Je čas burčáku. Nejsem žádný velký fanda, ale jednou dvakrát za podzim si litřík koupím. U nás ve městě se – celkem logicky – prodává v květinářství. Tedy prodával se každý rok, letos nikoliv. Měli demižon za pultem. Vypadalo to jako burčák, šumělo to jako burčák, chutnalo to jako burčák. Na demižonu byla cedule „Částečně zkvašený hroznový mošt.“ –Nechci částečně zkvašený, chci burčák. –Ale on to je burčák, jen se to nesmí tak jmenovat. Je z hroznů, které nepocházejí z České republiky. Dokonce přišla kontrola ze Státní zemědělské inspekce a cedulka se musela přepsat. -Je to teda burčák nebo ne?, ptal se inspektorky zvědavý občan před pultem. –Ano je, odpověděla rozpačitě inspektorka. Zvědavý občan se chtěl nejdřív naštvat na bruselskou byrokracii. Ale pak si uvědomil, že tohle je jasné dílo úředníků domácích. Kterým stojí v zádech mafiózové z české nebo spíš moravské vinařské lobby.  Částečně zkvašené. Taky vám připadá, že jsme země idiotů?