Wabi…

S Wabi Daňkem jsme odedávna blízcí. Jsme spojeni Portou.

Psal se rok 1971, Porta byla v Ústí nad Labem zakázaná a my s partou starých i nových porťáků jsme objížděli republiku a hledali náhradní místo, kde by mohla spočinout. Nebylo to jednoduché, všude kolem nás už bujela normalizace a emerická hudba tu neměla místo. Nakonec se to podařilo – aspoň pro jeden ročník v Karviné. Mezitím jsme museli na koleně také zorganizovat předkola. Všechny bylo zpožděné, na konci srpna jsme ještě jeli do Kraslic na západočeské kolo. (Podrobněji o tom všem píšu v knize „S kytarou na zádech“.)

Tam jsem se poprvé setkal se sokolovskou kapelou Plížák a jejím protagonistou a autorem Stanislavem Wabi Daňkem (tu přezdívku měl z obdivu ke staršímu z Ryvolů). Plížáci přinášeli moderní trampský zvuk a díky Wabiho písničkám i nová témata. Finále Porty 71 zaslouženě vyhráli.

Brzy potom se Wabi vrátil domů do Gottwaldova (pro nepamětníky Zlín), oženil se a probíjel se životem jako řidič sanitky. Založil kapelu Rosa a ta pro změnu vyhrála Portu 1974 ve Svitavách. Ale kapela neměla dlouhé trvání a po autorovi Rosy na kolejích se slehla zem. Až v roce 1979, kdy už byla Porta rozrostlá do olomoucké sportovní haly a kdy už dávno nebyla jen soutěží kapel, jsem pozval jako dramaturg Wabiho coby sólistu. Dlouho se bránil a ošíval, ale nakonec přijel a vystoupil. A od té chvíle se rozjela jeho písničkářská kariéra, která trvala čtyřicet let. V některých obdobích ho provázel mimořádný kytarista Miloš Dvořáček.

Wabi jezdil po republice. Na Portě a na svojšickém Slunovratu a Letorostu (jako trampský i folkový písničkář) ve Svojšicích hrál pravidelně a často zajížděl k nám do vždy vyprodaného Klubu na Petynce. Byl to ze začátku dost masakr, publikum bojovalo o každý přídavek, a Wabi pak sedl do auta, jel nocí až do Zlína, kde ráno přesedl do sanitky. Na Petynce si také našel svou druhou ženu Evu, která v klubu pracovala.

A dál už to většinou znáte. Koncertní šňůry, ocenění a vítězství na Portách, průlomové první album a pak ještě řada dalších. Ale také přeryvy invence, choroby a potvora alkohol.

Vždycky jsem Wabiho obdivoval pro jeho mimořádně objevné texty, široký záběr, inteligentní rozhled a humor s nekonečnou zásobou vtipů. Nemám rád různá porovnávání, ale kdybych měl někoho označit za českého Kristoffersona, byl by to jednoznačně Stanislav Wabi Daněk.

17.11.

Dnes je státní svátek, kdy můžete nakupovat v hypermarketech. Tento svátek nepatří podle našich poslanců k významným.
Sedm významných svátků, kdy jsou velké obchody podle zákona zavřeny:
1.1. – Konec Československé republiky. A po Silvestru stejně nikdo moc nepije.
Velikonoční pondělí – Všichni už při mrskání nakoupili jinde.
8. 5. – Den, kdy jsme s pomocí Vlasovců vyhnali nacisty z Prahy a o den později přijela Rudá armáda.
28. 9. – Den, kdy jsme zabili svého vládce.
28.10. – Den, kdy jsme založili Československou republiku, která bude hned 1.1. zrušena.
25.12. – Všichni jsou přežraní a nikam do obchodu by nedošli.
26. 12. – Milá připomínka komunistického představitele Miroslava Štěpána.

…je to dobrý, ještě hoří.

Ročník 47

Nás bylo sedm romantiků netušících, že se všechno mění,
a stačilo pár okamžiků, patnáct let, to vlastně tolik není,
však sotva pátek odhoukaj’, to pomyšlení každýho z nás svádí:
svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí.

Léta kráse nepřidaj‘ a nevyléčí naše ztuhlý klouby,
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí,
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy,
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy.

Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou,
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou,
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá,
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.

A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu,
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu,
ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří,
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří …

30.1.1947 – 16.11.2017     Daněk

Chceš do držky nebo do dršky. Nebo chceš do držtky nebo do drštky. A do drštky nebo do dršťky? Poslední je správně. Vzhledem k tomu, že to skoro nikdo neumí správně napsat, se asi Češi tak moc neperou.

Před víkendem

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Evropská unie chystá nařízení proti zabudovávání kurvítek do spotřebičů. Tak ještě zákaz chemitrails. * Do nejznámější římské fontány di Trevi, ročně naházejí turisté mince v hodnotě 1,4 milionu eur. * Francie uvalí daň na Coca colu a další slazené nápoje. Od Nového roku budou stát trojnásobek dnešních cen. * Od Nového roku budou lékaři vypisovat elektronické recepty. Kdyby si ministerstvo bývalo pospíšilo, mohlo se podle nich už péci vánoční cukroví. * Převratný objev švédské vědkyně: Mobilní telefon může sloužit jako antikoncepce. (Možná je nutné stisknout ho pevně mezi stehny.) * Twitter rozšířil velikost svých štěků ze 140 na 280 znaků. Ovšem s výjimkou čínštiny, japonštiny a korejštiny. * Vítězem programu Nejdůvěryhodnější značky 2017 se stala značka Jar. Zpráva neuvádí jestli se zúčastnil Jar oslav. * Armády EU se postaví společně terorismu i migraci. Do projektu evropské obrany PESCO se zapojí 23 zemí včetně Česka. * Pražský dopravní podnik umožní černým pasažérům Zaplatit pokutu na internetu. Osobně to považuji za nespravedlivost, protože jako senior jezdím zadarmo a na pokuty nemám nárok.

Před víkendem

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Tonda Blaník opouští Seznam.cz. Že by fakt na Hrad? * Automobilová velmoc. Na území bývalého Československa se vyrábí 23 modelů od devíti automobilek. * Po reklamách Lídlu s vyzmizíkovanými kříži na řeckých kostelích přišlo v Británii Tesco s klipem, kde muslimská rodina slaví Vánoce. Korektní kreativita reklamním tvůrcům fakt nechybí. * Po odmítnutí spolupráce středových stran od TOP 09 se Pavel Bělobrádek pustil i proti STAN. Pro Lidovce jsou samozřejmě důležitější zadní vrátka do vlády s ANO a Komunisty. * Nevolte Zemana! Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se ohradili proti slovům prezidenta Miloše Zeman o tom, že mezi nepřizpůsobivými občany je nejspíš 90 procent Romů. * Cestující newyorské podzemky už nebude zdravit hlášení „dámy a pánové“. Provozovatel dopravy se rozhodl pro genderově neutrálnější přístup. Průvodčí v metru nebo také řidiči autobusů budou od nynějška používat oslovení „cestující“, „pasažéři“ či prosté „všichni“. Kurva, já v tomhle hyperkorektním světě nechci žít!

Zhruba dvacet pět let jsem v diskusích na internetu nečetl ani řádku o důstojnících StB, kteří terorizovali, vyslýchali, někdy mučili. Ale hodně často čtu plivance  na lidi (z nichž řada vystupovala proti režimu), kteří byli estébáky donuceni k podpisu spolupráce. Třeba s poznámkou o dětech, kterým by se mohlo něco stát.

Československo je potřeba vymazat z mapy, pravil před 80 lety Adolf Hitler. Konrád Henlein a téměř sto procent sudetských Němců mu přizvukovalo. Skoro se to podařilo. A my už sedmdesát let se stydíme za to, že jsme Sudeťáky ze země vystěhovali.

Dvě glosy na stejné téma.
1. Václav Klaus junior je náhradou za Okamuru, kdyby se náhodou objevili nějací chytřejší voliči. 2. Úkol z východu byl jasný: Rozvrátit v Česku pravici. Svobodní zklamali, neuspěli ani Realisté, Miloš taky nic moc. Tak to KGB zkusilo oklikou přes tatínka, aby mladý Václav rozložil ODS zevnitř.

Před víkendem.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Německý soud uznal třetí pohlaví. Není to málo? * Krejčíř se v JAR pokusil o útěk, přesunuli ho do věznice s maximální ostrahou. * V Lipníku nad Bečvou protestovali lidé proti návštěvě Miloše Zemana červenými kartami a do jeho projevu pouštěli z reproduktorů Modlitbu Marty Kubišové. * Jo a čtenáři Lidových novin (!) budou mnohem častěji volit Drahoše než Zemana. * Sto let uplynulo i od Balfourovy deklarace, která slíbila Židům domovinu v Palestině. * Česká republika ústy ministra zemědělství podpoří na jednání v Bruselu prodloužení evropské licence herbicidu glyfosát. Glyfosát je nebezpečný jed i po rozkladu v půdě. A tak si tady hospodaříme. * Jágr dal první gól za Calgary.

Internetové diskuse po česku: jeden člověk něco navrhne. Třeba kandidáta na prezidenta. V tu chvíli vstane tisíc lidí a každý napíše, že je proti. Ale pro co je, nenapíše nikdo.