Před víkendem.

(Přehled fakt nejdůležitějších zpráv týdne.) * Před 25 lety vyšlo první vydání deníku Blesk. Přináší to ve společnosti plody. * „Kdyby kdokoli bránil této komisi v jejím vyšetřování, tak už sám … by se definoval jako viník této akce.“ Miloš Zeman 7/4/2017. Ruský zástupce v Radě bezpečnosti vyšetřování vetoval. * Zeman jednal s Tuhým o posílení bezpečnostních opatření na Pražském hradě. Ty dosavadní se mu jeví jako velmi slabé. * Ceny tříděných plastů klesají a obcím se nevyplácí. Řeší dilema, zda třídění dotovat nebo omezit. * Turisté loni naházeli do římské fontány di Trevi mince v hodnotě 1,4 milionu eur. Snad se tím ekonomická situace Itálie zlepší. * Tragedie na Jičínsku: Dvě ženy zemřely v sauně. Nemohly se dostat ven, neměly kliku. Zevnitř. * Před 117 lety byl zahájen provoz Eiffelovy věže. A stoji furt. Stalinův pomník na Letné stál tři roky. * Modrá velryba je hoax. Ale česká policie na ni věří. * Právě bourají dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, který byl prvním sídlem redakce časopisu Folk & Country. To jsem zvědav, kam pak dají pamětní desku.

Vzdělaná společnost?

 Všichni politici se ohánějí tím, že potřebujeme vzdělanou společnost. Společnost, která bude tvůrčí, bude přinášet novinky a inovace. S tím je v hlubokém rozporu fakt, že technické vzdělání v nejširším slova smyslu je popelkou, že máme na školách nedostatek inženýrů, konstruktérů, technologů, programátorů či biologů. Bez nich to budou jen prázdné řeči. Technické školy zejí prázdnotou, zatímco humanitní obory překypují v lavicích. Pomineme-li vzdělání pedagogické, díky vysokému počtu studentů humanitních oborů je na trhu práce přetlak v oborech filosofie, historie, sociologie, překladatelství, ale také třeba psychologie. Tyto profese se nacházejí na konci pomyslného žebříčku jako nejméně žádané. A připusťme si otázku: jsou tyto obory přínosem pro tvůrčí inovativní společnost? Nebo se nám tam kupí studenti, později nezaměstnatelní, jen proto, že humanitní studium je jednodušší méně pracné než to technické s matematikou? A že posléze nevyžaduje v práci tolik konkrétní a věcné výsledky, spojené s odpovědností? Možnost svobodné volby studia samozřejmě. Ale nemělo by se hledisko prospěšnosti pro společnost podporovat i v oceňování (nejen finančním) potřebných oborů?