Ze všech stran jsme politiky i odborníky přesvědčováni, že náš národ vymírá, že 1,6 dítěte na jednu matku je málo, že mladá generace neuživí nás staré, až budeme v důchodu. A jiní nás přesvědčují, že potřebujeme doplňovat početní stavy o cizozemce a že taková imigrace z Blízkého východu by pro nás byla vlastně požehnáním nejen kvůli multikulturnímu obohacení, ale také pro příliv pracovní síly. A prý nám hrozí, že když neuděláme jedno nebo druhé, bude nás na konci století pouhých pět milionů.

No a? Sociologové tvrdí, že s prodlužujícím se věkem populace bude přibývat důchodců a ubývat na ně pracujících. S počtem starochů v důchodu toho asi moc neuděláme, ale bude (doufejme) přibývat profesí, v nichž bude člověk moci (a rád) pracovat do sedmdesáti.

A taky někteří pracující uživí těch nepracujících třeba víc. Ono totiž tolik nezáleží na tom, kolik pracujících lidí bude starce a jiné potřebné lidi živit, ale JAK.

Struktura společnosti a její ekonomiky se prudce mění. Před sto lety pracovala v zemědělství víc než polovina lidí. Dnes jsou to tři procenta. Podobné je to s průmyslovou výrobou. Automatizace, organizace, digitalizace a další „ace“ snižují potřebu pracovní síly při výrobě.

Nikdo to asi přesně nespočítal, ale přiznejme si, že národní důchod – nebo jak to chcete nazývat – tvoří už dnes poměrně nevysoké procento obyvatel. Živíme důchodce, školáky, nemocné, lidi bez práce a lidi práceneschopné. Kopáč možná uživí jednoho důchodce. Špičkový inženýr jich může uživit dvacet.

Ovšem existuje i podstatné množství pracujících lidí, kteří sice slouží celku, ale nevytvářejí přímé hodnoty. Školství, zdravotnictví, armáda, policie i hasiči. A taky stále rostoucí armáda úředníků. Činnost řady z nich nejen neslouží celku, naopak ho kontraproduktivně omezuje. Ti všichni jsou odměňováni z toho, co vytvoří ta malá (a dnes i šikanovaná) skupina produktivních lidí.

Napsal jsem, že nezáleží tak moc na tom, kolik lidí bude vytvářet hodnoty, ale JAK. Pořád si stěžujeme, že Česko je montovna. Ano, člověk u pásu sice nějaké hodnoty vytváří. Ale špičkový odborník nebo podnikatel s nápady může hodnot vytvářet mnohonásobně víc. Děláme s tím něco? Nic. Spíš to brzdíme. Podnikatele a novátory omezujeme množstvím nesmyslných a nepřehledných zákonů. A naše zaostalé školství? Až na spíše soukromé výjimky nepodporujeme talenty. Podporujeme průměr. A nápad s inkluzí je dalším krokem k omezování těch dobrých a nejlepších. Zase vychováme další zaměstnance do montoven.

Snad vysoké školy odhalí talenty, které se stanou pro naši společnost a ekonomiku přínosem. Kdeže. Našprtaní maturanti se strachem z matematiky odcházejí na humanitní fakulty, kde studují sociální antropologii nebo gender studies, obory bez uplatnění a hlavně bez viditelného přínosu pro společnost. Zakládají neziskovky, protože jinak se neuživí. A skupinka vytvářející hodnoty se stále zmenšuje.

Volby jsou ještě daleko. Ale každý den mi chodí do schránky letáky jednotlivých stran a hnutí.

Budete si možná myslet, že jsem blázen, ale já je čtu. Tvářemi kandidátů se liší, někteří jsou staří, jiní mladí, jedni odulí, jiní kostnatí. Jedni mají odhodlané výrazy. Všechno změní. Ti druzí mají obvykle nůžky v ruce. Něco otevírají, něco zahajují. Tohle všechno jsme postavili. Bude líp. Ještě líp. Ti s odhodlanými výrazy říkají, že by mohlo být líp. Kdyby to vzali do ruky, tak by se nekradlo.

Stejná písnička. Všichni kradou, říkají. Už kradou i ti, co před minulými volbami říkali, že všichni kradou.

Volič má rád jednoduchá hesla. A volič fandí těm, kteří zatím neměli možnost krást. Kdo by se zdržoval informací o jednotlivých kandidátech? Že v té staré straně kradl? No tak když přešel do té nové čisté strany, už určitě krást nebude. Tak mu dáme hlas.

Volební programy? To je moc písmenek. Stačí líbivá hesla na letácích. Kdo by ztrácel čas nějakým gůglováním programů? Za půl hodiny začíná na Nově seriál.

*

Přesto mám řešení. K čemu volební letáky všech stran? V lepším případě je odneseme do tříděného sběru. Ty jejich programy jsou si až na jednotlivosti hodně podobné.

Prostě uděláme jeden leták pro všechny kandidující strany a hnutí. Žádné velké papíry. Tabulka s jednotlivými programovými body. Strany prostě zakřížkují, že budou prosazovat to a tohle. A odmítat tamto.

Hned si vybereme, co nám vyhovuje. A taky zjistíme, že plno stran je úplně zbytečných.

Do dalších voleb pak už bude mít tabulka dvě kolonky v každém bodě. Co ta strana slibuje a co do teď skutečně udělala.