Už brzy vyjde moje kniha „S kytarou na zádech“ o folku, cuntry a trampské písni v Plzni a západních Čechách

Významná část knihy je ve dvanácti kapitolách věnována Portě, těm jejím každoročním finálovým vyvrcholením, které se odehrávaly v Sokolově a hlavně v Plzni. Tady je krátký úryvek.

… O tom, jak to bylo s Portou po příjezdu sovětských tanků a na začátku normalizace, jste už četli. Finále Porty 1971 v Karviné. Vzhledem k okolnostem a spěchu to žádná velká sláva nebyla, ale festival byl a přežil. Dokonce v původním rozsahu.

Další ročník? V Karviné už to nešlo. Někteří z našeho nového štábu festivalu už se pomalu vzdávali.  Nakonec se objevil Jarda Studený, že v Sokolově Portu udělá. Psal se rok 1972.

V té době už se nám podařilo zacelit rány po zákazu v Ústí nad Labem a dobudovat síť krajských předkol. Kapely, jejichž adresář zůstal v trezoru ústeckého kulturáku, se samy hlásily a bylo jich čím dál víc. A plno věcí kolem organizace jsme už měli prověřených.

Uprostřed Sokolova stál luxusní (na trampy až moc) Hornický dům kultury a techniky a tam se mělo všechno odehrát. Jarda Studený se svou partou prověřenou Jarními a Podzimními dostavníky dokázal na místě všechno připravit. 

Festival proběhl od 16. do 18. června 1972. Stále se ještě odehrával v tradičním modelu – pátek folkové a country kapely, sobota trampské sbory a neděle Dvorana Porty jako přehlídka vítězů a hostů. Folkaři a countrysté stále ještě nesoutěžili o porty, ti nejlepší dostávali různá čestná uznání a možnost si zahrát na nedělní Dvoraně.  Vzhledem k tomu, že country (hlavně bluegrassových) a folkových kapel se v krajích hlásilo na Portu čím dál víc, bylo i z čeho vybírat.  Ocenění získali například skupina Létavice, pozdější spolupořadatelka legendárního Českokrumlovského folkového festivalu, Plavci z Bochova, z jejichž středu vyšel spisovatel Zdeněk Šmíd, Kantoři z Hradce Králové, jablonecký bluegrass v podání kapely Volupsije, nebo legenda jazzu i trampské písně Jitka Vrbová, tenkrát ještě jako zpěvačka country skupiny Sepie. …