Mezi víkendy.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Podruhé jsme úplně zaplnili Letenskou pláň. Není co dodat. * Andrej Babiš se přiznal, že nebyl tak statečný jako někdejší prezident Václav Havel. Také oznámil, že byl členem KSČ a není na to dnes pyšný. To jsou překvapivá zjištění. * Porevoluční systém je ve srovnání s tím předlistopadovým lepší podle 64 procent obyvatel. Od posledního měření v roce 2016 tak podíl příznivců stoupl o čtrnáct procent. Podíl těch, kterým přijde současný režim horší, za tu dobu klesl o osm procent a je nyní nejnižší od roku 1992. Vyjádřilo se tak 18 procent dotázaných. * Jak snadno a rychle dobít elektromobil, vyzkoušeli nadšenci v USA. Zapřáhli ho na laně za jiné auto a táhli ho několik kilometrů. Motor elektroauta fungoval jako generátor a dobíjel baterie.

Na volebních průzkumech je nejzajímavější statistická chyba.

Fascinuje mě pokaždé, jakou vážnou pozornost politici, novináři i lidé kolem věnují zveřejněným volebním průzkumům. Výsledky se k nám dostávají několikrát měsíčně podle toho, jak roste počet výzkumných agentur.

Jejich výzkumy se liší použitými statistickými metodami, velikostí vzorku dotazovaných a jeho strukturou. A samozřejmě také tím, kdo výzkum zadává a co chce vědět.

I výsledky se liší. Někdy přiměřeně, jindy značně. Ze všeho nejspolehlivější je fakt, že všechny ty prognózy a žebříčky se dramaticky míjí s tím, jak potom skutečně dopadnou volby.  Přesto jsou všichni zainteresovaní přilepeni k obrazovkám, hodnotí a rozebírají ta čísla. Příznivci se radují, když jejich strana dosáhne 5,5 %, nebo smutní, když má čtyři a půl. Horší ovšem je, když si volič přečte těch 4,5 % a rozhodne se stranu nevolit, protože by jeho hlas mohl spadnout do kanálu. A pak si drbe hlavu, když ve skutečných volbách strana sáhne na procent jedenáct.

Kromě této tzv. náhodné, výběrové nebo také statistické chyby ale existuje i nenáhodná chyba, která odráží zejména skutečnost, že respondenti dotazníkového šetření nejsou vybráni zcela náhodně, ne všichni potenciální respondenti jsou tazateli zastiženi, jsou ochotni odpovědět, a také ne všichni odpoví pravdivě. A že by se snaživí průzkumníci někdy pokoušeli přiblížit výsledky přání zadavatele průzkumu?

V součtu chyb se může 30 % výsledek pohybovat v rozmezí 22-38 %. Podobně v sumě těch chyb se může pětiprocentní výsledek pohybovat v rozmezí 2-8 %. To si raději udělejte průzkum mezi známými. Ale ti vám to nejspíš neřeknou. Nebudou riskovat, že byste si je pak vymazali z přátel.