My starší jsme zažili boj za mír nebo boj o zrno. Dnes zažíváme boj za globální oteplování. Píšu schválně ZA, i když jde ve skutečnosti o boj proti. Kdyby se totiž přestalo oteplovat nebo by se dokonce zjistilo, že podíl lidské činnosti je na zvyšování teploty nepatrný, přestalo by snažení bojovníků mít smysl.

Pohledem na číselné řady se v posledních dekádách fakt otepluje. Tedy pokud srovnáme tato čísla s údaji asi dvousetletého měření. Hlouběji do minula už podobnou jistotu nemáme. A hlavně nemáme údaje o tom, jak se na zvyšujících se teplotách podílí člověk.

Bojovníci proti globálnímu oteplování nejčastěji používají argument: „Většina vědců tvrdí, že… (lidská činnost je hlavním motorem oteplování). To se nedá potvrdit ani zpochybnit. Nikdo neví, jaká většina, ani co přesně kdo z té většiny tvrdí. Ale klidně to nějaká většina může být.

Potíž je v tom, že veřejnost je od těch vědců oddělena klimatickými ideology. Ti nejlepší z nejlepších uvedli na trh nějaké téze. Ostatní je zdatně papouškují. Diskuse nemá smysl – ani oponenti nemají přístup k poznatkům. Když ocitujete nějakého vědce, který je jiného názoru, okamžitě ho označí za diletanta a nedouka, protože přece „většina vědců tvrdí“.

Věda je složitá a mnohovrstevnatá záležitost. Ideologové ale dokáží uvažovat jen lineárně, jednosměrně. Tak je naším nepřítelem ten hnusný céódvě, i když těch činitelů, kteří přírodě škodí, je celá řada. Ale to by se na transparenty nevešlo.

Ani na demoškách se vědci necitují, důležité je vymyslet úderný slogan.

A tihle klimatičtí ideologové, vykřikující, že nám zbývá už jen jedenáct let, po kterých už nebude návratu, nám zatemňují všechny ty drobné ale důležité věci, které musíme dát dohromady tady a teď, v této zemi, protože boj za globus je pro nás stejně nedosažný jako boj za mír. Naštěstí co musíme udělat a co máme napravovat, už většinou víme. A co nevíme, na to se můžeme zeptat nějakého vědce přímo.