Chvála pamětnictví

9.1.2013 * Nedá se nic dělat, jsem pamětník. Pamětníka sice častěji bolí kotník než nepamětníka, ale zase už ví, že vše plyne, všechno se opakuje a všechno je jinak. A že jsou důležitější věci než prachy.

Jako pamětník jsem zažil, když nastala televize. Vysílalo se asi tři hodiny denně v černé a bílé, televizorní bedna byla velká jako dvě stodoly, kdežto monitor byl jen o něco větší než obrazovka chytrého Samsungu. Na týví se chodilo k sousedům a všichni si nosili přezůvky.

Za první výplatu jsem si koupil kufříkový psací stroj, neb jsem se chystal být spisovatelem. Mám ho někde na půdě dodnes.

Za druhou výplatu jsem si koupil páskový bateriový magnetofon Uran. Byl to jistý pokrok, protože nevážil 25 kg jako tehdejší výkřik magnetofonové techniky Sonet duo.

Gramofony ale stále vítězily a zlepšovaly se. Ještě mám ve skříni asi šest běžných metrů vinylu, jsou tam historické skvosty, ale nemám gramofon. Snad jednou v důchodu, jestli se ho dožiju…

Ze západní ciziny jsem si přivezl svou první kalkulačku na čtyři tužkové baterie. Cizí kalkulačky se potom rychle zmenšovaly, ale náš socialistický průmysl až do Listopadu chrlil mechanické kalkulačky na kličku.

Vzpomene si ještě někdo v době, kdy pomalu mizí cédéčka,  na magnetofonové kazety? Odešly do muzeí a za nimi i videokazety.

Můj první počítač ještě za totáče se jmenoval Atari a daly se na něm hrát hry. Nikdy jsem se nenaučil programovat v jazyce Basic. Dneska už bych to asi zvládl, ale bylo by mi to k ničemu.

Můj první opravdový počítač měl harddisk 20 mega. To bylo panečku!

Co asi bude za dalších dvacet let? Budeme se usmívat nad dnešními telefony, které jsme považovali za chytré a nad foťáky nabušenými megapixely? A nad těmi primitivními sociálními sítěmi z dob, kdy bylo nutné bušit do klávesnice?

Staneme se periferiemi počítačů mnohem chytřejších než my sami. Trvale připojenými za bděla i ve spánku. Jednou za maďarský rok se odpojíme a vyrazíme na vandr do lesa. A zmodernizované džípíesky budou celému světu sdělovat, u kterého stromu se právě nacházíme.

Kocourkov pod Řípem 6

17.4.2016 * Současná vláda je velmi úspěšná ve vymýšlení kravin. Bylo by dobře, kdyby na konci roku na internetu někdo vyhodnotil, které ministerstvo vymyslelo těch hovadin nejvíc. Nechci nikoho ovlivňovat, ale mám pocit, že zatím spolehlivě vede ministryně Marksová. O tom jindy.

Dnes se věnujme Ministerstvu životního prostředí. Blíží se léto a vodácká sezóna. Zmíněné ministerstvo vydalo vyhlášku. Chcete-li na kanoi, kajaku, pramici či na nafouklém člunu sjet nějaký jez, musíte mít k tomu povolení od správce toho jezu. Nemáte-li od správce jezu povolení ke splutí a splujete-li, hrozí vám pokuta 200 000 Kč. Je jaro a tedy nejvyšší čas zjišťovat, kdo je správcem kterého jezu na vaší pouti. Nejlepší bude asi poslat žádost o informaci přímo na Ministerstvo životního prostředí. To by vám mělo poslat seznam i s adresami. Načež pošlete každému správci žádost o povolení provedení splutí.  Jedna Lužnice = třicet správců (zkušený vodák mě opraví). A když máte třicet povolení pro všechny splutelné jezy, můžete vyrazit. Vrazíte spoustu peněz do známek, ale za tu radost z vody to stojí.

Odhadněme, že jen Lužnici sjede za sezónu padesát tisíc lodí. Všichni spořádaně zažádají o povolení. Každý správce jezu vydá a rozešle padesát tisíc povolení.  A příští sezónu už budeme bez správců jezu. Ale kdyby náhodou nikdo o povolení nepožádal, stát vydělá jen na Lužnici 50 000 krát 200 000 Kč.

P.S. Než jsem to stihl dopsat a zavěsit, došlo ke stažení této nesmyslné ministerské vyhlášky.
Podobně byla už odvolána nesmyslná pravidla o jízdě na kruhových objezdech.

 Ale pozor: na úsecích označených modrou značkou s vločkou musíte jezdit na zimních gumách PO CELÝ ROK.
Stálo by za to vyhlásit anketu o největší nesmysl našich ministrů. U mě zatím vede Marksová před Ťokem.

Kocourkov pod Řípem 5

28.3.2016

  1.  Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění 239/2013 Sb. stanoví, že cyklisté nesmějí před jízdou a během ní požít jakékoliv množství alkoholických nápojů (nulová tolerance).
  2. Jihomoravský kraj a turistické agentury budují z peněz EU cyklostezky po moravských vinohradech. Od sklípku ke sklípku. Úseky těchto cyklostezek probíhají také po silnicích druhé a třetí třídy.Je správné dbát na bezpečnost provozu chodců, cyklistů i automobilistů. Zároveň je správné podporovat turistický ruch a pohyb obyvatel na zdravém vzduchu. Taky je správné podporovat české vinaře, trpící v těžké konkurenci zahraničních producentů.

    Jenže…
    Viděli jste někdy policisty dávat dýchat cyklistům? Nedoporučí jim náhodou někdo z krajských a jiných politiků, aby se dívali jinam?

    Má smysl zákon, o kterém se už dopředu ví, že se nebude dodržovat? Neměl by se náhodou změnit? Poslední změna proběhla k 1. lednu 2016. A už teď se ví, že je tam spousta hovadin.

    Mimochodem: Víte, že 1. ledna 2016 začalo platit 221 (!) nových nebo změněných zákonů?  Kdybyste nevěděli, v které zemi žijete, vraťte se na titulek článku.

Kocourkov pod Řípem 4

21.3.2016 * Nejkrásnější evropské parkoviště.

Jeden ze slavných zákonů profesora Parkinsona tvrdí, že počet úředníků roste v zemi geometrickou řadou bez ohledu na politický systém a zabarvení vlády. Za posledních pětadvacet let je to snad ještě zřetelnější, než tomu bylo za bolševika. Sami jste určitě svědky toho, jak se otevírají další a větší budovy pro státní správu a pro správu krajů a měst.

Snad nejzřetelnější příklad máme přímo před sebou. Malá Strana je nádherný historický prostor a měl by tepat turismem, službami, kulturou a událostmi. Místo toho tu máme parlament, který Menší město pražské postupně pohlcuje. Nejdřív poslanci pohrdli tou zvláštní budovou vedle Národního muzea a hrnuli se na druhý břeh. Tam zabrali palác ve Sněmovní pro Poslaneckou sněmovnu a potom Valdštejnský palác pro Senát.

Což samozřejmě nestačilo. Pro kanceláře, jednačky, místa pro tiskové konference, restaurace, bary a další služby padly celé dva bloky historických budov až k Malostranskému náměstí. To mají poslanci v přilehlých ulicích ještě ubytovny. Pod blokem domů rozlehlé podzemní garáže. A požírání historického města probíhá a bude probíhat dál.

Na návrh architektů, urbanistů i obyvatel se objevila myšlenka vyhnat auta z Malostranského náměstí a tím celou čtvrť zklidnit. Předložené nákresy vypadají bohovsky.
Ale páni poslanci, kteří mají kromě svého parkování ještě blokovaných třicet stání na náměstí, se vzbouřili. Že ta místa nedají, že přece nebudou jezdit do práce tramvají. Argumenty jaké pro zachování jejich parkoviště zaznívají z jejich úst, svědčí o tom, co je to za lidi, kteří nás zastupují. A ještě zajímavější je, že se za dobu diskusí neozval ANI JEDEN poslanec nebo senátor, který by řekl: Klidně to náměstí zkrásněte, my dojedeme tramvají, metrem, taxíkem nebo pěšky.    

Kocourkov pod Řípem 3

7.3.2016 * Prý nám zdraží elektřinu. Oni teda tvrdí, že to nebude zdražení, ale to nám tvrdili bolševici i postbolševici vždycky.

Pamatujete na vodu? Na každém rohu a v každých novinách byly výzvy „Šetřte vodou!“ „Nekape vám kohoutek?“ Kohoutek kapal, ale nikdo ho nespravil. Nebyli instalatéři. Vlastně byli, ale zaměstnaní v socialistickém komunálu. Což znamenalo, že v devět dopoledne už jste je našli v hospodě. Pak zazvonil klíček, z instalatérů se stali podnikatelé a předháněli se v tom, aby vám kohoutek nekapal. Spotřeba klesla. A vodárnám klesly tržby. Tak vodu zdražily a hlavně jste začali nejvíc platit za to, že vám přivedly trubky do baráku.

Posléze začala klesat spotřeba elektřiny. Tlačil na to stát, ministři,  ekoaktivisté i Evropská unie. Zahraniční spotřebiče měly mnohem nižší příkon, lidé víc zhasínali a měnili topidla za něco úspornějšího. A taky ceny elektřiny ve světě šly dolů. Zisk ČEZu i rozvodných firem začal postupně skomírat, čímž začal vydatně skomírat také zisk státu. Tak se vymyslela daň z jističe. Už nebude záležet na tom, kolik spotřebujete elektřiny, ale podle velikosti jističe, kolik byste spotřebovávat mohli. Rozloučíte se tedy s topidly, cirkulárkou, míchačkou a dalšími stroji, které s malým jističem nerozběhnete. Váš jistič bude asi takhle maličký a vy ušetříte. Nebo se nerozloučíte a budete platit jako mourovatí.

Je třeba posílit přenosovou síť. Ano, elektřina si teče sem a tam, jak chce. Někdy je na severu Německa bezvětří, jindy do vrtulí fouká uragán. Někdy pere slunce do solárů, jindy je podmrakem a někdy dokonce tma. Tak plaťte víc za jistič.   

Nejspíš klesne spotřeba, vládě ubude na daních a bude třeba vymyslet nějaký další poplatek. Třeba z lustru.

Volte strany vládní koalice!

P.S. Dobrá zpráva: Šéfka Elektrického regulačního úřadu Alena Vitásková tuhle pitomost (zatím) zrušila. I proto se jí naši milí oligarchové postarali o feliniovských osm a půl roku natvrdo. Její nástupce už jim jistě půjde na ruku.   

Kocourkov pod Řípem 2.

28.2.2016 * Ministr životního prostředí Richard Brabec (ano ten z ANO) má na nás novinku. Už prý nebudeme platit za popelnici, tedy za její převrácení do kukavozu, ale za to, kolik bude náš odpad vážit.  Jak si to představuje, to asi sám zatím neví. Asi bude na stupátku váha, čtečka přečte čárkový kód vaší popelnice a pak se to teprve převrhne. Jenže co když nemocná čtečka nepřečte? To vám odpad nevyvezou. Stejně jako sousedům a celé čtvrti. To by tak hrálo, aby se někdo obohacoval zadarmovým odvozem na úkor státu.

Všichni už teď třídíme jako diví z lásky k přírodě. Od teď budeme třídit z lásky k státu, aby na ten směsný odpad zbylo co nejméně. Šetřiví důchodci si poradí i s tím. Hodí prostě něco z odpadu do sousedovic popelnice.  A hajzlíci, co nemají souseda rádi, mu tam budou dávat cihly. Aby měl občan odpadu co nejméně, něco se dá nastrkat taky do těch barevných kontejnerů, něco odnést do lesa. 

Naše sídliště sousedí s vilovou čtvrtí. Čas od času vidím někoho z vilky, jak nese svůj odpad k nám. Jakmile se ten systém pobrabčí a půjde o peníze, čekám, že si na něj nějaký slušňák ze sídliště počká s basebalovou pálkou.

Stát jen za letošní rok přijme 13 500 nových úředníků. Jo čtete správně. Úředníci musí vykazovat činnost, tak vymýšlejí podobné brabcoviny. My je jenom platíme z daní.

Kocourkov pod Řípem 1.

21.2.2016 * Vzpomenete si, kolikrát jste za poslední dobu vyplňovali nebo nahlašovali svoje osobní údaje? Jméno, příjmení (hůlkovým písmem), jméno za svobodna, datum a místo narození, bydliště, email, telefon, zdravotní pojišťovnu, číslo občanky, číslo pasu, číslo řidičáku, číslo bot, rodné číslo, vzdělání, hrubý měsíční příjem…

V drtivé většině tohle všechno po vás chce stát. Většinu z toho asi vůbec nepotřebuje, ale potřebuje sběrem dat uživit úředníky a dát vám najevo, že vám vládne a že o vás úplně všechno ví. Mělo by stačit, aby úředník naklepal vaše rodné číslo a vyjely by mu o vás všechny údaje ze všech státních databází. Z nichž všechny potřebné by se přímo v počítači vchroustaly do formuláře, který teď pracně vyplňujete tužkou, co nepíše. Vlastně ne, žádný formulář by nebyl potřeba. Počítač by rovnou prověřil, jestli máte nárok nebo ne. Povoluje se – Zamítá se. Tečka.

Bylo by to krásné. (Ještě krásnější by bylo, kdybyste po státu nemuseli chtít vůbec nic.)

Jenže tomu brání jedna důležitá věc: Úřad pro ochranu osobních dat. Instituce s velkým množstvím úředníků, kanceláří, kopírek, telefonů a služebních aut hlídá to, aby nikdo nezákonně nepoužíval vaše osobní údaje. Tedy aby je nepoužíval, pokud vy mu je osobně nesvěříte. Vezmete-li to ovšem z opačné strany, pokud mu je osobně nesvěříte, nedostanete, co po státu chcete.

Tak nevím. Dělá z nás stát debily nebo je debilem stát?

Hudební předvíkend

28.4.2016

Po pětačtyřiceti letech se pokouší o obnovu legendární česká folková kapela Perpetual Vagaboonds. Držíme pěsti. * Skupina Přelet MS Dává 17. května koncert se spoustou hostů v plzeňském HiFiklubu. * Ostravské duo Sova – Slamák se kromě Folkové růže účastní na jihu Čech i přehlídky Houpací kůň. * Žamboši se 20. května objeví v Malostranské besedě a o den později společně s duem Hořký kafe v Sázavě. * Skupina Bonsai č. 3 si „vystartovala“ album, které pokřtí na Folkové růži. * O víkendu 22.-24. 4. proběhlo několik oblastních kol Porty. V Brně nejvíc zaujala skupina The Honzíci. * Obnovila se skupina Forehand pod vedením Míši Leichta. Vychutnat si ji můžete 15. července na zámku v Jindřichově Hradci. * Matěj Ptaszek chystá knihu ze svého jihoamerického pobytu. Vydá Galén. * Liberecká kapela Větrno po létech ožila a dokonce si zasoutěžila na severočeském kole Porty. * Martina Trchová a Trio zve na křest 17. května do Malostranské Besedy. A na další křest 14. července na Folkové růži. * jupp@jupp.cz

Festival Folková růže, 23. ročník 14.-16.7.2016

15.4.2016

Vystoupí:

SPIRITUÁL KVINTET * IVAN HLAS TRIO * ŽAMBOŠI * EPY DE MYE * MARTINA TRCHOVÁ TRIO * DEVÍTKA * BEZEFŠEHO * MÍŠA LEICHT & FOREHAND * JIŘÍ SMRŽ A KAPELA * PETR LINHART * NAČAS * HOŘKÝ KAFE * SOVA – SLAMÁK * JEN TAK TAK * ZHASNI * SEKVOJ * BLUE GATE * TAMARAL * BONSAI č 3 * ŠVÉDOVA TROJKA * RENDEZ-FOU * ISARA * HLUBOKÉ NEDOROZUMĚNÍ * HONZA ŽAMBOCH * MONTY * SLÁVEK KLECANDR * SPOLEKTIV * PETR SEDLÁČEK * MIREK OŠANEC * a další

Akordy

5.2.2016

Za čtyřicet let zkušeností s muzikanty i publikem jsem zjistil, že u trampských a folkových písní je ideální počet akordů tři. Skladby jsou to líbezné a oblíbené. Publikum ví, co teď přijde, ale klidně muzikantům promine, když místo A7 se znovu vrátí G. Koncert plyne v naprosté pohodě, a pokud někdo nezapomene text, večer se doklimbá až k přídavkům. Malinko jiná situace je v bluegrassu, kde pod dramatickými eskapádami banjových sól nikdo stejně nepozná, jaký akord se hraje.  

Hodně dobří muzikanti znají i čtvrtý akord a dovedou ho nasadit v nejsprávnější chvíli. Publikum je ohromeno a přestává dutat.

Když zahraje kapela, co umí opět akordů, hlediště z té složitosti znejistí. Ale kritici a publicisté hýkají blahem.

Při šestém akordu jsou vyplesklí už i odborníci a hovoří o hudbě pro náročné posluchače. Prostě alternativa. Tento žánr pozná i laik podle toho, když se většina lidí zvedne z amfiteátru a jde na klobásu.