Zastavíme spolu inflaci?

Přešla – možná – pandemie, svět hladoví a do toho čerstvě válka, vypadá to, že hned tak neskončí. Její ekonomické a energetické hrozby se sčítají se zeleným nerealismem evropských byrokratů. A nad tím vším ční liknavost našich předchozích vlád, které na všechny už tehdy známé hrozby kašlaly.

Evropou obchází strašidlo inflace a Česko je mezi premianty. Květen meziročně udělal už krásných 16 % a statistici se strachují, jestli se jim inflace červnová vůbec vejde do tabulek.

Na začátku se z výše uvedeného prudce zdražily energie. Firmy na to zareagovaly a zvýšily ceny zboží. Velkoobchodníci i maloobchody se přidali. A lidé v tom čase konečně po pandemii vyráželi nakupovat (na internetu si nekoupíte úplně vše a ne úplně každý) a rozpouštěli peníze, které před tím nestačili utratit. Firmy i obchodníci si všimli zájmu a zase zdražili. A milí spotřebitelé se děsili rostoucích cen čím dál víc a vrhli se na nákupy, protože tušili, že další měsíc to bude ještě dražší. Ostatně experti i media je v tom utvrzovali.

Co by se tak asi stalo, kdyby občané, spotřebitelé a konzumenti se na tuhle hru vybodli? Kdyby všichni začali na nějaký čas nakupovat jen to, co opravdu nutně potřebují. Nechci tady psát nějaké návody, co kupovat, co oželet nebo co odložit na pozdější dobu. On má každý trochu jiné potřeby a taky trochu jinak velkou peněženku. Určitě by se nezapojili všichni – někteří už tak fungují kvůli nízkým příjmům, jiní by zase řekli, že na kraviny nemají čas a nepůjdou s davem. Stačila by většina.

Výrobcům a obchodníkům by se začaly plnit sklady. Aby vyprázdnili, museli by zlevnit. Ceny by asi neklesly na předválečnou a předkovidovou úroveň, ale neměly by stoupat.

Za pokus by to stálo, a když nás bude hodně, bude to i sranda.