| 2775/16 Tak už v koronaviróze jedeme celý měsíc. Bereme to celkem z lehka, někdo z nátury a někdo, protože se nesetkal. Když se podíváte na mapu, kde to všude je, tak vidíte, kde všude to není. To se to pak obyvatelům nějaké zapadlé vísky nechápe: co to všichni s těmi rouškami blbnou! Možná mají za to, že roušky se teď hlavně nosí do televize, protože je to in. Doba roušková zahýbala se sledovaností televizních kanálů, hegemon – Ordinace v růžové zahradě se propadá a zpravodajská čété čtyřiadvacítka je teď druhá, ale častěji první. Počet nakažených utěšeně roste, což je spíš dobrá zpráva, protože je to tím, že roste počet změřených. Smutnější je strmý růst úmrtí. Od začátku české smrtnosti si všiml každý, kdo se jen trochu zajímá, že umírají výhradně staří a velmi staří lidé. Jediný, kdo si toho nevšiml byla vláda, ministerstvo zdravotnictví a krizový štáb. Domovy důchodců i eldéenky volaly o pomoc, neměly ani roušku. I armádu prosily. Všechny ty tuny vyklopené z Ruslanů byly rozvezeny do Bůhvíkamu, nějakou část jistě odklidil strýček Příhoda do ministerských skladů. Na staříky ten kousek hadru nezbyl, ale zase ty nakažené bude stát distribuovat například do útulných pokojíčků v lázních Toušeň, aby měli na smrt hezké vzpomínky. I když jsou náměstí prázdná, připadám si jako v atmosféře listopadu 89. Všichni jsou vlídní, šijí roušky, nakupují a pomáhají těm, co zůstávají doma. Vědci i podnikatelé dávají své nápady a práci pro blaho země, Už brzy bychom mohli být soběstační nejen v rouškách. Akorát ministři na to moc nereagují a nevyužijí a ani nemají čas těm lidem poděkovat, protože stojí v hlubokém předklonu před každým letadlem, které přistane z Číny. Heslem „Společně to zvládnem“ se už ohání kdekdo, někteří politici se vzděláním z VÚMLU se na obrazovce i modlí. A jak to skvěle zvládla naše vláda, se dozvíme z projevů, až to všechno pomine. Ještě že nemáme žádného prezidenta, to bychom se museli propadat studem nejen za ty Lovosice a nejen za hejtmanku Jermanovou. |
