I.: 11.7. Všední dopoledne v Jindřichově Hradci.

Město je pořád stejně krásné, a přece se mění . Kolem zámecké věže profukuje vítr a čápi si s ním pohrávají  rozmachy křídel. Na otázku kolik jich tam je, odpovídám: viděl jsem dva. * Poutníkova  procházka za denním tiskem končí na náměstí u Střelnice návštěvou železářství ,  kde mají všechno. Po cestě zmizely dvě ze tří trafik, ubylo obchodů s krásnými hloupostmi, ale i s praktickými věcmi. Přibylo vietnamských obchodů a bank. Naštěstí nepřibylo heren.  *  Nepřibylo ani turistů. I když je dnes pojasněji (a v hluboké noci si to neodpustila bouřka), na zámek nemíří davy. Spíš polodavy. Všichni turisté mluví česky. Je záhada, jak se to ti cizí turisté tak rychle naučili. Odliv turistů je vidět i na  penzionech. Nemáte-li vlastní plátěný hotel, nocleh blízko festivalu najdete snadno. * Scény na zámku už stojí,  ve 13:00 začne pracovat štáb.  Nenechte se zmýlit  scénou postavenou vedle morové ho sloupu. Patří městu a s festivalem nemá nic společného. Visí na níi plakát, zvoucí na rockový festival v Přeštěnicích, který probíhá souběžně s Folkovou růží.

II.: 11.7. Předfestivalové odpoledne v Jindřichově Hradci

Letadla létají nad zámkem velmi nízko. Ale nevysvětlujte si to tak, že bude pršet. * Včerejší  Jihočeský deník byl zcela vyprodán. Prý je to tak vždy, když je tam rozhovor se slavnou osobností. Tak jsem si rozhovor Vaška Koblence se mnou o dvaceti letech Folkové růže zatím nepřečetl. Ale najdete to na http://jindrichohradecky.denik.cz/kultura_region/prvni-folkova-ruze-zacala-prutrzi-ktera-vyplavila-nadvori-vzpomina-konecny-20130.html  * Do Jindřichova Hradce už se letos z Prahy svezete po nově otevřené dálnici D3 v jihočeském kraji.  Zkusili jsme to i po D1 přes Humpolec, na opravovaných úsecích  žádné kolony nejsou. * Odtajňujeme páteční dopolední program před zámkem: Žamboši, Monty, Frauenberg a další. Začátek? Až se umělci, kteří mají před tím Nočníček, vyspí. * Hanka měří z okna bezkontaktním lékařským teploměrem teplotu Jindřichova Hradce: 19,5°C.  Slušná festivalová teplota.

III. 11.7. Jindřichův Hradec – Začátek dvacítky

Abych vás nenapínal: přijeli všichni a přijeli včas. Letos nemoderuji, tak jsem si to stihl mnohem víc vychutnat. Zahájením festivalu je vždycky vernisáž u Rondelu, tentokrát fotky Miloše Truhláře. Jeho snímky známe ze všech důležitých festivalů a taky je znáte z jednadvaceti ročníků časopisu FOLK & COUNTRY. Ze tří oborů svého fotografování  (folk, krásné holky, příroda) na nás vystartoval  se snímky zvířat. Nádhera!  Před vernisáží jsme měli ještě poradu s moderátory v Zámecké hospodě. Petr Sedláček se vrátil ze Švýcarska a nejí maso. Jirka Brabec přijel zpožděným vlakem z Kuřimi a maso jí velmi.  *  Popis večerního koncertu si odpustím. Jarret, který jsem slyšel po dlouhé době, je ve vynikající formě. Arnošt Frauenberg praštil firmou a stal se ředitelem kulturního domu v Žebráku. Přesto ho skvělý humor (zatím) neopouští.  Druhá tráva nepotřebuje komentář, dostala mě nová úprava Telegraf Roadu a Malinovo umění na všelijaké foukací nástroje. Tony Trischka je skutečně mistr nad mistry i jako sólista, ale vše vygradovalo, teprve když se v závěru k němu přidala znovu Druhá tráva.  * Ještě jsme s Michalem z Jarretu probrali neutěšenou politickou situaci. Nestíhali jsme ani Nočníček ani hospůdku pod hradem. * Jo a v sobotu dorazí štáb televize NOE.

IV. 12.7. Frauenmontyžambochiáda

Dopolední koncert na náměstíčku před zámkem pojali chlapci jako vzpomínku na legendární improvizované hraní na Zahradě před Infocentrem. Početné publiku m, které se tu po ránu sešlo, i když začátek koncertu jsem dopředu nevyhlašoval (až se chlapci vyspí), bylo počůrané smíchy už od momentu stavby zvukové aparatury.  Načež přišel nekonečný řetěz ptákovin.  Když si pospíšíte ještě to stihete,  stále ještě hrají a diváci je určitě hned na pivo nepustí.

V. Růže den druhý.

My organizátoři stíháme většinou jen ty hospody v epicentru dění. Zatím jsme navštívili Bílou paní, Zámeckou hospodu a čínskou restauraci na náměstí.  Obsluha vzorná, pokrmy dobré, o cenách už se to říct tolik nedá. Ale zase mají všude polední menu. Nejlepší pivo maj v číně (kdoví kde se ta Plzeň dneska vlastně vyrábí).  * Proud turistů k víkendu houstne, stále je to čeština, žádný Japonec se dosud neobjevil. Dokonce i Valach Žamboch tady mluví česky. Plno turistů má sebou psa, aby demonstrovali, že na Růži nepřijeli. Ale sympaticky mnohem víc je rodin s dětmi. Možná opravdu v Česku začala růst porodnost na úkor popesnosti. * Nerůžových povyražení je to v okolí taky dost. Děti můžete vyvézt do Kamenice nad Lipou, kde je na zámku pravidelná výstava Hračkobraní. Ke koupání nikoho nenavádím, jednak je 19°C ve stínu, jednak je přece jenom po povodních. Ale třeba starobylá zrekonstruovaná městská plovárna na Vajgaru…. Ostatně i tam byla kdysi jedna ze scén Růže. * Koncert  Žambocha, Montyho a Arnošty vypadal, že nikdy neskončí.  Ale v poledne přece. Ukázal, že na Folkové růži je pořád místo na nápady. Že na tomhle festivalu Folk žije už dvacet let a nikdy žít nepřestal . Uvidíme, co přinesou recitály na II. Nádvoří, které právě začínají.

VI.  To to letí – už je druhý večer.

Ve štábu panuje klid, že by se dal krájet. Vstoupíte po velmi strmých schodech, což vyžaduje určitou dávku střízlivosti, dostanete dobré kafe a můžete si vybrat mezi koláčky a perníkem. Pohoda panuje i na druhém nádvoří , kde lidé poslouchají a polehávají na trávě. (Teda doufám, že to nečte nikdo z protidrogové centrály.) Zvukař Libor Nalezinek a má pevně v ruce a vybroušené vokály Hlubokého nedorozumění  se linou až na náměstí. * Na Růži letos nezvou plakátovací plochy. Divácká rodina Růže se dohledá na internetu a Facebooku a i kdyby jim zrovna klekl počítač, v červencovém termínu festivalu se nemohou splést. Domácí taky vědí. Kdežto lidé, co jsou kempech hledí na leták s pro ně neznámými jmény. Na festival by možná šli, kdyby tu hráli Nedvědi  nebo Věra Martinová. Tak snad jindy. * Sestavu akreditovaných fotografů doplnil dnes Tonda Volf. * Zhasni začali druhý festivalový večer.  Kupodivu to zozsvítili. * Promiňte, ale za chvíli mám na jevišti autorské čtení ze své knihy „Kde přistávají uši.“

VII. Krtci

Světla  včerejšího večera: Monty, Jablkoň s novou zpěvačkou a nejvíc Žamboši. * Časná ranní hodina vyhnala písničkáře na nádvoří Muzea fotografie. Loni lilo, hrálo se pod střechou, letos slunce zahnalo nás porotce pod slunečník. Jirka moravský Brabec vybral deset finalistů z několika desítek přihlášených. Písničkářům svítilo slunce do očí, ale přesně dodržovali čas svého vystoupení. Je Josef Kralovič přetáhl svůj čas na dvojnásobek. * Na závěr zahrál loňský držitel Krtka Pavel Tabásek a porota mezitím rozhodovala. * A tady to máte: 4. -5. Místo Rendez-fou a Klára Vytisková /(50% dua Quaoar). 2. – 3. Místo: Mirka Miškechová (v duu) a Marek Vojtěch. Krtka vyhrála Jana Bauerová.

VIII. Ať žije jednadvacátá.

I když je Růže zase třídenní, strašně to pádí. Odpoledne proběhlo bez nás, byli jsme s Hankou služebně mimo Hradec. Dost mě mrzí, že jsem neslyšel Hořký kafe. * Večer s monumentálním začátkem rozšířených jubilujících Stráníků. Nádhera! Trampští příznivci kapely možná trochu zrozpačitěli, ale já si to užíval. * Rozdat diplomy písničkářům, kteří se zařadili až do páté příčky (příští rok by měli dostat certifikát všichni finalisté, protože dostat se do finále fakt něco znamená). Tím pádem jsem měl na dvacáté Růži po práci a do toho telefonát, že musíme na chalupě převzít péči o vnoučata. Co se dá dělat, když jsme si jich tolik pořídili. Ještě kousek Devítky a startujeme.  Před půlnocí jsme byli v Sázavě a miláčkové chrněli. Následující den střídavá péče (ten druhý vždycky upadl do postele). Teprve v neděli večer první debaty o tom, jaké to bylo (přísně kriticky vzato Krásné!) a co by se příští rok dalo udělat jinak a lépe.   Pavla J. necháme vyspat a budeme mu volat nejdřív ve středu. Co je ale už teď jasné: 21. Folková růže bude v druhém červencovém víkendu 2014.