Volby jsou ještě daleko. Ale každý den mi chodí do schránky letáky jednotlivých stran a hnutí.

Budete si možná myslet, že jsem blázen, ale já je čtu. Tvářemi kandidátů se liší, někteří jsou staří, jiní mladí, jedni odulí, jiní kostnatí. Jedni mají odhodlané výrazy. Všechno změní. Ti druzí mají obvykle nůžky v ruce. Něco otevírají, něco zahajují. Tohle všechno jsme postavili. Bude líp. Ještě líp. Ti s odhodlanými výrazy říkají, že by mohlo být líp. Kdyby to vzali do ruky, tak by se nekradlo.

Stejná písnička. Všichni kradou, říkají. Už kradou i ti, co před minulými volbami říkali, že všichni kradou.

Volič má rád jednoduchá hesla. A volič fandí těm, kteří zatím neměli možnost krást. Kdo by se zdržoval informací o jednotlivých kandidátech? Že v té staré straně kradl? No tak když přešel do té nové čisté strany, už určitě krást nebude. Tak mu dáme hlas.

Volební programy? To je moc písmenek. Stačí líbivá hesla na letácích. Kdo by ztrácel čas nějakým gůglováním programů? Za půl hodiny začíná na Nově seriál.

*

Přesto mám řešení. K čemu volební letáky všech stran? V lepším případě je odneseme do tříděného sběru. Ty jejich programy jsou si až na jednotlivosti hodně podobné.

Prostě uděláme jeden leták pro všechny kandidující strany a hnutí. Žádné velké papíry. Tabulka s jednotlivými programovými body. Strany prostě zakřížkují, že budou prosazovat to a tohle. A odmítat tamto.

Hned si vybereme, co nám vyhovuje. A taky zjistíme, že plno stran je úplně zbytečných.

Do dalších voleb pak už bude mít tabulka dvě kolonky v každém bodě. Co ta strana slibuje a co do teď skutečně udělala.