitelek. Nejvíc se toulají na Brněnsku.

Prohrabávat se příjmeními deseti milionů Čechů je zajímavá hra. Každý ví, že nejvíc je Nováků (dohromady i s Novákovou 69 400) a Novotných. To znamenalo, že v časech, kdy kvetla imigrace do českých vesniček, každou chvíli tam přibyl někdo nový. Vidíte Přibyl a Nový. Další četná jména Svoboda a Dvořák souvisí s výrobními vztahy v zemědělství. Černých je zhruba desetkrát víc než bílých, i když v populaci je tomu zatím naopak.

Počet lidí stejného příjmení se v čase nijak dramaticky nemění. Ale české jméno Ngyuen se pomalu vytrácí. Ještě v roce 2011 jich tu žilo 21 110, ale loni už jen 937. Kam mohli tak rychle zmizet?

Rádi žijeme nahoře. Horáků je 12 220, kdežto Doláků jen 609. Žijeme poměrně zdravě. Kouřilů je jen 1472, Pijáků dokonce jen 79 a Pijanů jen 10. Víme, co nás čeká: Smrt – 81, Rubáš – 486, Mára – 411 , Krchov 125.

Hříbků je 214, nejvíc jich roste na Vsetínsku. Klouzků je jen devatenáct, ale nejlíp se jim daří kolem Nového Bydžova. Kozáků tu žije 3615, ale vůbec se jim nevede na Vysočině. Co Liška? 4841, nejvíc v Plzni a jednoho tam dokonce znám. Myslíte si, že když sečtete tato čísla, vyjde vám počet lidí se jménem Houba? Houbelec. Jen 231 a hlavně podle Berounky. 

Bohužel v Česku nežije žádný Dušín, ale ani Mažňák. A když už jsme u těch rychlých šípů, jméno Rychlý nosí 643 mužů, jméno Šíp 847.  Bidlo je příjmením 146 lidí, ovšem délka není u nikoho z nich uvedena. A Červenáček, Rychlonožka, Losna a Tleskač nejsou zastoupeni ani omylem.

Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Další vítězství zdravého rozumu nad Babišem: Ústavní soud zrušil část usnesení vlády zakazující maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách podle velikosti. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. * Zaměstnanec knihovny v USA byl vyhozen z práce, protože ve volných chvílích pálil knihy Donalda Trumpa. * Rýsuje se další vesmírná velmoc. V Nikaragui vzniklo ministerstvo pro „mimozemské vesmírné záležitosti, Měsíc a další vesmírná tělesa“. Smějí se všichni doma i v zahraničí. * Němečtí Zelení prosazují zákaz stavění rodinných domů a chtějí vrátit obyvatele do paneláků. V některých okresech, kde vládnou, už se jim to daří. * Až tisícovku těl měsíčně zvládne spálit nové krematorium, které právě zahájilo provoz v Novinách pod Ralskem. Jeho dvě pece mohou pracovat až 24 hodin denně. * Saúdové chystají nejvyšší a nejdelší horskou dráhu pro rychlost až 250 kilometrů v hodině. * Vítěz Hamáčkova tendru na testy do škol prý vozil i koňské sperma do Dubaje, na jeho telefonu teď zní ruský záznamník. * Konec dechovky v Čechách. Začala demolice legendární hospody Na Vlachovce.

Čudlík

Někdy mám chuť vytrhnout kabel ze zásuvky a úplně se odpojit od internetu. A to nejen proto, že je to žrout času. A taky nejen proto, že skóre internetových informací je v relaci pravda:lež asi tak 1:3,5 v neprospěch pravdy. Ostatně kdo hodně přemýšlí, tak ta zrnka nepravd celkem rychle najde. Nejhorší je reklama. Ona je totiž adresná. V televizi nebo v novinách nabízejí auta za půldruhého mega jak lidu zazobanému, tak téměř bezdomovcům. Internet nabídne přesně to, co potřebujete nebo co by se vám zrovna hodilo. Někdy si myslím, že zná moje rodinné poměry, čistý měsíční příjem, ví, kolik mám dioptrií a že sbírám mapy všeho druhu. 
Na druhou stranu musím přiznat, že na síti se dá najít spousta legrace a zábavy. A také můžete tohle spojení využívat k praktickým věcem. Hodí se, když něco sháníte. Pro lidi jako já, co bydlí celý rok na chalupě v lese, k nezaplacení.
To se vám třeba ulomí takový čudlíček u domovní vodárny čili česky u Darlingu.  A jste bez vody.  Normální muž se nemusí mýt sedm dní. Ale kafe z něčeho udělat musíte. Přitom jde o banalitu: vyšroubovat, utěsnit (po našem zapakovat), našroubovat. Celou vodárnu vám prodají v okresním městě. Samotný čudlíček až ve specializovaném kšeftu ve Valašském Meziříčí. Brr!
Ale máme internet. Vygůglit, vybrat ten pravý, vybrat zásilkový obchod, objednat, zaplatit, emailem dostat potvrzení, tři dny číst emaily, kde zrovna váš čudlíček sviští správným směrem. Už ho máte v ruce, napakujete a rovnou se můžete jít sprchovat. Pak už jen v návalu radosti odpovědět dodavateli, že všechno úplně fajn.
Druhý den si čtete na internetu o situaci v Bělorusku. A prsk – mezi odstavci je reklama na váš čudlíček. Spokojeně zamumláte, už ho mám. Přepnete na počasí a tam nabídka na řadu podobných čudlíčků. Počet obyvatel New Yorku: sada čudlíčků ve slušivém balení. A s jídlem roste chuť. Zjišťujete, jak moc se přestala prodávat auta v časech koronakrize: kompletní čerpadlo, a nakonec celý darling. Takhle to běhá tak měsíc, dva. Chtěli byste napsat panu Internetovi, ať toho nechá, že už ten čudlík máte. Jenže žádný pan Internet neexistuje, respektive nikdo ho neviděl, nikdo s ním nemluvil. Je to trochu podobné jako s bohem. Jenže žádný bůh vám nenabízí čudlíky.

Na výletě.

Udeří takový krásný den jako včera. Vydáme se s Hankou na výlet. Jak jinak – autem, jsme přece ohrožená skupina. Z Libně na Vinohrady je to kousek. Ulice mezi hřbitovy je rozkopaná. Zřejmě už dávají nebožtíky i za zeď. Míříme k centrále Svobodné Evropy, protože přímo naproti má Hanka svého optika. Potřebuje nové brýle. Normální ženské potřebují novou kabelku. Ta je proti novým brýlím za pakatel, jak mi jistě potvrdí dioptričtí lidé. Zastavuji na chodníku, kolem frčí dva proudy aut. Hanka vyběhne řešit barvu, tvar, náklon a příklon, nánosnost a příušnost nových okulár. Já jako řidič v dopravním přestupku čekám v autě na chodníku. Chvíli čtu a chvíli poslouchám radio. Pak je mi zima. Nezatopím, protože nenastartuji. Po otočení klíčkem auto nevydá ani zvuk. Nezatopím a neodjedeme. Vzpomínám si, jak v časech „před“ v podobné situaci (mínus dvacet, okreska někde u Pelhřimova) mi nezbývalo než lomit rukama, abych se trochu zahřál. Zavolám číslo servisu, s milou slečnou se chvíli dohaduji, kde to jsem (Svobodná Evropa přece byla vedle Národního muzea), ale už mi posílá technika. Jenže problém: Kolem auta jde policistka (pardon, asi je to jenom strážnice), otočí se, vyfotí naší espézet a jde dál. Vystartuji a ječím na ni. Jestli ví něco o ochraně osobních údajů, že si nemůže jen tak fotit cizí značky. Vysvětluji, že jsem přivezl ženu s berlemi (fakt) pro brýle (fakt) a že mi auto nestartuje (fakt) a za chvíli přijede servisčlověk (fakt) a opraví to. A že nevím, co bych pak ještě v téhle blbé čtvrti dělal. V sebeobraně ustupuje a nastoupí do vozidla Městské policie, které ji přijelo zachránit.
Ale to už je tu anděl. Můj podíl na akci je otevřít víko motorového prostoru, on tam strčí hlavu a nějaký přístroj, udělá to bžunch a on řekne: Můžete to nastartovat.
Mám kapitalismus rád.

O hudbě, kultuře, společnosti i hovadinách