Dvojsvátčí.

To se nám to tak semlelo, že na začátku prázdnin máme dva státní svátky. Obávám se většina Čechů je vnímá spíš jako dva nepracovní dny. Zvlášť letos: stačí vzít si den dovolené a máte souvislý pás pětidenního volna. To jsme oceňovali i jako pořadatelé Zahrady, snažili jsme se termín festivalu zařadit tak, aby si nikdo z diváků moc nemusel svátek hudby napracovávat.

U těch dvou svátků aspoň víme, proč se slaví: Cyril a Metoděj a Jan Hus. Určitě je navrhl nějaký křesťansky založený poslanec. Ten první k větší slávě katolické církve, která si oba věrozvěsty neprávem přivlastnila. A druhý, aby i ti nekatolíci aspoň něco dostali. Cyril neboli Konstantin a Metod pocházeli ze Soluně, ale vyslala je centrála v Konstantinopoli, což bylo hlavní město Východní římské říše v době, kdy ta Západní v Římě už byla od základu vyvrácena barbary. Konstantinopol, kdybyste nevěděli, se později jmenoval Cařihrad a dnes Istanbul.

Asi nepřekvapí, proč kníže Svatopluk, Moravák jak poleno, poslal pro kazatele až od Bosporu. Byl totiž orientován východně. Se západními Evropany si moc nerozuměl. Moc se mu to nepovedlo. Zápaďáky akorát naštval a Bosporáky zas tak moc nezajímal. Tak se stalo, že východní víru jsme nepřijali, vůdce naší církve se jmenuje František a ne Kyril a azbukou nepíšeme. A ve věci druhého svátku taky nejsme moc protestanti jako celá bystřejší půlka Evropy, ačkoliv Jan Hus to evropské protestanství vlastně začal.

A tohle všechno slaví v červenci národ s největším procentem ateistů.