Papír i plasty se nám začínají v Evropě hromadit. Zatím není moc nápadů, co s tím. Spalování, skládkování, ba i recyklace, to všechno je z enviromentálního hlediska poněkud chucpe. EU mlčí, taky neví. Čekejme návrh na odpadové kvóty pro jednotlivé členské státy.

Pokud někdo nepůjde příkladem, tak se nehneme z místa. A příkladem by měli jít především ekologičtí aktivisté. Měli by se vzdát svých počítačů, notebooků, tiskáren, skenerů a tabletů a taky chytrých telefonů.

Všechny ty věci, co jsem jmenoval, se do jedné vyrábí v Asii. Při jejich výrobě příroda taky dostává na frak, ale z našeho sobecky českého pohledu je lepší, když se škodí v Šanghaji než v Kamenici nad Lipou.

Vyrobeno se to zabalí, strčí do kontejneru a jede obrovskou lodí přes třičtvrtě světa až třeba do Hamburku. Ty megašífy jezdí na mazut, což je příkladné svinstvo. Prý jedna taková loď zamoří planetu jako milion aut, ale třeba se přehání. Přeskočím tu cestu mnoha kamiony z Hamburku, a rozvoz do obchodů, odkud si nový kousek odnáší onen ekologický nadšenec.

Doma to dychtivě rozbalí. Krabici (karton), výplněk (polystyren), obal (igelit), návod ve třiceti jazycích (papír).

Ještě, než novopečený majitel napíše na noťasu první článek proti globálnímu oteplování, už je naděláno takových uhlíkových stop, že by se v nich ani Sherlock Holmes nevyznal.
Jistě, něco se dá vyřešit. Třeba odpady a jejich třídění. V tom jsme dost mistři. Někde mají hospodyňky separační nádoby přímo v kuchyňské lince, ale na sběrném pointu ve vaší ulici ty barvy neomylně poznáte. Sklo, nápojové kartony, a tak dál, a především papír a plast. Zvláště ty dvě poslední komodity jsme – vzorně roztříděné – nakládali na ony mazutové lodě, aby zpátky nejely zbůhdarma. A na dalekém východě se to recyklovalo, pálilo nebo skládkovalo.

Leč nastala změna. Země Asie po našem ekologickém naléhání a různých Pařížských konferencích, šly do sebe. Nejspíš proto, abychom je nekárali, jaký tam mají bordel. Přestaly od Evropy odebírat plasty. A teď i papír.

Obojí se nám začíná v Evropě hromadit. Zatím není moc nápadů, co s tím. Spalování, skládkování, ba i recyklace, to všechno je z enviromentálního hlediska poněkud chucpe. EU mlčí, taky neví. Čekejme návrh na odpadové kvóty pro jednotlivé členské státy.

Levná řešení jsou až daleko za obzorem. Naším prvním úkolem ale je zabránit tomu, aby ekologicky vyspělé státy Asie a Afriky nezačaly vyvážet své odpady do Evropy.